Transurany: Porovnání verzí
m Narovnání přesměrování podle ŽOPP |
+ infobox, tabulka, portály, související, drobné opravy, typografie, wikifikovat |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{wikifikovat}} |
|||
'''Transurany''' jsou prvky, které následují v [[periodická tabulka|Mendělejevově periodické soustavě]] za [[uran (prvek)|uranem]]. |
|||
{{Infobox - skupina chemických prvků |
|||
V přírodě se běžně nevyskytují, všechny se připravují uměle. Lehčí transurany, jako je [[neptunium]], [[plutonium]], |
|||
| prvky = Np, Pu, Am, Cm, Bk, Cf, Es, Fm, Md, No, Lr, Rf, Db, Sg, Bh, Hs, Mt, Ds, Rg, Cn, Uut, Fl, Uup, Lv, Uus, Uuo |
|||
[[americium]] a [[curium]], jsou produkovány v lehkovodních jaderných reaktorech. Mají poměrně dlouhé |
|||
}} |
|||
[[poločas přeměny|poločasy rozpadu]] a můžeme je tedy extrahovat z vyhořelého jaderného paliva chemickou cestou. |
|||
'''Transurany''' jsou prvky, které následují v [[Periodická tabulka|Mendělejevově periodické soustavě]] za [[Uran (prvek)|uranem]]. V přírodě se běžně nevyskytují, všechny se připravují uměle. Lehčí transurany, jako je [[neptunium]], [[plutonium]], [[americium]] a [[curium]], jsou produkovány v lehkovodních jaderných reaktorech. Mají poměrně dlouhé [[poločas přeměny|poločasy rozpadu]] a můžeme je tedy extrahovat z vyhořelého jaderného paliva chemickou cestou. |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
Výchozí materiál pro přípravu všech transuranů je <sup>238</sup>U, nejtěžší nuklid, který se vyskytuje v přírodě. Používají se dvě metody přípravy těžkých prvků: |
Výchozí materiál pro přípravu všech transuranů je <sup>238</sup>U, nejtěžší nuklid, který se vyskytuje v přírodě. Používají se dvě metody přípravy těžkých prvků: |
||
* Záchyt několika neutronů a následný β<sup> |
* [[Neutronové záření|Záchyt několika neutronů]] a následný [[Záření beta|β<sup>−</sup> rozpad]] vzniklého isotopu. Existují tři možnosti provedení: |
||
** Záchyt neutronů v reaktoru s konstantním neutronovým proudem: množství připravených transuranů je limitováno konkurencí mezi procesem radioaktivního rozpadu a jaderného štěpení. Toto je jediný proces poskytující vážitelná množství trasuranů. |
** Záchyt neutronů v reaktoru s konstantním neutronovým proudem: množství připravených transuranů je limitováno konkurencí mezi procesem radioaktivního rozpadu a jaderného štěpení. Toto je jediný proces poskytující vážitelná množství trasuranů. |
||
** Neutronový záchyt v pulsním neutronovém proudu: Termonukleární explozí je produkován velmi intenzivní tok neutronů (10<sup>23</sup> |
** Neutronový záchyt v pulsním neutronovém proudu: Termonukleární explozí je produkován velmi intenzivní tok neutronů (10<sup>23</sup> – 10<sup>25</sup> neutronu×cm<sup>−3</sup>) po dobu 10<sup>−8</sup> až 10<sup>−6</sup> s. Během tohoto intenzivního neutronového bombardování vznikají izotopy uranu s vysokým přebytkem neutronů. Tato nestabilní jádra se násobnou emisí částic β<sup>−</sup> stabilizují za vzniku izotopů s dlouhým poločasem rozpadu, např.: |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
_{\ 92}^{238}\mathrm{U}(\mathrm{d,2n}) & _{\ 93}^{238}\mathrm{Np},\\ |
_{\ 92}^{238}\mathrm{U}(\mathrm{d,2n}) & _{\ 93}^{238}\mathrm{Np},\\ |
||
_{\ 94}^{244}\mathrm{Pu}(\alpha,\mathrm{p}) & _{\ 95}^{247}\mathrm{Am} |
_{\ 94}^{244}\mathrm{Pu}(\alpha,\mathrm{p}) & _{\ 95}^{247}\mathrm{Am} |
||
\end{array}</math |
\end{array}</math> |
||
Bombardováním lehkými částicemi (deuterony, α částice) získáme prvky s atomovým číslem vyšším o jednu až dvě jednotky, |
|||
pokud ale použijeme těžší ionty, např. <sup>12</sup>C nebo <sup>16</sup>O můžeme získat prvky s protonovým číslem vyšším |
Bombardováním lehkými částicemi ([[Deuterium|deuterony]], [[alfa částice|α částice]]) získáme prvky s atomovým číslem vyšším o jednu až dvě jednotky, pokud ale použijeme těžší ionty, např. <sup>12</sup>C nebo <sup>16</sup>O můžeme získat prvky s protonovým číslem vyšším o šest až deset jednotek oproti výchozímu jádru. |
||
o šest až deset jednotek oproti výchozímu jádru. |
|||
== Související články == |
|||
* [[Uran (prvek)]] |
|||
* [[Deuterium]] |
|||
{{Periodická tabulka (navbox)}} |
|||
== Seznam transuranů == |
|||
{{Portály|Chemie}} |
|||
* [[Neptunium]] |
|||
* [[Plutonium]] |
|||
* [[Americium]] |
|||
* [[Curium]] |
|||
* [[Berkelium]] |
|||
* [[Californium]] |
|||
* [[Einsteinium]] |
|||
* [[Fermium]] |
|||
* [[Mendelevium]] |
|||
* [[Nobelium]] |
|||
* [[Lawrencium]] |
|||
* [[Rutherfordium]] |
|||
* [[Dubnium]] |
|||
* [[Seaborgium]] |
|||
* [[Bohrium]] |
|||
* [[Hassium]] |
|||
* [[Meitnerium]] |
|||
* [[Darmstadtium]] |
|||
* [[Roentgenium]] |
|||
* [[Kopernicium]] |
|||
* [[Ununtrium]] |
|||
* [[Flerovium]] |
|||
* [[Ununpentium]] |
|||
* [[Livermorium]] |
|||
[[Kategorie:Transurany| ]] |
[[Kategorie:Transurany| ]] |
Verze z 4. 11. 2015, 00:07
Transurany | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Transurany jsou prvky, které následují v Mendělejevově periodické soustavě za uranem. V přírodě se běžně nevyskytují, všechny se připravují uměle. Lehčí transurany, jako je neptunium, plutonium, americium a curium, jsou produkovány v lehkovodních jaderných reaktorech. Mají poměrně dlouhé poločasy rozpadu a můžeme je tedy extrahovat z vyhořelého jaderného paliva chemickou cestou.
Příprava
Výchozí materiál pro přípravu všech transuranů je 238U, nejtěžší nuklid, který se vyskytuje v přírodě. Používají se dvě metody přípravy těžkých prvků:
- Záchyt několika neutronů a následný β− rozpad vzniklého isotopu. Existují tři možnosti provedení:
- Záchyt neutronů v reaktoru s konstantním neutronovým proudem: množství připravených transuranů je limitováno konkurencí mezi procesem radioaktivního rozpadu a jaderného štěpení. Toto je jediný proces poskytující vážitelná množství trasuranů.
- Neutronový záchyt v pulsním neutronovém proudu: Termonukleární explozí je produkován velmi intenzivní tok neutronů (1023 – 1025 neutronu×cm−3) po dobu 10−8 až 10−6 s. Během tohoto intenzivního neutronového bombardování vznikají izotopy uranu s vysokým přebytkem neutronů. Tato nestabilní jádra se násobnou emisí částic β− stabilizují za vzniku izotopů s dlouhým poločasem rozpadu, např.:
- Neutronový záchyt při hustotě toku neutronů 1020 – 1028 neutronu×cm−3. Tento proces probíhá ve hvězdách (r-proces).
- Bombardování těžkých prvků urychlenými ionty, např.:
Bombardováním lehkými částicemi (deuterony, α částice) získáme prvky s atomovým číslem vyšším o jednu až dvě jednotky, pokud ale použijeme těžší ionty, např. 12C nebo 16O můžeme získat prvky s protonovým číslem vyšším o šest až deset jednotek oproti výchozímu jádru.