Dálnice D10

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z R10)
Skočit na: Navigace, Hledání
Dálnice D10
CZ traffic sign IS16a - D10.svg
CZ traffic sign IS17 - E65.svg CZ traffic sign IS17 - E442.svg
Mapa
Motorway D10-CZ map.svg
Základní údaje
Provozovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Začátek dálnice: Praha
(50°7′ s. š., 14°34′34″ v. d.)
Konec dálnice: Ohrazenice
(50°35′47″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
Celková délka: 71 km
v provozu: 71 km
Region:
Březina, silnice R10, most přes Žehrovku, z Drábských světniček.jpg
Dálnice D10 u Březiny.
Průběh dálnice
    CZ traffic sign IZ1a.svg Začátek dálnice CZ traffic sign IS17 - E55.svg
    IP15c-INFZN.svg U+25BC.svg Začátek zpoplatněného úseku (platí pouze pro elektronické mýtné)
    AB-Kreuz-grün.svg (1) Satalice CZ traffic sign IS16a - D0.svg CZ traffic sign IS17 - E55.svg CZ traffic sign IS17 - E65.svg
    Zeichen 314.svg U+25C0.svg Odpočívka Horní Počernice
    Zeichen 314.svg AB-Tank.svg U+25B6.svg Odpočívka Horní Počernice
    AB-AS-grün.svg (3) Radonice
    == Hranice mezi Hlavním městem Prahou a Středočeským krajem
    CZ-E11f S časovým poplatkem a mýtným (2016).jpg U+25BC.svg Začátek zpoplatněného úseku (dálniční kupón, elektronické mýtné již platí)
    AB-AS-grün.svg (10) Brandýs nad Labem SilniceII101.svg
    AB-Brücke.svg Most přes Labe (350 m)
    AB-AS-grün.svg (14) Stará Boleslav SilniceII610.svg
    AB-AS-grün.svg (17) Hlavenec
    Zeichen 314.svg AB-Tank.svg U+25C0.svgU+25B6.svg Odpočívka U Čtyř kamenů
    AB-AS-grün.svg (21) Tuřice
    AB-Brücke.svg Most přes Jizeru (450 m)
    AB-AS-grün.svg (27) Benátky nad Jizerou
    AB-AS-grün.svg (33) Brodce SilniceII275.svg
    Zeichen 314.svg AB-Tank.svg U+25C0.svgU+25B6.svg Odpočívka Brodce
    CZ-E11b S časovým poplatkem (2016).jpg U+25B2.svg Konec zpoplatněného úseku (jen pro dálniční kupón, elektronické mýtné platí dál
    AB-AS-grün.svg (39/40) Bezděčín SilniceI16.svg SilniceI38.svg
    AB-Brücke.svg Most přes železnici Nymburk - Mladá Boleslav (12 m)
    Zeichen 314.svg AB-Tank.svg U+25C0.svgU+25B6.svg Odpočívka Podchlumí
    AB-Brücke.svg Most přes Klenici (42 m)
    AB-AS-grün.svg (44) Mladá Boleslav SilniceI16.svg
    AB-Brücke.svg Most přes železnici Mladá Boleslav - Stará Paka (44 m)
    AB-AS-grün.svg (46) Kosmonosy SilniceI38.svg
    CZ-E11f S časovým poplatkem a mýtným (2016).jpg U+25BC.svg Začátek zpoplatněného úseku (dálniční kupón, elektronické mýtné již platí)
    Zeichen 314.svg AB-Tank.svg U+25C0.svg Odpočívka Bakov nad Jizerou
    AB-Brücke.svg Most přes železnici Bakov nad Jizerou - Kopidlno (60 m)
    AB-AS-grün.svg (53) Bakov nad Jizerou SilniceII276.svg
    AB-AS-grün.svg (57) Mnichovo Hradiště SilniceII268.svg
    AB-AS-grün.svg (63) Březina SilniceII610.svg
    AB-Brücke.svg Most přes Žehrovku a železnici Praha - Turnov (290 m)
    AB-Brücke.svg Most přes Jizeru (343 m)
    == Hranice mezi Středočeským krajem a Libereckým krajem
    AB-AS-grün.svg (67) Svijany SilniceII279.svg
    Zeichen 314.svg AB-Tank.svg U+25C0.svgU+25B6.svg Odpočívka Příšovice
    AB-Kreuz-blaugrün.svg (71) Ohrazenice SilniceI35.svg CZ traffic sign IS17 - E442.svg
    CZ-E11f S časovým poplatkem a mýtným (2016).jpg U+25B2.svg Konec zpoplatněného úseku
    CZ traffic sign IZ1b.svg Konec dálnice SilniceI10.svg SilniceI35.svg CZ traffic sign IS17 - E65.svg CZ traffic sign IS17 - E442.svg

