Měňavka úplavičná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxMěňavka úplavičná
alternativní popis obrázku chybí
trofozoiti E. histolytica se strávenými erytrocyty uvnitř
Vědecká klasifikace
Doména Eukaryota
Říše Amoebozoa
Kmen Entamoebida
Rod Entamoeba
Binomické jméno
Entamoeba histolytica
Schaudinn; 1903
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica) je parazitický prvok z říše Amoebozoa. Způsobuje lidskou měňavkovou úplavici a dále např. onemocnění jater. Vyskytuje se kosmopolitně, nejvíce v rozvojových zemích (Mexiko, Vietnam, Indie, Egypt), kde je rozšířená díky špatné hygieně a teplému a vlhkému klimatu. Hlavním hostitelem je člověk, ale infikováni mohou být vzácně i psi, kočky a hlodavci. Přenáší se alimentární cestou značně odolnými cystami (fekálním znečištěním potravin a pitné vody). Nemá mezihostitele ani zvířecí rezervoár. Pokud napadne střevní sliznici, způsobuje střevní amébózu, invazivní kmeny mohou proniknout do tkání a způsobit extraintestinální amébózu. Většina infekcí je formou asymptomatického nosičství, pouze 10 % onemocnění je symptomatických. U dětí je invazivní amébóza velmi vzácná.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stádium trofozita dosahuje velikosti 10–40 µm. Cytoplazma je bohatá na vakuoly různých velikostí a rozličných funkcí. Tyto vakuoly vznikají při fagocytóze, případně představují lyzozomy či různá zbytková tělíska. Studiem ultrastruktury nebyla potvrzena přítomnost Golgiho aparátu a endoplazmatického retikula. Jejich funkci zastává systém specializovaných vakuol. Buněčné jádro neobsahuje klasické jadérko. V jádru se centrálně nachází karyosom a periferně jsou uložena granula chromatinu plnící funkci jadérka. Ribosomy se v buňce shlukují do řetízků. Entamoeba histolytica má relikty po mitochondrii nazývané mitosomy[2]. Mitosomy mají dvojitou membránu a neobsahují DNA. V mitosomu E. histolytica byla popsána dráha pro metabolizmus síry[3].

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Infekce se přenáší pozřením cyst fekálně kontaminovaným jídlem. Cysta je odolná vůči žaludečním šťávám a putuje do tenkého střeva, kde excystuje. Dělí se na 4 a poté na 8 améb, které putují do tlustého střeva. Většina améb (forma minuta) se živí bakteriemi ve střevě a ve formě cyst je vylučována stolicí, ale při větším množství infekce se některé přichytí ke sliznici a vytváří léze o tvaru široké láhve s úzkým hrdlem (forma magna).[1]

Patogeneze[editovat | editovat zdroj]

Entamoeba histolytica způsobuje některá významná onemocnění, např. ve střevě měňavkovou úplavici čili dyzenterii a v játrech amébové abscesy. Ročně onemocní amébovou úplavicí desítky miliónů lidí a desetitisíce jich umírají. V ČR je toto onemocnění vzácné a obvykle jde o importy (viz cestovatelské průjmy).[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b GHAFFAR, Abdul. Microbiology and Immunology On-line: Parasitology [online]. University of South Carolina, School of Medicine [cit. 2010-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Tovar, J. et al (1999). The mitosome, a novel organelle related to mitochondria in the amitochondrial parasite Entamoeba histolytica
  3. Mi-ichi, F. et al (2009). Mitosomes in Entamoeba histolytica contain a sulfate activation pathway
  4. VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.