Ukrajinci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
23 683 editací
m WPCleaner v1.41b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem)
mBez shrnutí editace
Řádek 123: Řádek 123:


V [[Česko|České republice]] se v roce 2011 přihlásilo k ukrajinské národnosti 53 253 osob;<ref>
V [[Česko|České republice]] se v roce 2011 přihlásilo k ukrajinské národnosti 53 253 osob;<ref>
http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/dokumenty/dokumenty-rady/zprava_2012_tiskarna.pdf</ref> ve skutečnosti zde však žije Ukrajinců několikanásobný počet; Trvalý či dlouhodobý pobyt nad 90 dnů mělo v roce 2005 v Česku 87 789 ukrajinských občanů. Celkové odhady mluví ale až o 200 000 legálně pobývajících Ukrajinců na území ČR.<ref> http://lidovky.zpravy.cz/jak-zije-nejvetsi-mensina-v-cesku-dq3-/ln_noviny.asp?c=A060824_000137_ln_noviny_sko&klic=214837&mes=060824_0</ref>
http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/dokumenty/dokumenty-rady/zprava_2012_tiskarna.pdf</ref> ve skutečnosti zde však žije Ukrajinců několikanásobný počet; trvalý či dlouhodobý pobyt nad 90 dnů mělo v roce 2005 v Česku 87 789 ukrajinských občanů. Celkové odhady mluví ale až o 200 000 Ukrajincích legálně pobývajících na území ČR.<ref> http://lidovky.zpravy.cz/jak-zije-nejvetsi-mensina-v-cesku-dq3-/ln_noviny.asp?c=A060824_000137_ln_noviny_sko&klic=214837&mes=060824_0</ref>


== Osobnosti ==
== Osobnosti ==

Verze z 10. 6. 2017, 14:56

Ukrajinci
(Українці/Ukrajinci)
Populace
39,8[1]–57,5[2]mil.
Země s významnou populací
Ukrajina Ukrajina 37 541 693[3]
Rusko Rusko1 927 988
Kanada Kanada1 209 085[4][5]
USA USA961 113[4][6]
Brazílie Brazílie500 000[7]
Moldavsko Moldavsko375 000[8]
Kazachstán Kazachstán313 698 (2012)[9]
Jazyk(y)
ukrajinština[10][11][12], ruština[13][14]
Náboženství
Razumkovova studie o hlavních círvkvích na Ukrajině (2006);


Z celku:
Bez vyznání, ateisté nebo nezúčastnění - 62,5%
Věřící nebo přidružení - 37,5%
Z náboženství:
Ukrajinská pravoslavná církev (Kyjevský Patriarchát) - 38,9%;
Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu - 29,4%;
Ukrajinská autokefální pravoslavná církev - 2,9%;
řeckokatolická církev - 14,7%;
římští katolíci - 1,7%;
protestanti - 2,4%;
Ostatní - 2.9%;

Neví - 7.0%;
Příbuzné národy
Ostatní Slované, zejména ostatní východní

Ukrajinci (ukrajinsky українці) jsou východoslovanský národ. Počtem příslušníků (44–45 milionů) jsou 3. největším slovanským národem a 8. největším národem Evropy.[15][16][17] Jejich jazykem je ukrajinština, části Ukrajinců je však rodným jazykem ruština. 78 % Ukrajinců žije na Ukrajině; nejpočetnější ukrajinskou diasporu má Rusko, Kanada, Bělorusko, Moldavsko a Kazachstán.

