Blažim (okres Louny)
| Blažim | |
|---|---|
 Kostel svatého Prokopa a sýpka v hospodářském dvoře | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Žatec |
| Obec s rozšířenou působností | Žatec (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′25″ s. š., 13°37′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 289 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,61 km²[2] |
| Katastrální území | Blažim |
| Nadmořská výška | 261 m n. m. |
| PSČ | 440 01 |
| Počet domů | 86 (2021)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Blažim 107 440 01 Louny 1 obecblazim@tiscali.cz |
| Starosta | Oldřich Sodomka |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Blažim | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566012 |
| Kód části obce | 5541 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Blažim (německy Ploscha) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 289[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice vznikl přivlastňovací příponou z osobního jména Blažim ve významu Blažimův dvůr. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Blazim (1332, 1384–1399, 1386), Blasim (1369, 1391, 1395), Blasin (okolo roku 1405), de Blazima (1393), de Blazyma (1399), de Blazyme (1404), de Blazimie (1416), de Blazin (1427), z Blazyma (1434), v Dlažimi (1514), na Dlažimě (1524, 1579), na Dlažině (1524), na Dlazimi (1543), na dlažníně (1603), na Dlažími (1615), Ploscha, Dlažin a Blazny (1787), Ploscha a Dlaschin (1846) a Blažím či Ploscha (1854–1923).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Blažimi pochází z roku 1332,[5] kdy Albert z Kryr odkázal část svých blažimských příjmů vyšehradské kapitule.[6] K roku 1390 je doložena existence blažimské tvrze, na které tehdy sídlil Litolt z Moravěvsi.[7] Část vsi roku 1397 patřila bratrům Václavovi a Hynkovi ze Všehrd, které vystřídal Bušek ze Rvenic, ale v letech 1417–1434 většinu vlastnil Jan z Moravěvsi.[8] Během husitských válek se vesnice zmocnilo město Louny, po němž připadla roku 1454 králi Ladislavovi.[7]
Od panovníka Blažim získal nejspíše Jaroslav z Vřesovic, po němž ji v roce 1467 zdědil Jindřich z Vřesovic (též Jindřich Dlažimský z Vřesovic).[7] Po něm následovali Jaroslav Dlažimský a Jan Dlažimský z Vřesovic,[7] který si nechal Blažim s tvrzí a dvorem zapsat do obnovených zemských desek. Měl více dětí, z nichž statek zdědil Vilém, který zemřel bezdětný v roce 1599. Vesnice tak přešla na jeho bratra Petra, ale v roce 1615 byl jejím majitelem Petrův synovec Jan Habart Kostomlatský, který blažimský statek, spolu s Nehasicemi, roku 1629 prodal Pavlu Michnovi z Vacínova. Jan Habart se téhož roku z náboženských důvodů odstěhoval s rodinou do Pirny.[9] Blažim poté patřila do roku 1671 k Bitozevsi a poté k Postoloprtům.[8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 414 | 490 | 531 | 522 | 478 | 530 | 554 | 251 | 267 | 266 | 290 | 157 | 191 | 254 |
| Domy | 64 | 66 | 70 | 77 | 76 | 77 | 95 | 95 | 68 | 59 | 54 | 64 | 64 | 78 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
V Blažimi stojí čtyři památkově chráněné objekty:
- Kostel svatého Prokopa
- Kostel svatého Prokopa je pozdně barokní stavba z let 1778–1781.[12]
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Socha svatého Jana Nepomuckého pochází z roku 1852.[12] Je vytesána z pískovce a stojí na čtyřbokém podstavci s reliéfy gotizujících oblouků. Samotná socha světce oblečeného do kanovnického roucha a s krucifixem v náruči je kopií původní sochy.[13]
- Hospodářský dvůr s barokní sýpkou
- Panský dvůr byl postaven Schwarzenbergy podle projektu Pavla Ignáce Bayera v letech 1706–1707.[14]
- Areál fary s pozůstatky tvrze
- Budova fary pochází z let 1709–1711. Její stavbu navrhl a vedl Pavel Ignác Bayer. Zatímco vnější podoba fary je ovlivněna novodobými úpravami, interiér se dochoval v autentické podobě. Ve dvoře stojí dvě hospodářské budovy propojené ohradní zdí.[15]
Blažimská tvrz byla podle Augusta Sedláčka zchátralá už v letech 1667–1691.[8] Podle Jiřího Úlovce stála v areálu bývalého poplužního dvora a sloužila až do dvacátého století k hospodářským účelům i jako byty zaměstnanců státního statku. Neudržovaná tvrz byla v osmdesátých letech dvacátého století opuštěna a její konstrukce se zhroutila.[16] Podle Památkového katalogu se její zbytky dochovaly v hospodářské budově v areálu fary.[17]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Blažim, s. 97.
- ↑ PRÁŠIL, Petr; ŘÁNEK, Jan; RYCHTAŘÍK, Jaroslav. Žatecko na starých pohlednicích. 1. vyd. Hostivice: Petr Prášil - Baron, 2005. 288 s. ISBN 80-86914-00-3. S. 149.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Blažim – tvrz, s. 47.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 417.
- ↑ BOBKOVÁ, Lenka. Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621–1639. Praha: Scriptorium 228 s. ISBN 80-86197-05-0. S. 19, 188–189.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Blažim, s. 87–88.
- ↑ Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Zemědělský dvůr [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 379 s. ISBN 80-7277-017-9. S. 27–28.
- ↑ Zbytky tvrze [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blažim na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Blažim v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
