Přeskočit na obsah

Dobříkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Choceňsku. O části města Kdyně pojednává článek Dobříkov (Kdyně).
Dobříkov
Dřevěný podkarpatský kostelík v obci Dobříkov
Dřevěný podkarpatský kostelík v obci Dobříkov
Znak obce DobříkovVlajka obce Dobříkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecChoceň
Obec s rozšířenou působnostíVysoké Mýto
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel586 (2024)[1]
Rozloha8,52 km²[2]
Nadmořská výška264 m n. m.
PSČ566 01
Počet domů224 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduDobříkov čp. 29
566 01 Vysoké Mýto
obec@dobrikov.cz
StarostkaIng. Nikola Kajsrlíková
Oficiální web: www.dobrikov.cz
Dobříkov
Dobříkov
Další údaje
Kód obce580091
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobříkov (německy Dobschikau) je obec v okrese Ústí nad Orlicí. Žije zde 586[1] obyvatel. Součástí obce je i vesnice Rzy.

Historie obce

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1356, kdy se uvádí Pysko z Dobříkova. Další majitel Jan Těchlovec (1415–1440) pak Dobříkov prodal známému husitskému hejtmanovi Janu Talafúsovi z Ostrova, když se oženil pravděpodobně s jeho dcerou Dorotou. V letech 1463–1493 je zde zmiňován Hynek z Malejova, prapředek rodu Dobříkovských z Malejova.

Rozsáhlá dobříkovská tvrz, ležící ve vsi mezi rybníčkem a kostelíkem jižně od silnice, bývá zmiňována až roku 1496 a spojována se jménem Hynkova syna Jana Dobříkovského z Malejova. Pravděpodobně však byla postavena již dříve ve 14. století. Za Viléma Dobříkovského, chrudimského hejtmana, byla na přelomu 16. a 17. století původní věžovitá tvrz přestavěna v pohodlnější renesanční sídlo. V některých dobových listinách pak dokonce označována jako zámek. Přesnou podobu nového sídla však bohužel neznáme.

Koncem 17. století se majitelé Dobříkova rychle střídali a po roce 1772 zkáza sídla vyvrcholila. Opuštěná budova již neměla střechu a stropy se propadly. Počátkem 19. století dal nový majitel Diviš Jan Jeník Zásadský z Gamsendorfu za použití části zřícenin někdejší tvrze postavit přízemní myslivnu s mansardovou střechou (nyní čp. 68).

Roku 1925 získal tvrziště i s pozemkem národně sociální politik první republiky Václav Klofáč. Naproti myslivně si postavil soukromé letní sídlo (čp. 93.) s altánem, nad jehož vchodem jsou zazděny renesanční kachle z původního zámku. Okrouhlé tvrziště je obehnáno dobře znatelným příkopem, místy až 10 metrů širokým, s třímetrovým valem. Příkopy se kdysi plnily vodou z nedalekého rybníka, nyní je suché. Z tvrze se dále zachovala část sklepů a šnekovité schodiště pod altánem.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
Pomník rodu Dobříkovských a obětem Druhé světové války
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. BENDA, Michal. Přestěhovat lze všelicos, třeba i kostel. Turista. 2016, roč. LV, čís. 6, s. 20–23. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]