Diskuse s wikipedistkou:Jarka D

Vítáme Vás na české Wikipedii!

Dobrý den!

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, navštivte stránku Potřebuji pomoc, chcete-li navrhnout nějakou změnu, navštivte stránku Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se Vám přispívání bude dařit.

---

Don't speak Czech? Please see the welcoming message in English. • Не говорите по чешски? Прочитайте сообщение на русском.

---

--Horst (diskuse) 27. 1. 2015, 14:08 (CET)

Ukázat náhled

Pro Vaši informaci

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny uložte.

Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku. Každá uložená změna se zapisuje do historie článku a do seznamu posledních změn na Wikipedii. Při častém ukládání se tyto zbytečně přeplňují a znepřehledňují. Hrozí také riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Děkuji za pochopení. --Jana Lánová (diskuse) 5. 11. 2015, 11:56 (CET)

Používejte prosím náhled!

Prosím, věnujte pozornost předchozímu upozornění, že máte – namísto častého ukládání stránky – používat tlačítko Ukázat náhled. Neberte to na lehkou váhu. Důvody, proč se má tlačítko používat, máte uvedeny výše. Věřím, že pochopíte důležitost používání tohoto tlačítka. Děkuji za pochopení. --Jana Lánová (diskuse) 5. 11. 2015, 12:20 (CET)

Prosím!

Dobrý den, prosím, nerada bych Vás blokovala, přečtěte si odkazy výše a buďte ohleduplná k ostatním editorům. Používání náhledu a obezřetné ukládání změn je velice důležité (přehlednost, zatěžování serveru, atd.), nebo Vám připadá Historie Vámi editovaného článku přehledná. Předem děkuji --Jana Lánová (diskuse) 5. 11. 2015, 12:51 (CET)

Paní kolegyně už Vás prosila, já žádám naposledy. Neukládejte každou maličkost, vše se dá udělat na jedinou editaci. Pokud potřebujete času více /až dva dny/, vložte na začátek šablona:Pracuje se. Díky--Horst (diskuse) 13. 1. 2016, 20:40 (CET)

Dobrý den, Horste, prosím Vás, nezlobte se. Trvalo mi až dodnes pochopit, jak Vám a kolegyni Lánové odpovědět – neignoruju Vaše informace, jen jsem nebyla schopna najit info, JAK a KAM PSÁT ODPOVĚĎ, a byla jsem z toho nešťastná. Máte pravdu, ukládám často, a budu se snažit to nedělat. Užívám od 1992 textové editory atp. a ukládám stále, je to zvyk, resp. automatika. Dovolte otázku: lze se nějak pojistit proti ztrátě textu během práce? (Měla jsem za sebou asi tři hodiny práce, neukládala jsem, když mi Micr. restart. PC kvůli jakési aktualizaci, takže jsem dohledávala a psala znovu.) Děkuji, s pozdravem Jarka D (diskuse) 19. 1. 2016, 21:34 (CET)

Vidím, že Vám na dotaz nikdo neodpověděl, tak odpovím já. Někteří uživatelé to dělají tak, že si články připravují ve Wordu (či v jiném textovém procesoru) a pak jen text do Wikipedie překopírují. Nicméně myslím si, že to pravidlo o zákazu ukládání častých změn se týká skutečně jen častého ukládání. Řekl bych to asi takto – pokud uložíte článek několikrát během pár minut, je to špatně; pokud ho uložíte jednou za hodinu, už se to asi dá pochopit. Pokud Vám spadne prohlížeč, nepřijdete tak o velký kus práce (jen o malý). A zvlášť u dlouhých článků je někdy pochopitelné, že ho needitujete celý naráz, ale např. po kapitolách, protože je to jednodušší a lépe se se stránkou pracuje… Nenechte se od editování odradit. :-) --Marek Genius (diskuse) 12. 10. 2022, 05:55 (CEST)

Citační šablony

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky i za snahu vyladit a sjednotit formát uváděných referencí, jako např. zde. Ještě účinnější by mohlo být zajištění jednotného vzhledu s pomocí citačních šablon. Tedy právě opačným směrem, než jak se stalo v této editaci. Opravdu doporučuji, k vkládání referencí vizte též Nápověda:Reference nebo konkrétně Nápověda:Reference podrobně#Reference v textu. S výhodou se dá využít i rozšířený editační panel. --Bazi (diskuse) 16. 1. 2017, 16:16 (CET)

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Jaroslav Kučera (kameraman). Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --OJJ, Diskuse 16. 3. 2017, 06:02 (CET)

Shrnutí editace

Pro Vaši informaci

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je velmi žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. Umožníte tak snazší dohled nad stránkou posledních změn, ale i budoucí nalezení konkrétní změny v historii článku.

Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. --Perid (diskuse) 15. 9. 2017, 22:49 (CEST)

Citační šablony

Vážená Jarko,

moc Vám děkuji za úpravy, doplnění a vylepšení v článku Všesokolský slet! Chtěl bych Vás ale požádat o to, co už zmiňoval kolega Bazi výše – pokud je to možné, snažíme se na Wikipedii používat pro uvádění referencí tzv. citační šablony. Důvod je dvojí: a) usnadní Vám práci! Namísto ručního sestavování citace kousek po kousku, přemýšlení o tom, kde se píše čárka, kde tečka, kde kurzíva a kde velká písmena, vyplníte do připravených kolonek známé informace a citace se sama zformátuje. b) šablony zajistí, že všechny citace ve všech článcích napříč Wikipedií budou vypadat stejně. Zároveň umožňují v případě potřeby změnit formátování úplně všech referencí najednou – upravením samotné šablony – oproti nutnosti procházet všechny ty desetitisíce článků a upravovat reference jednu po druhé.

