Naiktha Bainsová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Naiktha Bainsová
Naiktha Bainsová ve Wimbledonu 2023
Naiktha Bainsová ve Wimbledonu 2023
StátAustrálieAustrálie Austrálie (2012 – březen 2019)
Spojené královstvíSpojené království Spojené království (od dubna 2019)
Datum narození17. prosince 1997 (26 let)
Místo narozeníLeeds, Spojené království
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek451 133 USD
Dvouhra
Poměr zápasů217–232
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění199. místo (6. ledna 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo kvalifikace (2019)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2021, 2023)
US Open1. kolo kvalifikace (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů209–136
Tituly0 WTA, 19 ITF
Nejvyšší umístění89. místo (18. září 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2014, 2015, 2016, 2018, 2019)
Wimbledončtvrtfinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230918a18. září 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naiktha Bainsová (* 17. prosince 1997 Leeds) je britská profesionální tenistka, která do března 2019 reprezentovala Austrálii. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2020 na 199. místě a ve čtyřhře v září 2023 na 89. místě.[2]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1997 v anglickém Leedsu. Otec Gurnake Bains, s paňdžábským jménem, se narodil v Indii a ve dvou letech s rodiči emigroval do Leedsu. Naiktha Bainsová se v osmi letech s rodiči přestěhovala z Anglie do Brisbane, s plánem reprezentovat Spojené království. Podle jejího vyjádření však nedostatek podpory ze strany britského tenisového svazu Lawn Tennis Association vedl k rozhodnutí hrát za Austrálii, s podporou Tennis Australia. V dubnu 2019 pak začala nastupovat za rodné Spojené království. Má britské i australské občanství.[3][4][5][6]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci okruhu ITF debutovala v únoru 2012, když na turnaji v Milduře dotovaném 25 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla nizozemské kvalifikantce Lesley Kerkhoveové ze čtvrté stovky žebříčku. Do první kvalifikace na okruhu WTA Tour nastoupila na lednovém Apia International Sydney, v jejímž úvodu nestačila na světovou jednaosmdesátku Ajumi Moritovou.[7]

Grandslamovou premiéru prožila v ženském deblu Australian Open 2014, do něhož s krajankou Olivií Tjandramuliovou obdržely divokou kartu. V úvodním kole však nenašly recept na česko-německé turnajové čtrnáctky Záhlavovou-Strýcovou s Görgesovou. Odehrála tak první utkání v hlavní soutěži túry WTA. Na melbournském majoru získala také divokou kartu do kvalifikace ženské dvouhry. Časnou porážku utržila od Andrey Hlaváčkové z druhé světové stovky. Blízko k postupu do grandslamové dvouhry měla v kvalifikační soutěži Australian Open 2019, v níž přehrála Maddison Inglisovou a Kurumi Naraovou. V rozhodujícím duelu však podlehla Francouzce Jessice Ponchetové z poloviny třetí stovky klasifikace.[7][1]

Dvouhru na okruhu WTA Tour si poprvé zahrála díky divoké kartě na travnatém Nature Valley Open 2019 v Nottinghamu poté, co začala reprezentovat Spojené království namísto Austrálie. V zahajovacím utkání získala jen tři gamy na nejvýše nasazenou světovou osmadvacítku Caroline Garciaovou. V kvalifikačním kole Livesport Prague Open 2021 vyřadila Terezu Valentovou. Na úvod pražského singlu ji vyřadila Belgičanka Ysaline Bonaventureová ve dvou setech.[7]

Do čtyřhry Wimbledonu 2023 nastoupila s krajankou Maiou Lumsdenovou na divokou kartu. O postupu z prvního kola proti jedenáctým nasazeným Anně Daniliné a I-fan Süové rozhodly až ziskem tiebreaku ve druhé a supertiebreaku ve třetí sadě. Přes Slovenky Hrunčákovou a Mihalíkovou pak postoupily jako první ryze britský pár po 40 letech do čtvrtfinále wimbledonského debla. V něm jejich cestu soutěží zastavily turnajové trojky Storm Hunterová s Elise Mertensovou. Bodový zisk ji poprvé v kariéře posunul do elitní světové stovky deblového žebříčku WTA.[8]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 21. dubna 2024 Rouen, Francie antuka (h) Spojené království Maia Lumsdenová Maďarsko Tímea Babosová
  Irina Chromačovová
3–6, 4–6

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments 15 000 $ tournaments

Dvouhra (2 tituly)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. květen 2017 Hammámet, Tunisko antuka Srbsko Natalija Kostićová 6–4, 6–2
2. březen 2019 Mildura, Austrálie tráva Austrálie Kaylah McPheeová 6–4, 6–7(5–7), 6–2