V České republice se v roce 2011 přihlásilo k ukrajinské národnosti 53 253 osob;[18] ve skutečnosti zde však žije Ukrajinců několikanásobný počet; trvalý či dlouhodobý pobyt nad 90 dnů mělo v roce 2005 v Česku 87 789 ukrajinských občanů. Celkové odhady mluví ale až o 200 000 Ukrajincích legálně pobývajících na území ČR.[19]

Osobnosti

Ukrajinci z nížin v okolí Dněpru, Heorhij Narbut, 1907

Za zakladatele moderního ukrajinského národa Ukrajinci většinou považují vůdce kozáckého povstání Bohdana Chmelnického. Důležitými postavami ukrajinské politiky byly Ivan Vyhovskyj, Ivan Mazepa, Symon Petljura (hlava Direktoriátu Ukrajinské lidové republiky), Jevhen Konovalec či Stepan Bandera. Klíčovou roli v ukrajinském národním obrození sehrál historik Mychajlo Hruševskyj.

Po rozpadu SSSR, v éře samostatné Ukrajiny, zmítané vesměs tvrdými spory, byli klíčovými politickými osobnostmi Leonid Kravčuk, Leonid Kučma, Viktor Juščenko, Julia Tymošenková, Petro Porošenko, Arsenij Jaceňuk. Viktor Janukovič, bývalý prezident, uprchl z Ukrajiny, pobývá v exilu v Rusku.

V dějinách anarchismu sehrál klíčovou roli Nestor Machno. Ne zcela jasné je, zda byl etnickým Ukrajincem jeden z vůdců Sovětského svazu Leonid Brežněv, ale často je to uváděno, včetně jeho pasu,[20]

Národním básníkem je na Ukrajině Taras Ševčenko a Ivan Franko, z žen pak Lesja Ukrajinka a Lina Kostěnková. Průkopníkem moderní ukrajinské literatury byl též Ivan Kotljarevskyj. Králem ukrajinské literatury je bezpochyby světově proslulý satirik Nikolaj Gogol.[zdroj?] V současnosti jsou populární knihy Jurija Andruchovyče, Andreje Kurkova (píše však rusky), či Igora Pavljuka. Ukrajinský původ má ruský básník Jevgenij Jevtušenko, ač narozen na Sibiři.

Národním hudebním skladatelem je Mykola Lysenko. Volodymyr Ivasjuk — jeden ze zakladatelů ukrajinské populární hudby. Významným autorem byl též Dmytro Bortňanskyj.

Ovšem zdaleka nejslavnějším skladatelem narozeným na území dnešní Ukrajiny byj ruský skladatel, pianista a dirigent Sergej Prokofjev. Z interpretů pianista ruského původu Alexander Siloti či baletní tanečník a choreograf Serge Lifar. V populární hudbě se i za hranicemi své vlasti prosadila Sofia Rotaru (moldavského původu) či Ruslana.

Dá se říci, že sovětský kosmický program měl kořeny na Ukrajině, neboť Ukrajincem byl jak jeho otec Serhij Koroljov (Koroliv),[zdroj?] tak konstruktéři raketových motorů Valentyn Hluško[zdroj?] a Volodymyr Čelomej[21].

Několik Ukrajinců se prosadilo i v oblasti humanitních a sociálních věd. Osvícencem a otcem ukrajinské vzdělanosti byl Hryhorij Skovoroda. Ukrajinský původ měl i etnograf Mykola Myklucho-Maklaj.

V Kyjevě se narodil významný avantgardní sochař Olexandr Porfyrovyč Archypenko. K současným známým sochařům patří Mykola Šmatko. Na Ukrajině se narodili i malíři ruského původu Ilja Repin, Vladimir Tatlin, polského původu Kazimir Malevič, či krajinář Archip Kuindži. Významnou malířkou a sochařkou ruského původu byla Marija Baškirceva. Svéráznou performerkou ruského původu, využívající především písek, je Ksenija Simonova.

Významnými filmovými režiséry z časů Sovětského svazu byli Olexandr Dovženko a Serhij (Sergej) Bondarčuk. V Kyjevě se narodil také režisér Anatole Litvak. Z modelingu odstartovala k hollywoodské slávě Olga Kurylenková i Milla Jovovichová (srbsko-ruského původu), známá především z bondovky Quantum of Solace.

Ukrajincem byl matematik Mychajlo Ostrohradskyj.[22] V současnosti je oceňován především matematik židovského původu Vladimir Geršonovič Drinfeld,[zdroj?] autor teorie kvantové grupy. První vrtulník či čtyřmotorový letoun sestavil ukrajinský rodák ruského a polského šlechtického původu Igor Sikorskij.

Významným mechanikem byl Stepan Tymošenko. Ač narozen v ruském Petrohradě, etnickým Ukrajincem byl zakladatel geochemie Volodymyr Vernadskyj.[zdroj?] V Charkově se narodil astronom Otto Struve. Na Ukrajině se narodil i nositel Nobelovy ceny za fyziologii Ilja Iljič Mečnikov. Theodosius Dobzhansky byl genetikem hrajícím klíčovou roli při tvorbě tzv. moderní evoluční syntézy. Naopak spíše kuriózní postavou byl biolog sovětský Trofim Lysenko. Oděsa bývala tradičním místem zrodu geniálních dětí. Patřil k nim i fyzik rusko-ukrajiského George Gamow, autor teorie o Velkém třesku, nebo ruský matematik Vladimir Arnold. V Oděse se narodili Isaak Babel (židovského původu) či Anna Andrejevna Achmatovová. V Kyjevě se narodil i známý baletní tanečník polského původu Vaslav Nijinsky.

Slavná je ukrajinská šachová škola, vzešli z ní Vasyl Ivančuk, Anna Muzyčuková, Ruslan Ponomarjov, Jefim Bogoljubov, David Bronštejn, Sergej Karjakin. Slavná je ukrajinská fotbalová škola. Třemi jejími největšími klenoty byli Oleh Blochin, Ihor Belanov a Andrej Ševčenko. Fotbalový život všech tří ovlivnil legendární trenér Valerij Lobanovskyj. Nejslavnějším ukrajinským sportovcem všech dob je bezpochyby skokan o tyči Serhij Bubka. V česech SSSR přivezli olympijské medaile také třeba sprinter Valerij Borzov či vytrvalostní běžec Volodymyr Kuc. Pro samostatnou Ukrajinu vybojovala čtyři zlaté medaile plavkyně Jana Kločkovová. Nejen v boxerském ringu proslul Vitalij Klyčko a jěho bratr Volodymyr Klyčko.

V carské armádě se proslavil vojevůdce Ivan Paskevyč.

Součástí Ukrajiny je dnes území Haliče, které léta přináleželo k Polsku a také Rakousko-Uhersku. Narodila se zde řada osobností, které jsou dnes vnímány spíše jako Poláci. V centru Haliče, Lvově, se narodil například klasik sci-fi Stanisław Lem, matematik Stanisław Ulam, básník a esejista Zbigniew Herbert či humorista Stanisław Jerzy Lec. Spíše jako Rakušané jsou dnes vnímáni lvovští rodáci Ludwig von Mises, zakladatel proslulé rakouské ekonomické školy, či erotický spisovatel Leopold von Sacher-Masoch, po němž byl posléze nazván masochismus. Ve stejné oblasti se narodila také řada izraelských osobností: druhý premiér Izraele Moše Šaret, zakladatel revizionistického sionismu Vladimír Žabotinský či lovec nacistů Simon Wiesenthal. Také americký spisovatel v jidiš Šolom Alejchem.

Představitelem socialistického realismu a autorem známého Leninova obrazu byl Isaak Brodskij (židovského původu). V Kyjevě se narodili ruský filozof Nikolaj Berďajev, ruský a sovětský prozaik, dramatik Michail Bulgakov. V carské armádě se proslavil admirál ruský Stěpan Makarov.

Nejúspěšnějším spojeneckým stíhacím pilotem druhé světové války byl Ivan Mykytovyč Kožedub. Ljudmila Pavličenková byla zase nejúspěšnější sovětskou odstřelovačkou všech dob. Kontroverzní roli v sovětské armádě naopak sehrál Grigorij Kulik. Na post ministra obrany SSSR to dotáhl jiný voják, Andrij Hrečko. Pavlo Popovyč byl čtvrtým člověkem ve vesmíru. Georgij Dobrovolskij v kosmu zahynul.

Galerie

  • "Etnografická mapa Ukrajiny" vytištěná hned po druhé světové válce. Území obývané většinou etnických Ukrajinců je zabarveno růžově.
    "Etnografická mapa Ukrajiny" vytištěná hned po druhé světové válce. Území obývané většinou etnických Ukrajinců je zabarveno růžově.
  • Zastoupení etnických Ukrajinců dle oblasti (2001)
    Zastoupení etnických Ukrajinců dle oblasti (2001)
  • Dle rajónu
    Dle rajónu
  • Rozšíření ukrajinštiny na začátku 20. století
    Rozšíření ukrajinštiny na začátku 20. století
  • Počet a procentuální poměr Ukrajinců v regionech RSFSR (sčítání lidu 1926)
    Počet a procentuální poměr Ukrajinců v regionech RSFSR (sčítání lidu 1926)
  • Sčítání lidu 1979. Ukrajinci žijící v RSFSR se z velké části asimilovali s Rusy.
    Sčítání lidu 1979. Ukrajinci žijící v RSFSR se z velké části asimilovali s Rusy.

Související články

Reference

  1. ↑ Ukrainians at the Joshua Project
  2. ↑ The Ukrainian World Congress states that the Ukrainian diaspora makes 20 million: 20mln Ukrainians living abroad
  3. ↑ Results / General results of the census / National composition of population [online]. 2001 [cit. 2007-08-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Statistics include non-primary ancestry reports. "Ukrainians" being of partial descent figured in numbers.
  5. ↑ Ethnic origins, 2006 counts, for Canada, provinces and territories – 20% sample data [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ "Census 2006 ACS Ancestry estimates"
  7. ↑ People of Ukrainian descent in Brazil [online]. Parana.pr.gov.br [cit. 2012-11-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ Moldova [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ Агентство Республики Казахстан по статистике: Численность населения Республики Казахстан по отдельным этносам на 1 января 2012 года
  10. ↑ http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?AddButton=pages\U\K\Ukrainians.htm
  11. ↑ http://slovari.yandex.ru/dict/bse/article/00082/02700.htm?text=%D1%83%D0%BA%D1%80%D0%B0%D0%B8%D0%BD%D1%86%D1%8B&stpar3=1.1
  12. ↑ http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3404101422.html
  13. ↑ Russia’s Language Could Be Ticket in for Migrants A large portion of Ukrainians speak Russian
  14. ↑ Хмелько В.Є. ЛІНГВО-ЕТНІЧНА СТРУКТУРА УКРАЇНИ: РЕГІОНАЛЬНІ ОСОБЛИВОСТІ ТА ТЕНДЕНЦІЇ ЗМІН ЗА РОКИ НЕЗАЛЕЖНОСТІ
  15. ↑ Ukrainian diaspora abroad makes up over 20 million
  16. ↑ 20 million Ukrainians live in 46 different countries of the world.
  17. ↑ 20 million Ukrainians living outside Ukrainian territory
  18. ↑ http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/dokumenty/dokumenty-rady/zprava_2012_tiskarna.pdf
  19. ↑ http://lidovky.zpravy.cz/jak-zije-nejvetsi-mensina-v-cesku-dq3-/ln_noviny.asp?c=A060824_000137_ln_noviny_sko&klic=214837&mes=060824_0
  20. ↑ Wikimedia commons: scan Brežněvova pasu
  21. ↑ studoval v Kyjevě
  22. ↑ (ukrajinsky) Михайло Остроградський – геній, визнаний за життя

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ukrajinci&oldid=15067919“