Mónica Puigová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mónica Puigová

Mónica Puigová na French Open 2016
Stát PortorikoPortoriko Portoriko
Datum narození 27. září 1993 (22 let)
Místo narození San Juan, Portoriko
Bydliště Miami, FL, Spojené státy
Výška 170 cm
Váha 64 kg
Profesionál od 2010
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 1 621 211 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 226–139
Tituly 2 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění 33. místo (11. července 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2016)
French Open 3. kolo (2013, 2016)
Wimbledon 4. kolo (2013)
US Open 2. kolo (2014)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň vítězka (vycházející hvězdy 2014)
Olympijské hry Zlatá medaile zlato (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 14–24
Nejvyšší umístění 210. místo (25. května 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2014, 2015)
French Open 1. kolo (2014, 2015)
Wimbledon 1. kolo (2013, 2014)
US Open 1. kolo (2013, 2014)
Poslední aktualizace: 14. srpna 2016

Mónica Puigová, nepřechýleně Mónica Puig (* 27. září 1993 San Juan) je portorická profesionální tenistka a olympijská vítězka z ženské dvouhry Her XXXI. letní olympiády, čímž se stala prvním sportovcem reprezentujícím Portoriko, který získal zlatou olympijskou medaili.[1][2] Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour dva singlové turnaje, první z nich v květnu 2014 na štrasburské antuce. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2016 na 33. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2015 na 210. místě.

V portorickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2008 utkáním základního bloku 1. skupiny Americké zóny proti Paraguyai, v němž s Marií-Angelou Ferreirovou vyhrála čtyřhru. Do roku 2017 v soutěži nastoupila k dvaceti dvěma mezistátním utkáním s bilancí 16–5 ve dvouhře a 8–7 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2010[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 získala zlatou medaili ve dvouhře na portorických Středoamerických a karibských hrách, když v boji o titul porazila Venezualanku Adrianu Pérezovou. Na Letních olympijské hry mládeže v Singapuru vypadla jako druhá nasazená již v prvním kole s Čeng Saj-saj ve dvou setech.

2011[editovat | editovat zdroj]

V juniorské kategorii si zahrála dvakrát singlové finále Grand Slamu. Na Australian Open 2011 byla nad její síly belgická juniorka An-Sophie Mestachová, jíž podlehla poměrem 4–6 a 2–6. Na pařížské antuce French Open 2011 ji v boji o titul přehrála Tunisanka Ons Jabeurová po setech 6–7 a 1–6.

Na Panamerických hrách 2011 konaných v Mexiku vybojovala stříbrný kov, když ve finále nestačila na Američanku Irinu Falconiovou.

2012[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2012 nejdříve zvítězila na turnaji ITF s dotací 50 000 dolarů ve francouzském Joué-lès-Tours, kde v úvodním kole vyřadila nejvýše nasazenou Rusku Alexandru Panovovou. Ve finále přehrála Portugalku Marii João Köhlerovou. O čtrnáct dní později si připsla premiérový titul z události ITF s nejvyšší dotací 100 000 dolarů v Poitiers, když na ni ve finálovém zápase nestačila ruská hráčka Jelena Vesninová po setech 7–5, 1–6 a 7–5.

V tomto roce se poprvé dostala do druhé stovky žebříčku.

2013[editovat | editovat zdroj]

Na Portugal Open na přelomu dubna a května se dostala do hlavní soutěže jako lucky loser a dokázala v prvním kole porazit osmou nasazenou Julii Görgesovou a ve druhém vyřadit bývalou vítězku French Open Francescu Schiavoneovou. Až ve čtvrtfinále ji vyřadila Carla Suárezová Navarrová.

Dařilo se jí také na grandslamových turnajích. Na French Open vyřadila v prvním kolem jedenáctou nasazenou Naděždu Petrovovou. Její cestu turnajem zastavila opět Suárezová Navarrová ve třetím kole. Na následujícím Grand Slamu ve Wimbledonu dosáhla největšího vítězství kariéry, když vyřadila v prvním kole turnajovou pětku Saru Erraniovou. Na turnaji došla až do čtvrtého kola, kde podlehla Sloane Stephensové ve třech setech.

Rok 2013 zakončila na 56. místě žebříčku.

2014[editovat | editovat zdroj]

Ve finále vítězného turnaje Internationaux de Strasbourg 2014

V květnu 2014 vybojovala premiérovou turnajovou trofej na okruhu WTA Tour, když na antukovém Internationaux de Strasbourg vyhrála soutěž dvouhry. Ve finále přehrála Španělku Silvii Solerovou Espinosovou.[3]

Do debutového ročníku soutěže vycházejících hvězd na Turnaji mistryň splnila kvalifikační kritéria a fanoušci ji následně zvolili jako jednu ze čtyř účastnic. V základní skupině vyhrála všechny tři zápasy nad Zarinou Dijasovou, Shelby Rogersovou i Čeng Saj-saj, kterou poté opět přehrála ve finále.

