Karel Jech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Doc. PhDr. Karel Jech CSc.
Narození 4. ledna 1929
Hodětice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 6. února 2012 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání pedagog, spisovatel a novinář
Politická příslušnost Komunistická strana Československa
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Jech (4. ledna 1929 Hodětice6. února 2012 Praha) byl český historik a novinář, znalec vývoje českého venkova.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Byl synem učitele a vyrůstal v prostředí středočeského venkova, což mu později umožnilo autentický náhled na jeho proměnu. Po maturitě na Masarykově reálném gymnáziu v Kostelci nad Orlicí vstoupil do Českého svazu mládeže i KSČ. Studoval novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální, promoval však na Fakultě společenských věd VŠPHV. Během studií působil jako redaktor časopisu Předvoj a představitel studentských organizací. Vědeckou aspiranturu absolvoval na moskevské Lomonosově univerzitě. Pobyt v Sovětském svazu jej zbavil mnoha iluzí, přesto po návratu nastoupil na katedru dějin KSČ Vysoké školy politické ÚV KSČ a roku 1962 se stal jejím vedoucím. V roce 1963 byl povolán do tzv. barnabitské komise, prošetřující procesy z 50. let. Protože se začal stavět kriticky k politice špiček KSČ, musel odejít na nově zřízenou Vysokou školu ekonomickou. Pro své sympatiel k reformnímu proudu československé historiografie byl pak po sovětské okupaci nucen opustit školu i stranu a stal se zaměstnancem Státního výzkumného ústavu ekonomiky ve spotřebním průmyslu. Zároveň udržoval styky s bývalými kolegy a podílel se na přípravě samizdatových Historických studií.

Po roce 1989 pomáhal vybudovat obor soudobých dějin v Československu a stal se prvním předsedou vědecké rady Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Často spolupracoval se svým přítelem Karlem Kaplanem. Věnoval se hospodářským a sociálním dějinám, přičemž stěžejním tématem celé jeho vědecké dráhy byly dějiny českého venkova po druhé světové válce, zejména proces kolektivizace. Vývoj jeho studií přitom odráží jeho osobní vývoj v proměňující se společenské a politické realitě. Nutno zmínit též jeho organizační zásluhy na půdě ÚSD a spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR.

V roce 2007 obdržel Cenu Antonína Švehly Nadačního fondu angažovaných nestraníků za svůj přínos českému rolnictví.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Probuzená vesnice. K dějinám revoluce na našem venkově v letech 1945–1948. Praha : Nakladatelství politické literatury, 1963.
  • Soumrak selského stavu 1945–1960. Praha : Ústav pro soudobé dějiny ČSAV, 2001. 252 s. ISBN 80-7285-010-5.
  • Dekrety prezidenta republiky 1940–1945. Dokumenty. Brno : Doplněk : Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, 2002. (komentovaná edice; s K. Kaplanem)
  • Strasti a naděje selského stavu. Od velké krize po naše dny. Praha : Asociace soukromého zemědělství ČR, 2004.
  • Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy. Praha : Vyšehrad, 2008. 331 s. ISBN 978-80-7021-902-7.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOCIAN, Jiří. Karel Jech 70 let. In: Zpravodaj Historického klubu, 1/1999, s. 4445. ISSN 0862-8513.
  • PRŮCHA, Václav. Vzpomínka na spolupráci s Karlem Jechem na Vysoké škole ekonomické. In: Zpravodaj Historického klubu, 12/2009, s. 129131. ISSN 0862-8513.
  • TŮMA, Oldřich; DRÁPALA, Milan. Za Karlem Jechem. In: Soudobé dějiny, 4/2011, s. 716720. ISSN 1210-7050.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]