Pro jednoduchou práci s citačními šablonami používejte Panel referencí. Ten se zapne v uživatelském Nastavení, na kartě Udělátka (tj. zde: [1]), zaškrtnutím možnosti „Zobrazovat Panel referencí v editoru zdrojového kódu“. Další nápovědu hledejte na stránce Nápověda:Panel referencí a v případě jakýchkoliv potíží se na mne neváhejte obrátit. Zdravím a těším se na Vaše další editace --YjM | _d^p 20. 10. 2018, 21:44 (CEST)

Zdravím, YjM a děkuji Vám za vlídný dopis. Je to vlastně průšvih: udělat citaci mi trvá zhruba 30 vteřin. Vyplňovat kolonky, na to mě neužije. Nadto citace je živá stejně jako jazyk a do wikikrabiček se "nevejde". Kapitolu v odborné monografii, jakkoli je na tituláku uveden Matoušek, Koláčková a Kodymová, nelze citovat pod jejich jmény, protože ji halt napsal někdo jiný. Takže citace, resp. reference vypadá takhle:
JANEČKOVÁ, Hana. Sociální práce se starými lidmi. In: MATOUŠEK, Oldřich, ed., KODYMOVÁ, Pavla, ed. a KOLÁČKOVÁ, Jana, ed. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál, 2005, s. 169. ISBN 80-7367-002-X. a bibliografický záznam v „Literatuře“ takhle (je úplně stejný, liší se jen rozpětím stran, na nichž je ta kapitola... stejné jako u příspěvku ve sborníku nebo v periodiku):
JANEČKOVÁ, Hana. Sociální práce se starými lidmi. In: MATOUŠEK, Oldřich, ed., KODYMOVÁ, Pavla, ed. a KOLÁČKOVÁ, Jana, ed. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál, 2005, s. 162–193. ISBN 80-7367-002-X.

A pak si jednu nedejte :-) Mně nevadí, že Wiki se nedrží tak úplně aktuální normy, vím nebo předpokládám, že analýzu záznamu (to jak bude krabička vypadat) děláte s odborníky, a norma je jen doporučující, důležitá je ta jednotnost záznamů. Mně skutečně vadí, že nemohu uvádět zdroj pořádně. Už jsem Milanovi Ficajovi (Horst) navrhovala, že se na Wiki vykašlu, když to tolik komplikuje život, a to mě nenapadl onen logický argument ...potřeby změnit formátování úplně všech referencí najednou – upravením samotné šablony – oproti nutnosti procházet všechny ty desetitisíce článků a upravovat reference jednu po druhé. Nevím, zvažte :-) Vlastně si na Wiki jen tak ujíždím, jsem na redaktořinu zvyklá (bohužel už 40 let), vcelku mě neláká tvorba nových článků a nechybí mi metály, ale k akci mě zpravidla pohne nějaká příšernost, kterou se dočtu (kromě biologických témat, ta jsou zpravidla OK a já si jen doplňuji, viz třeba nedávní sokoli, ovšem teď mám na mysli ptáky ... kouzlo nechtěného), nebo mi přijde líto, že k tématu mám plno inf. materiálů a mohla bych článek doplnit atp. Mějte se moc hezky, a prosím, písněte mi, co dál. Díky, Jára

Vážená Jarko, v prvé řadě se Vám moc omlouvám za prodlení s odpovědí. Popravdě jsem Vaši reakci příliš neočekával a tak jsem si jí teď všimnul spíše náhodou... Každé udělátko, formulář, šablona, atp. slouží v první řadě k usnadnění práce běžným smrtelníkům. Pokud vidíte před sebou novinový článek a během 30 vteřin máte před sebou sepsanou citaci, pak asi není o čem diskutovat. Přidávejte reference samozřejmě tak, jak je to pro Vás pohodlnější! Přesto bych Vás chtěl alespoň poprosit, abyste nevypisovala ručně ty, které již pomocí šablony vyplněné jsou, jako např. ve zmíněném článku Všesokolský slet. Používání citačních šablon je na Wikipedii upřednostňováno právě z důvodu možnosti té hromadné změny, zmíněné již výše. Pokud máte konkrétní návrhy na vylepšení šablon, třeba protože podle Vás neodpovídají normě, určitě by neměly zapadnout. Určitě se můžeme pokusit o jejich vylepšení. S pozdravem --YjM | _d^p 19. 11. 2018, 12:06 (CET)

Dobrý den, prosím, nevkládejte do článků zdroje informací prostými odkazy, jako tomu je např. v této editaci článku Jindřich Šídlo. Využijte k tomu prosím funkcionalitu Nápověda:Reference. Vkládat odkazy přímo do textu je poměrně nevhodné a je přitom možné vložit tutéž informaci poměrně jednoduchým způsobem, který nevyžaduje složité vypisování. S pozdravem --Bazi (diskuse) 30. 5. 2019, 00:14 (CEST)

Báze – upozornění na diskusi

Vážená Jarko, chtěl bych Vás upozornit na mnou založenou diskusi o stránce Báze, na jejíž nynější podobě jste se značně podílela. Petr Matas 14. 1. 2020, 15:46 (CET)

Vážený Petře, promiňte, že jsem nezareagovala; jsem trochu mimoň. Pevné zdraví a krásné jaro přeji. Jarka --Jarka D (diskuse) 9. 4. 2021, 20:09 (CEST)