Dálnice D10 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R10[1][2]) je dálnice, která vede z Prahy přes Mladou Boleslav do Turnova, kde končí a napojuje se do silniční sítě.

Popis trasy dálnice[editovat | editovat zdroj]

Dálnice D10 je zcela dokončená dálnice vedoucí z Prahy přes Mladou Boleslav do Turnova. Je dlouhá 71 km a je v celé své délce čtyřpruhová.

Po dálnici je v úseku od Prahy po Turnov, přesněji od mimoúrovňové křižovatky Satalice po konec dálnice u Turnova, vedena evropská silnice E65. V koncovém úseku dálnice, od mimoúrovňové křižovatky Ohrazenice po konec dálnice u Turnova, je po dálnici vedena ještě evropská silnice E442.

Úsek od Prahy po Mladou Boleslav[editovat | editovat zdroj]

Dálnice D10 začíná volným navázáním na Vysočanskou radiálu v Praze mezi Satalicemi a Kyjemi před mostem přes železniční trať Praha - Turnov. Po asi 0,5 km se nachází mimoúrovňová křižovatka Satalice, kde se s dálnicí D10 kříží dálnice D0. Od této křižovatky dále je po dálnici současně vedena i evropská silnice E65. Dálnice pokračuje kolem Horních Počernic, kterým vytváří severní dálniční obchvat. Za hranicemi Prahy se potom stáčí na severovýchod k Brandýsu nad Labem. Souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav dálnice obchází z jihovýchodu a východu, přičemž současně přechází po mostu dlouhém 350 m přes Labe. Severovýchodně od Staré Boleslavi protíná rozsáhlý lesní komplex a po mostě dlouhém 450 m přechází přes řeku Jizeru, přičemž dále vede až po Bezděčín v údolí řeky Jizery. Přitom prochází jihovýchodně kolem Benátek nad Jizerou za nimiž se stáčí na sever. U Bezděčína se dálnice odklání od toku řeky Jizery a stáčí se na severovýchod, aby vytvořila východní obchvat Mladé Boleslavi a Kosmonos. V úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou Mladá Boleslav a mimoúrovňovou křižovatkou Kosmonosy vede dálnice v těsné blízkosti továrního areálu společnosti Škoda Auto.

V úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou Bezděčín a mimoúrovňovou křižovatkou Komonosy jsou po dálnici vedeny v peáži dvě silnice I. třídy, a to silnice I/16 v úseku od mimoúrovňové křižovatky Bezděčín (exit 39/40) po mimoúrovňovou křižovatku Mladá Boleslav (exit 44) a silnice I/38 v úseku od mimoúrovňové křižovatky Bezděčín (exit 39/40) po mimoúrovňovou křižovatku Kosmonosy (exit 46).

