Josef Gruss (herec)

Josef Gruss
Josef Gruss
	Josef Gruss
Narození	9. března 1908 ; Praha
Úmrtí	12. dubna 1971 (ve věku 63 let) ; Praha
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Alma mater	Pražská konzervatoř
Choť	Jarmila Švabíková
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Gruss (9. března 1908 Praha – 12. dubna 1971 Praha) byl český herec, autor humoristických próz a divadelních her pro děti, scenárista a textař.

Život

Po absolutoriu pražské konzervatoře v roce 1928 nejprve vystřídal několik regionálních a avantgardních scén – v letech 1928 až 1929 byl členem České komorní scény, v období 1929 až 1930 hrál v Osvobozeném divadle, v sezóně 1930/1931 v Olomouci a 1931/1932 ve Státním divadle v Brně.^[1] V roce 1932, po založení kabaretu Červené eso Josefem Hášou, administrativním ředitelem Osvobozeného divadla, byl Gruss spoluautorem některých her, např. politické revue Loď živých, režírované E. F. Burianem. V kabaretu také vystupoval jako herec, spolu s Ferencem Futuristou, Járou Kohoutem, Ellou Šárkovou a dalšími. Dirigentem jazzového orchestru zde byl E. F. Burian.^[2] Gruss je také autorem textu Burianovy písně Chlupatý kaktus. Od roku 1933 prakticky až do konce svého života pak plných devětatřicet let byl členem souboru činohry Národního divadla v Praze. Kromě své herecké profese napsal také celkem čtyři humoristické knížky, několik divadelních pohádek pro děti, řadu humoristických povídek, rozhlasových her a pořadů. Autorsky se podílel na tvorbě scénářů filmů režiséra Martina Friče Kristián (1939) a Těžký život dobrodruha (1941).

Je pochován spolu s manželkou, Jarmilou Švabíkovou, v rodinném hrobě Kožíkových na Vinohradském hřbitově v Praze.

Citát

„	Nezapomenutelný večer. Obecenstvo slavnostní, vzrušené, a přece nešlo o premiéru...Právě šlo o víc, o úplné zavření divadel. My všichni, kteří divadlo milujeme, museli jsme tu být...Když Gruss dozpíval kuplet a opona spadla naposled, jako by někdo nešetrně zmáčkl mé srdce, které prudce zabušilo. Stalo se tak asi všem lidem v hledišti. Až po dvou či třech vteřinách sesypal se rachot potlesku, jako když kameny ze stráně hází...	“
— Jaroslav Průcha ^[3]

Ocenění

1958 státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu
1960 ocenění Zasloužilý člen ND
1963 titul zasloužilý umělec

Divadelní role, výběr

1929 V+W: Líčení se odročuje, gangster Nelson, Osvobozené divadlo, režie V+W
1929 V+W: Fata Morgana, Kat, Osvobozené divadlo, režie V+W
1930 V+W: Ostrov Dynamit, kapitán Šalamoun Cook, Osvobozené divadlo, režie V+W
1933 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Lysander, Národní divadlo, režie Karel Hugo Hilar
1936 Merton Hodge: Vítr a déšť, John Williams, Stavovské divadlo, režie Jiří Frejka
1937 Alois Jirásek: Lucerna, Pan Franc, Národní divadlo, režie Vojta Novák
1941 C.Goldoni, M.Hlávka: Benátská maškaráda, sluha Harlekýn, Národní divadlo, režie Jiří Frejka
1944 William Shakespeare: Cokoli chcete, Feste, soubor Národního divadla v Divadle na Vinohradech, režie Karel Dostal (konáno 31. srpna 1944 – jednalo se o poslední představení činohry Národního divadla před oznámeným uzavřením českých divadel ke dni 1. září 1944) ^[4]
1946 František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, Faltys, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
1950 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Krejčí, Tylovo divadlo, režie František Salzer
1957 Karel Čapek: Bílá nemoc, První asistent, Národní divadlo, režie František Salzer
1964 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Hladolet, Národní divadlo, režie Václav Špidla
1971 William Shakespeare: Jindřich V., Hrabě Westmoreland, Berkdeber, Národní divadlo, režie Miroslav Macháček

Herecká filmografie, výběr

Film

Televize

1966 Poprask na laguně
1968 Rekviem za kouzelnou flétnu
1969 Učedník kouzelníka Čáryfuka
1970 Alexandr Dumas starší (TV seriál)

Režijní filmografie

1948 Hostinec "U kamenného stolu"

Humoristické knihy

S poctivostí nejdál dojdeš (1944)
Nevěřte na duchy (1945)
Jedna paní povídala (1945)
Můj přítel Július (1948)

Odkazy

Reference

↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 125
↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 268
↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 128
↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 377

Literatura

Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 26, 39, 81, ISBN 80-7023-118-1
Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 70, 102–3, 113, 118, 128, 138, 152, 160, 197, 199, 257, 301
František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 201, 269
František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 55
František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 128, 377
FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 828-829.
Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 29, 30, 261.
Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 326–328.
Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 108, 110, 220
Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 219, 224, 268, 412, 416, 476, 504, 658
Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 125
František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 316
Antonín Král: Národní divadlo 1958 – 1961 , Národní divadlo, Praha, 1961, str. 34–5, 125
Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 462–465.
Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, 247 s.
Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s.
Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in: [1]
Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 123, 207, 254
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 386.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Gruss na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Gruss
Josef Gruss v souborném katalogu Akademie věd ČR
Josef Gruss v databázi Archivu Národního divadla
Josef Gruss v Česko-Slovenské filmové databázi
Josef Gruss ve Filmové databázi
Josef Gruss na Kinoboxu
Josef Gruss v Internet Movie Database (anglicky)
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 125

[2] Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 268

[3] František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 128

[4] František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 377

[1]

[2]

[3]

[4]