Kurzíva

Dobrý den, neodstraňujte kurzívu u odborných názvů (viz čl. lupina). Podle pravidel botanické nomenklatury se v textu píší všechny taxonomické kategorie kurzívou. Děkuji za pochopení. Vojtěch Zavadil (diskuse) 7. 4. 2021, 06:49 (CEST)

Vážený pane Zavadile, polekal jste mě, že mi unikla závažná změna ve formální úpravě vědeckého pojmenování rostlin. Zaplaťpámbu neunikla. Znamená to, že kromě rodu a druhu, který se skutečně sází kurzivou, se veškerá pojmenování sázejí standardním typem písma. Byla by škoda zavádět do Wiki závažnou chybu a dezinformovat uživatele. Přeji pevné zdraví a dobré jarní dny. Jarka --Jarka D (diskuse) 9. 4. 2021, 19:57 (CEST)

Doporučuji si prostudovat Mezinárodní kód botanické nomenklatury, nebo alespoň nápovědu k psaní biologických článků. To, o čem píšete, se týká nomenklatury zoologické, která je na botanické nezávislá. V botanice je doporučováno psát názvy všech taxonomických kategorií kurzívou bez ohledu na jejich rank. Vojtěch Zavadil (diskuse) 9. 4. 2021, 21:27 (CEST)

Martináč

Dobrý den, díky za editaci u martináče. Chápu, že máte jiný jazykový cit než já, snažil jsem se udělat text trochu čtivější, ale singulár je asi encyklopedicky lepší. Gramatické a stylistické opravy se mi také příliš nelíbí, ale hádat se nebudu. Opravím nicméně počet stran u Poncových Motýlů zpět na 384, neboť tu knihu právě držím v ruce a tento údaj je v tiráži jasně uveden. S pozdravem --GeXeS (diskuse) 10. 6. 2021, 18:14 (CEST)

Dobrý den GeXeSi, vážím si toho, že ačkoli se Vám úpravy nelíbí, jste zdvořilý. To na ency párkrát někdo neuměl. V celém Vašem textu je jediná gramatická chyba (stadium), což je úžasné. Čárky, které jsem vypustila, nebyly chybou – koukám na text okem redaktorky = oko čte po celcích a čárky ho mohou zdržovat, je-li jich příliš a nejsou-li nezbytné (lze-li to, volím raději tzv. interpunkční úspornost). Ještě na to kouknu, třeba jsem se někde sekla.

• "známý" jsem vypustila, protože je to hodnocení a např. mně známý není, proto jsem ho na ency vyhledala. (Zaujalo mě, že na Facebooku ve skupině o určování hmyzu ho někdo vyfotil v Praze... možná unikl z chovu.) Takových jako já je většina – ti, co ho znají, pracují spíš s tištěnou odbornou nebo aspoň populárně-naučnou literaturou než online ency.
• "smetanově-okrový" znamená, že je místy smetanový, místy okrový (třeba kostkovaný svetr), zatímco smetanově okrový = je okrový + upřesňujete, že smetanově.

Vzhlížím k autorům, jako jste Vy, protože jste podal skvělé informace, skvěle utříděné a bez chyb. Z textu je patrné, že Vás zajímají jak motýli, tak uživatelé ency, zatímco z některých textů (např. jednoho z autorů čl. o rostlinách) je patrné, že zájem je upřen na sebe (já, já, já, pak dlouho nic, pak rostlina... a kde je uživatel?). K literatuře: jsem oběť svého oboru, tzn. knihovničiny + bibligrafie + redaktořiny, takže vycházím z aktuální normy, pokud nerediguji odbornou literaturu (přírodovědci mají jiný úzus než normu 690 nebo než např. historici, respektuji je; norma je doporučující, nikoli závazná). Počet stran se zpravidla uvádí podle poslední číslované strany, nikoli podle údaje v tiráži. Ale samozřejmě Vám do toho mluvit nebudu. Na rozdíl od Vás většina přispěvatelů netuší, co je tiráž, a spočítají vše potištěné :-) Uvádět poslední číslovanou stranu má svou logiku, protože to je údaj, o němž nemůže být sporu :-) Údaj jsem převzala z Nár. knihovny, Ponce nemám, mám tu jen Hrabáka (1985), Schwarzovy Motýly 2 (1949) za 15 Kčs z antikvariátu a ježíšek mi dal Atlas motýlů Nováka a Pokorného (2003). Překvapuje mě, jak málo je literatury o nočních motýlech. Omluvte román, pršelo a byl čas... a děkuji za hezký článek na ency. Jarka Divišová

Dobrý den; inu, snažím se – je nás tu hodně, mnozí mají skutečně omezené pole působnosti a stačí málo, abychom se při vší dobré vůli nakonec rafli o čárku. Martináč je největší středoevropský motýl a přijde mi – ve srovnání s jinými druhy (nejen) nočních motýlů – skutečně známý (srovnatelně například s kudlankou nábožnou), nicméně faktem je, že ozdrojovat takové tvrzení referencí nedokážu, odstranila jste je tedy správně a vlastně šlo o můj vlastní výzkum. Proti smetanovému okru též nemám námitek, to mi uniklo. Vadí mi odebrání podmětu martináči ve větě, kde už kontextuálně nebylo bezpochybně patrné, kdo že to přes den odpočívá na domech (zpravidla nechávám přecházet podmět jen do následující věty, ve třetí už mi přijde vazba příliš slabá, ale záleží na situaci). Nicméně toto i zbylé opravy jsou už spíše stylistické nuance, které bych zařadil do kategorie autorského rukopisu. Jak jsem napsal, vracet to nebudu.