Tato část dálnice je postavena ve třech různých kategoriích, a to v kategorii R 24,5/100 v úseku od začátku dálnice po mimoúrovňovou křižovatku Satalice, v kategorii R 26,5/100 od mimoúrovňové křižovatky Satalice po mimoúrovňovou křižovatku Brandýs nad Labem a v kategorii S 24,5/100 od mimoúrovňové křižovatky Brandýs nad Labem po mimoúrovňovou křižovatku Kosmonosy.[3][4]

Úsek od Mladé Boleslavi po Turnov[editovat | editovat zdroj]

Za Mladou Boleslaví a Kosmonosy dálnice ze západu obchází přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos a vrací se do údolí Jizery. Podél řeky Jizery již dálnice povede až do Turnova. Prochází jihovýchodně kolem Benátek nad Jizerou a následně jihovýchodně kolem Mnichova Hradiště. Následně u Březiny překonává po mostě dlouhém 290 m potok Žehrovku a železniční trať Praha - Turnov a u Svijan po mostě dlouhém 343 m řeku Jizeru. Před Turnovem se nachází mimoúrovňová křižovatka Ohrazenice, kde do dálnice zaúsťuje silnice I/35 vedená jako silnice pro motorová vozidla od Liberce. Současně je od této křižovatky po dálnici vedena i evropská silnice E442. Za mimoúrovňovou křižovatkou Ohrazenice dálnice D10 končí volným přechodem na silnici I/10 a silnici I/35 vedené v peáži.

V krátkém koncovém úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou Ohrazenice a koncem dálnice je po dálnici vedena v peáži silnice I/35.

Tato část dálnice je postavena ve dvou různých kategoriích, a to v kategorii S 24,5/100 v úseku od mimoúrovňové křižovatky Kosmonosy po mimoúrovňovou křižovatku Březina a v úseku od mimoúrovňové křižovatky Svijany po mimoúrovňovou křižovatku Ohrazenice a v kategorii R 24,5/100 od mimoúrovňové křižovatky Březina po mimoúrovňovou křižovatku Svijany.[3]

Historie výstavby[editovat | editovat zdroj]

První úvahy o dálnici D10 se objevují na začátku 60. let 20. století, tehdy však ještě jako o rychlostní silnici R10[1][2]. Součástí sítě dálnic a rychlostních silnic se stala v roce 1963 přijetím koncepce dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací.[5][3] Původně byla plánována jako čtyřpruhová rychlostní silnice v úseku Praha - Mladá Boleslav - Turnov a jako dvoupruhová rychlostní silnice v úseku Turnov - Harrachov - Polsko.

Výstavba dnešní dálnice D10 byla zahájena v roce 1967[6] stavbou 8 km dlouhého úseku mezi Bezděčínem a Chudoplesy. V průběhu 70. let 20. století byly postupně zahájeny stavby všech úseků mezi Prahou a Mladou Boleslaví a úseku mezi Chudoplesy a Březinou.[3][7]

Prvním úsekem otevřeným pro veřejnost byl 6 km dlouhý úsek mezi Starou Boleslaví a Tuřicemi zprovozněný v roce 1972. V roce 1975 následovalo zprovoznění obchvatu Mladé Boleslavi, tj. úseku mezi Bezděčínem a Chudoplesy. V letech 1977 až 1980 byly postupně zprovozněny úseky mezi Tuřicemi a Bezděčínem, čímž byl zprovozněn souvislý tah mezi Starou Boleslaví a Mladou Boleslaví. Poslední úsek mezi Prahou a Mladou Boleslaví, tedy úsek mezi Prahou a Starou Boleslaví, byl zprovozněn v roce 1981.[3][7]