Čtyřhra (19 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. květen 2016 Bol, Chorvatsko antuka USA Dasha Ivanovová Francie Marine Partaudová
Francie Laëtitia Sarrazinová
6–2, 4–6, [10–7]
2. květen 2016 Bol, Chorvatsko antuka USA Alexandra Morozovová USA Dasha Ivanovová
Česko Petra Krejsová
6–1, 2–6, [10–7]
3. září 2016 Brisbane, Austrálie tvrdý Papua Nová Guinea Abigail Tere-Apisahová Izrael Julia Glušková
Čína Liou Fang-čou
6–7(4–7), 6–2, [10–3]
4. květen 2017 Hammámet, Tunisko antuka Švýcarsko Chiara Grimmová Srbsko Natalija Kostićová
Bosna a Hercegovina Jelena Simićová
4–6, 6–3, [10–4]
5. květen 2017 Hammámet, Tunisko antuka Slovensko Tereza Mihalíková Itálie Francesca Bullaniová
Itálie Veronica Napolitanová
4–6, 6–1, [10–5]
6. září 2017 Penrith, Austrálie tvrdý Papua Nová Guinea Abigail Tere-Apisahová Austrálie Tammi Pattersonová
Austrálie Olivia Rogowská
6–0, 7–5
7. září 2017 Brisbane, Austrálie tvrdý Papua Nová Guinea Abigail Tere-Apisahová USA Jennifer Elieová
Japonsko Erika Semaová
6–4, 6–1
8. říjen 2017 Cairns, Austrálie tvrdý Papua Nová Guinea Abigail Tere-Apisahová Austrálie Astra Sharmaová
Austrálie Belinda Woolcocková
4–6, 6–2, [10–6]
9. duben 2018 Pula, Itálie antuka USA Chiara Schollová Belgie Marie Benoîtová
Čína Sü Š'-lin
6–4, 7–5
10. duben 2018 Pula, Itálie antuka Nizozemsko Rosalie van der Hoeková Rusko Viktorija Kanová
Rusko Marija Zotovová
6–2, 6–2
11. květen 2018 Saint-Gaudens, Francie antuka USA Francesca Di Lorenzová Francie Manon Arcangioliová
Francie Sherazad Reixová
6–4, 1–6, [11–9]
12. září 2018 Cairns, Austrálie tvrdý Čína Sü Š'-lin Nový Zéland Erin Routliffeová
Austrálie Astra Sharmaová
6–1, 7–6(9–7)
13. říjen 2019 Brisbane, Austrálie tvrdý Austrálie Destanee Aiavová Austrálie Alison Baiová
Nový Zéland Paige Houriganová
6–3, 6–3
14. květen 2022 Nottingham, Spojené království tvrdý Spojené království Maia Lumsdenová Austrálie Kimberly Birrellová
Austrálie Alexandra Osborneová
3–6, 7–6(8–6), [11–9]
15. červenec 2022 Roehampton, Spojené království tvrdý Spojené království Maia Lumsdenová Spojené království Lauryn John-Baptisteová
Slovensko Katarína Strešnáková
6–1, 7–6(7–4)
16. říjen 2022 Cairns, Austrálie tvrdý Austrálie Alexandra Bozovicová Austrálie Destanee Aiavová
Austrálie Lisa Maysová
6–4, 6–4
17. listopad 2022 Traralgon, Austrálie tvrdý Austrálie Alana Parnabyová Japonsko Haruna Arakawová
Japonsko Nacuhó Arakawová
7–6(7–4), 6–2
18. únor 2023 Burnie, Austrálie tvrdý Austrálie Destanee Aiavová Austrálie Lily Faircloughová
Austrálie Olivia Gadecká
7–5, 6–3
19. duben 2023 Nottingham, Spojené království tvrdý Spojené království Maia Lumsdenová Indie Ankita Rainová
Indie Rutudža Bhosaleová
6–1, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Naiktha Bains na anglické Wikipedii.

  1. a b Naiktha Bainsová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230827a27. srpna 2023
  2. Naiktha Bainsová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230918a18. září 2023
  3. Naiktha Bains insists she has ‘always felt British’ after opting to represent GB. Shropshire Star [online]. 2019-06-17 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-13. (anglicky) 
  4. HANLON, Peter. Britain loses bright spark to Australia. The Age [online]. 2012-01-24 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-27. (anglicky) 
  5. BRIGGS, Simon. Lawn Tennis Association's fingers burned by defection of young talent Naiktha Bains to Australia. The Telegraph [online]. 2011-05-17 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-28. (anglicky) 
  6. ORNSTEIN, David. The one who got away. BBC Sport [online]. 2011-05-17 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-21. (anglicky) 
  7. a b c Naiktha Bains Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Wimbledon 2023: Maia Lumsden & Naiktha Bains break new ground as they head for quarter-finals [online]. LTA, 2023-07-10 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]