Hrabák je dobrá kniha; v zásadě zakládám hesla především motýlům, kteří jsou v ní uvedeni – informace o jednotlivých druzích jsou tam totiž perfektně strukturovány; je tam uveden slovní popis vzhledu (velmi vzácné!), bionomie i geografické rozšíření. Když zakládám hesla druhům, které v Hrabákovi uvedeny nejsou, mívám velké problémy vytvořit popis vzhledu imaga a housenky tak, aby právě nešlo o vlastní výzkum.

Ohledně tirážových dat bych se držel zdroje. Co může být přesnější? Ze zkušeností se obávám, že záznamy v databázi NK mohou spíše trpět chybovostí v důsledku liknavosti při zavádění položky. Ostatně – jestli máte toho Hrabáka fyzicky u sebe, můžete se přesvědčit, že jako vydavatel je uvedeno doslova „Státní zemědělské nakladatelství ve spolupráci se Státním pedagogickým nakladatelstvím“.

Co se toho martináče v Praze týče, únik z chovu mi příliš pravděpodobný nepřijde. Především by to nejspíš chovatel nedopustil (a navíc jsou martináč i jeho housenky dosti nemotorná stvoření) a pak – pohledem na mapu záznamů v BioLogu vidím jen za letošek v blízkém okolí Prahy tři nálezy dospělců. To by musela být velká náhoda. Na druhou stranu jde skutečně o nápadně izolovanou skupinku. Těžko říct – ještě můžeme uvažovat o cílené introdukci do vhodného prostředí. Pěkný den! --GeXeS (diskuse) 13. 6. 2021, 13:08 (CEST)

Dobrý den a opravdu děkuji za informaci o Hrabákovi, je pro mne cenná. (Napadá mě: ocení ji i syn, jednak jako rodič předškol. děvčat, kterým předáváme vztah k přírodě, jednak jako antikvariátník = Antikvariát Diviš. [Kdybyste někdy něco sháněl, lze si u něho udělat záznam, sežene. Upozorňuji však, že jak je hodný a šikovný, obchodník je tvrdý [po mně není, obchod nesnáším a prodat neumím nic], proto je lepší zmínit, že "Vaše maminka mi říkala, že byste..." ;-) K mým přátelům se chová mravně.) :-)

K tomu SZN: máte pravdu, je to v tiráži uvedeno a jediný správný přístup je "de visu – s knihou v ruce", jak píšete. Jenže marná sláva: v bibliografiích i citacích se uvádí jen jedno místo vydání a jeden nakladatel, pokud ovšem nejde o nějaký jó špek. [Běžně známý tento fakt však není.] Budete se smát, ale zasáhla jsem do článku o martináčovi právě proto, že se mi líbil, a s představou, že článek dokonalý fakticky, uceleností a uspořádáním informací došperkuji dokonalostí bibliografickou a drobné jazykové úpravy.

Poslední: "Vadí mi odebrání podmětu martináči ve větě, kde už kontextuálně nebylo bezpochybně patrné, ..." Klidně to vraťte, to jen že mne ten výraz "zdržel", "zastavil": text o dospělcích tak krásně plynul, že jsem měla DOSPĚLCE stále v mozku a ten nepotřeboval ... však Vy víte.

Už jen tolik, že mám více lit. např. o rostlinách a ptácích (monografie i nauč. slovníky) či houbách, z hmyzu jsem se motala od mala kolem brouků + lit. o nich. O motýlech vím moc málo, téměř nic. Nicméně tady na polosamotě tvrdě buduju prostředí vhodné pro původní druhy. Asi se to dozvěděly a sem tam už je to vidět, jenže s hmyzem to nikdy nebude optimální – ač jsem zasadila i stromy a keře do větrolamů, je tu větrno. Jásám však nad každým totenem a představuji si, že modrásek..., protože mravenišť tu je hafo. Asi blouzním. Včera jsem objevila první rdesno hadí kořen (teď už hadí kořen větší). Nekácím mrtvé stromy, nechávám živé doupné stromy, vznikl pidirybník (dešťák čili nebeský), vysadili jsme alej z bříz a růže mnohokvěté, snažím se dělat pásy pro zvěř atp. Boj se "zemedělci" (jak říkal Gottwald), resp. družstvem je však únavný, rok co rok problém (postřiky za větru, nerespekt. hranice aj.). Pronajala jsem tedy pozemky nedalekému ekolog. zemědělci. (Družstvo se naštvalo.) Bojuji už spíš s oběma kyčlemi (TEP), jedním zarputilým traktoristou (paradox je, že jako člen mysliveckého spolku mi asi fandí) a srncem, který bez ohledu na zápis v katastru nemovitostí noc co noc obejde "svůj" rajón, vyznačí ho nebo značení doplní = sedře kůru ze všeho, co není PEVNĚ oplocené nebo stejně pracně obložené větvemi. Také se tak drbe při odstraňování lýčí a také se tak prý vytahuje před srnami při namlouvání (soused je na tohle studnice moudrosti). Přirozeně si u toho zařve, ale zápis v KN kvůli tomu měnit nebudu. A když ho myslivci časem zastřelí, porodí "mi" srna v sadu dvojčata nebo trojčata a vyroste další parohatý majitel :-D A já se ještě starám, aby se srnčatům při sečení luk nic nestalo.

