Seznam lidí upálených jako kacíři: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m .. typo
m + kat, oprava pomlček
Řádek 2: Řádek 2:


* [[Basil Lékař]] († [[1118]]) – mnich a lékař, vůdce [[bogomilství|bogomilů]] v [[Konstantinopol]]i; v roce 1115 ho císař [[Alexios I. Komnenos]] uvěznil, a protože se nezřekl svých bludů, byl upálen.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí''. 4 díl. V Praze: J. Otto, 1891. 1026 s. cnb000277218. [Heslo „Bogomilové", s. 243.]</ref>
* [[Basil Lékař]] († [[1118]]) – mnich a lékař, vůdce [[bogomilství|bogomilů]] v [[Konstantinopol]]i; v roce 1115 ho císař [[Alexios I. Komnenos]] uvěznil, a protože se nezřekl svých bludů, byl upálen.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí''. 4 díl. V Praze: J. Otto, 1891. 1026 s. cnb000277218. [Heslo „Bogomilové", s. 243.]</ref>
* [[Arnold z Brescie]] († [[1155]]) - italský [[Augustiniáni kanovníci|augustiniánský mnich]], vůdce protipapežského povstání v [[Řím]]ě
* [[Arnold z Brescie]] († [[1155]]) – italský [[Augustiniáni kanovníci|augustiniánský mnich]], vůdce protipapežského povstání v [[Řím]]ě
* Heinrich Minnike († [[1227]]) - [[probošt]] z [[Goslar]]u odsouzený pro kacířství a čarodějnictví inkvizitorem [[Konrád z Marburku|Konrádem z Marburku]]
* Heinrich Minnike († [[1227]]) – [[probošt]] z [[Goslar]]u odsouzený pro kacířství a čarodějnictví inkvizitorem [[Konrád z Marburku|Konrádem z Marburku]]
* [[Albigenská křížová výprava|225 albigenských obránců]] hradu [[Montségur (hrad)|Montségur]] († [[1244]]). <ref>http://www.russianbooks.org/montsegur/montsegur5.htm</ref>
* [[Albigenská křížová výprava|225 albigenských obránců]] hradu [[Montségur (hrad)|Montségur]] († [[1244]]). <ref>http://www.russianbooks.org/montsegur/montsegur5.htm</ref>
* [[Gerard Segarelli]] († [[1300]]) – mladý řemeslník ze vsi Alzana u [[Parma|Parmy]], zakladatel hnutí tzv. apoštolských bratří, které vzniklo koncem 13. století v severní Itálii pod vlivem učení [[Jáchym z Fiore|Jáchyma z Fiore]]. Kázal život v apoštolské prostotě, chudobě a blízký příchod království Božího. V roce 1300 byl jako kacíř v [[Parma|Parmě]] upálen.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 2. díl. V Praze: J. Otto, 1889. 1141 s. cnb000277218. S. 534.</ref><ref>[[Rudolf Říčan|ŘÍČAN, Rudolf]] a [[Amedeo Molnár|MOLNÁR, Amedeo]]. ''Dvanáct století církevních dějin''. První souborné vydání. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1973. 501 s. cnb000465177. S. 475.</ref>
* [[Gerard Segarelli]] († [[1300]]) – mladý řemeslník ze vsi Alzana u [[Parma|Parmy]], zakladatel hnutí tzv. apoštolských bratří, které vzniklo koncem 13. století v severní Itálii pod vlivem učení [[Jáchym z Fiore|Jáchyma z Fiore]]. Kázal život v apoštolské prostotě, chudobě a blízký příchod království Božího. V roce 1300 byl jako kacíř v [[Parma|Parmě]] upálen.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 2. díl. V Praze: J. Otto, 1889. 1141 s. cnb000277218. S. 534.</ref><ref>[[Rudolf Říčan|ŘÍČAN, Rudolf]] a [[Amedeo Molnár|MOLNÁR, Amedeo]]. ''Dvanáct století církevních dějin''. První souborné vydání. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1973. 501 s. cnb000465177. S. 475.</ref>
* [[Manfréda z Pirovana]] († [[1300]]) - vůdkyně heterodoxního křesťanského hnutí [[Vilemínité|vilemínitů]]
* [[Manfréda z Pirovana]] († [[1300]]) – vůdkyně heterodoxního křesťanského hnutí [[Vilemínité|vilemínitů]]
* [[Ondřej Saramita]] (''Andrea Saramita'', † [[1300]]) – [[milán]]ský měšťan, představitel křesťanského hnutí [[Vilemínité|vilemínitů]]. Byl upálen jako kacíř.<ref>[[František Xaver Kryštůfek|KRYŠTŮFEK, František Xaver]]. ''Všeobecný církevní dějepis. Díl druhý, Středověk. Čásť druhá, Květ středověku a klesání jeho ke konci; od papeže Řehoře VII. až do pseudoreformace (1073–1517).'' V Praze: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna (J. Zeman a spol.), 1889. 818 s. cnb000286100. S. 366–367.</ref>
* [[Ondřej Saramita]] (''Andrea Saramita'', † [[1300]]) – [[milán]]ský měšťan, představitel křesťanského hnutí [[Vilemínité|vilemínitů]]. Byl upálen jako kacíř.<ref>[[František Xaver Kryštůfek|KRYŠTŮFEK, František Xaver]]. ''Všeobecný církevní dějepis. Díl druhý, Středověk. Čásť druhá, Květ středověku a klesání jeho ke konci; od papeže Řehoře VII. až do pseudoreformace (1073–1517).'' V Praze: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna (J. Zeman a spol.), 1889. 818 s. cnb000286100. S. 366–367.</ref>
* [[Fra Dolcino]] († [[1307]]) - [[piemont]]ský náboženský a sociální rebel, vůdce protifeudálního povstání.<ref>Berkhout, Carl T. and Jeffrey B. Russell. "Medieval heresies: a bibliography, 1960-1979." in Subsidia mediaevalia, 11. Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies, 1981 (entries Apostolici, Dolcino, Margaret, Segarelli)</ref>
* [[Fra Dolcino]] († [[1307]]) – [[piemont]]ský náboženský a sociální rebel, vůdce protifeudálního povstání.<ref>Berkhout, Carl T. and Jeffrey B. Russell. "Medieval heresies: a bibliography, 1960-1979." in Subsidia mediaevalia, 11. Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies, 1981 (entries Apostolici, Dolcino, Margaret, Segarelli)</ref>
* [[Marguerite Porete]] († [[1310]]) - francouzská mystička, autorka ''Zrcadla čistých duší''.
