Yekta Uzunoğlu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
MUDr. Yekta Uzunoğlu
Narození 10. května 1953 (64 let)
Silvan, Turecko
Alma mater Univerzita Karlova
Povolání lékař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Yekta Uzunoğlu (kurdsky Yekta Geylanî, * 10. května 1953, Silvan, provincie Diyarbakır, Turecko) je kurdský spisovatel, překladatel, lékař a podnikatel s kurdsko-arménskými kořeny. Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista. Upozorňuje např. na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku. Je autorem překladů mj. částí Bible a děl Karla Čapka z češtiny do kurdštiny a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny.[1] [2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Yekta Uzunoğlu se narodil roku 1953 na území Turecka ve městě Silvan (kurdsky Farqin) jako třetí dítě kurdského právníka Ahmeta Uzunoğlu. V roce 1970 odjel do Paříže studovat francouzštinu na Institut de Touraine. [3] Po vojenském puči v Turecku v březnu 1971 získal stipendium na studia v ČSSR. Úspěšně se naučil česky a v roce 1979 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze.

V roce 1978 byl spoluzakladatelem kurdského Půlměsíce, obdoby Červeného křížeislámských zemích.[3]

Roku 1979 mu nebylo prodlouženo vízum a byl vyhoštěn z ČSSR.[3] V prosinci 1979 byl přijat představiteli Mezinárodního červeného kříže v Ženevě, a to společně s německým právníkem profesorem Mönchem, jako předseda delegace Kurdského půlměsíce.[3]

S podporou Asociace Francie - Kurdistán mu bylo uděleno stipendium na prestižním Pasteurově ústavu v Paříži. Namísto toho však v březnu 1980 odjel jako humanitární pracovník organizace Lékaři bez hranic do íránského a následně od října 1980 též do iráckého Kurdistánu. V listopadu téhož roku mu turecká vláda za jeho angažmá odebrala cestovní pas. V roce 1981 získal status uprchlíka ve Spolkové republice Německo, kde spolupracoval s mezinárodní humanitární organizací Amnesty International. O dva roky později byl jedním ze zakládajících členů Institut Kurde de Paris a rovněž kurdského institutu v tehdejším provizorním hlavním městě Západního Německa Bonnu. Až do roku 1988 byl ředitelem tohoto institutu.[3]

V roce 1986 ho Turecko definitivně zbavilo občanství,[3] od roku 1996 však má německé občanství. V současnosti je Česká republika zemí jeho trvalého pobytu. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.[4]


Studium a politické aktivity[editovat | editovat zdroj]

Studium[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 přijel do Paříže, kde studoval francouzštinu. Mezi lety 1973 a 1979 studoval medicínu na Univerzitě Karlově v Praze,[3] a to díky stipendiu posledního kurdského prince Celadeta Bedira Khana

Během studia se přátelil s disidenty a pronásledovanými lidmi zejména z řad adventistické církve, pro kterou pořádal přednášky o Svaté zemi. S nimi také roku 1976 spoluzaložil ilegální nakladatelství ARARAT (první kurdské nakladatelství vůbec),[3], jež se věnovalo samizdatovým publikacím mj. jeho vlastních děl o Kurdech a Kurdistánu v češtině.

Ještě o rok dříve, tedy roku 1975, na protest proti vydávání kurdských studentů komunistickým režimem v ČSSR do rukou režimu íráckého diktátora Saddáma Husajna společně s dalšími kurdskými studenty nelegálně vnikl na půdu švédského velvyslanectví na pražské Malé Straně, kde zorganizovali protestní hladovku.[3]


Yekty Uzunoglu s Václavem Havlem - 2006

V roce 1979 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze.

Politické aktivity[editovat | editovat zdroj]

Soubor:Na frontové linii s Islámskou republikou Irán Rojhilat 1980.png
Na frontové linii s Islámskou republikou Írán, 1980


Po dokončení studií v Praze mu nebylo prodlouženo vízum v ČSSR, a proto odešel opět do Paříže. Vzdal se výzkumného stipendia v prestižním Pasteurově ústavu a odjel jako dobrovolník Lékařů bez hranic zakládat polní nemocnice do íránského Kurdistánu, kde právě probíhalo povstání proti nově vzniklé Islámské republice Írán.[5]Pro své angažmá v kurdské otázce byl zbaven tureckého pasu. [6] V roce 1981 mu byl ve Spolkové republice Německo udělen status uprchlíka. O dva roky později byl jedním ze zakládajících členů Institut Kurde de Paris (Kurdského institutu v Paříži). Zároveň založil Kurdisches Institut v Bonnu, který až do roku 1988 vedl jako ředitel.[7] V současné době působí jako zakladatel a předseda spolku Pro Kurdistán v České republice.[1] [8]

