Lobkovický palác
Lobkovický palác na Malé Straně | |
---|---|
Lobkovický palác | |
Účel stavby | |
Základní informace | |
Sloh | Rokoko |
Výstavba | 1702 |
Materiál | Zdivo |
Současný majitel | Česká republika |
Poloha | |
Adresa | Vlašská 347/19 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011, Česko |
Ulice | Vlašská |
Souřadnice | 50°5′14″ s. š., 14°23′53″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 38886/1-776 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lobkovický palác, dříve též palác Přehořovských z Kvasejovic je barokní stavba nacházející se v ulici Vlašská 347/19 v Praze na Malé Straně. Společně s Lobkovickou zahradou je chráněn jako kulturní památka České republiky[1]. Palác byl postaven podle návrhu proslulého architekta českého baroka Giovanni Battisty Alliprandiho.
Historie
Barokní palác byl postaven po roce 1702 hrabětem Přehořovským z Kvasejovic, který ho ale kvůli dluhům brzy prodal. Od roku 1753 ho vlastnila rodina Lobkoviců. V palácovém kupolovém sále paláce koncertovali Ludwig van Beethoven i Carl Maria von Weber. V roce 1927 Lobkovicové budovu prodali československému státu, který ji koupil pro potřeby ministerstva školství a národní osvěty. Později zde sídlily Památkový úřad, Slovanský ústav, Archeologický ústav, Orientální ústav, Masarykova akademie práce a další.
Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 se zde usídlilo čínské velvyslanectví. Od roku 1974 je palác sídlem západoněmeckého, později velvyslanectví sjednoceného Německa v Praze.
Události roku 1989
V roce 1989 přijížděly do Prahy desetitisíce občanů tehdejší Německé demokratické republiky, kteří se rozhodli na západoněmecké ambasádě žádat o azyl a povolení odcestovat do NSR. Ubytováni byli ve stanech na zahradě velvyslanectví. 30. září 1989 tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher z balkonu Lobkovického paláce uprchlíkům oznámil, že jim bude umožněno vycestovat na svobodu.
Události z roku 1989 připomíná skulptura „Quo vadis“ (Trabant) od Davida Černého, jejíž originál je uložen ve sbírce Fóra současných dějin v Lipsku.
Galerie
-
Malá Strana s palácem (v pozadí vlevo věž Karlova mostu)
-
Pohled od Pražského hradu
-
Hlavní fasáda
do Vlašské ulice -
Štít, pohled
ze Šporkovy ulice -
Detail s knížecím znakem Lobkoviců
-
Balkón paláce, vlajky SRN a Evropské unie
-
Zadní fasáda
se zahradou.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Polokulovitý nástavec 1. patra, zhotovený Palliardim zhruba sto let po dokončení stavby, pokazil její střídmý vzhled, poplatný Alliprandiho pojetí.[2]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-02]. Identifikátor záznamu 150894 : Lobkovický palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Přednášky Velké osobnosti barokního umění v Praze, dr. Černý, VŠUP, zimní semestr 1997/1998. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lobkovický palác na Wikimedia Commons
- Stránky německého velvyslanectví (Lobkovický palác)