Třeboň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třeboň
historické jádro Třeboně

historické jádro Třeboně

znak obce Třeboňvlajka obce Třeboňznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0313 547336
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Jindřichův Hradec (CZ0313)
obec s rozšířenou působností: Třeboň
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 98,33 km²
počet obyvatel: 8 588 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 434 m
PSČ: 379 01
zákl. sídelní jednotky: 22
části obce: 8
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Městský úřad Třeboň
Palackého nám. 46/I
379 01 Třeboň
starosta / starostka: Terezie Jenisová
Oficiální web: http://www.mesto-trebon.cz
E-mail: posta@mesto-trebon.cz

Třeboň
Red pog.png
Třeboň
Třeboň, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Třeboň (německy Wittingau, tj. „Vítkův Luh“) je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 22 km východně od Českých Budějovic, v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk. V roce 2011 zde žilo přes 8,5 tisíce trvale hlášených obyvatel. Je lázeňským a rekreačním městem, městskou památkovou rezervací a střediskem CHKO Třeboňsko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • Počátky města sahají až do poloviny 12. století, kdy v místě vznikl dvorec a poté osada.
  • Farní kostel je v Třeboni (Witingenowe) připomínán kolem roku 1280
  • Název "Třeboň" pochází nejpravděpodobněji ze slova "tříbit", které znamená pěstovat, šlechtit, zlepšovat či zdokonalovat. Tříbily se zde lesy, potažmo stromy. Téměř celé Třeboňsko bylo původně zalesněné a podmáčené - od počátků osídlení se zde těžily a zpracovávaly stromy a krajina (hospodářská půda) se pro využití vysoušela.
  • 1341: Třeboň získala statut města a v letech 1376 a 1378 tzv. právo měst královských a výsadu na dovoz soli.
  • Původně byla v držení Vítkovců (Vítek z Prčic), v roce 1366 přešla pod záštitu bratrů z Rožmberka a získává svůj český název.
  • 1367: Čtyři rožmberští bratři zakládají v Třeboni Augustiniánský klášter, jako středisko vzdělanosti celé oblasti
  • 1379: založen knížecí pivovar v Třeboni
  • Ke konci 14. století bylo kolem města postaveno opevnění hradbami a příkopem, které se osvědčilo později, v husitských válkách, a proměnilo Třeboň v nedobytnou pevnost, schopnou odolat mnohým útokům.
  • Štěpánek Netolický koncem 15.století zakládá první rybníky.
  • Na jeho dílo v 16. století navazují rybníkáři Mikulš Ruthard z Malešova a Jakub Krčín z Jelčan
  • V 80.letech 16. století měl na třeboňském zámku Vilém z Rožmberka alchymistickou dílnu Magistra Kelly.
  • Po smrti svého bratra Viléma do Třeboně přenesl své sídlo rožmberský vladař Petr Vok z Rožmberka, který zde roku 1611 bez dědiců zemřel.
  • Roku 1660 se dosud eggenberské panství Třeboň stalo majetkem knížecího rodu Schwarzenbergů, kteří je spravovali až do první pozemkové reformy z roku 1919.
  • Císař Josef II. zrušil klášter řádu augistiniánů - kanovníků.
  • Roku 1779 zde byl zřízen katolický vikariát. Třeboňský vikariát existoval v letech 1790 - 1952.
  • Učitel Václav Hucek a jeho dcera Berta zde při račeliništi zakládají první slatinné lázně.
  • Od poloviny 19. století se Třeboň rozvíjí jako plnohodnotné okresní město, tj. politický i soudní okres.
  • Roku 1960 byl při celostátní reorganizaci státní správy Třeboňský okres zrušen a městu udělen lázeňský statut.[2]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Město je významnou památkovou a přírodní rezervací. Proto je hojně navštěvováno turisty a lázeňskými hosty. Ve městě jsou dvojí lázně: Bertiny lázně a Lázně Aurora. Sídlí zde podnik Rybářství Třeboň, největší rybářství v Evropě, a pivovar Regent, který se rokem založení 1379 řadí mezi nejstarší pivovary na světě. Státní zámek je pravděpodobně pátým největším areálem tohoto typu v České republice (po Pražském hradu, zámcích v Českém Krumlově a v Jaroměřicích nad Rokytnou, a po Lednicko-Valtickém areálu). V Třeboni na zámku sídlí Státní oblastní archiv s působností pro celý Jihočeský kraj. Širší centrum města, zahrnující historickou část místní části Třeboň I, ale i část území pod Světskou hrází, patřící do městské části Třeboň II, je městskou památkovou rezervací. Bývalý augustiniánský klášter je perlou jihočeské gotiky. Krajina je chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko a Biosférickou rezervací Unesco,o kterou pečuje Ústav krajinné ekologie Akademie věd České republiky.

