Islandská vlajka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Národní vlajka Islandu

Vlajka Islandu je modrá s červeným křížem, lemovaným typickým bílým skandinávským křížem. Její poměr je 18:25. Tmavomodrá je tradiční islandská barva, připomínající Atlantický oceán a vrcholy hor, červená symbolizuje oheň islandských vulkánů a jejich horkou lávu. Bílá je symbolem gejzírů, ledovců a sněhu. Kříž zdůrazňuje vztah Islandu ke skandinávským zemím a jeho červená barva připomíná vlajku Dánska, kterým byl od 14. století Island ovládaný.

Služební vlajky Islandu
Vlajka prezidenta Islandu
Celní vlajka Islandu

[editovat] Historie vlajek Islandu

První oficialní islandská vlajka měla bílý kříž na tmavomodrém podkladě. Poprvé ji vztyčili v roce 1897. Současná vlajka byla zavedená 19. června 1915, když na bílý kříž přibyl ještě užší – červený. Jako státní vlajka se používá od roku 1944, kdy se Island byla vyhlášena republika. Současná vlajka má oproti té z roku 1915 tmavší odstín modré.

Jako neoficiální vlajka islandu byla do uzákonění vlajky s křížem roku 1915 používána světle modrá vlajka s bílým sokolem odvozená od státního znaku, který Island získal roku 1903. Vlajka se korunovaným sokolem byla oficialně používána v letech 1921-1944 jako královská standarta.