Mějte se krásně, pište a já budu nezasahovat ;-) J --Jarka D (diskuse) 13. 6. 2021, 15:28 (CEST)

Ó, to zase ne, zasahujte – věřím, že vše děláte s nejlepším úmyslem a vědomostmi více než dostatečnými. Co se kvality článků týče, mám to takto: nacházíme se na stránkách, které může editovat kdokoli. A nesmíme navíc články „vlastnit“. Jak tedy může perfekcionista zajistit, aby jeho oblíbené téma bylo zpracováno způsobem, který mu přijde dostatečně důstojný, aniž by se musel o svou práci do budoucna obávat? Inu, provést ji co možná nejlépe, nejpřesněji a podle pravidel. Pak je vysoká šance, že jakýkoli nedostatečně dokonalý pozdější zásah bude konsenzuálně odmítnut jakožto mylný, špatný nebo vandalský – nebo že potenciální běžný editor vůbec nezatouží nějaké informace přidávat. Asi je to trochu naivní představa, ale je to to nejlepší, co jsem vymyslel :). A vím přesně, o čem mluvíte v kontextu „dokonalosti“ článků; často jsou tu na wiki v nejhorším stavu právě ty nápadné a známé druhy rostlin a zvířat. Původní vzhled martináče mne od práce značně odrazoval, stejně jako třeba takový lišaj smrtihlav. Zlepšit podobu hesla a přitom nezničit ty kvalitní informace, které už se v něm nacházejí, to je práce pro slona v porcelánu. (A tedy ještě zpět k nevyjádřenému podmětu – nechám to už tak. Pokud Vám to jako čtenáři přišlo přirozenější, pak to nechme takto. Netřeba přidávat do historie hesla další kosmetické editace, a člověk není sám sobě nikdy dokonalým korektorem – patent na rozum nemám a když si prohlížím své starší výplody, nacházím i věci, co bych dnes napsal jinak.)

Hrabák byla první kniha, kterou jsem o motýlech dostal. Její nevýhodou je kromě malého počtu druhů i absence fotografií housenek. Zahradníkovi Naši motýli obsahují více – i prakticky neznámých – druhů, ale ruční kresby nejsou vždy věrné a popisy jsou nestrukturované a nevyvážené, často s osobními dodatky autora (což může být podle vkusu a potřeby čtenáře bonus i malus). Slovenští Motýle (v dnešním kontextu se nelze nepousmát) od Ponce jsou takřka dokonalí – popisy čeledí, fotografie motýlů i housenek, poměrně detailní popisy mnoha druhů; strukturovanost nedosahuje kvalit Hrabákových, ale i tak je to informačně vydatný zdroj. No a pak čerpám ještě z knihy Začínáme s entomologií a chovem motýlů od Luláka a Krnáče. To už je prakticky návod pro chovatele a sběratele; v dětství bych za takovou knihu upsal duši, dnes už to vidím střízlivěji (a pro napichování na špendlíky už také nemám pochopení). Obrazová stránka vysloveně mizerná, ale bionomická data dobrá. A ovšem také cena (doporučená 777 Kč) zcela mimo mísu.

Vaše ekologická činnost zní parádně; až budu mít jednou oboustrannou TEP kyčlí, budu si pískat, bude-li se mi dařit to, co Vám. Prozatím sázím stromy na mezích a v mezičase vyhlížím, zda by se nedal šikovnou koupí nějaký ten malý kousek půdy uprostřed lánu kukuřice proměnit na polodivoký ostrůvek života. A co se srnek týká, vypadají tuze roztomile, ale máme jich skutečně příliš. Nezlobil bych se za kouzelný proutek, kterým bych jednu takovou srnku proměnil, řekněme, v deset koroptví a dva zajíce ;-).

Mějte se také krásně. --GeXeS (diskuse) 13. 6. 2021, 19:21 (CEST)

Moc jste mě odpovědí potěšil, ať to beru z té či oné stránky. Odmlčela jsem se... moje přirozenost je odpovědět, ale nechtěla jsem Vás zdržovat. Mezi tím se událo setkání s pár spolužáky (ZDŠ) a naplán. nového srazu, když ten po 50 letech vloni nevyšel, oprava rohu střechy a nějaká trápení. A teď mi kamarád píše, jak nechtě přispěl k šíření bek. velkohl., a já se jdu podívat na Wiki ... jasně, že začnu upravovat. Tak jsem se zastavila. Jdu od toho a jestli Vám tam něco vadí, tak to vraťte :-) Jára --Jarka D (diskuse) 15. 7. 2021, 15:31 (CEST)

Vrátil jsem jen jeden překlep. Co se zkratky např. týče, mám pocit, že tu někde pobíhají i kolegové, co ji zase dekomprimují, čert aby se v tom pak vyznal. U čárek ve vedlejších větách bych se pozastavil – copak nejde vlastně o vedlejší věty přívlastkové? Larva krajníka, požírající housenku bekyně ~ Larva krajníka, která požírá housenku bekyně? (Můj jazykový cit tam ty čárky vyloženě potřebuje. Určitě je to tak správně?) Samci, kteří prudce a klikatě přilétají k samicím s chtíčem ve složených očích jsou trochu úsměvní, ale proč ne. Tak bekyním zdar! Já je jako dítě choval taky, ale psst. Asi není lepších housenek k naučení péče o motýly. --GeXeS (diskuse) 15. 7. 2021, 21:33 (CEST)

Antisemitismus

Dobrý den. Děkujeme za příspěvky do Wikipedie, ale věta „Antisemitismus představuje temnou, avšak nedílnou součást našich dějin.“ do článku Antisemitismus nepatří. Není to totiž fakt, ale – velmi obecný – hodnotící soud, neboli názor. Ty uvádíme, pouze pokud jsou dostatečně významné a je možné určit, kdo je zastává – viz Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu. Také to neodpovídá encyklopedickému stylu – takovými slovy autor vyjadřuje svůj postoj, tomu se na WP vyhýbáme, a nemá to informační hodonotu, není to nic specifické pro ČR a i použití slova „naše“ je prohřeškem proti stylu. Hledejte prosím konkrétnější tvrzení, která lze „na tvrdo“ doložit jako fakt, což se dá vyjádřit i v případě hodnotících soudů – např. zpráva ministerstva vnitra nebo rozhodnutí soudu. Více v pravidle o nezaujatosti. Děkuji za pochopení. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 1. 2022, 13:21 (CET)

