Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze
Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze (svatovítská či také pražská kapitula) je sbor kněží, kteří slouží při katedrálním kostele pražské (arci)diecéze. V čele kapituly stojí jako její představený, svatovítský probošt, který je držitelem jednoho ze sedmi klíčů k českým korunovačním klenotům. Dříve měla kapitula právo volby pražského biskupa a až do založení pražské univerzity spravovala svatovítskou katedrální školu, nejvýznamnější školu v tehdejších Čechách.[1] Svatovítská kapitula sídlí v budově Starého proboštství na třetím nádvoří Pražského hradu.[2]
Pražská metropolitní kapitula je vlastníkem vnitřního vybavení katedrály svatého Víta, včetně obrazů, soch, oltářů i náhrobků, a je i majitelem nesmírně cenného svatovítského pokladu.[3] Velmi vzácná je i knihovna pražské metropolitní kapituly, která patří k nejstarším historickým knihovnám v Česku.[1]
Historie
Kapitula vznikla v roce 971 a je tak nejstarší nepřetržitě existující institucí v České republice.[zdroj?] Původně se jednalo o sbor kněží, kteří dostali za úkol připravit vše potřebné pro zřízení samostatné pražské diecéze, jež vznikla následně odtržením od řezenské diecéze v roce 973. V prvním století existence kapituly patřil k jejím kanovníkům i kronikář Kosmas, který byl v letech 1120 až 1125 jejím děkanem. Další známou osobností byl děkan Vít (1135 až 1171).
S povýšením diecéze na arcidiecézi v roce 1344 se kapitula stala metropolitní. Dne 13. listopadu 1350 byly vydány její první dochované stanovy. Za vlády Karla IV., kdy církev zažívala v Českém království neobyčejný rozkvět, měla kapitula kolem 60 členů, na konci 14. století pak 32 členů, počátkem 17. století pouze 7 členů. I po rozmachu husitství zůstala pražská kapitula v jednotě s římskou církví a během dlouhého uprázdnění pražského arcibiskupského stolce v letech 1421–1561 spravovala arcidiecézi prostřednictvím volených administrátorů.[1]
Během působení děkana (a posléze probošta) Msgre. Karla Dominika rytíře Řečického byla zrestaurována kapitulní knihovna a obnoven sasko-lauenburský dům a v roce 1726 byla ukončena roztržka mezi svatovítskou kapitulou a pražským arcibiskupem Ferdinandem z Khuenburgu. K poslední změně kapitulních stanov došlo v roce 1992.
Dřívější kanovníci (výběr)
11. století
- Vratislav Přemyslovec, kolem 1055
12. století
- Heřman (zemřel 17. září 1122, kanovník)
- Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125, kanovník a později děkan)
- Herold 1131
- Tutha 1131
- Menhart (zemřel 2. července 1134, kanovník)
- Otto, do 1140, toho roku zvolen biskupem pražským
- Šebestián 1142
- Pavel cca 1170
- Radoslav cca 1170
- Walkun cca 1170
- Zdeslav cca 1170, (děkanem v letech 1184 až 1197)
- Heřman cca 1170, (proboštem v letech 1184 až 1192)
- Dobrohost cca 1177
- Dulcianus 1177 až 1194
- Alexandr cca 1180
- Mlaz cca 1180 až 1182
- Miloslav cca 1180 až 1194
- Alexius cca 1180 až 1185
- Anselm 1180 až 1194
- Bartoloměj, mistr cca 1180 až 1194
- Bavor cca 1180 až 1182
- Benco, Beněk cca 1180 až 1194
- Bohuslav cca 1180 až 1194
- Dětřich cca 1180 až 1195
- Bedřich cca 1180 až 1194
- Havel cca 1180 až 1194
- Chvalko cca 1180, kustod 1190, pokladník 1194
- Jan cca 1180 až 1194
- Jiří cca 1180 až 1182
- Martin cca 1180 až 1182
- Pomněn cca 1180 až 1182
- Burchard cca 1180 až 1182, mistr 1185
- Radosta cca 1180 až 1182
- Rudolf cca 1180 až 1182
- Slavata cca 1180 až 1185
- Vyšemír cca 1180 až 1194
- Walun 1180 až 1182, také kanovník vyšehradský
- Bohuslav cca 1180 až 1194
- Miroslav 1194
- Pavel 1194
- Vitalis 1194