2015[editovat | editovat zdroj]

Na začátku sezony 2015 se jí podařilo projít do druhého kola Australian Open a v únoru do semifinále turnaje v Pattaye a do čtvrtfinále turnaje v Acapulcu, kde ve druhém kole porazila druhou nasazenou Saru Erraniovou. V dubnu se do čvrtfinále probojovala také v Bogotě.

Mónica Puigová na Mutua Madrid Open 2015

Po nepodařené obhajobě ve Štrasburku a sérii vypadnutí v prvních kolech dalších turnajů klesla v žebříčku WTA na konec první stovky. V červenci reprezentovala Portoriko na Panamerických hrách v kanadském Torontu, kde vybojovala bronzovou medaili.[4] Sezónu zakončila na 91. místě žebříčku WTA.

2016: Olympijská vítězka[editovat | editovat zdroj]

Na začátku sezóny se probojovala do finále turnaje kategorie Premier v Sydney, kde ovšem hladce prohrála se Světlanou Kuzněcovovou. Na následujícím Australian Open na úvod ztratila jen tři gamy proti Polce Magdě Linetteové. Ve druhém kole sehrála dramatickou bitvu proti české kvalifikantce a 114. hráčce žebříčku Kristýně Plíškové, v níž odvrátila pět mečbolů. Po výhře 9–7 v rozhodující sadě poprvé prošla do třetí fáze melbournského grandslamu.[5] V ní nestačila na další polskou tenistku, čtvrtou nasazenou Agnieszku Radwańskou, která jí uštědřila „kanára“.

V antukové části sezóny sice nikdy neprohrála první zápas na turnaji, ale nikdy do roku 2016 nepřešla třetí kolo. Ve čtvrfinále J&T Banka Prague Open nestačila na nejvýše nasazenou Světlanu Kuzněcovovou ve třech setech. Na grandslamovém Rolland Garros v Paříži se probojovala do třetího kola, kde ji porazila Američanka Madison Keysová.

Výkonostní vzestup potvrdila na začátku travnaté části sezóny, když si dvakrát zahrála semifinále. Na AEGON Open Nottingham v něm jako čtvrtá nasazená uhrála čtyři gamy na turnajovou jedničku Karolínu Plíškovou. Následující týden dohrála mezi poslední čtveřicí na eastbournském AEGON International, kde prošla do hlavní soutěže z kvalifikace. V boji o finálový duel byla nad její síly pozdější vítězka Dominika Cibulková, jíž odebrala tři hry. Po turnaji postoupila na nové žebříčkové maximum, když figurovala na 36. místě. Ve Wimbledonu dohrála v úvodním kole, v němž ji zdolala šestnáctá nasazená Britka Johanna Kontaová.

V srpnové ženské dvouhře na Hrách XXXI. letní olympiády v Riu de Janeiru startovala jako světová čtyřiatřicítka. Na úvod porazila slovinskou hráčku Polonu Hercogovou výsledkem 6–3 a 6–2. Totožným skóre zdolala i další soupeřku, Rusku Anastasiji Pavljučenkovovou, jež v turnaji figurovala jako čtrnáctá nasazená. Ve třetím kole pak deklasovala 6–1 a 6–1 třetí nasazenou Garbiñe Muguruzaovou ze Španělska. Ve čtvrtfinále ji po shodném výsledku nezastavila ani Němka Laura Siegemundová. Postup do bojů o medaile komentovala slovy: „Chci hrát o zlatou medaili, to je můj cíl. Budu se snažit pro to udělat maximum,“ uvedla, když přitom cestou do semifinále neztratila žádný set.[6][7] V něm ji čekala česká jednička a turnajová jedenáctka Petra Kvitová, kterou v prvním vzájemném střetnutí dokázala přehrát po divokém průběhu 6–4, 1–6 a 6–3.[2][1]

Ve finále olympijského turnaje si Mónica Puigová za 2:09 hodin připsala překvapivé vítězství nad německou světovou dvojkou Angelique Kerberovou po třísetovém průběhu 6–4, 4–6, 6–1. Stala se tak historicky prvním sportovcem reprezentujícím Portoriko, jenž vybojoval olympijské zlato.[1][2][8]

Po olympiádě vynechala severoamerické turnaje Western & Southern Open a Connecticut Open. Ve dvouhře US Open startovala z pozice poslední nasazené. Na turnaji vypadla, stejně jako ve Wimbledonu, již v úvodním kole, když ve dvou setech prohrála s Čeng Saj-saj z Číny.[9] V srpnu se stala hráčkou měsíce na okruhu WTA Tour.