V roce 1987 projektoval kurdské vysílání rozhlasové stanice RADIO MONTE CARLO, slyšitelnou po celém světě. Tento projekt realizován s pomocí protestantské církve). Kurdština byla v té době v Turecku zakázaným jazykem.[3] Přednášel po dva roky po celé Evropě o Kurdech, o lidských právech, o kulturních právech menšin, o právech Romů, o nutnostech poskytování psychoterapie osobám mučených v diktátorských zemích apod. [3]

Od konce roku 1988 se stal terčem útoků islámských fanatiků z Iránu a Turecka, turecké fašistické strany a zastánců Saddáma Hussaina. [3]

Krátce po Sametové revoluci se vrátil do ČSFR, kde koncem roku 1990 založil pobočku své obchodní společnosti. V roce 1990 podepsal smlouvu s firmou ŠKODA-Praha. Uzunoğluova společnost se podpisem této smlouvy stala výhradním zástupcem ŠKODA-Praha na celém Středním východě.[3]

V roce 1991 organizoval v Paláci kultury v Praze pravidelně mezinárodní semináře k ekonomickým reformám v ČSFR. Častým přednášejícím byl profesor Václav Klaus. Tyto akce financoval ze svých prostředků.[3] Uveřejnil desítky článků v tisku, týkajících se ochrany a obrany lidských práv ve světě. O rok později se výrazně podílel na podpisu bilaterální smlouvy mezi ČSFR a Tureckou republikou o spolupráci v oblasti boje proti organizovanému zločinu. Je spoluautorem knihy "Ekonomické perspektivy České republiky" (společně s řadou významných ekonomů ČR).[3] V roce 1993 založil další obchodně-výrobní společnosti, a to jak v ČR, tak i v SRN a v Turecku.[3]

V roce 1993 směl poprvé po 23 letech navštívit svou rodinu v Turecku.[3]

13. září 1994 byl zadržen příslušníky Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. [3]


V říjnu 2015 organizoval Uzunoğlu návštěvu europoslance Jaromíra Štětiny v Kobane na pozvání syrských kurdských ozbrojených sil YPG a YPJ. Společně projeli 800 km napříč Rojavou (syrským Kurdistánem). Jaromír Štětina jako místopředseda parlamentního podvýboru pozval zástupce syrských Kurdů a jejich organizací YPG a YPJ, aby přijeli do Evropského parlamentu na zasedání výboru informovat o situaci na místě.[9][10]


23. dubna 2016 navštívil Uzunoğlu se skupinou českých novinářů frontovou linii Kurdů v iráckém Kurdistánu.[11]

Zadržení a vazby[editovat | editovat zdroj]

1994-97: zatčení, vazby[editovat | editovat zdroj]

V noci z 13. na 14. září 1994 byl Uzunoğlu spolu s třemi dalšími Kurdy zadržen příslušníky OBOZ pod osobním velením Josefa Opavy (později odsouzeného jako člen takzvaného Berdychova gangu), a až do uvalení vazby o téměř tři dny později (s překročením tehdejší zákonné lhůty 24 hodin, tedy protiprávně) zadržován.[12][13][14]

16. září 1994 byla na Uzunoğlua uvalena vazba. Dle tiskové zprávy detektiva OBOZ, Jiřího Gregora, Uzunoğlu „obchodoval se zbraněmi a drogami". Oficiálně byl však o měsíc později obviněn z „mučení, přípravy trojnásobné vraždy, nedovoleného ozbrojování a podvodů v obchodní činnosti"

Do 10. dubna 1995 byly všechny části obvinění staženy zpět jakožto bezpředmětné, s výjimkou mučení. Toho se měl Uzunoğlu dopustit v noci z 8. na 9. září na Otanu Göksenovi a večer 13. září na dvou osobách (včetně vlastního bratrance). V obou případech měli Uzunoğluovi asistovat zbylé tři zadržené osoby, z nichž jedna je jeho synovcem - ten však byl dle spisu zatčen už odpoledne, tedy před údajným mučením. Ani v této podobě však nebyla obžaloba Městským soudem v Praze přijata, rozhodnutí definitivně potvrdil 14. února 1995 Vrchní soud v Praze.[15]

Mezitím byla šestiměsíční vazba celkem čtyřikrát prodloužena, naposledy kvůli překročení zákonné hranice dvou let dokonce Nejvyšším soudem České republiky. V té době byl dle tehdejšího ministra vnitra Jana Rumla i týrán.[15][3]

