Parazitismus: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 2 286 bajtů ,  před 1 rokem
Dopl. odkazů, stylist.
m (Editace uživatele 89.176.107.45 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tauchman Martin)
Značka: rychlý revert
(Dopl. odkazů, stylist.)
[[Soubor:Eastern Phoebe-nest-Brown-headed-Cowbird-egg.jpg|náhled|Snesení vajíčka do cizího hnízda je [[hnízdní parazitismus|forma parazitismu]] v Česku známá například pro [[Kukačka obecná|kukačku]]]]
 
'''Parazitismus''' je vztahzpůsob soužití dvou [[organismus|organismů]], z něhožnichž jeden organismus ('''parazit''' čili '''cizopasník''') má zisk avyužívá druhý na něj doplácíorganismus ([['''hostitel]]'''). Parazit se může živit buďto [[tkáň|tkáněmi]] samotného hostitele[[hostitel]]e (aniž by se ho snažil zabít), nebo se přiživovat na jehohostitelově [[potrava|potravě]] či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho [[Biologická zdatnost|fitnessbiologickou zdatnost]] (zdatnostfitness).
 
Volně žijící organismus, který není hostitelem několika parazitických jedinců různých druhů, je raritou. Více než polovina známých [[druh]]ů jsou parazité nebo [[patogen]]i, přičemž bakteriální a virové parazity neznáme zdaleka všechny.<ref>Parazitismus [powerpointová prezentace online]. Přednáška připravena s využitím materiálů prof. Flegra. [2014], obr. 2 [cit. 8. 12. 2018]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1431/podzim2014/Bi5080/um/um/Parazitismus_2014.ppt</ref>
 
Podle [[parazitologie|parazitologa]] [[profesor]]a [[Julius Lukeš|Julia Lukeše]] někteří parazité do jisté míry s lidským organismem spolupracovali (bylo na ně uvyklé) a jejich vymýcení z lidské populace způsobuje, že se náš imunitní systém chová nepřirozeně.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
== Počet parazitických druhů ==
Podle některých odhadů představují parazité až čtyři pětiny všech druhů. Každý biologický druh má obvykle alespoň jednoho parazita, a tito parazité obvykle mají své další parazity.<ref>{{citace monografie
| příjmení =Zimmer
| jméno = Carl
| rok = 2005
| titul = Vládce parazit
| vydavatel = nakl. Paseka, z anglického originálu
| stranymísto = 262V Praze
| rok = 1986
| rok = 2005
| počet stran = 262
| strany = {{barva|red|'''?'''}}
}}</ref>
== Parazitické druhy ==
[[Soubor:Trypanosoma sp. PHIL 613 lores.jpg|náhled|vlevo|Parazitická ''[[Trypanosoma]]'' je původcem několika závažných onemocnění postihujících i&nbsp;člověka; na obrázku tmavě růžově proti světlejším [[červená krvinka|červeným krvinkám]]. Velikost parazitární buňky je asi 20&nbsp;µm<ref name="rosypal">{{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | stranypočet stran = 797 | strany = {{barva|red|'''?'''}}}}</ref><br />([[světelný mikroskop]])]]
Množství eukaryotických organismů se vyznačuje parazitickým způsobem života, a to často bez ohledu na jejich vzájemnou nepříbuznost. Zejména jednobuněční parazité člověka jsou v&nbsp;centru zájmu vědců. Z&nbsp;říše [[Excavata]] patří mezi parazity mnoho [[diplomonády|diplomonád]] (Diplomonadida, např. ''[[Lamblie střevní|Giardia intestinalis]]'') a [[trichomonády|trichomonád]] (Trichomonadida, např. ''[[Bičenka poševní|Trichomonas vaginalis]]''), dále [[trypanozomy]] (Trypanosomatida, zejména rody ''[[Trypanosoma]]'' a ''[[Leishmania]]'', původci některých významných lidských onemocnění) či někteří zástupci třídy [[Heterolobosea]] (např. ''[[Naegleria fowleri]]''). Z&nbsp;říše [[Chromalveolata]] jsou známi někteří parazitičtí [[nálevníci]] (Ciliophora) a dále zejména mnozí [[výtrusovci]] (Apicomplexa), jako [[kokcidie]] (Coccidea, včetně ''[[Toxoplasma gondii|Toxoplasmy]]'') a [[krvinkovky]] (Haematozoea, např. rod ''[[Plasmodium]]'', původce [[malárie]]). Z&nbsp;říše [[Rhizaria]] se vyznačují parazitickým způsobem života například [[nádorovky]] (Phytomyxea) či [[haplosporidie]] (Haplosporidia). Z&nbsp;říše [[Amoebozoa]] mezi cizopasníky patří namátkou ''[[Acanthamoeba]]'', ''[[Měňavka úplavičná|Entamoeba histolytica]]'' a další. Známe i&nbsp;mnohé parazitické [[rostliny]], konkrétně jednobuněčné řasy rodu ''[[Prototheca]]'', ale i&nbsp;mnohé [[vyšší rostliny]], jako [[kokotice]] (''Cuscuta'') či [[Poloparazitismus|poloparazitické]] [[jmelí]] (''Viscum''). Z&nbsp;větve směřující k&nbsp;[[živočichové|živočichům]] a [[houby|houbám]] (Opisthokonta) jsou známy rovněž mnozí parazité: například [[Trubénky|plísňovky]] (Mesomycetozoa) a [[Výtrusenky|rybomorky]] (Myxozoa). Z&nbsp;říše houby (Fungi) parazitují [[mikrosporidie]] (Microspora), různé [[Plíseň|plísně]] (např. rody ''[[Aspergillus]]'', ''[[Štětičkovec|Penicillium]]'') a [[kvasinky]] (např. ''[[Candida albicans]]''). Z&nbsp;živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene [[ploštěnci|ploštěnců]] (Platyhelminthes), jako [[ploštěnky]] (Turbellaria), [[tasemnice]] (Cestoda), [[jednorodí]] (Monogenea) a [[motolice]] (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny [[vrtejši]] (Acanthocephala), [[kroužkovci]] (Annelida, zejména [[pijavice]], Hirudinea) a též v&nbsp;rámci kmene [[hlístice]] (Nematoda) a [[strunovci]] (Nematomorpha). Existují však i&nbsp;parazitičtí [[členovci]] (Arthropoda) i&nbsp;[[strunatci]] (Chordata).<ref name="paraziti">{{Citace monografie| edice = Vyd. 1| vydavatel = Triton| isbn = 978-80-7387-008-9| strany = 318| příjmení = Volf | jméno= Petr| příjmení2 = Horák | jméno2 = Petr | titul = Paraziti a jejich biologie| místo = Praha| rok = 2007}}</ref>
 