* [[Marguerite Porete]] († [[1310]]) – francouzská mystička, autorka ''Zrcadla čistých duší''.
* [[Jacques de Molay]] ([[1243]]–[[1314]]) – velmistr [[templáři|templářů]] upálen spolu se svými muži
* [[Jacques de Molay]] ([[1243]]–[[1314]]) – velmistr [[templáři|templářů]] upálen spolu se svými muži
* [[Jan Hus]] ([[1371]]–[[1415]]) - český teolog a církevní reformátor odsouzený [[Kostnický koncil|Kostnickým koncilem]].
* [[Jan Hus]] ([[1371]]–[[1415]]) – český teolog a církevní reformátor odsouzený [[Kostnický koncil|Kostnickým koncilem]].
* [[Jeroným Pražský]] ([[1365]]–[[1416]]) - český teolog a církevní reformátor odsouzený [[Kostnický koncil|Kostnickým koncilem]].
* [[Jeroným Pražský]] ([[1365]]–[[1416]]) – český teolog a církevní reformátor odsouzený [[Kostnický koncil|Kostnickým koncilem]].
* [[John Oldcastle]] († [[1417]]) – [[Anglie|anglický]] šlechtic, vůdce [[Lollardi|lollardů]]. Dne 14. prosince 1417 byl odsouzen jako zrádce a nenapravitelný kacíř k smrti upálením. Ještě téhož dne byl popraven, není však jisté, zda byl upálen zaživa. Patrně byl napřed oběšen a pak bylo jeho tělo spáleno.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 16. díl. V Praze: J. Otto, 1900. 1058 s. cnb000277218. S. 300.</ref><ref>KAŇÁK, Miloslav. ''John Viklef: život a dílo anglického Husova předchůdce.'' Vyd. 1. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1973. 233 s. cnb000457084. S. 49–51.</ref>
* [[John Oldcastle]] († [[1417]]) – [[Anglie|anglický]] šlechtic, vůdce [[Lollardi|lollardů]]. Dne 14. prosince 1417 byl odsouzen jako zrádce a nenapravitelný kacíř k smrti upálením. Ještě téhož dne byl popraven, není však jisté, zda byl upálen zaživa. Patrně byl napřed oběšen a pak bylo jeho tělo spáleno.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 16. díl. V Praze: J. Otto, 1900. 1058 s. cnb000277218. S. 300.</ref><ref>KAŇÁK, Miloslav. ''John Viklef: život a dílo anglického Husova předchůdce.'' Vyd. 1. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1973. 233 s. cnb000457084. S. 49–51.</ref>
* [[Mikuláš z Drážďan]] († [[1417]]) – německý teolog, jenž působil též v Praze<ref name="ffmuni">{{Citace elektronické monografie
* [[Mikuláš z Drážďan]] († [[1417]]) – německý teolog, jenž působil též v Praze<ref name="ffmuni">{{Citace elektronické monografie
Řádek 28: Řádek 28:
* [[Petr Kániš]] (duben [[1421]]) – upálen s více než 40 stoupenci
* [[Petr Kániš]] (duben [[1421]]) – upálen s více než 40 stoupenci
* [[Štěpán Jaroměřský]] (16. 5. [[1421]]) – dne 15. května 1421 se [[Jaroměř]] poddala [[Husitství|husitskému]] vojsku. Následujícího dne (16. 5.) bylo upáleno jedenadvacet kněží, kteří nechtěli souhlasit se [[Čtyři artikuly pražské|čtyřmi artikuly]].<ref>[[Vavřinec z Březové|VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ]] a [[Marie Bláhová|BLÁHOVÁ, Marie]], ed. ''Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic.'' Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. S. 223.</ref> Dle tvrzení [[Ludolf Zaháňský|Ludolfa Zaháňského]] [[probošt]] Štěpán prý obdržel milost, ale odmítl ji, neboť chtěl trpět s ostatními.<ref>[[Josef Pekař|PEKAŘ, Josef]]. ''Žižka a jeho doba''. 3. vyd. (díl 1. a 2.), 2. vyd. (díl 3. a 4.), 1. vyd. v 1 sv. Praha: Odeon, 1992. {{ISBN|80-207-0385-3}}. [I. díl, s. 236.]</ref>
* [[Štěpán Jaroměřský]] (16. 5. [[1421]]) – dne 15. května 1421 se [[Jaroměř]] poddala [[Husitství|husitskému]] vojsku. Následujícího dne (16. 5.) bylo upáleno jedenadvacet kněží, kteří nechtěli souhlasit se [[Čtyři artikuly pražské|čtyřmi artikuly]].<ref>[[Vavřinec z Březové|VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ]] a [[Marie Bláhová|BLÁHOVÁ, Marie]], ed. ''Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic.'' Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. S. 223.</ref> Dle tvrzení [[Ludolf Zaháňský|Ludolfa Zaháňského]] [[probošt]] Štěpán prý obdržel milost, ale odmítl ji, neboť chtěl trpět s ostatními.<ref>[[Josef Pekař|PEKAŘ, Josef]]. ''Žižka a jeho doba''. 3. vyd. (díl 1. a 2.), 2. vyd. (díl 3. a 4.), 1. vyd. v 1 sv. Praha: Odeon, 1992. {{ISBN|80-207-0385-3}}. [I. díl, s. 236.]</ref>
* [[Martin Húska]] (srpen [[1421]]) - radikální táborský kněz, hlasatel pikartských a chiliastických názorů, upálen v Roudnici nad Labem.<ref>Šmahel, František. Husitská revoluce. 3, Kronika válečných let. Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 420 s., [42] s. obr. příl. {{ISBN|80-7184-072-6}}. [s. 72,75.]</ref>
* [[Martin Húska]] (srpen [[1421]]) – radikální táborský kněz, hlasatel pikartských a chiliastických názorů, upálen v Roudnici nad Labem.<ref>Šmahel, František. Husitská revoluce. 3, Kronika válečných let. Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 420 s., [42] s. obr. příl. {{ISBN|80-7184-072-6}}. [s. 72,75.]</ref>
* [[Johann von Drändorf]] (také ''Draendorf'', † 17.2.[[1425]]) – urozený [[Sasko|Sas]], jenž v letech 1411–1421 pobýval v českých zemích a od roku 1417 působil jako kněz v jižních Čechách. Po návratu do Německa byl jako hlasatel myšlenek [[Jan Viklef|Viklefa]] a [[Valdenští|valdenských]] pronásledován inkvizicí a 17. února 1425 v [[Heidelberg]]u upálen.<ref>[[Amedeo Molnár|MOLNÁR, Amedeo]], ed. ''Slovem obnovená: čtení o reformaci''. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1977. 265 s. cnb000460704. S. 51.</ref><ref>{{Citace monografie
* [[Johann von Drändorf]] (také ''Draendorf'', † 17.2.[[1425]]) – urozený [[Sasko|Sas]], jenž v letech 1411–1421 pobýval v českých zemích a od roku 1417 působil jako kněz v jižních Čechách. Po návratu do Německa byl jako hlasatel myšlenek [[Jan Viklef|Viklefa]] a [[Valdenští|valdenských]] pronásledován inkvizicí a 17. února 1425 v [[Heidelberg]]u upálen.<ref>[[Amedeo Molnár|MOLNÁR, Amedeo]], ed. ''Slovem obnovená: čtení o reformaci''. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1977. 265 s. cnb000460704. S. 51.</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| příjmení =
Řádek 159: Řádek 159:
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref>
}}</ref>
* [[Carlos Ometochtzin]] († listopad [[1539]]) - mexický šlechtic a učenec, bratr posledního vládce města [[Texcoco]], pokoušel se najít kompromis mezi přijetím křesťanství a předkolumbovským náboženstvím svého lidu. Byl upálen na příkaz prvního mexického biskupa [[Juan de Zumárraga|Juana de Zumárragy]] a stal se první obětí španělské inkvizice v Novém světě.
* [[Carlos Ometochtzin]] († listopad [[1539]]) – mexický šlechtic a učenec, bratr posledního vládce města [[Texcoco]], pokoušel se najít kompromis mezi přijetím křesťanství a předkolumbovským náboženstvím svého lidu. Byl upálen na příkaz prvního mexického biskupa [[Juan de Zumárraga|Juana de Zumárragy]] a stal se první obětí španělské inkvizice v Novém světě.
* [[Francisco de San Roman]] († asi [[1544]]) – španělský [[Protestantismus|protestant]]<ref>[http://protestantedigital.com/blogs/1027/Francisco_de_San_Roman ''Francisco de San Román'' na webu protestantedigital.com [cit. 21.10.2018]] (španělsky)</ref>
* [[Francisco de San Roman]] († asi [[1544]]) – španělský [[Protestantismus|protestant]]<ref>[http://protestantedigital.com/blogs/1027/Francisco_de_San_Roman ''Francisco de San Román'' na webu protestantedigital.com [cit. 21.10.2018]] (španělsky)</ref>
* [[George Wishart]] ([[1513]]–[[1546]]) – [[Skotsko|skotský]] náboženský reformátor, [[Protestantismus|protestant]], upálen jako kacíř 1. března 1546<ref>{{wikizdroje2|jazyk=en|dílo=1911 Encyclopædia Britannica/Wishart, George}}</ref>
* [[George Wishart]] ([[1513]]–[[1546]]) – [[Skotsko|skotský]] náboženský reformátor, [[Protestantismus|protestant]], upálen jako kacíř 1. března 1546<ref>{{wikizdroje2|jazyk=en|dílo=1911 Encyclopædia Britannica/Wishart, George}}</ref>
Řádek 173: Řádek 173:
* [[Nicholas Ridley]] ([[1500]]–16.10.[[1555]]) – [[Protestantismus|protestantský]] teolog upálený za vlády Marie Krvavé<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 21. díl. V Praze: J. Otto, 1904. 1072 s. cnb000277218. S. 700. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni35ottogoog/page/n768 Dostupné online]</ref>
* [[Nicholas Ridley]] ([[1500]]–16.10.[[1555]]) – [[Protestantismus|protestantský]] teolog upálený za vlády Marie Krvavé<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 21. díl. V Praze: J. Otto, 1904. 1072 s. cnb000277218. S. 700. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni35ottogoog/page/n768 Dostupné online]</ref>
* [[Thomas Cranmer]] ([[1489]]–[[1556]]) – [[Anglikánská církev|anglikánský]] [[arcibiskup z Canterbury]] upálený za vlády Marie Krvavé
* [[Thomas Cranmer]] ([[1489]]–[[1556]]) – [[Anglikánská církev|anglikánský]] [[arcibiskup z Canterbury]] upálený za vlády Marie Krvavé
* Antonio Herrezuelo ([[1513]]–[[1559]]) - španělský právník, který konvertoval k [[luteránství]]. Byl upálen [[Španělská inkvizice|Španělskou inkvizicí]] spolu s knězem Augustínem de Cazalla a dalšími třinácti muži.
* Antonio Herrezuelo ([[1513]]–[[1559]]) – španělský právník, který konvertoval k [[luteránství]]. Byl upálen [[Španělská inkvizice|Španělskou inkvizicí]] spolu s knězem Augustínem de Cazalla a dalšími třinácti muži.
* [[Pietro Carnesecchi]] ([[1508]]–[[1567]]) – [[Itálie|italský]] [[Humanismus|humanista]], jenž sympatizoval s [[Protestantismus|protestantskými]] myšlenkami. Věznila ho [[inkvizice]]; jako kacíř byl dne 1. října 1567 veřejně sťat a jeho tělo bylo spáleno.<ref>{{wikizdroje2|jazyk=en|dílo=1911 Encyclopædia Britannica/Carnesecchi, Pietro}}</ref>
* [[Pietro Carnesecchi]] ([[1508]]–[[1567]]) – [[Itálie|italský]] [[Humanismus|humanista]], jenž sympatizoval s [[Protestantismus|protestantskými]] myšlenkami. Věznila ho [[inkvizice]]; jako kacíř byl dne 1. října 1567 veřejně sťat a jeho tělo bylo spáleno.<ref>{{wikizdroje2|jazyk=en|dílo=1911 Encyclopædia Britannica/Carnesecchi, Pietro}}</ref>
* Leonor de Cisneros ([[1536]]–[[1568]]) - španělská šlechtična, která konvertovala k luteránství.
* Leonor de Cisneros ([[1536]]–[[1568]]) – španělská šlechtična, která konvertovala k luteránství.
* [[Giordano Bruno]] ([[1548]]–[[1600]]) – [[Itálie|italský]] [[Řád bratří kazatelů|dominikánský mnich]] a [[Filosof|filozof]]. Pro obvinění z [[Hereze v křesťanství|kacířství]] ho věznila [[inkvizice]], dne 17. února 1600 byl upálen zaživa.
* [[Giordano Bruno]] ([[1548]]–[[1600]]) – [[Itálie|italský]] [[Řád bratří kazatelů|dominikánský mnich]] a [[Filosof|filozof]]. Pro obvinění z [[Hereze v křesťanství|kacířství]] ho věznila [[inkvizice]], dne 17. února 1600 byl upálen zaživa.
* Fulgenzio Manfredi ( († 1610) - italský [[Minorité|minorita]] upálený římskou inkvizicí, oběť [[Justiční vražda|justiční vraždy]]
* Fulgenzio Manfredi ( († 1610) – italský [[Minorité|minorita]] upálený římskou inkvizicí, oběť [[Justiční vražda|justiční vraždy]]
* [[Giulio Cesare Vanini]] (1585–1619) – italský renesanční filosof, upálen pro bezbožnost<ref>[[Josef Kachník|KACHNÍK, Josef]]. ''Dějiny filosofie''. V Praze: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1904. 380 s. cnb000575619. S. 175.</ref>
* [[Giulio Cesare Vanini]] (1585–1619) – italský renesanční filosof, upálen pro bezbožnost<ref>[[Josef Kachník|KACHNÍK, Josef]]. ''Dějiny filosofie''. V Praze: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1904. 380 s. cnb000575619. S. 175.</ref>
* [[Nicolas Antoine]] († 20.4.1632) – francouzský protestantský pastor, upálený [[Ženeva|ženevskými]] [[Kalvinisté|kalvinisty]].<ref>[http://www.jewishencyclopedia.com/articles/1608-antoine-nicolas ''ANTOINE, Nicolas'' na webu jewishencyclopedia.com]</ref>
* [[Nicolas Antoine]] († 20.4.1632) – francouzský protestantský pastor, upálený [[Ženeva|ženevskými]] [[Kalvinisté|kalvinisty]].<ref>[http://www.jewishencyclopedia.com/articles/1608-antoine-nicolas ''ANTOINE, Nicolas'' na webu jewishencyclopedia.com]</ref>
* [[Protopop Avvakum]] ([[1620]]–[[1682]]) – pravoslavný kněz, vůdce ''[[starověrci|starověrců]]'', po mnohaletém vyhnanství na [[Sibiř]]i a věznění v pevnosti [[Pustozersk]] byl upálen.
* [[Protopop Avvakum]] ([[1620]]–[[1682]]) – pravoslavný kněz, vůdce ''[[starověrci|starověrců]]'', po mnohaletém vyhnanství na [[Sibiř]]i a věznění v pevnosti [[Pustozersk]] byl upálen.
* [[Kryštof Alois Lautner]] ([[1622]]–[[1685]]) – [[Šumperk|šumperský]] děkan obviněný z [[Čarodějnické procesy na losinském panství|čarodějnictví]]
* [[Kryštof Alois Lautner]] ([[1622]]–[[1685]]) – [[Šumperk|šumperský]] děkan obviněný z [[Čarodějnické procesy na losinském panství|čarodějnictví]]
* [[Quirinus Kuhlmann]] ([[1651]]–[[1689]]) - [[Slezsko|slezský]] [[Baroko|barokní]] básník, [[Luteránská církev|luteránský]] mystik, odsouzený [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavnou církví]] během svého pobytu v Rusku<ref>Beare Robert L , ' Quirinius Kuhlmann:Where and When' MLN, vol 77, no 4 October 1962</ref>
* [[Quirinus Kuhlmann]] ([[1651]]–[[1689]]) – [[Slezsko|slezský]] [[Baroko|barokní]] básník, [[Luteránská církev|luteránský]] mystik, odsouzený [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavnou církví]] během svého pobytu v Rusku<ref>Beare Robert L , ' Quirinius Kuhlmann:Where and When' MLN, vol 77, no 4 October 1962</ref>
* [[Beatriz Kimpa Vita]] ([[1684]]–[[1706]]) – vůdkyně povstání proti [[Portugalci|Portugalcům]] v [[Konžské království|Kongu]]. Stala se iniciátorkou nového křesťanského hnutí a hlásala, že [[Ježíš Kristus]] se narodil v Kongu. Byla upálena jako kacířka na příkaz [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínských]] mnichů.<ref>[https://www.metmuseum.org/toah/hd/pwmn_4/hd_pwmn_4.htm ''Dona Beatriz'' na webu metmuseum.org (cit. 22.10.2018)]</ref>
* [[Beatriz Kimpa Vita]] ([[1684]]–[[1706]]) – vůdkyně povstání proti [[Portugalci|Portugalcům]] v [[Konžské království|Kongu]]. Stala se iniciátorkou nového křesťanského hnutí a hlásala, že [[Ježíš Kristus]] se narodil v Kongu. Byla upálena jako kacířka na příkaz [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínských]] mnichů.<ref>[https://www.metmuseum.org/toah/hd/pwmn_4/hd_pwmn_4.htm ''Dona Beatriz'' na webu metmuseum.org (cit. 22.10.2018)]</ref>
* [[Maria Barbara Carillo]] ([[1625]]–[[1721]]) – upálena v [[Madrid]]u z podnětu [[inkvizice]] za kacířství a za tajné praktikování židovského náboženství.<ref>[https://humanistcentre.wordpress.com/history-religious-evil/maria-barbara-carillo-age-96/ ''Maria Barbara Carillo'' na webu Humanist Centre (cit. 22.10.2018)]</ref>
* [[Maria Barbara Carillo]] ([[1625]]–[[1721]]) – upálena v [[Madrid]]u z podnětu [[inkvizice]] za kacířství a za tajné praktikování židovského náboženství.<ref>[https://humanistcentre.wordpress.com/history-religious-evil/maria-barbara-carillo-age-96/ ''Maria Barbara Carillo'' na webu Humanist Centre (cit. 22.10.2018)]</ref>
* [[Gertrude Maria Cordovana]] († 6.4.1724) - [[Sicílie|sicilská]] jeptiška a mystička, která prohlašovala, že prožila sexuální styk s [[Ježíš Kristus|Ježíšem Kristem]], byla vězněna inkvizicí skoro 25 let a nakonec upálena.
* [[Gertrude Maria Cordovana]] († 6.4.1724) – [[Sicílie|sicilská]] jeptiška a mystička, která prohlašovala, že prožila sexuální styk s [[Ježíš Kristus|Ježíšem Kristem]], byla vězněna inkvizicí skoro 25 let a nakonec upálena.
* [[Ana de Castro]] († 23.12.1736) - španělská židovská konvertitka, která se vystěhovala do [[Peru]], oběť justiční vraždy.<ref>Toribio Medina, José, Historia del tribunal de la Inquisición de Lima: 1569-1820, vol. II, chapter 25. </ref>
* [[Ana de Castro]] († 23.12.1736) – španělská židovská konvertitka, která se vystěhovala do [[Peru]], oběť justiční vraždy.<ref>Toribio Medina, José, Historia del tribunal de la Inquisición de Lima: 1569-1820, vol. II, chapter 25. </ref>
* [[António José da Silva]] ([[1705]]–[[1739]]) – Žid, ''marrano'', spisovatel komedií. Pro kacířství byl vězněn inkvizicí a po dvou letech odsouzen k smrti. Upálen byl 18. října 1739, jeho manželka nedlouho po něm.
* [[António José da Silva]] ([[1705]]–[[1739]]) – Žid, ''marrano'', spisovatel komedií. Pro kacířství byl vězněn inkvizicí a po dvou letech odsouzen k smrti. Upálen byl 18. října 1739, jeho manželka nedlouho po něm.
* [[Alexandr Arťemjevič Voznicyn]] ([[1701]]–[[1738]]) - ruský šlechtic a námořní kapitán, který roku 1736 konvertoval k [[Judaismus|judaismu]]. Byl odsouzemn k smrti společně s [[rabín]]em Borochem Lejbovem, který ho ke konverzi přiměl. Oba byli upáleni pŕed budovou Admirality v [[Sankt Petěrburg]]u na přímý rozkaz carevny [[Anna Ivanovna|Anny Ivanovny]].
* [[Alexandr Arťemjevič Voznicyn]] ([[1701]]–[[1738]]) – ruský šlechtic a námořní kapitán, který roku 1736 konvertoval k [[Judaismus|judaismu]]. Byl odsouzemn k smrti společně s [[rabín]]em Borochem Lejbovem, který ho ke konverzi přiměl. Oba byli upáleni pŕed budovou Admirality v [[Sankt Petěrburg]]u na přímý rozkaz carevny [[Anna Ivanovna|Anny Ivanovny]].
* Kisjakbika Bayryasova ([[1676]]–[[1739]]) - [[Baškirové|baškirská]] žena, která konvertovala ke křesťanství, ale dál praktikovala [[Islám|muslimské rituály]]. Byla zajata kozáky a upálena v [[Jekatěrinburg]]u. Poslední osoba upálená za kacířství [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavnou církví]].
* Kisjakbika Bayryasova ([[1676]]–[[1739]]) – [[Baškirové|baškirská]] žena, která konvertovala ke křesťanství, ale dál praktikovala [[Islám|muslimské rituály]]. Byla zajata kozáky a upálena v [[Jekatěrinburg]]u. Poslední osoba upálená za kacířství [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavnou církví]].
* Jan Pita († 18. 12. 1748), krejčí z [[Chudenice|Chudenic]], vůdce kacířské sekty „Izraelitů", byl odsouzen k smrti upálením. Poprava se konala dne 18. prosince 1748; po vyvedení z vězení odsouzence zašili do hovězí kůže a byl smýkán koněm až na popravní místo. Tam mu vytrhli jazyk, načež byl vložen na hranici a upálen.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Klabouch | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Staré české soudnictví: (jak se dříve soudívalo) | url = | vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok vydání = 1967 | vydání = 1 | počet stran = 417 | kapitola = „Na soudech v tereziánské éře" | strany = 105 | id = cnb000122407 | jazyk =}}</ref> Popraveno bylo i několik dalších členů sekty.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Arava-Novotná | jméno = Lena | odkaz na autora = | titul = Bydžovští "Izraelité" a Frankisté: dvě sekty v Čechách v 18. století – paralely a různice | periodikum = Theologická revue : čtvrtletník Univerzity Karlovy v Praze – Husitské teologické fakulty | odkaz na periodikum = | rok vydání = 2012 | měsíc vydání = | ročník = 83 | číslo = 1 | strany = 116-134 | poznámka = Viz zejména s. 119–121 | url = https://htf.cuni.cz/HTF-540-version1-thr_2012_1.pdf | issn = | jazyk =}}</ref>
* Jan Pita († 18. 12. 1748), krejčí z [[Chudenice|Chudenic]], vůdce kacířské sekty „Izraelitů", byl odsouzen k smrti upálením. Poprava se konala dne 18. prosince 1748; po vyvedení z vězení odsouzence zašili do hovězí kůže a byl smýkán koněm až na popravní místo. Tam mu vytrhli jazyk, načež byl vložen na hranici a upálen.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Klabouch | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Staré české soudnictví: (jak se dříve soudívalo) | url = | vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok vydání = 1967 | vydání = 1 | počet stran = 417 | kapitola = „Na soudech v tereziánské éře" | strany = 105 | id = cnb000122407 | jazyk =}}</ref> Popraveno bylo i několik dalších členů sekty.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Arava-Novotná | jméno = Lena | odkaz na autora = | titul = Bydžovští "Izraelité" a Frankisté: dvě sekty v Čechách v 18. století – paralely a různice | periodikum = Theologická revue : čtvrtletník Univerzity Karlovy v Praze – Husitské teologické fakulty | odkaz na periodikum = | rok vydání = 2012 | měsíc vydání = | ročník = 83 | číslo = 1 | strany = 116-134 | poznámka = Viz zejména s. 119–121 | url = https://htf.cuni.cz/HTF-540-version1-thr_2012_1.pdf | issn = | jazyk =}}</ref>
* Mendl Götzl († 7. 3. 1750) – rabín z [[Nový Bydžov|Nového Bydžova]] (někdy uváděn i jako ''Mendel'')<ref>{{Citace monografie | příjmení = Klabouch | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Staré české soudnictví: (jak se dříve soudívalo) | url = | vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok vydání = 1967 | vydání = 1 | počet stran = 417 | kapitola = „Na soudech v tereziánské éře" | strany = 105 | id = cnb000122407 | jazyk =}}</ref>, byl jako jeden z představitelů kacířské sekty „Izraelitů" odsouzen k smrti upálením. Dne 7. března 1750 byl v Praze na hranici přikován ke kůlu a upálen.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Arava-Novotná | jméno = Lena | odkaz na autora = | titul = Bydžovští "Izraelité" a Frankisté: dvě sekty v Čechách v 18. století – paralely a různice | periodikum = Theologická revue : čtvrtletník Univerzity Karlovy v Praze – Husitské teologické fakulty | odkaz na periodikum = | rok vydání = 2012 | měsíc vydání = | ročník = 83 | číslo = 1 | strany = 116-134 | poznámka = Viz zejména s. 119 a 121 | url = https://htf.cuni.cz/HTF-540-version1-thr_2012_1.pdf | issn = | jazyk =}}</ref>
* Mendl Götzl († 7. 3. 1750) – rabín z [[Nový Bydžov|Nového Bydžova]] (někdy uváděn i jako ''Mendel'')<ref>{{Citace monografie | příjmení = Klabouch | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Staré české soudnictví: (jak se dříve soudívalo) | url = | vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok vydání = 1967 | vydání = 1 | počet stran = 417 | kapitola = „Na soudech v tereziánské éře" | strany = 105 | id = cnb000122407 | jazyk =}}</ref>, byl jako jeden z představitelů kacířské sekty „Izraelitů" odsouzen k smrti upálením. Dne 7. března 1750 byl v Praze na hranici přikován ke kůlu a upálen.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Arava-Novotná | jméno = Lena | odkaz na autora = | titul = Bydžovští "Izraelité" a Frankisté: dvě sekty v Čechách v 18. století – paralely a různice | periodikum = Theologická revue : čtvrtletník Univerzity Karlovy v Praze – Husitské teologické fakulty | odkaz na periodikum = | rok vydání = 2012 | měsíc vydání = | ročník = 83 | číslo = 1 | strany = 116-134 | poznámka = Viz zejména s. 119 a 121 | url = https://htf.cuni.cz/HTF-540-version1-thr_2012_1.pdf | issn = | jazyk =}}</ref>
Řádek 195: Řádek 195:
</ref><ref>[http://www.laicite1905.com/chevalier.htm ''Qui Etait le Chevalier de la Barre?'' na webu laicite1905.com [cit. 22.10.2018]] (francouzsky)
</ref><ref>[http://www.laicite1905.com/chevalier.htm ''Qui Etait le Chevalier de la Barre?'' na webu laicite1905.com [cit. 22.10.2018]] (francouzsky)
</ref>
</ref>
* [[María de los Dolores López]] († 24.8.1781) - španělská mystička, [[Nevidomý|nevidomá]] žena ze [[Sevilla|Sevilly]], která prožila zjevení Panny Marie, jedna z posledních obětí upálených [[Španělská inkvizice|Španělskou inkvizicí]]<ref>Todas las citas literales, así como los datos, están tomados de Valérie Molero, Heterodoxia y herejía : la última hoguera de la inquisición española, en Conflictos en el mundo hispánico. Heterodoxias, desviaciones y disidencias – 5-6 février 2009 Grenoble (Université Stendhal Grenoble 3).</ref>
* [[María de los Dolores López]] († 24.8.1781) – španělská mystička, [[Nevidomý|nevidomá]] žena ze [[Sevilla|Sevilly]], která prožila zjevení Panny Marie, jedna z posledních obětí upálených [[Španělská inkvizice|Španělskou inkvizicí]]<ref>Todas las citas literales, así como los datos, están tomados de Valérie Molero, Heterodoxia y herejía : la última hoguera de la inquisición española, en Conflictos en el mundo hispánico. Heterodoxias, desviaciones y disidencias – 5-6 février 2009 Grenoble (Université Stendhal Grenoble 3).</ref>
* [[Cayetano Ripoll]] ([[1778]]–[[1826]]) - učitel z [[Valencie]], který hlásal [[deismus]]. Poslední člověk odsouzený k smrti Španělskou inkvizicí. Byl oběšen a jeho tělo potom spáleno na hranici.<ref>Anderson, James Maxwell (2002). Daily life during the Spanish Inquisition (illustrated ed.). Greenwood Publishing Group. p. 83</ref>
* [[Cayetano Ripoll]] ([[1778]]–[[1826]]) – učitel z [[Valencie]], který hlásal [[deismus]]. Poslední člověk odsouzený k smrti Španělskou inkvizicí. Byl oběšen a jeho tělo potom spáleno na hranici.<ref>Anderson, James Maxwell (2002). Daily life during the Spanish Inquisition (illustrated ed.). Greenwood Publishing Group. p. 83</ref>
== Odkazy ==
== Odkazy ==


Řádek 202: Řádek 202:
<references />
<references />


[[Kategorie:Popravení upálením]]
[[Kategorie:Církev]]
[[Kategorie:Církev]]
⚫
[[Kategorie:Seznamy lidí|Upálení]]
⚫
[[Kategorie:Seznamy lidí v náboženství|L]]
[[Kategorie:Hereze]]
[[Kategorie:Hereze]]
⚫
[[Kategorie:Seznamy lidí|Upálení]]
⚫
[[Kategorie:Seznamy lidí v náboženství|Upálení]]

Verze z 20. 9. 2020, 22:15

Seznam upálených je seznam zatvrzelých nebo znovu upadlých heterodoxních, které církev, především katolická, nechala upálit. Je seřazen chronologicky, podle data popravy. Na hispánském poloostrově auto-da-fé probíhala v letech 1481–1826, v Mexiku v letech 1528–1850.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 4 díl. V Praze: J. Otto, 1891. 1026 s. cnb000277218. [Heslo „Bogomilové", s. 243.]
  2. ↑ http://www.russianbooks.org/montsegur/montsegur5.htm
  3. ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 2. díl. V Praze: J. Otto, 1889. 1141 s. cnb000277218. S. 534.
  4. ↑ ŘÍČAN, Rudolf a MOLNÁR, Amedeo. Dvanáct století církevních dějin. První souborné vydání. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1973. 501 s. cnb000465177. S. 475.
  5. ↑ KRYŠTŮFEK, František Xaver. Všeobecný církevní dějepis. Díl druhý, Středověk. Čásť druhá, Květ středověku a klesání jeho ke konci; od papeže Řehoře VII. až do pseudoreformace (1073–1517). V Praze: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna (J. Zeman a spol.), 1889. 818 s. cnb000286100. S. 366–367.
  6. ↑ Berkhout, Carl T. and Jeffrey B. Russell. "Medieval heresies: a bibliography, 1960-1979." in Subsidia mediaevalia, 11. Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies, 1981 (entries Apostolici, Dolcino, Margaret, Segarelli)
  7. ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 16. díl. V Praze: J. Otto, 1900. 1058 s. cnb000277218. S. 300.
  8. ↑ KAŇÁK, Miloslav. John Viklef: život a dílo anglického Husova předchůdce. Vyd. 1. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1973. 233 s. cnb000457084. S. 49–51.
  9. ↑ Slovník českých filosofů: Mikuláš z Drážďan [online]. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ a BLÁHOVÁ, Marie, ed. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. S. 40–42 a 334.
  11. ↑ PORÁK, Jaroslav a KAŠPAR, Jaroslav. Ze starých letopisů českých. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1980. 576 s. cnb000197798. S. 61 a 473.
  12. ↑ VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ a BLÁHOVÁ, Marie, ed. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. S. 71.
  13. ↑ VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ a BLÁHOVÁ, Marie, ed. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. S. 83–86.
  14. ↑ VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ a BLÁHOVÁ, Marie, ed. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. S. 86 a 342.
  15. ↑ Malá československá encyklopedie. 4. díl. Praha: Academia, 1986. 989 s. cnb000125650. S. 872.
  16. ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 11 díl. V Praze: J. Otto, 1897. 1066 s. cnb000277218. S. 792.
  17. ↑ VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ a BLÁHOVÁ, Marie, ed. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. S. 223.
  18. ↑ PEKAŘ, Josef. Žižka a jeho doba. 3. vyd. (díl 1. a 2.), 2. vyd. (díl 3. a 4.), 1. vyd. v 1 sv. Praha: Odeon, 1992. ISBN 80-207-0385-3. [I. díl, s. 236.]
  19. ↑ Šmahel, František. Husitská revoluce. 3, Kronika válečných let. Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 420 s., [42] s. obr. příl. ISBN 80-7184-072-6. [s. 72,75.]
  20. ↑ MOLNÁR, Amedeo, ed. Slovem obnovená: čtení o reformaci. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1977. 265 s. cnb000460704. S. 51.
  21. ↑ Neue Deutsche Biographie. Svazek 4. Berlin: Duncker & Humblot, 1959. ISBN 3-428-00185-0. Kapitola Drändorf, Johann von, s. 96. (německy) 
  22. ↑ ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 4., Epilog bouřlivého věku. Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 550 s. ISBN 80-7184-072-6. S. 124–125.
  23. ↑ TUMPACH, Josef, ed. a PODLAHA, Antonín, ed. Český slovník bohovědný. Díl 2., Bascath – církevní rok (sešity 22–41). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1913–1916. 951 s. cnb000308871. S. 296–297.
  24. ↑ Ökumenisches Heiligenlexikon [online]. Rev. 19.11.2014 [cit. 2018-10-15]. Kapitola Johannes Vallière. (německy) 
  25. ↑ Global Anabaptist Mennonite Encyclopedia Online (GAMEO) [online]. [cit. 2018-10-18]. Kapitola Sattler, Michael (d. 1527). (anglicky) 
  26. ↑ Global Anabaptist Mennonite Encyclopedia Online (GAMEO) [online]. [cit. 2018-10-19]. Kapitola Mittermaier, Hans (d. 1529). (anglicky) 
  27. ↑ KALINA, Jan. Novokřtěnci v habsburské monarchii. Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jan Županič, Ph.D. Ústav světových dějin. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Praha 2011. 58 stran. [O upálení Michaela Kürschnera je zmínka na str. 19.] Dostupné online
  28. ↑ Global Anabaptist Mennonite Encyclopedia Online (GAMEO) [online]. [cit. 2018-10-18]. Kapitola Kürschner, Michael (d. 1529). (anglicky) 
  29. ↑ KALINA, Jan. Novokřtěnci v habsburské monarchii. Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jan Županič, Ph.D. Ústav světových dějin. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Praha 2011. 58 stran. [O Blaurockovi je pojednáno na str. 17–19.] Dostupné online
  30. ↑ Global Anabaptist Mennonite Encyclopedia Online (GAMEO) [online]. [cit. 2018-10-18]. Kapitola Blaurock, Georg (ca. 1492-1529). (anglicky) 
  31. ↑ KALINA, Jan. Novokřtěnci v habsburské monarchii. Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jan Županič, Ph.D. Ústav světových dějin. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Praha 2011. 58 stran. [O upálení Langeggera je zmínka na str. 19.] Dostupné online
  32. ↑ Global Anabaptist Mennonite Encyclopedia Online (GAMEO) [online]. [cit. 2018-10-18]. Kapitola Langegger, Hans (d. 1529). (anglicky) 
  33. ↑ Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Molko ve Wikizdrojích (anglicky)
  34. ↑ Thaddeus, Fr. "Blessed John Forest." The Catholic Encyclopedia. Vol. 8. New York: Robert Appleton Company, 1910. [Cit. 20.10.2018.] Dostupné online
  35. ↑ Global Anabaptist Mennonite Encyclopedia Online (GAMEO) [online]. [cit. 2018-10-20]. Kapitola Paulus van Drunen (d. 1538). (anglicky) 
  36. ↑ Francisco de San Román na webu protestantedigital.com [cit. 21.10.2018] (španělsky)
  37. ↑ Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Wishart, George ve Wikizdrojích (anglicky)
  38. ↑ NOVÁK, Otakar, ed. et al. Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 699 s. cnb000204480. S. 207.
  39. ↑ Global Anabaptist Mennonite Encyclopedia Online (GAMEO) [online]. [cit. 2018-10-21]. Kapitola Boucher, Joan (ca. 1490-1550). (anglicky) 
  40. ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 15. díl. V Praze: J. Otto, 1900. 1066 s. cnb000277218. S. 693. Dostupné online
  41. ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 21. díl. V Praze: J. Otto, 1904. 1072 s. cnb000277218. S. 700. Dostupné online
  42. ↑ Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Carnesecchi, Pietro ve Wikizdrojích (anglicky)
  43. ↑ KACHNÍK, Josef. Dějiny filosofie. V Praze: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1904. 380 s. cnb000575619. S. 175.
  44. ↑ ANTOINE, Nicolas na webu jewishencyclopedia.com
  45. ↑ Beare Robert L , ' Quirinius Kuhlmann:Where and When' MLN, vol 77, no 4 October 1962
  46. ↑ Dona Beatriz na webu metmuseum.org (cit. 22.10.2018)
  47. ↑ Maria Barbara Carillo na webu Humanist Centre (cit. 22.10.2018)
  48. ↑ Toribio Medina, José, Historia del tribunal de la Inquisición de Lima: 1569-1820, vol. II, chapter 25.
  49. ↑ KLABOUCH, Jiří. Staré české soudnictví: (jak se dříve soudívalo). 1. vyd. Praha: Orbis, 1967. 417 s. cnb000122407. Kapitola „Na soudech v tereziánské éře", s. 105. 
  50. ↑ ARAVA-NOVOTNÁ, Lena. Bydžovští "Izraelité" a Frankisté: dvě sekty v Čechách v 18. století – paralely a různice. Theologická revue : čtvrtletník Univerzity Karlovy v Praze – Husitské teologické fakulty. 2012, roč. 83, čís. 1, s. 116-134. Viz zejména s. 119–121. Dostupné online. 
  51. ↑ KLABOUCH, Jiří. Staré české soudnictví: (jak se dříve soudívalo). 1. vyd. Praha: Orbis, 1967. 417 s. cnb000122407. Kapitola „Na soudech v tereziánské éře", s. 105. 
  52. ↑ ARAVA-NOVOTNÁ, Lena. Bydžovští "Izraelité" a Frankisté: dvě sekty v Čechách v 18. století – paralely a různice. Theologická revue : čtvrtletník Univerzity Karlovy v Praze – Husitské teologické fakulty. 2012, roč. 83, čís. 1, s. 116-134. Viz zejména s. 119 a 121. Dostupné online. 
  53. ↑ Voltaire. Voltaire: myslitel a bojovník. 2. svazek. Církev, stát a právo. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1957. 513 s. cnb000727860. S. 332–358 a 475.
  54. ↑ Qui Etait le Chevalier de la Barre? na webu laicite1905.com [cit. 22.10.2018] (francouzsky)
  55. ↑ Todas las citas literales, así como los datos, están tomados de Valérie Molero, Heterodoxia y herejía : la última hoguera de la inquisición española, en Conflictos en el mundo hispánico. Heterodoxias, desviaciones y disidencias – 5-6 février 2009 Grenoble (Université Stendhal Grenoble 3).
  56. ↑ Anderson, James Maxwell (2002). Daily life during the Spanish Inquisition (illustrated ed.). Greenwood Publishing Group. p. 83
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_lidí_upálených_jako_kacíři&oldid=19011588“