Regia Aeronautica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Výsostné označení užívané v letech 1923-1935 a opět v letech 1943-1946 na křídlech[p 1] a na trupu v letech 1923-1926 a opět od roku 1943.
Stemma Sabaudo - erb Savojské dynastie, v podobě používané jako součást výsostného označení letadel na svislých ocasních plochách.[p 2]

Regia Aeronautica (česky Královské letectvo) bylo vojenské letectvo Italského království existující mezi lety 1923 a 1946. Po vzniku nynější Italské republiky bylo nahrazeno současným letectvem nazývaným Aeronautica Militare.

Předchůdci[editovat | editovat zdroj]

Vojenské využití letectví mělo v Itálii dlouhou tradici, počínaje vznikem oddělení upoutaných pozorovacích balónů Servizio Aeronautico u 3. ženijního pluku italské armády v roce 1884. Počátkem 20. století byla Itálie na špici ve vojenském využití letadel těžších vzduchu, jak v rovině praktické, kdy v italsko-turecké válce italští letci provedli historicky první průzkumný, fotoprůzkumný a bombardovací let, tak v rovině teoretické, kde vzniká první pojednání o významu letectva ve válce, radikální Il dominio dell'aria G. Douheta. 27. června 1912 se Servizio Aeronautico, zahrnující Battaglione Specialisti (vybavený upoutanými balóny a řiditelnými vzducholoděmi) a Battaglione Aviatori (vybavený letadly), osamostatňuje jako zvláštní druh zbraně, ačkoliv stále podléhá Direzione Generale Genio ed Artiglieria (Velitelství ženijního vojska a dělostřelectva). V roce 1915 se z něj stává autonomní součást Regio Esercito pod názvem Corpo Aeronautica Militare. Pod tímto názvem se také účastní první světové války, spolu s leteckou složkou námořnictva Sezione Aeronautica della Marina, oficiálně ustavenou v květnu 1913.

Nezávislé letectvo[editovat | editovat zdroj]

Křídelní výsostné označení používané v letech 1935-1943. Alternativně se vyskytovalo i provedení v opačných barvách, zejména na spodní ploše křídel.

Regia Aeronautica vznikla jako samostatná složka italských ozbrojených sil 23. března 1923[1] na základě královského dekretu č. 645. V meziválečném období byla Regia Aeronautica obecně pokládána za jedno z předních letectev světa, což byl dojem vytvořený jak propagandou fašistického režimu, tak i skutečnými úspěchy dosaženými některými jednotlivci nebo elitními skupinami (počáteční úspěchy vzducholodí Umberto Nobileho, dálkové skupinové přelety Italo Balba, úspěchy italských letadel a pilotů ve Schneiderově poháru), které však neměly vypovídací hodnotu o italském letectvu a leteckém průmyslu jako celku. Po zapojení Itálie do druhé světové války se ukázaly dosud skryté nedostatky, na jejím počátku to byla zejména nízká technická vyspělost italských letadel oproti strojům protivníka, a později nedostatečná schopnost italského průmyslu vyrábět letadla v dostatečném počtu.

Bojová vystoupení v období mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]

Znak letadel Regia Aeronautica používaný na trupech letadel v letech 1936-1943.[p 3]

Regia Aeronautica byla v období třicátých let nejen nástrojem fašistické propagandy, ale sloužila také k prosazování mocenských ambic Benita Mussoliniho v několika ozbrojených konfliktech v období mezi dvěma světovými válkami. Nejdůležitějším konfliktem, jehož se zúčastnila, je pak druhá světová válka.

Italská agrese proti Habeši[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Druhá italsko-etiopská válka.

Při napadení Habeše (nynější Etiopie) nenarazilo italské letectvo na podstatnější soustavný odpor, ani ve vzduchu ani ze strany pozemní protiletadlové obrany, a proto v konfliktu navenek působilo dojmem značné síly. Tento dojem ještě podpořila následná propaganda. Přesto však nelze popřít přínos Regia Aeronautica k italskému vítězství nad technicky málo rozvinutou zemí, v neposlední řadě i díky rozprašování zakázaných chemických bojových látek - yperitu a fosgenu, a kobercovému bombardování etiopských měst.

Španělská občanská válka[editovat | editovat zdroj]

Na podporu vzbouřenců proti vládě v občanské válce ve Španělsku vyslala Itálie nejen pozemní vojska v rámci tzv. Corpo Truppe Volontarie, ale i leteckou jednotku, nazvanou Aviazione Legionaria. Bojů se tato formace účastnila od července 1936 do března 1939. Početně tvořilo Aviazione Legionario větší část zahraniční ozbrojené pomoci, jíž se protivládním povstalcům dostalo, a přispělo značnou měrou k jejich vítězství. (Německá Legion Condor sice disponovala kvalitnějšími typy letadel, ale početně byly její síly slabší. Italské stíhačky a bombardéry tak představovaly základ leteckých sil povstalců.)

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Poté, co vypukla druhá světová válka, Itálie, vázaná spojenectvím s nacistickým Německem vyhlásila 10. června 1940 válku Velké Británii a Francii. Později vstoupila také do války proti SSSR a USA.