Známe i&nbsp;mnohé parazitické [[rostliny]], konkrétně jednobuněčné řasy rodu ''[[Prototheca]]'', ale i&nbsp;mnohé [[vyšší rostliny]], jako [[kokotice]] (''Cuscuta'') či [[Poloparazitismus|poloparazitické]] [[jmelí]] (''Viscum'').<ref name="paraziti"/>
 
Z&nbsp;větve směřující k&nbsp;[[živočichové|živočichům]] a [[houby|houbám]] (Opisthokonta) jsou známy rovněž mnozí parazité: například [[Trubénky|plísňovky]] (Mesomycetozoa) a [[Výtrusenky|rybomorky]] (Myxozoa). Z&nbsp;říše houby (Fungi) parazitují [[mikrosporidie]] (Microspora), různé [[Plíseň|plísně]] (např. rody ''[[Aspergillus]]'', ''[[Štětičkovec|Penicillium]]'') a [[kvasinky]] (např. ''[[Candida albicans]]'').<ref name="paraziti"/>
 
Z&nbsp;živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene [[ploštěnci|ploštěnců]] (Platyhelminthes), jako [[ploštěnky]] (Turbellaria), [[tasemnice]] (Cestoda), [[jednorodí]] (Monogenea) a [[motolice]] (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny [[vrtejši]] (Acanthocephala), [[kroužkovci]] (Annelida, zejména [[pijavice]], Hirudinea) a též v&nbsp;rámci kmene [[hlístice]] (Nematoda) a [[strunovci]] (Nematomorpha). Existují však i&nbsp;parazitičtí [[členovci]] (Arthropoda) i&nbsp;[[strunatci]] (Chordata).<ref name="paraziti">{{Citace monografie| vydavatel = Triton| isbn = 978-80-7387-008-9| počet stran = 318| | strany = {{barva|red|'''?'''}} | příjmení = Volf | jméno= Petr| příjmení2 = Horák | jméno2 = Petr | titul = Paraziti a jejich biologie| místo = Praha| rok = 2007}}</ref>
[[Soubor:Trypanosoma sp. PHIL 613 lores.jpg|náhled|vlevo|Parazitická ''[[Trypanosoma]]'' je původcem několika závažných onemocnění postihujících i&nbsp;člověka; na obrázku tmavě růžově proti světlejším [[červená krvinka|červeným krvinkám]]. Velikost parazitární buňky je asi 20&nbsp;µm<ref name="rosypal">{{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | strany = 797}}</ref><br />([[světelný mikroskop]])]]
Množství eukaryotických organismů se vyznačuje parazitickým způsobem života, a to často bez ohledu na jejich vzájemnou nepříbuznost. Zejména jednobuněční parazité člověka jsou v&nbsp;centru zájmu vědců. Z&nbsp;říše [[Excavata]] patří mezi parazity mnoho [[diplomonády|diplomonád]] (Diplomonadida, např. ''[[Lamblie střevní|Giardia intestinalis]]'') a [[trichomonády|trichomonád]] (Trichomonadida, např. ''[[Bičenka poševní|Trichomonas vaginalis]]''), dále [[trypanozomy]] (Trypanosomatida, zejména rody ''[[Trypanosoma]]'' a ''[[Leishmania]]'', původci některých významných lidských onemocnění) či někteří zástupci třídy [[Heterolobosea]] (např. ''[[Naegleria fowleri]]''). Z&nbsp;říše [[Chromalveolata]] jsou známi někteří parazitičtí [[nálevníci]] (Ciliophora) a dále zejména mnozí [[výtrusovci]] (Apicomplexa), jako [[kokcidie]] (Coccidea, včetně ''[[Toxoplasma gondii|Toxoplasmy]]'') a [[krvinkovky]] (Haematozoea, např. rod ''[[Plasmodium]]'', původce [[malárie]]). Z&nbsp;říše [[Rhizaria]] se vyznačují parazitickým způsobem života například [[nádorovky]] (Phytomyxea) či [[haplosporidie]] (Haplosporidia). Z&nbsp;říše [[Amoebozoa]] mezi cizopasníky patří namátkou ''[[Acanthamoeba]]'', ''[[Měňavka úplavičná|Entamoeba histolytica]]'' a další. Známe i&nbsp;mnohé parazitické [[rostliny]], konkrétně jednobuněčné řasy rodu ''[[Prototheca]]'', ale i&nbsp;mnohé [[vyšší rostliny]], jako [[kokotice]] (''Cuscuta'') či [[Poloparazitismus|poloparazitické]] [[jmelí]] (''Viscum''). Z&nbsp;větve směřující k&nbsp;[[živočichové|živočichům]] a [[houby|houbám]] (Opisthokonta) jsou známy rovněž mnozí parazité: například [[Trubénky|plísňovky]] (Mesomycetozoa) a [[Výtrusenky|rybomorky]] (Myxozoa). Z&nbsp;říše houby (Fungi) parazitují [[mikrosporidie]] (Microspora), různé [[Plíseň|plísně]] (např. rody ''[[Aspergillus]]'', ''[[Štětičkovec|Penicillium]]'') a [[kvasinky]] (např. ''[[Candida albicans]]''). Z&nbsp;živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene [[ploštěnci|ploštěnců]] (Platyhelminthes), jako [[ploštěnky]] (Turbellaria), [[tasemnice]] (Cestoda), [[jednorodí]] (Monogenea) a [[motolice]] (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny [[vrtejši]] (Acanthocephala), [[kroužkovci]] (Annelida, zejména [[pijavice]], Hirudinea) a též v&nbsp;rámci kmene [[hlístice]] (Nematoda) a [[strunovci]] (Nematomorpha). Existují však i&nbsp;parazitičtí [[členovci]] (Arthropoda) i&nbsp;[[strunatci]] (Chordata).<ref name="paraziti">{{Citace monografie| edice = Vyd. 1| vydavatel = Triton| isbn = 978-80-7387-008-9| strany = 318| příjmení = Volf | jméno= Petr| příjmení2 = Horák | jméno2 = Petr | titul = Paraziti a jejich biologie| místo = Praha| rok = 2007}}</ref>
 
== Formy parazitismu ==
Vztahy mezi cizopasníkem a hostitelem selze dělídělit dle různých vztahů. DlePodle biologické povahy [[organismus|organismu]] dělímelze parazitismusrozlišovat:
* '''Obligátníobligátní parazitismus''' (typický, pravý) – je u každého parazita, u něhož alespoň jedna fáze ontogonetického vývoje probíhá na úkor jiného organismu;
* '''Fakultativnífakultativní parazitismus''' (podmíněný, příležitostný) – u organismů žijících volně v přírodě, které při náhodném vniknutí do hostitele mohou žít parazitickým způsobem.
 
Dle prostorových vztahů dělíme cizopasníky na '''ektoparazity''', kteří žijí mimo hostitele či na jeho povrchu (např. [[Komárovití|komár]], [[pijavice]]), a '''endoparazity''', kteří žijí uvnitř hostitele, v jeho útrobách, tkáních či buňkách ([[Toxoplazmóza|toxoplasma]], [[tasemnice]]).
 
Podle časového vztahu k hostiteli se dělí obligátní parazité dělí na dočasné, stálé a periodické. Zvláštním případem parazitismu je [[hnízdní parazitismus]], dobře známý například u [[Kukačka obecná|kukačky]].
 
