Červený hrádek (zámek, Jirkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Červený hrádek
Východní průčelí
Účel stavby

hotel, prohlídkový okruh

Základní informace
Sloh barokní
Architekt snad Antonio da Porta
Výstavba 16691675
Stavebník Jan Adam Hrzán z Harasova
Současný majitel Město Jirkov
Další majitel Lichtenštejnové,
Rottenhanové,
Hohenlohe-Langenburg
Poloha
Adresa Červený Hrádek 1, Jirkov, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Červený hrádek
Červený hrádek
Další informace
Kód památky 26556/5-490 (PkMnMISSezObr)
Web Oficiální stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Červený hrádek je raně barokní zámek ležící 2 km severně od Jirkova uprostřed lesů na úpatí Krušných horokrese Chomutov. Stojí na ostrožně, v místech zaniklého hradu Borku, v nadmořské výšce 410 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Červený hrádek stojící na místě původního středověkého hradu Borek získal svůj název v první polovině 15. století, kdy byl opraven a fasáda zámku byla natřena červenou barvou. Poprvé se v pramenech objevilo roku 1422.[2]

Hrad Borek byl založen zřejmě na přelomu 14. a 15. století a jeho prvním jistým majitelem byl Dětřich Kraa. Na hradu se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či Lobkoviců. Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic nechal hrad přestavět na renesanční zámek. Jiří Popel z Lobkovic potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během třicetileté války byl zámek velmi poškozen a stal se neobyvatelným.

Dnešní podobu získal zámek v 17. století, kdy ho vlastnil rod Hrzánů. Zakladatelem zámku byl Jan Adam Hrzán z Harasova, který nechal roku 1655 strhnout staré zdivo a zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z větší části v období 16691675.[3] V letech 16871688 působil na zámku sochař Jan Brokoff, který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn Ferdinand Maxmilián, v Evropě proslulý barokní sochař. Po Hrzánech vlastnili Červený Hrádek Lichtenštejnové a Auerspergové, od roku 1771 německý rod Rottenhanů. Český nejvyšší purkrabí Jindřich František z Rottenhanu, majitel panství v letech 17771809, inicioval stavební úpravy zámku a stál také u zrodu průmyslového podnikání v severních Čechách. Po Rottenhanovi vlastnila panství jeho dcera Gabriela, provdaná Buquoyová, dalším sňatkem přešel Červený Hrádek do majetku německého rodu Hohenlohe-Langenburg.

Rod Hohenlohe-Langenburg byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu 1938 umožnil Max Egon předáku sudetských Němců Konrádu Henleinovi a anglickému lordu Waltrovi Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou Mnichovskou dohodu. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v roce 1945 zabaven.

V průběhu prvních dvaceti let po válce se na zámku vystřídala celá řada organizací a budova postupně chátrala. Začala být udržovaná až v době, kdy zde sídlila léčebna dlouhodobě nemocných. O zámecký park a oboru se staral lesní závod Janov. Původní vybavení zámku bylo v letech 1945–1946 Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a rozvezeno na různá místa. Dnes se však tehdejší inventář velmi těžko dohledává. Přehled je jen o zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a v Okresním muzeu v Chomutově, obrazy z Krásného Dvora se na zámek vrátily.

Od roku 1996 je zámek majetkem města Jirkova. V roce 2006 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a centrum cestovního ruchu. Sídlí zde Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov, které zámek spravuje.

Architektura a zámecký park[editovat | editovat zdroj]

Zámecká budova neobsahuje zdivo staršího hradu ani zámku. Pouze ve zdech terasy před zámkem jsou druhotně použity kamenické prvky z původního hradu.[2]

Zámek je barokní čtyřkřídlá uzavřená budova kolem obdélníkového nádvoří krytá mansardovou střechou. Vzhledem k terénní situaci jsou venkovní fasády dvoupatrové, ale jen delší boční křídla mají sklepní podlaží. Chodba v přízemí východního traktu byla původně otevřená do nádvoří arkádami, ty jsou dnes zazděné. Na čelní straně zámku je barokní dvouramenné schodiště se zábradlím z balustrů, zdobené vázami. Na protilehlé straně je vjezd na nádvoří s jednodušším portálem. V obou vchodech je bohatá štuková a malovaná výzdoba stropu.

V okolí zámku je rozsáhlý park a zámecká obora. Park byl původně doplněn plastikami a zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná magnolie u schodiště zámku.

Prohlídkový okruh[editovat | editovat zdroj]

Návštěvníci mají možnost navštívit s průvodcem zrcadlový sál, lovecký salónek, obrazárnu, pracovnu Maxe Egona Hohenlohe a nejzajímavější prostory zámecké kaple a rytířského sálu.

Zámecká kaple je zasvěcena svatému Janu Křtiteli, nachází se v ní původní dřevěné lavice a zpovědnice. Součástí kaple jsou zrekonstruované plně funkční zelektrizované varhany18. století. V hlavní části s oltářem, který sahá přes dvě patra je původní štuková výzdoba, vitráže a nástěnné malby s výjevy ze života svatého Jana Křtitele. Oltář je také původní, obrazy z něj byly zcizeny a jsou nahrazeny obrazy jirkovského malíře Romana Křeliny. V roce 1998 byla kaple znovu vysvěcena, od té doby se zde mohou konat mše i církevní svatební obřady.

Rytířský sál je hlavním sálem zámku a místem konání svatebních obřadů a společenských akcí. Sál sahá přes dvě patra a jeho výzdobu tvoří sochy antických bohů a sochy nosičů sloupů. Na barevných malbách jsou výjevy z bojů s Turky a na štukové výzdobě pak scény z lovu. Nad horními okny jsou štukové obrázky lovených zvířat (např. obraz slona nad prostředním oknem, který patrně souvisí s tureckými válkami).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-12]. Identifikátor záznamu 137744 : Zámek Červený Hrádek. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Červený Hrádek, s. 99. 
  3. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Červený Hrádek – zámek, s. 75–77. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]