- Wecemilus,Vícemil 1194 až 1219
- Vavřinec 1194 až 1233
13. století
- Matouš 1201 až 1228
- Eppo 1209 až 1214, probošt a královský kancléř 1216 až 1240
- Matouš 1201 až 1228
- Klement 1209
- Martin 1211, mistr 1219
- Přibyslav 1211 až 1218
- Oldřich 1214 až 1216
- Něpr 1216
- Oreš 1216, 1224
- Držislav 1218
- Jan 1216 až 1239
- Bartoloměj 1219
- Pelhřim z Vartenberka 1219, probošt mělnický 1222, biskup pražský 1224
- Vojslav 1224
- Hypolit 1224
- Bernard 1224
- Mikuláš 1227
- Jan z Aschaffenburgu 1219 až 1238
- Jiří 1229 až 1238
- Štěpán 1234, scholastik a probošt žatecký
14. století
- Jan Velišův 1305
- Jan řečený Pardi 1305
- Hynek Berka z Dubé 1306 až 1320, od 1320 probošt
- Walter 1318 až 1323
- Bušek Linhartův z Braškova 1337 až 1341, 1341 kaplan Karla IV., 1.ředitel stavby katedrály
- Mikuláš Holubec cca 1350 až 1355, 2.ředitel stavby katedrály
- Beneš Krabice z Weitmile 1359 až 1375, kronikář, 3.ředitel stavby katedrály
- Vojtěch Raňkův z Ježova (nar.1320 – zemř.15. srpna 1388), kanovník 1364, scholastik 1368 až 1388
- Pavel z Jenštejna 1375
- Oldřich ze Žlutic - zemř. 9. srpna 1380, kanovník; náhrobek v Lapidáriu Národního muzea v Praze
- Jan z Kytlice 1376 až 1383
- Ondřej Kotlík 1378 až 1380, 1377 4.ředitel stavby katedrály, 1379 viceděkan
- Václav z Radče 1378 až 1417, 1401 - 1417 5.ředitel stavby katedrály
- Jan řečený Rus 1387 až 1388
- Mikuláš Puchník 1388, generální vikář a oficiál 1388 - 1402
- Jakub z Bavorova 1387 až 1390
- Petr Massen z Chotěbuze 1389 až 1393
- Filip ze Želetavy 1370 až 1403, kanovník svatovítský, olomoucký a vratislavský
- Mikuláš, syn Petra Parléře 1387 až 1403, lékař, správce špitálu na Hradčanech
- Adam Benešův z Nežetic alias z Moravy, 1398 až 1417, kanovník olomoucký, brněnský a svatovítský
15. století
- Jan ze Stříbra, kolem 1400, kanovník svatovítský a farář u sv. Havla na Starém Městě;
- Ondřej z Brodu 1409 až 1422, profesor teologie
- Jan Šindel 1418 až 1455, profesor matematiky, astronom a lékař králů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského
- Jakub, 1. polovina 15.století, (náhrobní deska s kalichem a jménem, z katedrály byla přenesena doLapidária Národního muzea
- Hilarius Litoměřický 1453 až 1462, 1462 - 1468 děkan a administrátor arcibiskupství
- Václav z Plané 1462 až 147?, kanovník, s Hanušem z Kolovrat administrátor arcibiskupství
- Jan Herttemberg z Lokte (kanovník od 1480 do 1498, kaplan krále)
- Jan z Vartemberka (probošt 1499 až 1508)
16. století
- Šimon Villaticus, řečený Fagellus, kanovník 1519, scholastik 1549), básník a spisovatel
- JUDr. Jindřich Scribonius, řečený Píšek z Horšova Týna (kanovníkem 1536, proboštem od roku 1549, administrátor arcibiskupství 1556 až 1561)
- ThDr. Petr de Linda (kanovníkem 1558, děkanem 1561, proboštem 1586, zemřel 1592)
- JUDr. Tomáš Albín z Helfenburka (kanovníkem od roku 1568, biskupem olomouckým zvolen 1574, zemřel 1575)
- Václav Albín z Helfenburka (kanovníkem od roku 1593, scholastikem 1600, zemřel 1575)
- Daniel Uher z Jenčic (kanovníkem od 9. prosince 1614 do roku 1617)
- Jan Ctibor Kotva z Freifelsu (narozen kolem 1587, zemřel 29. září 1637), čestným kanovníkem od 6. května 1617, sídelním kanovníkem od 5. března 1618
17. století
- Maxmilián Rudolf Schleinitz (narozen 1605, zemřel 13. října 1675), kanovníkem od 12. června 1635, probošt litoměřický
- Jiří z Kriegelsteinu (kanovník od listopadu 1680), generální vikář královéhradecký, zemřel 17.1.1692
- Matyáš Vojtěch Macht z Löwenmachtu (kanovník od ledna 1693), zemřel 10.5.1719, děkan vyšehradský
- Tobiáš Jan Becker (15. července 1649 – 11. září 1710, kanovníkem od 14. ledna 1681)
