Italská vlajka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlajka Itálie

Vlajka Itálie - italská trikolóra má svislé pruhy v barvě zelené, bílé a červené. Byla odvozena od francouzské vlajky, modrý pruh však byl nahrazen zeleným pruhem (tato barva byla od francouzské revoluce považovaná za symbol svobody, rovnosti a nového politického pořádku). V současné podobě se používá od 19. června 1946 a byla oficiálně přijata k 1. lednu 1948.

Výklad barev je následující. Zelená reprezentuje zemi plání a kopců, bílá symbolizuje sníh z Alp a červená symbolizuje krev prolitou ve válkách za Italskou nezávislost. O něco málo více náboženský výklad je, že zelená znamená naději, bílá představuje víra a červená představuje křesťanskou lásku, a to odkazuje na tři teologické ctnosti.

Oficiální odstíny jsou tyto: zeleň luční, běloba mléčná a červeň rajčatová

Historie vlajky[editovat | editovat zdroj]

Vlajka vznikla v roce 1796, když byla vytvořena lombardská národní garda a následně italská dobrovolná „lombardská“ legie. Barvy navrhl Napoleon, který měl v oblibě právě zelenou (podobná trikolóra se však objevila již při studentských demonstracích v Bologni roku 1795). V roce 1797 se stala vlajkou republiky Cisalpinské a roku 1802 republiky Italské (přeměněné v letech 1805 - 1814 na Italské království, které Napoleona zradilo). Restaurace se dočkala roku 1848, kdy ji učinil sardinský král Viktor Emanuel II. svou vlajkou a do jejího středu přidal znak savojského domu - bílý kříž na červeném, modře lemovaném štítě. V této podobě se trikolóra stala roku 1861 vlajkou sjednocené Itálie. V roce 1946, kdy se země stala republikou, byl královský znak z vlajky odstraněn. V současné podobě se používá od 19. června 1946 a byla oficiálně přijata k 1. lednu 1948.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vlajka Talianska na slovenské Wikipedii.