Dusičnan draselný: Porovnání verzí
m typo značka: editace z Vizuálního editoru |
přesun informací z článku Dusičnany značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
[[Soubor:Potassium-nitrate-unit-cell-3D-vdW.png|náhled|vlevo|Krystalická struktura KNO<sub>3</sub>.]] |
[[Soubor:Potassium-nitrate-unit-cell-3D-vdW.png|náhled|vlevo|Krystalická struktura KNO<sub>3</sub>.]] |
||
{{Clear|left}} |
{{Clear|left}} |
||
⚫ | |||
== Výroba == |
|||
Dusičnan draselný lze připravit z [[Dusičnan sodný|dusičnanu sodného]] tzv. konverzí. Laboratorně je možné ho vyrábět neutralizací [[Hydroxid draselný|hydroxidu draselného]] [[Kyselina dusičná|kyselinou dusičnou]] dle následující rovnice: |
|||
: KOH + HNO<sub>3</sub> → KNO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O |
|||
⚫ | |||
V potravinářství je ukryt pod kódem '''E252''' a řadí se mezi [[konzervanty]]. Využívá se při výrobě masných a rybích výrobků a sýrů. Do jídelníčku se tento minerál dostává hlavně vodou a konzumací zeleniny. Dusičnany nejsou příliš [[jed|toxické]], ale v těle se mohou přeměňovat na jedovatější [[dusitany]], které mohou dále reagovat a tvořit [[karcinogen]]ní látky ([[nitrosaminy]]). V [[Česko|ČR]] je povoleno používat dusičnan draselný v konzervách, tvrdých a polotvrdých sýrech, sledích a šprotech atd. |
V potravinářství je ukryt pod kódem '''E252''' a řadí se mezi [[konzervanty]]. Využívá se při výrobě masných a rybích výrobků a sýrů. Do jídelníčku se tento minerál dostává hlavně vodou a konzumací zeleniny. Dusičnany nejsou příliš [[jed|toxické]], ale v těle se mohou přeměňovat na jedovatější [[dusitany]], které mohou dále reagovat a tvořit [[karcinogen]]ní látky ([[nitrosaminy]]). V [[Česko|ČR]] je povoleno používat dusičnan draselný v konzervách, tvrdých a polotvrdých sýrech, sledích a šprotech atd. |
||
Verze z 5. 8. 2020, 02:18
Dusičnan draselný | |
---|---|
Prášková forma | |
Vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | Dusičnan draselný |
Triviální název | Ledek draselný |
Ostatní názvy | Salnytr draselný Sanytr draselný Sanitr draselný |
Anglický název | Potassium nitrate |
Německý název | Kaliumnitrat |
Sumární vzorec | KNO3 |
Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7757-79-1 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 101,103 g/mol |
Teplota tání | 334 °C |
Teplota rozkladu | 400 °C |
Teplota změny krystalové modifikace | 128 °C (β→α) |
Hustota | 2,110 g/cm3 (16 °C) 2,105 g/cm3 (16 °C) |
Dynamický viskozitní koeficient | 2,73 cP (350 °C) 2,09 cP (400 °C) |
Index lomu | 1,335 (hrana a) 1,505 (hrana b) 1,506 (hrana c) |
Rozpustnost ve vodě | 13,63 g/100 ml (0 °C) 21,2 g/100 ml (10 °C) 31,87 g/100 ml (20 °C) 37,9 g/100 ml (25 °C) 46 g/100 ml (30 °C) 63,9 g/100 ml (40 °C) 83,99 g/100 ml (50 °C) 108,98 g/100 ml (60 °C) 168,8 g/100 ml (80 °C) 242,39 g/100 ml (100 °C) |
Relativní permitivita εr | 5 (20 °C) |
Měrná magnetická susceptibilita | -4,13 Sm-1 |
Povrchové napětí | 111 mN/m (340 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | klencová (α) kosočtverečná (β) klencová (γ) |
Hrana krystalové mřížky | a= 450 pm (α modifikace) a= 540 pm (β modifikace) b= 914 pm (β modifikace) c= 641 pm (β modifikace) a= 437 pm (γ modifikace) |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -493,2 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 116 J/g |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 345,1 J/g |
Standardní molární entropie S° | 132,93 JK-1mol-1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -393,1 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,952 JK-1g-1 |
Bezpečnost | |
R-věty | R8 |
S-věty | S17, S24/25 |
NFPA 704 | 0
1
0
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dusičnan draselný (KNO3), archaicky ledek draselný, nebo také salnytr (někdy sanytr, nebo sa(l)nitr) draselný, je draselná sůl kyseliny dusičné. Používá se jako dusíkaté hnojivo, stejně jako další dusičnany. Vzhledem k jeho povaze silného oxidačního činidla, je součástí mnoha pyrotechnických výrobků, jako např. střelného prachu, nebo dýmovnic. Při jeho rozpouštění ve vodě dochází k silnému ochlazení roztoku (ΔHrozp = 345,1 kJ.mol-1).[1] Vlhké směsi dusičnanu draselného s hliníkem nebo hořčíkem jsou samozápalné.
Výroba
Dusičnan draselný lze připravit z dusičnanu sodného tzv. konverzí. Laboratorně je možné ho vyrábět neutralizací hydroxidu draselného kyselinou dusičnou dle následující rovnice:
- KOH + HNO3 → KNO3 + H2O
Potravinářství
V potravinářství je ukryt pod kódem E252 a řadí se mezi konzervanty. Využívá se při výrobě masných a rybích výrobků a sýrů. Do jídelníčku se tento minerál dostává hlavně vodou a konzumací zeleniny. Dusičnany nejsou příliš toxické, ale v těle se mohou přeměňovat na jedovatější dusitany, které mohou dále reagovat a tvořit karcinogenní látky (nitrosaminy). V ČR je povoleno používat dusičnan draselný v konzervách, tvrdých a polotvrdých sýrech, sledích a šprotech atd.
Dříve se hojně využíval ve směsi s NaCl jako "rychlosůl", která sloužila k nakládání masa do slaného láku (nejdříve "za sucha", po týdnu až dvou na týden s vodou) před uzením. Nyní se používá spíše v malých výrobnách a domácím použití. Jeho využití směřuje např. k potlačení otrav botulotoxinem.[2]
Reference
- ↑ VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
- ↑ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9237123
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu dusičnan draselný na Wikimedia Commons