Bystřec
| Bystřec | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jablonné nad Orlicí |
| Obec s rozšířenou působností | Žamberk (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°0′42″ s. š., 16°37′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 145 (2023)[1] |
| Rozloha | 18,14 km²[2] |
| Katastrální území | Bystřec |
| Nadmořská výška | 490 m n. m. |
| PSČ | 561 54 |
| Počet domů | 411 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bystřec 182 561 54 Bystřec ou@bystrec.cz |
| Starosta | Tomáš Šťastný |
| Oficiální web: www | |
  Bystřec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 579971 |
| Kód části obce | 16756 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bystřec (německy Waltersdorf) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227 jako majetek Kojaty Hrabišice, který jej odkázal bratřím Sezemovi a Milotovi. Název Waltersdorf byl pravděpodobně odvozen od jména Walter německého lokátora. V roce 1304 ves patřila k lanšperskému panství a král Václav II. ji postoupil Zbraslavskému klášteru. Roku 1402 se připomíná zástavní držitel Jan z Brandýsa, který podle archeologických nálezů obýval zdejší tvrz, jež zpustla během 2. poloviny 15. století a zanikla po třicetileté válce. Tvrziště na pahorku bylo zlikvidováno při úpravě tanečního parketu a vodní příkop při vybudování koupaliště v letech 1964–1965[4].
Exulanti[editovat | editovat zdroj]
V době pobělohorské, hlavně během slezských válek, emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Z obce Bystřec uprchli (někteří přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku, jiní už dříve – před rokem 1742) tito evangelíci:
- Adam Kristek (24. prosince 1714 – 2. srpna 1785 Český Rixdorf)
- Jan Kristek (19. listopadu 1716 – 23. října 1776 Český Rixdorf)
- Pavel Kyral (29. června 1695 – 18. října 1782 Český Rixdorf)
- Anna Vašíčková (březen 1737 – 20. srpna 1777 Český Rixdorf)
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 565 | 1 573 | 1 530 | 1 421 | 1 456 | 1 400 | 1 421 | 1 089 | 1 032 | 1 018 | 1 042 | 1 064 | 1 043 | 1 097 | 1 121 |
| Počet domů | 245 | 249 | 259 | 266 | 267 | 267 | 288 | 295 | 276 | 274 | 288 | 370 | 372 | 384 | 411 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. května 1997.[7]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Jakuba – empírový kostel z let 1827–1832.
- Kaple Nejsvětější Trojice
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Přírodní památka Čenkovička
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Uher (1825–1870) – právník a ztroskotanec, hlavní postava povídky a filmu Batalion.
- Hugo Vaníček (1906–1995) – důstojník duchovní služby čsl. armády, roku 1949 propuštěn z armády, v 50. letech internován
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
- Lidová pověst spojuje vznik vsi s rytířem Walterem jako zakladatelem tvrze.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ T.Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Praha 1989, s. 63
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Bystřec [online]. 1997-05-07 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech I. A-J. Praha 1978
- Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 83.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřec na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Bystřec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