V roce 1996 dostal německé občanství, ještě ve vazbě v bezpečnostní cele bezpečnostního patra Vazební věznice Ruzyně.[15][3]

12. března 1997 byl Uzunoğlu propuštěn z vazby a ihned podal trestní oznámení na Jiřího Gregora za „pomluvu a lživou zprávu poskytnutou ČTK“. V květnu odjel navštívit rodinu do Turecka, odkud mu v červnu bylo zakázáno vyjet.[3]

V té době byl nadále stíhán pro údajné omezování osobní svobody a mučení tureckého emigranta a obchodníka Otana Göksena. Toto jméno bylo během procesu obžalovaným prokázáno jako falešné a dotyčný přiznal, že v ČR žije už od 80. let na falešný pas. Začal tvrdit, že se jmenuje Gurkan Gönen, nicméně i pravost této identity byla obžalovaným u soudu zpochybněna.[16] Dle zprávy Inspekce MV ČR pracoval Göksen/Gönen jako agent přímo pod kpt. Horákem, jenž řídil zatčení Uzunoğlua. [17]Rovněž byl dlouhodobým konfidentem StB. [18]

Yekta Uzunoglu se světícím biskupem pražským Mons. Václavem Malým 21.12. 2015

2006 Podpora, hladovka[editovat | editovat zdroj]

3. března 2006 byl na Uzunoğluovu podporu zveřejněn otevřený dopis „Žalujeme",[19] který podepsaly významné osobnosti veřejného života, konkrétně: Pavel Dostál, Táňa Fischerová, František Janouch, Karel Jech, Květa Jechová, Svatopluk Karásek, Jaroslav Kořán, Dana Němcová, Karel Schwarzenberg, Jiřina Šiklová, Věněk Šilhán, Libuše Šilhánová, Jaromír Štětina a Petruška Šustrová. [20] [21]

V dubnu 2006 byla Uzunoğluovi udělena Cena Františka Kriegla Nadace Charty 77 „za dlouholetý a neohrožený boj za lidská práva a lidskou důstojnost jak za komunistického režimu (zakončený jeho vyhoštěním z Československa v roce 1979), tak i po listopadu 1989, kdy byl v roce 1994 zatčen a celých 31 měsíců vězněn, a již skoro 12 let se na české polistopadové justicí domáhá spravedlivého procesu a očištění svého jména.“[22]

V březnu 2007 Uzunoğlu zahájil na protest proti vleklému procesu hladovku, kterou po 11 dnech ukončil, jednodenní hladovkou ho podpořila řada lidí včetně bývalého prezidenta Václava Havla.[23] [24]


2007: podmínka, odvolání, osvobození[editovat | editovat zdroj]

29. března 2007 uložil Obvodní soud pro Prahu 4 Uzunoğluovi za „vydírání a mučení jednoho cizince“ (Gürkena Gönena) dvouletý podmíněný trest vězení se zkušební dobou na pět let a zprostil jej obžaloby „z mučení dalších dvou cizinců“. Jeho dva spoluobžalované, souzené v nepřítomnosti, odsoudil soud k vyhoštění na deset let. Uzunoğlu označil rozhodnutí soudu za fašizující a proti verdiktu se odvolal, obavy o spravedlivý průběh procesu vyjádřila podle tisku i mezinárodní organizace Amnesty International.[25][15] [26]

31. července 2007 osvobodil odvolací pražský městský soud Uzunoğlua a zrušil tak rozsudek obvodního soudu z 29. března 2007.[27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35]

Zprávy a publikace Amnesty International - AI se obává o spravedlivý průběh procesu Yekty Uzunoglu [36]



2017: zatčení[editovat | editovat zdroj]

28. dubna 2017 byl v Praze Yekta Uzunoğlu zatčen, druhý den však byl opět propuštěn.[37] Dle samotného Yekty Uzunoğlu stálo za iniciativou policie k jeho zatčení turecké velvyslanectví v Praze. [38] [39] [40] [41]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Yekta Uzunoglu: Láska u Kurdů; Země Kurdů; Legenda o Kurdech (vydáno v samizdatu v letech 1976-1979, dostupné v knihovně Libri Prohibiti)
  • Yekta Geylanî: Kurdische Alphabet (Yekta Geylanî, Bonn 1982) - "Kurdská abeceda"
  • Yekta Geylanî: Der kulturelle Völkermord an den Kurden in der Türkei (Yekta Geylanî, Bonn 1982) - "Kulturní genocida Kurdů v Turecku"
  • Yekta Geylanî; Thomas Bois: Kurdische Volksdichtung (Kurdische Institut, Bonn 1986) - "Kurdské lidové básně"
  • Yekta Geylanî; D. N. MacKenzie: Kurdische Grammatik (Kurdische Institut, Bonn 1986) - zásadní dílo založené na práci Celadete Bedir Chána a Rogera Lescotta, ustanovilo kurdštinu jako spisovný jazyk.
  • UZUNOGLU, Yekta. Kurdská přísloví. Praha : Lidové noviny, 1993.  
  • KLAUS, Václav; KOČÁRNÍK, Ivan; DYBA, Karel; ZIELENIEC, Josef; LUX, Josef; UZUNOGLU, Yekta, aj. Ekonomické perspektivy ČR. Praha : Meridian, 1993.  
  • UZUNOGLU, Yekta. Výpověď. Praha : Akropolis, 2008.  
  • UZUNOGLU, Yekta. Islamistický TROJSKÝ KŮŇ v České republice. Ostrava : Česká expedice, 2017. 118 s. ISBN 978-80-906487-2-2.  