Západní Evropa[editovat | editovat zdroj]

Regia Aeronautica se do války zprvu zapojila operacemi proti Francii, probíhajícími v oblasti okolo společné hranice v Alpách a nálety na Korsiku. Neúspěchem a brzkým stažením z bojů skončilo vyslání Corpo Aereo Italiano do bitvy o Británii, kde měl tento sbor bojovat po boku Luftwaffe.

Sovětský svaz[editovat | editovat zdroj]

Do bojů na východní frontě Itálie vyslala zprvu armádní sbor Corpo di Spedizione Italiano in Russia, podporovaný leteckým Corpo Aereo Spedizione in Russia. Bojů na východní frontě se italské letecké síly účastnily mezi srpnem 1941 a lednem 1943.

Středomoří a Afrika[editovat | editovat zdroj]

Těžištěm italského bojového působení však od samého počátku války byly boje ve Středomoří a v Africe, kde italské letectvo po déle než tři roky odolávalo materiální i početní převaze protivníků. Od počátku války poskytovalo podporu italským konvojům do severní Afriky, a snažilo se eliminovat síly Royal Navy ve Středozemním moři. Italské letectvo také poskytovalo vzdušnou podporu italským silám bojujícím v severní Africe, východní Africe, a při útoku na Řecko a později i Jugoslávii. V rámci bojů o nadvládu nad Středozemním mořem se účastnilo i bombardování Malty. Všechny síly Osy ve Středomoří však nebyly schopny zabránit převaze protivníků, a brzy se ukázala kvalitativní i kvantitativní převaha Royal Air Force a United States Army Air Forces. Regia Aeronautica tak nebyla s postupující dobou schopna znemožnit, nebo podstatně ztížit ani postup spojeneckých sil, například vylodění na Sicílii, ani stupňující se nálety na italská města.

Příměří[editovat | editovat zdroj]

Pod neustálým tlakem, zemí ohrožovanou stále silnějšími nálety RAF a USAAF, a čelící přímé hrozbě spojeneckého vylodění, aniž by byla schopna zajistit obranu nyní již vyčerpanými silami, došlo ke svržení Benita Mussoliniho, a nově vzniklá vláda vedená maršálem Badogliem se rozhodla uzavřít příměří se Spojenci. To se stalo účinným 8. září 1943.

Aviazione Cobelligerente[editovat | editovat zdroj]

Po uzavření příměří se Spojenci, početně omezené jednotky Regia Aeronautica bojovaly proti svému dřívějšímu německému spojenci, kterému italská vláda vyhlásila 13. října 1943 válku, poté co Německo odmítlo stáhnout své vojenské jednotky z italského území. Válečné operace nyní Regia Aeronautica prováděla především nad Balkánem a Jaderským mořem.[p 4]

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Poté co italská monarchie zanikla, bylo od 18. června 1946[1] italské letectvo přejmenováno na Aeronautica Militare.

Používané typy letadel[editovat | editovat zdroj]

Stíhací letouny[editovat | editovat zdroj]

Importované[editovat | editovat zdroj]

Kořistní[editovat | editovat zdroj]

  • Dewoitine D.520 - 46 kusů, užívaných k obraně letišť a pokračovacímu výcviku stíhacích pilotů

Bombardéry[editovat | editovat zdroj]

Importované[editovat | editovat zdroj]

Zajímavé prototypy[editovat | editovat zdroj]

Někteří významní příslušníci[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Chris Dunning: Courage alone: The Italian Air Force 1940-1943, Air Research Publications, 1988

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle Václava Němečka (Vojenská letadla 2: Vojenská letadla mezi světovými válkami, Praha, Naše vojsko, 4. vydání, 1990) již ve dvacátých letech ustala aplikace kokard na křídlech, a příslušnost letadel byla v období do roku 1935 označována pouze trupovým znakem a svislými zeleno-bílo-červenými pruhy italské národní trikolory na kormidle.
  2. Na letadlech aplikován jako obtisk. Před válkou ve středním bílém pruhu trikolory na směrovém kormidle, později ve svislém rameni bílého kříže, kterým byla trikolora na svislých ocasních plochách těsně před vstupem Italie do druhé světové války nahrazena.
  3. Okamžitě po pádu fašistické diktatury v červenci 1943 bylo nařízeno odstranit z letadel Regia Aeronautica symboly spjaté s fašismem. Do září 1943, tak, přinejmenším teoreticky, označení italských válečných letadel spočívalo pouze v bílém kříži na ocasních plochách. Někdy však došlo pouze k překrytí fasces na křídelních znacích kamuflážní barvou, a zbytek znaku byl na letounu ponechán.
  4. Loutková Italská sociální republika, vyhlášená na Německem okupovaném severu Itálie sesazeným italským diktátorem Benitem Mussolinim založila 27. října 1943 vlastní Aviazione Nazionale Repubblicana (do června 1944 označené pouze jako Aviazione Repubblicana), jehož personál sice pocházel z řad Regia Aeronautica, ale jednotky vznikaly zcela nově, a nepřejímaly označení dosavadních jednotek Regia Aeronautica, ačkoliv některé používaly stejné emblémy jako dosavadní jednotky Regia Aeronautica.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.aeroflight.co.uk/waf/italy/af/ital-af2-home.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu