Fra Dolcino

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fra Dolcino
Narození 1250
Novara
Úmrtí 1. června 1307 (ve věku 56–57 let)
Vercelli
Povolání kazatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fra Dolcino (asi 1250/1260, Prato Sesia1. června 1307, Vercelli) byl italský náboženský vůdce, označovaný jako tzv. falešný apoštol.

Byl žákem zběhlého františkána Gerarda Segarelliho, který byl upálen roku 1300. Dolcino, podobně jako jeho učitel, hlásal chudobu podobně jako františkáni, ale jinou formou. Jeho stoupenci byli ochotni zabíjet, rozkrádat, vypalovat atd. Uznávali volný sex. Kvůli jeho některým myšlenkám si ho brali za vzor pozdější socialisté (hlásal myšlenky také proti feudalismu). Byl to velký antisemita, a proto mu byl dlouhou dobu ponecháván prostor pro jeho tažení. Na konci svého působení se Dolcino se svými soupenci opevnil na hoře Rebello, kde byl na Bílou sobotu v březnu 1307[1] zajat vojsky, které vyslal vercellský biskup Rainierio Avogadro. Jeho banda byla rozprášena a Dolcino vydán inkvizičnímu soudu. Byl obžalován z kacířství, odsouzen k smrti. Nejprve byla na břehu řeky Sesia u města Vercelli na místě zvaném arena Servi před Dolcinovými zraky upálena na hranici jeho milenka Margherita,[2] sám Dolcino byl posazen na vůz tažený voly a předváděn po ulicích Vercelli. Zároveň byl krutě mučen, rozžhavenými kleštěmi mu katovi pacholci z těla vytrhávali kusy masa a nakonec bylo jeho tělo vhozeno na hořící hranici, na které byla předtím upálena Margherita.[3]

Jeho postava se objevuje v Božské komedii od Dante Aligieriho a také v knize Jméno růže od Umberta Eca.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Anonymus synchronus: "... post captionem autem huiusmodi dictus Dulcinus... in die sabbati sancto..."
  2. Anonymus synchronus: "... dicta Margarita primo fuit combusta super quadam columpna alta, posita in arena Servi..."
  3. Mariotti, str. 290

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]