- Pavel Josef Axlar (kanovník od 3. září 1695, děkan od 14. ledna 1709)
- Tobiáš Vojtěch Opitz (kanovník od 15. listopadu 1701, děkan od 3. února 1717), zemřel 3.4.1717
- Jan Adam Vratislav z Mitrovic (kanovník od 27. října 1702)
- Jiří Jan Libertin SJ (1681 – 29. dubna 1732, kanovník od 5. září 1722)
- Msgre. Karel Dominik rytíř Řečický (zemřel 26. ledna 1734, kanovníkem od 23. června 1709, děkanem od 3. září 1722, proboštem od 20. listopadu 1732)
- Msgre. Zdeněk Jiří Chřepický z Modliškovic (7. března 1678 – 26. ledna 1734, kanovníkem od 28. prosince 1717, děkanem od 11. února 1733, proboštem od 30. června 1734)
- ThDr. Antonín Jeroným Dvořák z Boru (kolem roku 1688 – 2. listopadu 1747, kanovníkem od 30. ledna 1747)
- ThDr. Jan Rudolf hrabě Sporck (27. března 1696 – 21. ledna 1759, kanovníkem; 1729 pomocný biskup pražský)
- Matyáš Vojtěch Linek z Litensdorfu (kolem roku 1698 – 12. července 1747, kanovníkem od 2. března 1735)
18. století
- Emanuel Arnošt Valdštejn (kanovníkem od 5. září 1746)
- Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan (15. listopadu 1749 – 14. června 1830, kanovníkem od roku 1779)
19. století
- Jan Nepomucký Medlín (13. května 1759 – 16. února 1837, proboštem od roku 1833)
- Václav František Neumann (15. dubna 1777 – 20. dubna 1839, kanovník)
- Václav Michal Pešina z Čechorodu (13. září 1782 – 7. května 1859, kanovník)
- Josef Ondřej Lindauer (29. listopadu 1784 – 4. června 1850, kanovníkem od roku 1835)
- Jan Petr Küffer ab Asmansvilla (1813 – 1891), kanovník a později děkan
- Anton Wohlmann (26. ledna 1843 – 2. srpna 1932), kanovník
- Wenzel Frind (26. ledna 1845 – 24. října 1896), kanovník
- Msgre. Antonín Hora (15. listopadu 1824 – 15. května 1906), děkanem od roku 1891, proboštem od roku 1898)
20. století
- Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák (9. dubna 1854 – 30. září 1930, děkanem od roku 1918)
- ThDr. Antonín Podlaha (22. ledna 1865 – 14. února 1932, kanovníkem od roku 1904, děkanem od roku 1930)
- Antonín Franz
- Dr. Josef Soukup (28. března 1874 – 21. prosince 1946, kanovník, posléze děkan a apoštolský protonotář
- Msgre. ThDr. Josef Hanuš (6. ledna 1876 – 20. dubna 1928, kanovníkem od roku 1921)
- ThDr. Antonín Eltschkner (4. června 1880 – 22. února 1961, kanovník a později probošt, světící biskup pražský a titulární biskup zefýrský
- Msgre. doc. ThDr. PhDr. Josef Čihák (11. září 1880 Obděnice – 18. února 1960 Leopoldov), kanovníkem od 1928 do 1950
- Josef Grüner
- ThDr. Anton Gebert (10. dubna 1885 – 17. května 1942, kanovníkem od roku 1934)
- Jan Remiger
- Osvald Novák (29. července 1912 – 4. července 1971, ((kanovník po skončení II. světové války)
- ThDr. Otakar Švec (1888 – 1958, kanovník)
- ThDr. Jaroslav Kulač (29. května 1887 – 25. srpna 1980, kanovník)
- Msgre. ThDr. Antonín hrabě Bořek-Dohalský z Dohalic (23. října 1889 – 3. září 1942)
- Msgre. ThDr. Otto Lev Stanovský (8. listopadu 1882 – 5. prosince 1945, kanovníkem od roku 1934)
- Msgre. ThDr.Bohumil Opatrný (10. listopadu 1880, Mýto – 20. května 1965, Praha), kanovníkem od 1918, později děkanem
- Prof. ThDr.Jan Opatrný (10. října 1895, 7. prosince 1968, Praha), kanovníkem
- Msgre. ThDr. Karel Olšar (kanovníkem od roku 1972)
- Msgre. ThDr. Karel Šebor (4. dubna 1912 – 28. května 1983, kanovníkem od roku 1975)
- Mons. Jan Lebeda (23. dubna 1913 – 5. listopadu 1991, kanovníkem od roku 1980, proboštem od 1. května 1987)
- Mons. ThDr. Jaroslav Škarvada (14. září 1924 – 14. června 2010), pozdější probošt a pomocný biskup
- Václav Kořínek
- Jan Riant