Město Třeboň a jeho okolí je v letním období vhodné jak pro pěší turistiku, tak pro relaxační cykloturistiku a projížďky na koni.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Třeboň má osm místních částí, z nichž šest (Branná, Břilice, Holičky, Nová Hlína, Přeseka, Stará Hlína) jsou obce přičleněné k městu Třeboň; samotná Třeboň je rozdělená na Třeboň I, zahrnující historické centrum a území na východ od něj směrem na Kopeček. Třeboň II se pak rozprostírá jednak na severozápad a jednak na jih od historického centra (od Třeboně I). Za sever města je považováno území průmyslové zóny Třeboně II, rozprostřené vpravo od výpadovky na Prahu, zahrnující někdejší osadu Daskabát a sídliště Hliník. Jih města (část Třeboně II) je tvořen územím, které se rozprostírá jižně od historického centra města, za Pivovarem Bohemia Regent, směrem na Brannou a Nové Hrady, na Domanín, Borovany a Trhové Sviny.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třeboni.
  • CHKO Třeboňsko
  • Rožmberk (největší rybník ČR)
  • Zlatá stoka
  • Nová řeka
  • Třeboňské městské opevnění
  • Zámek Třeboň s kačnou a zámeckým parkem, Národní kulturní památka
  • Masarykovo náměstí se starou radnicí, podloubími, Mariánským sloupem a kamennou kašnou
  • renesanční budova radnice s věží, kde dnes sídlí Tylovo divadlo, Městské muzeum a Základní umělecká škola
  • konstruktivistická budova Spořitelny na Masarykové náměstí
  • hotel Zlatá hvězda, renesanční dům na náměstí
  • hotel Bílý koníček, renesanční dům na náměstí
  • Vratislavský dům,
  • Třeboňské lázeňství
  • augustiniánský klášter, národní kulturní památka
  • děkanský kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny, a třeboňskou Madonou a původně také s deskovými obrazy Mistra třeboňského oltáře, dnes vystavenými v Národní galerii v Praze
  • kostel sv. Alžběty se hřbitovem, na Budějovickém předměstí
  • Schwarzenberská hrobka v obci Domaníně, Národní kulturní památka
  • Knížecí pivovar Regent (1379), stylová restaurace
  • hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně, kamenné sousoší Anděla Strážce v Třeboňském parku
  • Dva železné kříže s Ukřižovaným z 18. století na křižovatce silnic na Nové Hrady u budovy bývalého finančního úřadu (dnes Lesostavby Třeboň)
  • Třeboňské rybí sádky s roubenou prodejnou ryb a pískovcovou sochou rybáře pod světskou hrází
  • Rybník Svět (Nevděk), Krčínův a Šustův pomník
  • Opatovický rybník a mlýn, obora, hřebčín a kaple
  • Barokní sousoší ve městě a u kostela (Sv. Václav, dvakrát Sv. Jan Nepomucký, Sv. Jiljí, Sv. Augustin, Ježíš Kristus a další)
  • Čtyři velké městské brány (Budějovická, Hradecká, Novohradská a renesanční Svinenská brána s polychromovanou soškou Sv. Floriána, obloukovými štíty a sgrafitovou výzdobu)
  • Kotěrova vodárna Na Kopečku z roku 1901(od roku 2013 je ve 42 m vysoké vodárenské věži umístěna galerie buddhistického výtvarného umění), barokní kaple Sv. Jana Nepomuckého a Sv.Petra a Pavla
  • Pergola a barokní kaple Sv. Víta, nástropní obraz (al fresco) předání ramene Sv. Víta svatému Václavu, blízký mlýn a boží muka
  • Beseda na Masarykově náměstí
  • Domek Josefa Kajetána Tyla u Zlaté stoky, lázeňská kolonáda, sousoší Sv. Jana Nepomuckého
  • Historická kasárna (dnes Finanční a městský úřad) na Palackého náměstí, nová kašna na nádvoří
  • Historická Rožmberská ulice s cukrárnami, kavárnami, hotely a restauracemi
  • Historická obchodní Březanova ulice s podloubími od Masarykova náměstí ke kostelu sv. Jiljí a Panny Marie Královny, brána do kláštera, bývalý Augustiniánský klášter s gotickými kaplemi, rajským dvorem, křížovou chodbou a klášterním nádvořím, barokní kašna na nádvoří, Dlouhá chodba, krytý obloukový most s pamětní deskou Třeboňského augustiniánského opata "písmáka" Kříže z Telče
  • Husova kaple s věží z roku 1925 a Nová čtvrť s Tyršovým stadionem, Tyršův pomník
  • Třeboňský menhir u Zlaté stoky
  • Boží muka datovaná 1649, proti kiosku u Schwarzenberské hrobky, s obrazem sv. Vojtěcha
  • barokní kaple Nejsvětější Trojice při Pražské silnici
  • kaple Sv.Barbory a Sv.Kateřiny datovaná 1747, v ulici Svatopluka Čecha
  • Okresní radnice s věžičkou v ulici Na Sadech (dnes základní škola vedle pošty)
  • domečková Boží muka datovaná A.d.:1810 za hřbitovem Sv. Alžběty v ulici Boženy Němcové
  • pomník obětem První a Druhé světové války, se sousoším od Gabriela K. a se dvěma pamětními deskami se jmény padlých z let 1914-1918 a 1939-1945, obnovený roku 1907, před školou v Sokolské ulici
  • dům U Zvonku na Budějovickém předměstí v Sokolské ulici se sousední kovárnou z 18. století (bronzový zvon v 1. poschodí domu se v roce 2011 ztratil i s konzolí)
  • balvan inženýra Pavla Pavla na dřevěných saních vedle parkoviště na trávníku před vyhlídkovou restaurací "U Světa" na Hliníku
  • litinový kříž s "Ukřižovaným" (pískovcový podstavec datován 1896) se "středověkým" odrazníkem na křižovatce Sokolské třídy a ulic Chelčického a Svatopluka Čecha
  • domečková sloupková Boží muka, zabudovaná do secesního domu (č. p. 175, Třeboň II) poblíž ústí Havlíčkovy ulice do Palackého náměstí
  • historický renesančně barokní Schwarzenbergský statek Dvory (Dvorce, dnes též se stylovou restaurací) s centrální věžičkou (zdaleka viditelnou při cestě od rybníka Svět) a hodinami, vpravo při státní silnici z Třeboně na Lišov
  • barokní Schwarzenbergský statek v Jiráskově ulici s tělocvičnou (Sokolovnou) mezi dopravním hřištěm u Tyršova stadionu a autobusovým nádražím Třeboň
  • Třeboňské roubené seníky na Mokrých lukách (dříve národní kulturní památka)
  • velké Schwarzenbergské seníky na stezce "Hrádeček" (jeden vyhořel a druhý je zrekonstruován na penzion poblíž Zlaté stoky za mostkem u Lesostaveb)
  • Bývalá synagoga v Třeboni v Krčínově ulici (Třeboň I čp. 50)
  • rybí sádky a původní rybářské bašty pod rybníkem Svět
  • Rybářská bašta (restaurace) na Hliníku za hotelem Bohemia