Dobrý den, pane Orlický. Dobře. Domnívala jsem se, že když doplním odkaz (který chci aktualizovat, jakmile to půjde), mohu ta slova z anotace k pořadu použít.Patrně jsem měla použít jen „Antisemitismus představuje nedílnou součást i našich dějin.“ nebo v tom smyslu. Děkuji Vám za upozornění. Jarka Divišová --Jarka D (diskuse) 30. 1. 2022, 14:33 (CET)

Dobrý den, paní Divišová. I když pominu, že má být „českých dějin“ místo „našich“ (viz výše), tak je to podle mě slovní vata, která nemá informační hodnotu. Místo „antisemitismus“ si tam můžu dosadit třeba: „Zemědělství představuje nedílnou součást i našich dějin.“ nebo nemoci, výtvarné umění, zločinnost a x dalších věcí, vždy ta věta bude stejně pravdivá a stejně nicneříkající.

A nyní to srovnejme s informací, že: Nejstarší násilné projevy antisemitismu na českému území jsou doloženy ke konci 11. století v Kosmově kronice. Najednou máme český antisemitismus časově zarámován, že už je (nedílnou součástí) skoro 1000 let (ale není součástí pravěkých, ani raně historických dějin), je to opřené o konkrétní historická fakta a má to potenciál být dále rozvíjeno. Ale článek je koncipován jinak – kulturně-historické pozadí je v jiných kapitolách, kapitla „Antisemitismus ve světě“ porovnává situaci v jednotlivých zemích a ČR je tam určena jen jedna – nepříliš podařená – podpodkapitolka. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 1. 2022, 16:01 (CET)

Pane Orlický, máte pravdu. Zkusila jsem to znovu. Jarka D --Jarka D (diskuse) 30. 1. 2022, 23:18 (CET)

Abstrakt

Dobrý den, děkuji Vám za informace v článku Abstrakt. Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku upravit alespoň do té míry, aby splňoval základní požadavky na vzhled, encyklopedický styl a jazyk článků. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po 14 dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá odložené smazání. Děkuji za pochopení. --KPX8 (diskuse) 15. 2. 2022, 00:13 (CET)

Dobrý den, myslela jsem si, že to tak dopadne. Není problém ukázky vyhodit, ovšem to nic neřeší, protože definováním abstraktu se skutčně zabývali u nás ve 20. stol. jen knihovníci a věd-inf. prac. (jsem knihovnice a redaktorka). Myslela jsem hodně na ty studenty, kteří nedostanou žádnou jasnou inf. Jinak je praxe na VŠO a VŠ taková, že naopak dostávají přesné informace a kolikrát od těch nejméně erud., protože ti erud. se věnují vědě a výuce. Možná by řešilo sit.: pojetí v anglosas., pojetí u nás do 90. let, příp. dvě ukázky. Zdravím, Jarka --Jarka D (diskuse) 15. 2. 2022, 10:19 (CET)

Reference na lokálním úložišti

Dobrý den, upozorňuji, že reference odkazující na umístění na Vašem pevném disku ([2], [3]) opravdu nebudou fungovat. Prosím, vkládejte jen URL z webu. S pozdravem — Draceane ^diskuse_příspěvky 22. 9. 2022, 16:33 (CEST)

Dobrý den, děkuji za upozornění. Opravdu? Opravit překlep v článku Uruguay trvalo o 20 vteřin déle než chybný link vymazat. Dtto Světová literatura. Úhrnem stejně dlouho jako psaní upozornění a prosby. --Jarka D (diskuse) 26. 9. 2022, 15:31 (CEST)

Lesklokorka lesklá

Děkuji za úpravy článku lesklokorka lesklá. Jen si dovolím poznamenat, že situace týkající se tohoto tématu je značně složitá. Bylo totiž biomolekulárně prokázáno, že houba rostoucí v Asii je jiný druh lesklokorky, než který roste v Evropě (tj. Ganoderma lucidum / lesklokorka lesklá). Veškeré asijské studie, tradice a poznatky se vážou k jiné houbě, než která je předmětem článku. Nejde o úplně nový objev, ale ve světě internetu je zastíněn snahami prodejců „léčivých“ přípravků udržet obecné (a přitom nepodložené) povědomí o léčivosti lesklokorky lesklé, protože je to pro ně prostě finančně výhodné. --Xth-Floor (diskuse) 3. 10. 2022, 09:41 (CEST)

Děkuji Vám za informaci! Snažila jsem se právě eliminovat zavádějící tvrzení, jenže nejsem ani mykolog, ani tak dobrý angličtinář, abych to zvládla teď – poučena – uvést na pravou míru. (Pustila jsem se do čl. čistou náhodou, zvědavost mi nedala. Jsem tu na polosamotě zavalena houbami, a protože nekácím ani staré umírající stromy, ani mrtvé...). Poradíte, co s článkem? A moc Vám děkuji. --Jarka D (diskuse) 3. 10. 2022, 14:05 (CEST)