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Do kurdštiny[editovat | editovat zdroj]

Do češtiny[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online].  [cit. 2017-05-02]. Dostupné online.  (česky) 
  2. 2.0, Neternity Group spol. s r.o. - Univerzální publikační systém Atrium. Knihovnička PENu a ČvT | Český PEN klub - Český PEN klub. www.pen.cz [online].  [cit. 2017-05-13]. Dostupné online.  
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u BONDOVÁ, Indira. Nadace Charty 77: Nadace Charty 77 vyhlašuje Cenu Františka Kriegla. Ekolist.cz [online]. občanské sdružení BEZK, 22. dubna 2006 [cit. 2.5.2017]. Dostupné online.  
  4. Yekta Uzunoglu: případ, o který už nikdo nestojí. iDNES.cz [online]. 2006-08-24 [cit. 2017-04-30]. Dostupné online.  
  5. Nadace Charty 77 vyhlašuje Cenu Františka Kriegla - Ekolist.cz. Ekolist.cz [online].  [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  (cs-CZ) 
  6. Nadace Charty 77 vyhlašuje Cenu Františka Kriegla - Ekolist.cz. Ekolist.cz [online].  [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  (cs-CZ) 
  7. 6/7-01-1988 - Kurdisches Institut bitttet um Hilfe - Bonner Anzeigenblatt. Yekta Uzunoglu. . Dostupné online [cit. 2017-06-03]. (de-DE) 
  8. 6/7-01-1988 - Kurdisches Institut bitttet um Hilfe - Bonner Anzeigenblatt. Yekta Uzunoglu. . Dostupné online [cit. 2017-06-03]. (de-DE) 
  9. EUROZPRÁVY.CZ, EuroZprávy.cz. Zničíme Islámský stát a zastavíme uprchlíky. Štětina pronesl v europarlamentu řeč o Sýrii | EuroZprávy.cz. EuroZprávy.cz. 27. října 2015. Dostupné online [cit. 2017-05-01]. (anglicky) 
  10. Štětina: Zničením Islámského státu zabráníme uprchlictví. TOP 09 [online]. TOP 09, 27. 10. 2015 [cit. 2.5.2017]. Dostupné online.  
  11. Doktor Uzunoglu mezi svými | ParlamentniListy.cz – politika ze všech stran. www.parlamentnilisty.cz [online].  [cit. 2017-05-01]. Dostupné online.  
  12. https://web.archive.org/web/20120519175133/http://www.uzunoglu.info/causa.html
  13. http://www.jaromirstetina.cz/media/leden-2006/tri-vrazdy-staci-uzunoglu.html
  14. http://zpravy.idnes.cz/yekta-uzunoglu-pripad-o-ktery-uz-nikdo-nestoji-fr2-/krimi.aspx?c=A060824_171901_prilohy_tha
  15. a b c d Fair trial concerns in the case of Yekta Uzunoglu [online]. Amnesty International, March 2007, [cit. 2017-05-02]. Dostupné online.  
  16. http://zpravy.idnes.cz/uzunoglu-oznacil-svedka-za-atentatnika-na-papeze-fbs-/krimi.aspx?c=A060824_165516_krimi_tha
  17. Islamistický trojský kůň v ČR. www.novarepublika.cz [online].  [cit. 2017-05-10]. Dostupné online.  
  18. Islamistický trojský kůň v ČR. www.novarepublika.cz [online].  [cit. 2017-05-10]. Dostupné online.  
  19. http://kurdove.ecn.cz/dokumenty.shtml?x=1588690
  20. Stanovisko ČHV. Yekta Uzunoglu. . Dostupné online [cit. 2017-06-03]. (cs-CZ) 
  21. http://neviditelnypes.lidovky.cz/dokument-zalujeme-035-/p_spolecnost.aspx?c=A070314_181413_p_spolecnost_wag. Lidovky.cz [online]. 2007-03-15 [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  22. http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nadace-charty-77-vyhlasuje-cenu-frantiska-kriegla?add_disc=1
  23. http://zpravy.idnes.cz/uzunoglu-ukoncil-hladovku-v-utery-jde-k-soudu-f42-/domaci.aspx?c=A070325_181534_domaci_ost