Zvláštním případem parazitismu je [[hnízdní parazitismus]], dobře známý například u [[Kukačka obecná|kukačky]].
U rostlin můžeme parazity dělit podle přítomnosti chlorofylu na dvě skupiny:
 
UParazity rostlin můžeme parazitylze dělit podle přítomnosti chlorofylu na dvě skupiny:
* [[Poloparazitismus|Hemiparazité]] (poloparazité) – zelené rostliny, jež z hostitele přijímají jen vodu a minerální látky, příkladem může být [[jmelí]] (''Viscum'') nebo [[ochmet]] (''Loranthus'').
* [[HoloparasitismusPoloparazitismus|Holoparazitéhemiparazité]] (poloparazité)nezelenézelené rostliny, jež ze svéhoz hostitele přijímají ijen [[Asimilacevodu (biologie)|asimiláty]]a minerální látky, napříkladpříkladem může být [[zárazajmelí]] (''OrobancheViscum'') nebo [[podbílekochmet]] (''LathraeaLoranthus'').;
* [[Holoparasitismus|holoparazité]] – nezelené rostliny, jež ze svého hostitele přijímají i [[Asimilace (biologie)|asimiláty]], např. [[záraza]] (''Orobanche'') nebo [[podbílek]] (''Lathraea'').
 
== Pravěcí parazité ==
V roce 2012 byla publikována vědecká studie o objevu obřích parazitických blech z doby dinosaurů (střední [[jura]] a spodní [[křída]], před 165 miliony až 125 miliony let). Tyto až 23 mm dlouhé pravěké blechy (rod ''[[Pseudopulex]]'') se zřejmě specializovaly na sání krve opeřených [[Dinosauři|dinosaurů]] a [[Ptakoještěři|ptakoještěrů]].<ref>http://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/</ref>{{Upravit reference}} Další druhohorní rody parazitů podobných blechám jsou ''[[Tarwinia]]'' z Austrálie a ''[[Saurophthirus]]'' z ruského [[Dálný východ|Dálného východu]].
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
*VOTÝPKA, Jan a MODRÝ, David. Biologické invaze v nás i kolem nás: invazní patogeny. ''Živa.'' '''2018''', č. 5, s. 285. Přístup také z: http://ziva.avcr.cz/2018-5/biologicke-invaze-v-nas-i-kolem-nas-invazni-patogeny.html
*VOTÝPKA, Jan; KOLÁŘOVÁ, Iva a HORÁK, Petr. ''O parazitech a lidech.'' V Praze: Stanislav Juhaňák – Triton, '''2018'''. ISBN 978-80-7553-350-0.
*Parazitismus [powerpointová prezentace online]. Přednáška připravena s využitím materiálů prof. Flegra. [2014], 41 obrazovk, [cit. 8. 12. 2018]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1431/podzim2014/Bi5080/um/um/Parazitismus_2014.ppt
*VOLF, Petr a kol. ''Paraziti a jejich biologie.'' Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.
*SEDLÁK, Kamil a TOMŠÍČKOVÁ, Markéta. ''Nebezpečné infekce zvířat a člověka.'' Praha: Scientia, 2006. 167 s. Biologie pro všední den. ISBN 80-86960-07-2.
*ZIMMER, Carl. ''Vládce parazit: pohled do světa nejnebezpečnějších tvorů planety.'' Překlad Vladimír Hampl a Olga Harantová. V Praze: Paseka, 2005. 262 s., [16] s. obr. příl. Fénix, sv. 12. ISBN 80-7185-685-1.
*[[Zdeněk Veselovský|VESELOVSKÝ, Zdeněk]]: ''Etologie. Biologie chování zvířat.'' Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1331-8.
*ROSYPAL, Stanislav. ''Nový přehled biologie.'' Praha: Scientia, 2003. 797 s. ISBN 80-7183-268-5.
 
=== Související články ===
* [[Symbióza]]
* [[Parazitoid]]
* [[Efekt červené královny]]
* [[Komenzálismus]]
* [[Parazitoid]]
* [[Vnitrobuněčný parazit]]
* [[Patogen]]
* [[Symbióza]]
* [[Škůdce]]
* [[Vnitrobuněčný parazit]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{NK ČR|věc=ano|množné=ano|ph220678|parazitické organismy}}
* [http://jaroslavflegr.bigbloger.lidovky.cz/c/347032/Proc-nevyhubit-parazity-a-proc-legalizovat-drogy.html Proč nevyhubit parazity a proč legalizovat drogy]
* [https://najdipijaka.cz/ piják lužní – monitoring]
* [http://www.parazitologie.cz/ ČPS – Česká parazitologická společnost]
 
{{Potravové strategie}}
1 983

editací

Navigační menu