Jestli na to někdy najdou čas, mohl bych se pokusit dohledat zdroje k tomu, co jsem uvedl výše a nějak podle toho článek upravit. Z hlavy si bohužel na zdroj nevzpomenu, je to již více let, co jsem na informaci o potvrzení odlišnosti naší a asijské houby narazil. --Xth-Floor (diskuse) 3. 10. 2022, 14:31 (CEST)

To by bylo prima. Mívala jsem fční vztah s publikujícími mykology, ale jsou již staří, takže touhle cestou se k info nedostanu. --Jarka D (diskuse) 3. 10. 2022, 14:50 (CEST)

Copyvio Pleonasmus

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

Dobrý den, oceňujeme Váš příspěvek, ale bohužel nemůžeme přijmout text chráněný autorským právem převzatý bez dovolení z webových stránek či odjinud. Podívejte se, prosíme, na stránku Pleonasmus, a pokud jste autorem původního díla nebo máte od autora svolení k dalšímu šíření podle licence CC BY-SA 3.0, doložte to prosím e-mailem obsahujícím svolení autora. K Vámi vloženému textu byla vznesena námitka, že se nápadně podobá textu z: https://www.czechency.org/slovnik/PLEONASMUS

Užitečné rady o přispívání do Wikipedie a o některých základních pravidlech najdete na stránkách Wikipedie:Průvodce a Nápověda:Jak vytvořit článek. Díky za pochopení.

Sice jste uvedla zdroj a text mírně upravila, nicméně se pořád jedná o copyvio. V případě doslovně přebíraného textu je navíc třeba tento zdůraznit a dát do uvozovek. Článek by neměl být opisován doslovně, nýbrž upravován (radši upravován více než méně). Na druhou stranu si myslím, že by stálo za to autora Petra Karlíka kontaktovat a třeba by byl ochotný text pro Wikipedii uvolnit.

Prozradím ještě, jak jsem copyvio odhalil: všiml jsem si toho, protože jste smazala požadavek na zdroj, který jsem do článku vložil. Při vkládání požadavku jsem si bohužel nevšiml, že informace je ozdrojovaná tímto slovníkem – dle nápovědy Wikipedie:Typografické rady#Reference se na Wikipedii mají reference vkládat za odstavce, tak je vidět, k čemu se vztahují. Takto jsem si myslel, že ozdrojovaný je jenom název slovníku, a zbytek sekce, že je bez zdrojů… Přiznám se, že pořád tomu moc nerozumím: jaký je tedy ten neterminologický význam? To slovo má dva významy? IJP uvádí jenom jeden.

Dále rovněž nerozumím tomu, proč jste smazala ty pevné mezery… --Marek Genius (diskuse) 12. 10. 2022, 01:28 (CEST)

Dobrý den, Marku, začnu od konce a s dovolením otázkou: jaký význam mají pevné mezery na začátku odstavce? Neterminologické užívání = my, co nejsme jazykozpytci (k výrazu pleonasmus) ani logici (k výrazu tautologie) – míněno tím lidé užívající češtinu (i jiné jazyky), nikoli jen "WIKI-lidé" –, užíváme těch výrazů (cituji) "jako označení významově nadbytečného vyjádření". Jenže ono nadbytečné být nemusí, viz ono Karlíkovo heslo Pleonasmus v NESČ https://www.czechency.org/slovnik/PLEONASMUS

K právům: domnívala jsem se, že jim dostojím názvem statě, z něhož jasně vyplývá... a vřazením odkazu hned na zač. Samozřejmě, že respektovat a. práva je nutné, ovšem není nutné (myslím si) být rigidní, přece tím, že vložím odkaz za každý odstavec, nerespektuji a. práva o nic více než tím, že ve stati relev. nazvané odkážu v prvním možněm místě. A hrát si s vysoce odborným textem tak, že tam budu vkládat vatu, aby to jako vypadalo nepřevzaté, to je mor diplomek, sem to nepatří [si myslím :-) ]. No nic, domluvme se, co s tím mám udělat, a já to udělám. Teď jdu řezat dřevo, to jsou radosti. Jar. --Jarka D (diskuse) 12. 10. 2022, 13:24 (CEST)

Dobrý den, s těmi pevnými mezerami je to složité, protože uživatelé přistupují ke článku s různou velikostí obrazovky s různou velikostí oken s různou velikostí stránky z různých zařízení. Tzn. když Vy něco máte uprostřed odstavce, jiný to může mít na konci, protože to čte z mobilu, a ne z PC, nemá maximalizované okno prohlížeče nebo má lupu (velikost stránky) na 200 %. Další věcí je, že v průběhu času se články různě upravují, přepisují, obsah se přidává, odstraňuje, přesouvá, a začátek odstavce se tak může ocitnout uprostřed. Píše se to opět na té stránce Wikipedie:Typografické rady#Mezery. Můžete namítnout, že ta stránka není ani doporučením, tzn. není závazná, a hned v diskusi je vidět, že jsou tu na to rozdílné názory, tzn. si tady každý dělá mezery trochu po svém. Asi já z tohoto hlediska patřím k nějakému krajnímu pólu.

Reference jsem asi špatně vysvětlil, na autorské právo to samozřejmě nemá vliv. Málokde se řeší zdrojování tolik jako na Wikipedii, takže třeba v seminárkách nemusí být vše ozdrojované – naopak se zde předpokládá i nějaký autorský přínos. Na Wikipedii to tak neplatí, a proto se reference dávají na konec odstavce, aby bylo na první pohled zřejmé, co už ozdrojované je a k čemu je potřeba zdroj dohledat. Kdežto takto při rychlém čtení jsem si ani nevšiml, že to ozdrojované je.