  24. Vaclav Havel to hold symbolic hunger strike for Kurdish-born doctor Yekta Uzunoglu. ekurd.net [online].  [cit. 2017-05-13]. Dostupné online.  
  25. http://zpravy.idnes.cz/uzunoglu-po-12-letech-slysel-rozsudek-ma-podminku-fbu-/krimi.aspx?c=A070329_141243_krimi_mad
  26. République tchèque. Inquiétudes concernant l'équité du procès de Yekta Uzunoglu - Amnesty International Sénégal. www.amnesty.sn [online].  [cit. 2017-06-02]. Dostupné online.  (francouzsky) 
  27. http://zpravy.idnes.cz/odvolaci-soud-osvobodil-po-13-letech-uzunoglua-f4d-/krimi.aspx?c=A070731_131539_krimi_mad
  28. Břetislav Olšer – blog, Olser.cz  » Blog Archive  » Prohlášení MUDr. Yekta Uzunoglu, že od října 2014 je vystaven systematickému teroru ze strany některých příslušníků Policie ČR Praha-Venkov Jih…. olser.cz [online].  [cit. 2017-05-14]. Dostupné online.  
  29. YEKTA UZUNOGLU. ČT24, Před Půlnoci : Českou justicí zničený život Doktora Yekta Uzunoglu, 2007. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  30. Lukáš Nečesaný není jediný: 7 justičních omylů v Česku. Blesk.cz. . Dostupné online [cit. 2017-05-14].  
  31. WEBMASTER@TYDEN.CZ, TYDEN, www.tyden.cz, e-mail:. Uzunoglu: budu bojovat až do úplného očištění. TÝDEN.cz. 2007-07-31. Dostupné online [cit. 2017-06-01].  
  32. WEBMASTER@TYDEN.CZ, TYDEN, www.tyden.cz, e-mail:. Uzunoglu dostane téměř milion za nezákonnou vazbu. TÝDEN.cz. 2010-04-28. Dostupné online [cit. 2017-06-01].  
  33. WEBMASTER@TYDEN.CZ, TYDEN, www.tyden.cz, e-mail:. Uzunoglu žaluje česká média. Chce omluvu a odškodnění. TÝDEN.cz. 2007-12-11. Dostupné online [cit. 2017-06-01].  
  34. WEBMASTER@TYDEN.CZ, TYDEN, www.tyden.cz, e-mail:. Uzunoglu nezíská od státu peníze za zmařený obchod s lokomotivami. TÝDEN.cz. 2012-10-11. Dostupné online [cit. 2017-06-01].  
  35. YEKTA UZUNOGLU. ČT24, Před Půlnoci : Českou justicí zničený život Doktora Yekta Uzunoglu, 2007. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  36. République tchèque. Inquiétudes concernant l'équité du procès de Yekta Uzunoglu - Amnesty International Sénégal. www.amnesty.sn [online].  [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  (francouzsky) 
  37. Dr. Yekta Uzunoğlu serbest bırakıldı. IMPNews [online]. 2017-04-30 [cit. 2017-05-01]. Dostupné online.  (turecky) 
  38. MADON, Bekir. Dr. Yekta Uzunoğlu serbest bırakıldı. rojevakurdistan.org. . Dostupné online [cit. 2017-06-03]. (tr-tr) 
  39. USER, Super. Xanim Milan - Prag’da Diarıbekirli Bir Dreyfus. www.gomanweb.org [online].  [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  (tr-tr) 
  40. DEV-DEMOKRAT. Evin Çiçek'in, Yekta Uzunoğlu ile Söyleşisi/ Kelepçelenen Eller. www.devrimcidemokrat.com [online].  [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  (tr-tr) 
  41. Břetislav Olšer – blog, Olser.cz  » Blog Archive  » Prohlášení MUDr. Yekta Uzunoglu, že od října 2014 je vystaven systematickému teroru ze strany některých příslušníků Policie ČR Praha-Venkov Jih…. olser.cz [online].  [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Zatčená Markéta si v Turecku projde peklem, říká kurdský lékař Uzunoglu. Expres.cz [online]. 2016-11-19 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online.