- Mons. Mgr. Miroslav Vágner (5. července 1927 – 17. dubna 2010, kanovníkem od 1. července 2001 do 17. dubna 2010, kanovníkem penitenciářem od 1. ledna 2003 do 17. dubna 2010)
- Mons. ThLic. Bohumil Kolář (7. ledna 1924 – 5. listopadu 2015, kanovníkem od 1. srpna 1992)
- Mons. Pavel Kučera (od 8. července 2007 do úmrtí v únoru 2016)
- Mgr. Jan Gerndt – farář v Praze-Uhříněvsi (narozen 2. prosince 1955, na kněze vysvěcen 27. června 1982, sídelním kanovníkem od 15. června 2010 do 31. prosince 2015)[4]
... a řada dalších
Současní kanovníci
- probošt: Mons. Mgr. Václav Malý – titulární biskup marcelliánenský a pomocný biskup pražský (sídelním kanovníkem od 1. prosince 1996, proboštem od 16. září 2002)
- děkan: ThDr. Jiří Svoboda – soudní vikář pražské arcidiecéze (narozen 20. března 1941, na kněze vysvěcen 13. dubna 1966, sídelním kanovníkem od 1. srpna 1992, děkanem od 29. června 2010)
- kancléř: Mons. Karel Herbst – titulární biskup siccesiánský a pomocný biskup pražský (kanovníkem od 29. ledna 2007, kancléřem od roku 2010)
- kanovník penitenciář: JCLic. Mgr. Ondřej Pávek – farář ve farnosti u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha (narozen 30. října 1969, sídelním kanovníkem od 17. května 2010, kanovníkem penitenciářem od 28. července 2010)
Další sídelní kanovníci:
- Mgr. Vladimír Kelnar – farář ve farnosti u kostela Matky Boží před Týnem v Praze na Starém Městě (narozen 2. srpna 1961, na kněze vysvěcen 27. června 1987, sídelním kanovníkem od 15. ledna 2012)
- Mgr. Tomáš Roule – osobní sekretář pražského arcibiskupa (narozen 16. února 1975, na kněze vysvěcen 22. června 2002, sídelním kanovníkem od 15. ledna 2012)
- Mons. ThDr. Michael Slavík – generální vikář arcibiskupství pražského (sídelním kanovníkem od 1. března 2001, děkanem od 8. července 2007 do roku 2010)
- Dr. Vojtěch Eliáš – biskupský vikář, prezident Likvidace lepry, administrátor excurrendo ve farnosti Praha Třeboradice, rektor kostela sv. Mikuláše na Malé Straně (narozen 2. března 1967, sídelním kanovníkem od 1. června 2015)[5]
- ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer Th.D. – farář ve farnosti u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Královských Vinohradech, okrskový vikář třetího pražského vikariátu (narozen 15. června 1966, dříve čestným kanovníkem kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi; sídelním kanovníkem od 18. června 2015)[5]
- ThDr. Jan Balík, PhD., dlouholetý ředitel Sekce pro mládež ČBK a organizátor celostátních setkání mládeže, spolupodílel se na přípravě světových dnů mládeže.
Emeritní kanovníci:
- prof. ThDr. Jan Matějka (narozen 12. srpna 1932, kanovníkem arcijáhnem od 16. září 1990), děkanem do června 2007
- Mons. doc. ThDr. Jiří Skoblík (narozen 16. srpna 1932, kanovníkem od 23. srpna 1993, kanovníkem penitenciářem od 1. července 1995 do 31. prosince 2002, kancléřem do roku 2010)
Reference
- ↑ a b c Stručná historie kapituly [online]. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Kontakty [online]. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Část chrámu pořád patří církvi [online]. Lidové noviny. Dostupné online.
- ↑ Jan Gerndt - KPMK. kpmk.eu [online]. [cit. 2018-08-31]. Dostupné online.
- ↑ a b http://www.apha.cz/file/46561/zpravodaj-zari-2015.pdf
Literatura
- PODLAHA Antonín: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum S. Metropolitanae ecclessiae Pragensis a primordii usque ad praesentia tempora. Pragae 1912.
- MACEK Jaroslav: 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6.
Související články
- Seznam proboštů Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze
- Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském