Transurany: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Narovnání přesměrování podle ŽOPP
+ infobox, tabulka, portály, související, drobné opravy, typografie, wikifikovat
Řádek 1: Řádek 1:
{{wikifikovat}}
'''Transurany''' jsou prvky, které následují v [[periodická tabulka|Mendělejevově periodické soustavě]] za [[uran (prvek)|uranem]].
{{Infobox - skupina chemických prvků
V přírodě se běžně nevyskytují, všechny se připravují uměle. Lehčí transurany, jako je [[neptunium]], [[plutonium]],
| prvky = Np, Pu, Am, Cm, Bk, Cf, Es, Fm, Md, No, Lr, Rf, Db, Sg, Bh, Hs, Mt, Ds, Rg, Cn, Uut, Fl, Uup, Lv, Uus, Uuo
[[americium]] a [[curium]], jsou produkovány v lehkovodních jaderných reaktorech. Mají poměrně dlouhé
}}
[[poločas přeměny|poločasy rozpadu]] a můžeme je tedy extrahovat z vyhořelého jaderného paliva chemickou cestou.
'''Transurany''' jsou prvky, které následují v [[Periodická tabulka|Mendělejevově periodické soustavě]] za [[Uran (prvek)|uranem]]. V přírodě se běžně nevyskytují, všechny se připravují uměle. Lehčí transurany, jako je [[neptunium]], [[plutonium]], [[americium]] a [[curium]], jsou produkovány v lehkovodních jaderných reaktorech. Mají poměrně dlouhé [[poločas přeměny|poločasy rozpadu]] a můžeme je tedy extrahovat z vyhořelého jaderného paliva chemickou cestou.

== Příprava transuranů ==


== Příprava ==
Výchozí materiál pro přípravu všech transuranů je <sup>238</sup>U, nejtěžší nuklid, který se vyskytuje v přírodě. Používají se dvě metody přípravy těžkých prvků:
Výchozí materiál pro přípravu všech transuranů je <sup>238</sup>U, nejtěžší nuklid, který se vyskytuje v přírodě. Používají se dvě metody přípravy těžkých prvků:


* Záchyt několika neutronů a následný β<sup>-</sup> rozpad vzniklého isotopu. Existují tři možnosti provedení:
* [[Neutronové záření|Záchyt několika neutronů]] a následný [[Záření beta|β<sup></sup> rozpad]] vzniklého isotopu. Existují tři možnosti provedení:
** Záchyt neutronů v reaktoru s konstantním neutronovým proudem: množství připravených transuranů je limitováno konkurencí mezi procesem radioaktivního rozpadu a jaderného štěpení. Toto je jediný proces poskytující vážitelná množství trasuranů.
** Záchyt neutronů v reaktoru s konstantním neutronovým proudem: množství připravených transuranů je limitováno konkurencí mezi procesem radioaktivního rozpadu a jaderného štěpení. Toto je jediný proces poskytující vážitelná množství trasuranů.
** Neutronový záchyt v pulsním neutronovém proudu: Termonukleární explozí je produkován velmi intenzivní tok neutronů (10<sup>23</sup> - 10<sup>25</sup> neutronu.cm<sup>-3</sup>) po dobu 10<sup>-8</sup> až 10<sup>-6</sup> s. Během tohoto intenzivního neutronového bombardování vznikají izotopy uranu s vysokým přebytkem neutronů. Tato nestabilní jádra se násobnou emisí částic β<sup>-</sup> stabilizují za vzniku izotopů s dlouhým poločasem rozpadu, např.
** Neutronový záchyt v pulsním neutronovém proudu: Termonukleární explozí je produkován velmi intenzivní tok neutronů (10<sup>23</sup> 10<sup>25</sup> neutronu×cm<sup>−3</sup>) po dobu 10<sup>−8</sup> až 10<sup>−6</sup> s. Během tohoto intenzivního neutronového bombardování vznikají izotopy uranu s vysokým přebytkem neutronů. Tato nestabilní jádra se násobnou emisí částic β<sup></sup> stabilizují za vzniku izotopů s dlouhým poločasem rozpadu, např.:
<center><math>^{238}\mathrm{U}(\mathrm{n},\gamma)^{12}\quad^{250}\mathrm{U}\ \xrightarrow{6\beta^-}\ ^{250}\mathrm{Cf}</math></center>
** Neutronový záchyt při hustotě toku neutronů 10<sup>20</sup> - 10<sup>28</sup> neutronu.cm<sup>-3</sup>. Tento proces probíhá ve hvězdách (r-proces).


::<math>^{238}\mathrm{U}(\mathrm{n},\gamma)^{12}\quad^{250}\mathrm{U}\ \xrightarrow{6\beta^-}\ ^{250}\mathrm{Cf}</math>
* Bombardování těžkých prvků urychlenými ionty, např.

<center><math>\begin{array}{lcl}
:* Neutronový záchyt při hustotě toku neutronů 10<sup>20</sup> 10<sup>28</sup> neutronu×cm<sup>−3</sup>. Tento proces probíhá ve hvězdách (r-proces).

* Bombardování těžkých prvků urychlenými ionty, např.:

:<math>\begin{array}{lcl}
_{\ 92}^{238}\mathrm{U}(\mathrm{d,2n}) & _{\ 93}^{238}\mathrm{Np},\\
_{\ 92}^{238}\mathrm{U}(\mathrm{d,2n}) & _{\ 93}^{238}\mathrm{Np},\\
_{\ 94}^{244}\mathrm{Pu}(\alpha,\mathrm{p}) & _{\ 95}^{247}\mathrm{Am}
_{\ 94}^{244}\mathrm{Pu}(\alpha,\mathrm{p}) & _{\ 95}^{247}\mathrm{Am}
\end{array}</math></center>
\end{array}</math>

Bombardováním lehkými částicemi (deuterony, α částice) získáme prvky s atomovým číslem vyšším o jednu až dvě jednotky,
pokud ale použijeme těžší ionty, např. <sup>12</sup>C nebo <sup>16</sup>O můžeme získat prvky s protonovým číslem vyšším
Bombardováním lehkými částicemi ([[Deuterium|deuterony]], [[alfa částice|α částice]]) získáme prvky s atomovým číslem vyšším o jednu až dvě jednotky, pokud ale použijeme těžší ionty, např. <sup>12</sup>C nebo <sup>16</sup>O můžeme získat prvky s protonovým číslem vyšším o šest až deset jednotek oproti výchozímu jádru.

o šest až deset jednotek oproti výchozímu jádru.
== Související články ==
* [[Uran (prvek)]]
* [[Deuterium]]


{{Periodická tabulka (navbox)}}
== Seznam transuranů ==
{{Portály|Chemie}}
* [[Neptunium]]
* [[Plutonium]]
* [[Americium]]
* [[Curium]]
* [[Berkelium]]
* [[Californium]]
* [[Einsteinium]]
* [[Fermium]]
* [[Mendelevium]]
* [[Nobelium]]
* [[Lawrencium]]
* [[Rutherfordium]]
* [[Dubnium]]
* [[Seaborgium]]
* [[Bohrium]]
* [[Hassium]]
* [[Meitnerium]]
* [[Darmstadtium]]
* [[Roentgenium]]
* [[Kopernicium]]
* [[Ununtrium]]
* [[Flerovium]]
* [[Ununpentium]]
* [[Livermorium]]


[[Kategorie:Transurany| ]]
[[Kategorie:Transurany| ]]

Verze z 4. 11. 2015, 00:07

Transurany
 
 
 
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               

Transurany jsou prvky, které následují v Mendělejevově periodické soustavě za uranem. V přírodě se běžně nevyskytují, všechny se připravují uměle. Lehčí transurany, jako je neptunium, plutonium, americium a curium, jsou produkovány v lehkovodních jaderných reaktorech. Mají poměrně dlouhé poločasy rozpadu a můžeme je tedy extrahovat z vyhořelého jaderného paliva chemickou cestou.

Příprava

Výchozí materiál pro přípravu všech transuranů je 238U, nejtěžší nuklid, který se vyskytuje v přírodě. Používají se dvě metody přípravy těžkých prvků:

  • Záchyt několika neutronů a následný β rozpad vzniklého isotopu. Existují tři možnosti provedení:
    • Záchyt neutronů v reaktoru s konstantním neutronovým proudem: množství připravených transuranů je limitováno konkurencí mezi procesem radioaktivního rozpadu a jaderného štěpení. Toto je jediný proces poskytující vážitelná množství trasuranů.
    • Neutronový záchyt v pulsním neutronovém proudu: Termonukleární explozí je produkován velmi intenzivní tok neutronů (1023 – 1025 neutronu×cm−3) po dobu 10−8 až 10−6 s. Během tohoto intenzivního neutronového bombardování vznikají izotopy uranu s vysokým přebytkem neutronů. Tato nestabilní jádra se násobnou emisí částic β stabilizují za vzniku izotopů s dlouhým poločasem rozpadu, např.:
  • Neutronový záchyt při hustotě toku neutronů 1020 – 1028 neutronu×cm−3. Tento proces probíhá ve hvězdách (r-proces).
  • Bombardování těžkých prvků urychlenými ionty, např.:

Bombardováním lehkými částicemi (deuterony, α částice) získáme prvky s atomovým číslem vyšším o jednu až dvě jednotky, pokud ale použijeme těžší ionty, např. 12C nebo 16O můžeme získat prvky s protonovým číslem vyšším o šest až deset jednotek oproti výchozímu jádru.

Související články