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Tradičně vyniká zejména hudba:

  • Název města figuruje v lidové písni Okolo Třeboně. Stejnojmenný mezinárodní multikulturní festival Okolo Třeboně se v Třeboni a okolí pořádá od roku 1992. [3]
  • V 19. století byl činný národně obrozenecký zpěvácký spolek Pěslav, na nějž navázal od roku 1974 činný spolek Třeboňští pištci.
  • Na začátku července se každoročně koná festival vážné hudby Třeboňská Nocturna.

Výtvarné umění[editovat | editovat zdroj]

  • Městské muzeum a galerie uchovává obrazy regionálních malířů, jakými byli František Líbal, František Volf a další.

Film[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2010 se koná v Třeboni Mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm. Tomuto festivalu předcházel v Třeboni od roku 2002 AniFest, který však po roce 2009 (kdy se o festival dělila Třeboň s Teplicemi) z Třeboně odešel a poté zanikl sloučením s Anifilmem.

Každých 14 dní se na náměstí konají trhy spojené s farmářskými trhy.

Rekreace a sport[editovat | editovat zdroj]

V Třeboni se díky ovinnému profilu krajiny již od přelomu 19.-20.století rozšířila cykloturistika, dne to znamená masový příliv desítek tisíců cykloturistů ročně. Hlavní trasy jsou značené, ostatní - neznačené jsou však stejně hezké. Stále se vytváří nové cyklostezky. V plánu je nová cyklotrasa Třeboň - Gmünd. O prázdninách jezdí přes Třeboň autobusy převážející kola. Mnoho Třeboňáků nemá rádo cyklisty, ovšem cestovní ruch včetně cykloturistů je podstatným zdrojem příjmů pro mnoho místních podniků.

Kolem svátku sv. Vavřince (10. srpna) se v okolí Masarykova náměstí odehrává vodnická "Čochtanova Třeboň" a tradiční Myslivecké slavnosti. Na konci srpna se konají Rybářské slavnosti (viz web města)

Informace[editovat | editovat zdroj]

Informace o dění v Třeboni lze najít v měsíčně vydávaném magazínu Třeboňský svět (vydává Město Třeboň v rámci samosprávy) nebo na stránkách s aktuálním kulturním programem.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

UNESCO[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se zpracovává podnět k procesu, který by vedl k zapsání vzácné a jedinečné vodohospodářské soustavy na seznam UNESCO.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2013-10-04]. Dostupné online.  
  2. http://www.ceske-budejovice-jihocesky-kraj.cz/trebon/historie.php
  3. Oficiální stránky festivalu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Matouš, Třeboň. Praha 1967.
  • Jiřina Psíková, Třeboňské lázně. Třeboň 2003 (2.vydání 2008).
  • Jiřina Psíková, Zmizelá Třeboň. Praha Paseka 2012.


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Třeboň

Třeboň I • Třeboň II • Branná • Břilice • Stará Hlína • Nová Hlína • Holičky • Přeseka