Stavba zbývající části dálnice mezi Mladou Boleslaví a Turnovem byla po jednotlivých dílčích úsecích postupně zahájena v průběhu 80. let 20. století (s výjimkou úseku mezi Chudoplesy a Březinou, který byl zahájen již v roce 1978). Zprovoznění této části dálnice probíhalo rovněž postupně, a to vždy po na sebe navazujících úsecích jak od Mladé Boleslavi, tak i od Turnova. Jako první byla v roce 1981 zprovozněna část úseku mezi Chudoplesy a Březinou, a to od Chudoples po Bakov nad Jizerou. Zbývající část tohoto úseku byla postupně zprovozněna do roku 1985. Mezitím byla v roce 1982 zprovozněna mimoúrovňová křižovatka Ohrazenice, na který v roce 1985 navázal předchozí asi 1,5 km dlouhý úsek mezi Příšovicemi a Ohrazenicemi a v roce 1986 asi 2 km úsek mezi Svijany a Příšovicemi. Obě části dálnice byly propojeny v roce 1992 zprovozněním posledního úseku mezi Březinou a Svijany.[3][7]

Jako poslední byla postavena mimoúrovňová křižovatka Satalice, která nahradila dosavadní provizorní napojení na dálnici D0. Stavba křižovatky byla zahájena spolu se stavbou první části Vysočanské radiály v roce 2005. Křižovatka byla zprovozněna v roce 2011.[3]

V rámci přehodnocení koncepce výstavby dálnic a rychlostních silnic provedené v první polovině 90. let 20. století bylo pokračování od Turnova směrem na Harrachov a Polsko z vyškrtnuto, čímž se dnešní dálnice D10 stala zcela dokončenou. Pokračování dálnice od mimoúrovňové křižovatky Ohrazenice k Dolánkům tak už nebylo realizováno. Místo toho byl v letech 1998 až 2000 na konec dálnice navázán čtyřpruhový úsek silnic I/10 a I/35 (vedeny v peáži), který zaústil do již dříve zprovozněného průtahu městem Turnov.[7]

Na přelomu 90. let 20. století a začátku 21. století proběhla takřka v celé délce dálnice rekonstrukce povrchu a oprava mostů. V letech 1999 až 2000 byl rekonstruován úsek dálnice mezi Starou Boleslaví a Svijany, v letech 2002 a 2003 úsek mezi Svijany a Turnovem a v letech 2006 až 2007 pak proběhla rekonstrukce zbývající části mezi Prahou a Starou Boleslaví.[3][7]

Přehled postupu výstavby a zprovoznění dálnice D10
Úsek Staničení (km) Délka Zahájení stavby Zprovoznění
Praha-Satalice - hranice města 0,000 - 3,721 3,721 km 1978 1981 a 2011
Praha - Brandýs nad Labem 3,721 - 9,778 6,057 km 1976 1981
Brandýs nad Labem - Stará Boleslav 9,778 - 14,634 4,856 km 1975 1981
Stará Boleslav - Tuřice 14,634 - 20,654 6,020 km 1970 1972
Tuřice - Předměřice nad Jizerou 20,654 - 24,073 3,419 km 1974 1977
Předměřice nad Jizerou - Benátky nad Jizerou 24,073 - 27,173 3,100 km 1975 1977
Benátky nad Jizerou - Kbel 27,173 - 29,218 2,045 km 1976 1979
Kbel - Brodce 29,218 - 32,518 3,300 km 1977 1979
Brodce - Písková Lhota 32,518 - 35,618 3,100 km 1978 1980
Písková Lhota - Bezděčín 35,618 - 40,123 4,505 km 1978 1980
Bezděčín - Chudoplesy 40,123 - 48,749 8,626 km 1967 1975
Chudoplesy - Březina 48,749 - 62,748 13,999 km 1978 1985
Březina - Svijany 62,748 - 66,596 3,848 km 1985 1992
Svijany - Příšovice 66,596 - 68,696 2,100 km 1983 1986
Příšovice - Ohrazenice 68,696 - 70,372 1,676 km 1980 1985
MÚK Ohrazenice 70,372 - 71,565 13,999 km 1980 1982

Připravované projekty[editovat | editovat zdroj]

Dálnice D10 je podle současné koncepce dálniční sítě dokončena v celé své délce. Všechny připravované projekty se tudíž týkají pouze stavebních úprav již hotových úseků.