Finálové účasti na turnajích WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Olympijské zlato (1–0 D)
WTA Tour Championships (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0-1 D)
International (1–0 D)

Dvouhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 24. května 2014 Štrasburk, Francie antuka Španělsko Sílvia Solerová Espinosová 6–4, 6–3
Finalistka 2. 15. ledna 2016 Sydney, Austrálie tvrdý Rusko Světlana Kuzněcovová 0–6, 2–6
Vítězka 2. 13. srpna 2016 Rio de Janeiro – LOH, Brazílie tvrdý Německo Angelique Kerberová 6–4, 4–6, 6–1

Finálové účasti na turnajích okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

$100 000 tournaments
$75 000 tournaments
$50 000 tournaments
$25 000 tournaments
$10 000 tournaments

Dvouhra: 10 (6–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 19. dubna 2010 Španělsko Torrent, Španělsko antuka Rusko Nanuli Pipijová 3–6, 6–1, 6–2
Vítězka 2. 20. února 2011 USA Surprise, USA tvrdý Slovensko Lenka Wienerová 6–4, 6–0
Vítězka 3. 1. května 2011 Švýcarsko Chiasso, Švýcarsko antuka Česko Andrea Hlaváčková 7–6(4), 7–5
Vítězka 4. 22. srpna 2011 Mexiko San Luis Potosí, Mexiko tvrdý Rusko Nika Kucharčuková 6–3, 6–0
Finalistka 5. 25. června 2012 Portoriko Bayamon, Portoriko tvrdý Portugalsko Michelle Larcherová de Britová 3–6, 2–6
Finalistka 6. 12. března 2012 Mexiko Poza Rica, Mexiko tvrdý Kazachstán Jaroslava Švedovová 1–6, 2–6
Finalistka 7. 25. června 2012 Francie Périgueux, Francie antuka Rusko Irina Chromačevová 3–6, 2–6
Vítězka 8. 8. října 2012 Francie Joué-lès-Tours, Francie tvrdý Portugalsko Maria João Köhlerová 3–6, 6–4, 6–1
Vítězka 9. 22. října 2012 Francie Poitiers, Francie tvrdý Rusko Jelena Vesninová 7–5 1–6 7–5
Finalistka 10. 23. prosince 2012 Turecko Ankara, Turecko tvrdý Chorvatsko Ana Savićová 7–5, 3–6, 4–6

Finále na juniorce Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 2011 Australian Open tvrdý Belgie An-Sophie Mestachová 4–6, 2–6
Finalistka 2011 French Open antuka Tunisko Ons Jabeurová 6–7(8–10), 1–6

Finále na dalších soutěžích[editovat | editovat zdroj]

Středoamerické a karibské hry[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Dějiště Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Zlato 2010 Portoriko tvrdý Venezuela Adriana Pérezová 6–3, 6–2

Panamerické hry[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Dějiště Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Stříbro 2011 Mexiko tvrdý USA Irina Falconiová 3–6, 2–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mónica Puig na anglické Wikipedii.

  1. a b c Luboš Zabloudil. Kvitová podlehla Puigové. Na olympiádě si zahraje 'pouze' o bronz. TenisPortal.cz [online]. 2016-08-12 [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.  (česky) 
  2. a b c Eleanor Crooks. Monica Puig becomes Puerto Rico's FIRST-EVER Olympic gold medallist with stunning tennis victory [online]. Mirror, 2016-08-14, [cit. 2016-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Monica Puig eyes first WTA title [online]. [cit. 2014-05-24]. [1]. (anglicky) 
  4. Toronto 2015 PanAm [online]. [cit. 2015-11-17]. Dostupné online.  
  5. Černý den Češek. Kvitová končí ve 2. kole, Kristýně Plíškové nestačilo ani rekordních 31 es a pět mečbolů [online]. TenisPortal.cz, 2016-01-20, [cit. 2016-01-21]. Dostupné online.  
  6. Jorge Castillo. Puerto Rico has never won an Olympic gold medal. Monica Puig could change that soon.. The Washington Post [online]. 2016-08-11 [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.  (anglicky) 
  7. Luboš Zabloudil. Kvitová deklasovala Svitolinovou a je v olympijském semifinále!. TenisPortal.cz [online]. 2016-08-11 [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.  (česky) 
  8. Zaskočila nejen Kvitovou. Tenistka teď učí svět vyslovovat své jméno. http://oh.idnes.cz/tenistka-monica-puigova-vyhrala-olympijsky-turnaj-fx6-/oh-tenis.aspx?c=A160814_093226_oh-tenis_pes, Idnes.cz, 13. srpna 2016
  9. Luboš Zabloudil. Kerberová se na postup nenadřela, Muguruzaová musela otáčet. TenisPortal.cz [online]. 2016-08-29 [cit. 2016-08-30]. Dostupné online.  (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]