Jindřich Josef Auersperg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich Josef kníže z Auerspergu
Knížecí erb rodu Auerspergů
Knížecí erb rodu Auerspergů

Císařský nejvyšší komoří
Ve funkci:
1770 – 1774
Předchůdce Antonín Karel Salm-Reifferscheidt
Nástupce František Xaver Orsini-Rosenberg

Císařský nejvyšší štolba
Ve funkci:
1742 – 1765
Předchůdce František Antonín Starhemberg
Nástupce Karel Jan z Ditrichštejna

Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1735 – 1742
Předchůdce Adolf Bernard z Martinic
Nástupce Jan Josef Khevenhüller-Metsch

Narození 24. června 1697
Vídeň
Úmrtí 9. února 1783 (ve věku 85 let)
Vídeň
Choť Marie Dominika z Lichtenštejna (1719–1724)
Marie Františka Trautsonová z Falkensteinu (od 1726)
Rodiče František Karel z Auerspergu
Děti Josef František z Auerspergu
Jan Adam z Auerspergu
Karel Josef Antonín z Auerspergu
František Xaver z Auerspergu
Profese státní úředník a politik
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna (1739)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Josef Jan 4. kníže z Auerspergu, vévoda minstrberský (Heinrich Joseph Johann Fürst von Auersperg, Herzog von Münsterberg) (24. června 1697, Vídeň9. února 1783, Vídeň) byl rakouský šlechtic a dvořan. Během několika desetiletí v 18. století zastával vysoké funkce u císařského dvora ve Vídni, kde byl nakonec nejvyšším komořím (1770–1774). V roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna. Jako první z Auerspergů získal majetek v Čechách (Červený Hrádek) a na Moravě (Černá Hora). [1]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starého šlechtického rodu Auerspergů, byl nejmladším potomkem generála knížete Františka Karla Auersperga (1660–1713) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky z Rappachu (1660–1741). Vzhledem k úmrtí svých starších bratrů v dětství se Jindřich Josef stal v roce 1713 hlavou rodu, poručnickou správu po dobu nezletilosti zajišťovala matka. Od mládí působil ve dvorských službách, stal se císařským komořím a později tajným radou. Za vlády Karla VI. zastával u dvora funkci nejvyššího maršálka (1735–1742) a v roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna.[2] Dlouholeté vysoké postavení u dvora si udržel i za vlády Marie Terezie, kdy byl postupně císařským nejvyšším štolbou (1742–1765) a nakonec císařským nejvyšším komořím (1770–1774). V roce 1770 obdržel velkokříž uherského Řádu sv. Štěpána.[3]

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Zámek Červený Hrádek, majetek Auerspergů 1719–1771

Po otci zdědil rodové statky v Kraňsku, byl také majitelem Minsterberského knížectví ve Slezsku, které během dynastických válek 18. století připadlo Prusku (potomci nakonec v roce 1791 prodali knížectví pruským Hohenzollernům). Svým prvním sňatkem s princeznou Lichtenštejnovou získal majetek v Čechách a na Moravě. V severních Čechách byl spolumajitelem panství Červený Hrádek se statky Blatno a Údlice. Zámek Červený Hrádek sice nebyl hlavním rodovým sídlem, ale Auerspergové jej příležitostně navštěvovali.[4] Po smrti své první manželky zdědil Jindřich Josef polovinu panství, druhou polovinu vlastnili společně tři potomci z prvního manželství. K Červenému Hrádku přikoupil v roce 1738 od Kolovratů statek Bílence.[5] Zámek v Červeném Hrádku navštívil v roce 1765 císař Josef II.[6] Na základě rodinné smlouvy se výhradním majitelem Červeného Hrádku stal v roce 1766 mladší syn Jan Adam (1721–1795), který celé panství prodal v roce 1771 za jeden milión zlatých Rottenhanům. Panství Černá Hora na jižní Moravě, taktéž z dědictví první manželky, vlastnil Jindřich Josef až do své smrti, poté jej zdědili synové František Jan (1741–1795) a František Xaver (1749–1808) z druhého manželství. Sídlo v Černé Hoře zůstalo stranou zájmu, hrad byl po vyhoření v roce 1724 jen provizorně opraven. Na návrší poblíž hradu byla za Auerspergů postavena hřbitovní kaple sv. Josefa (1720/1726).[7]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1719 se oženil s princeznou Marií Dominikou z Lichtenštejna (1698–1724), dcerou knížete Jana Adama z Lichtenštejna a Erdmundy Terezie, rozené Ditrichštejnové. Po otci byla dědičkou panství Červený Hrádek v severních Čechách a Černá Hora na jižní Moravě. Zemřela již ve věku pětadvaceti let. O dva roky později se Josef Jindřich oženil podruhé s hraběnkou Marií Františkou Trautsonovou (1708–1761), dcerou císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Leopolda z Trautsonu. Z obou manželství pocházelo celkem dvanáct dětí, nejstarší dva synové díky sňatkům získali rozsáhlé majetky ve středních a východních Čechách. Obě nanželky Josefa Jindřicha Auersperga byly nositelkami Řádu hvězdového kříže.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996), s. 1020–1021 ISBN 80-7185-057-8
  2. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269
  3. POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 43–44 ISBN 978-8085955-39-2
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl Severní Čechy; Praha, 1984; s. 76
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl Severní Čechy; Praha, 1984; s. 40
  6. BEČVÁŘ, Michal: Rodina Hohenlohe-Langenburg na Červeném Hrádku; Chomutov, 2017; s. 17 ISBN 978-80-260-0131-7
  7. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; I. díl; Praha, 1996; s. 472–473 ISBN 80-85983-13-3

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHEUTZ, Martin: Die Elite der hochadeligen Elite. Sozialgeschichtliche Rahmenbedingungen der obersten Hofämter am Wiener Kaiserhof im 18. Jahrhundert, 195 stran dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]