Jako copyvio jsem to označil, protože je to téměř doslovně. Uznávám, že napsat něco podle zdroje, ale ne doslovně, je dost složité – včera jsem se při té příležitosti koukal na svou úpravu dle ÚJČ, a taky jsem to napsal skoro doslovně. Autorské právo se nevztahuje na jednotlivé informace, ale jen na konkrétní způsob vyjádření. V zásadě se to má tak, že citace krátkého textu možná je (kdyby tomu tak nebylo, tak by ani nebylo možné vložit do citační šablony nadpis článku), ale dlouhá již nikoliv. A teď kde je ta hranice? Zde si myslím, že už to copyvio je, protože bylo opsáno celé jedno heslo. Pokud máte dojem, že to doslovně opsáno není, můžete se zkusit zeptat Pod lípou. Já jsem na toto asi zase pes, protože ve sporných případech se radši přikloním k tomu, že to copyvio je, někdo to však může mít obráceně. --Marek Genius (diskuse) 12. 10. 2022, 17:06 (CEST)

Marku, s dovolením opakuji, domluvme se, co s tím mám udělat, a já to udělám. --Jarka D (diskuse) 13. 10. 2022, 09:07 (CEST)

Tak jako úplně nejjednodušší se mi zdá napsat profesoru Karlíkovi z Masarykovy univerzity. Pokud svolí, že by se text uvolnil pod naší licencí, tak potom nebude třeba ani nic řešit Pod lípou, ani text přepisovat, ani skrývat revize článku. Postup je zde. --Marek Genius (diskuse) 13. 10. 2022, 15:43 (CEST)

OK, zkusím :-) --Jarka D (diskuse) 13. 10. 2022, 15:49 (CEST)

Dobrý den, rád bych se zeptal, jak jste dopadla. Všiml jsem si, že revize z článku Pleonasmus byly skryty, takže asi nedopadla. Pan Karlík tedy odpověděl negativně, či neodpověděl vůbec? --Marek Genius (diskuse) 19. 11. 2022, 19:19 (CET)

Wikikytička

Wikikytička

za vytrvalé nenápadné úsilí o zkvalitňování Wikipedie a zpřesňování češtiny udělil --Svenkaj (diskuse) 12. 12. 2022, 22:02 (CET)

Jejku, to je milé. Děkuji. --Jarka D (diskuse) 13. 12. 2022, 15:51 (CET)

Omluva

Zdravím, překliknutím se mi omylem podařilo vrátit zpět jednu z Vašich editací na stránce Slam poetry. Nešlo o záměr — omlouvám se. S přáním hezkého dne, --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2023, 22:37 (CET)

Též se uklikávám :-) Děkuji za zprávu a hezký příští den, z dnešního moc nezbývá :-) --Jarka D (diskuse) 13. 1. 2023, 23:19 (CET)

Vnitřní odkazy na roky

Dobrý den, všiml jsem si v článku Generální tajemník ÚV KSČ Vašeho doplnění vnitřního odkazu na rok. Nejde o mnoho, takových vnitřních odkazů jsou ve Wikipedii tisíce a svět se nezbořil. Ale správně je na roky neodkazovat (viz Nápověda:Vnitřní odkazy#Na co neodkazovat). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 2. 3. 2023, 17:20 (CET)

Děkuji za info, budu se tím řídit. Jen mám teď rozďoubaný rozsáhlý článek a tam už bych s dovolením neřešila :-) Ovšem tedy překvapil jste mě, protože ... však víte, kolik jich je a že v někt. článcích pomalu jiné nejsou, že jsem tak hubatá ;-) --188.75.158.197 2. 3. 2023, 21:03 (CET)

Dobrý den, já bych prosil, abyste to řešila i tam. Děkuji za pochopení. --KPX8 (diskuse) 2. 3. 2023, 21:22 (CET)

OK, provedu 🙂 --188.75.158.197 2. 3. 2023, 21:30 (CET)

Externí odkazy

Dobrý den, ještě něco (kouknul jsem jen na pár Vašich editací...). Externí odkazy se nevkládají tak, jak jste je vložila v článku Černá smrt. Stačí se podívat na libovolný jiný článek, jak to má vypadat. Díky. --KPX8 (diskuse) 2. 3. 2023, 21:44 (CET)

@Jarka D: Kolega @KPX8: má pravdu, citace je třeba vkládat do šablon "Citace periodika" apod. Pro článek Černá smrt jsem to udělal, podívejte se, jak ty vyplněné šablony vypadají.

Pokud jde o vnitřní odkazy na roky, máte pravdu, že jimi je česká Wikipedie zaplevelena a nikdo nemá sílu je odstranit (i já to dělám náhodně). Ale zamodření data, které nemá další souvislosti s článkem (rozklikněte si takové číslo) žádný smysl nedává, stejně tak jako nedává smysl "zamodřovat" všeobecně známá slova (napadá mě třeba "židle"). Hlubší smysl ale mají třeba vnitřní odkazy na méně známá slova nebo na méně známé geografické pojmy. Přeju hodně vytrvalosti :-)--Svenkaj (diskuse) 3. 3. 2023, 21:01 (CET)

Dobrý večer, podívala jsem se a udělala Wolgemuta a BBC. Snad to projde. V posledních dnech se na mě nějak wikipedisté sesypali. Na Wiki jsem viděla hromady externích odkazů, 99 procent = link + text v hranatých závorkách, příp. následuje dodatečný text. Koukala jsem na své podklady k ext. odk. v čl. Černá smrt a fakt jsem to tam zbabrala. Díky za hezké přání a dobrou noc. --Jarka D (diskuse) 3. 3. 2023, 22:48 (CET)