Dálnice D10 je, coby převedená rychlostní silnice R10, dálnicí II. třídy,[8] a splňuje tudíž pouze mírnější normy a požadavky. Ředitelství silnic a dálnic však plánuje postupnou úpravu dálnic II. třídy tak, aby se jejich úroveň sjednotila s úrovní dálnic I. třídy.[2] Při jednotlivých větších rekonstrukcích tak bude dálnice současně upravována podle norem a požadavků pro dálnice I. třídy.

V současnosti jsou připravovány dva projekty úpravy stávající dálnice D10. První se týká úseku u Prahy, konkrétně mimoúrovňové křižovatky Radonice (exit 3). Připravuje se její celková úprava, neboť v současnosti je křižovatka přetížena, kvůli čemuž se na dálnici tvoří kolony odbočujících vozidel. Druhý projekt se týká úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou Bezděčín (exit 39/40) a mimoúrovňovou křižovatkou Kosmonosy (exit 46). Připravuje se úprava jednotlivých dnes již kapacitně nevyhovujících mimoúrovňových křižovatek a prověřují se možnosti rozšíření dálnice v tomto úseku na šestipruhovou komunikaci.

Zpoplatnění[editovat | editovat zdroj]

Dálnice D10 poblíž Mnichova Hradiště.
Dálnice D10 před mimoúrovňovou křižovatkou Ohrazenice.

Použití dálnice je zpoplatněno, a to jak v systému časového zpoplatnění[9] tak i v systému elektronického mýtného[10]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V systému časového zpoplatnění je dálnice D10 zpoplatněna pouze v úseku od mimoúrovňové křižovatky Radonice (exit 3) po mimoúrovňovou křižovatku Bezděčín (exit 39/40) a úseku od mimoúrovňové křižovatky Kosmonosy (exit 46) po konec dálnice u Turnova za mimoúrovňovou křižovatkou Ohrazenice (exit 71). Zbývající úseky u Prahy a u Mladé Boleslavi zpoplatněny nejsou.[11][12] V systému elektronického mýtného je dálnice D10 zpoplatněna v celé své délce, tedy od začátku dálnice v Praze před mimoúrovňovou křižovatkou Satalice (exit 1) po konec dálnice u Turnova za mimoúrovňovou křižovatkou Ohrazenice (exit 71).[13]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Použití dálnice D10 je zpoplatněno od 1. ledna 1995, tedy od zavedení poplatků za užívání dálnic a silnic dálničního typu.[14] V době zavedení zpoplatnění byla dálnice D10 zpoplatněna pouze v úseku od mimoúrovňové křižovatky Radonice (exit 3) po konec dálnice u Turnova za mimoúrovňovou křižovatkou Ohrazenice. Počáteční úsek v Praze po mimoúrovňovou křižovatku Radonice zpoplatněn nebyl.[15].

Od svého zavedení bylo zpoplatnění dálnic a silnic dálničního typu předmětem několika změn, které se projevily i na míře zpoplatnění dálnice D10.

Nejdříve byl dodatečně vyňat ze zpoplatněných úseků ještě úsek od mimoúrovňové křižovatky Bezděčín (exit 39/40) po mimoúrovňovou křižovatku Kosmonosy (exit 46), tedy obchvat Mladé Boleslavi.[16]

Nejvýraznější změnou bylo opuštění dosavadního jednotného systému zpoplatnění prostřednictvím poplatku za užívání dálnic a silnic dálničního typu a od 1. ledna 2007 jeho nahrazení dvěma systémy zpoplatnění, a to systémem časového zpoplatnění a systémem elektronického mýta.[17] Existence dvou systémů zpoplatnění se projevila i na míře zpoplatnění dálnice D10. Zatímco v systému časového zpoplatnění nedošlo k žádným změnám a nezpoplatněné úseky zůstaly zcela zachovány, tak v systému elektronického mýta byla dálnice zpoplatněna v celé své délce.

K další změně došlo 1. ledna 2011, odkdy byla dálnice D10 zpoplatněna v celé své délce i v systému časového zpoplatnění.[18][19][20]

Poslední změna nastala 1. ledna 2016 a týká se opět systému časového zpoplanění, odkdy je počáteční úsek od Prahy po mimoúrovňovou křižovatku Radonice (exit 3), jakož i úsek od mimoúrovňové křižovatky Bezděčín (exit 39/40) po mimoúrovňovou křižovatku Kosmonosy (exit 46) opět nezpoplatněn.[11][21] Důvodem, proč byly oba úseky opět vyjmuty z časového zpoplatnění, je jednak skutečnost, že oba slouží zároveň jako dálniční obchvat Horních Počernic a Satalic v případě prvního úseku a Mladé Boleslavi a Kosmonos v případě druhého úseku, jednak skutečnost, že u Bezděčína je po dálnici vedena v peáži silnice I/16.[22]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Restaurace Letadlo na odpočívce Bakov nad Jizerou.

První zajímavostí je umístění začátku dálnice. Dálnice D10 totiž nezačíná na mimoúrovňové křižovatce Satalice, tedy v místě křížení s dálnicí D0, jak je tomu obvyklé např. u dálnice D5, dálnice D6 nebo u dálnice D11 a jak je plánováno i u dálnice D3, dálnice D4, dálnice D7 a dálnice D8, nýbrž asi 0,5 km před ní, kde volně navázuje na Vysočanskou radiálu. Nultý kilometr, a tedy i začátek dálnice, se nachází v polích mezi Satalicemi a Kyjemi před mostem přes železniční trať Praha - Turnov. Tento zvláštně umístěný začátek dálnice D10 vznikl při dostavbě mimoúrovňové křižovatky Satalice, neboť do té doby se za součást dnešní dálnice D10 považovalo i provizorní napojení na dálnici D0 a nultý kilometr se nacházel na mimoúrovňové křižovatce Černý Most. Aby se nemuselo upravovat staničení celé dálnice D10, tak se začátek dálnice upravil na úkor Vysočanské radiály.

Další zajímavostí je odpočívka Bakov nad Jizerou ve směru z Prahy na Turnov. Na této odpočívce je totiž od roku 1986 umístěné vyřazené letadlo Československých aerolinií zn. Iljušin Il-18D. Letadlo slouží jako restaurace a motorest.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Čl. II. bod 2 zákona č. 268/2015 Sb.
  2. a b c Nové pojetí dálniční sítě [online]. Ministerstvo dopravy. Dostupné online.  
  3. a b c d e f g h ceskedalnice.cz [online]. . Kapitola Dálnice D10. Dostupné online.  
  4. Dálnice-Silnice.cz [online]. . Kapitola Vysočanská radiála. Dostupné online.  
  5. Usnesení vlády Československé socialistické republiky z 10. dubna 1963, č. 286.
  6. ČIHÁK, Miloš; HAK, František; HLADKÁ, Jolana, a kol. Páteřní síť silnic a dálnic v ČR [online]. Agentura Lucie ve spolupráci se Společností pro rozvoj silniční dopravy, 2013. Kapitola Historie výstavby silnic a dálnic v ČR, s. 22-23. Dostupné online. ISBN 978-80-87138-52-6.  
  7. a b c d e Dálnice-Silnice.cz [online]. . Kapitola Dálnice D10. Dostupné online.  
  8. Čl. II bod. 2 písm. a) zákona č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
  9. § 20 odst. 1 a 2 ve spojení s § 21 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
  10. § 20 odst. 1 a 2 ve spojení s § 22 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
  11. a b § 6 ve spojení s přílohou č. 2 vyhlášky č. 306/2015 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem.
  12. Státní fond dopravní infrastruktury. Mýto a dálniční kupóny [online]. 2016. Kapitola Zpoplatněné úseky. Dostupné online.  
  13. § 2 ve spojení s přílohou č. 1 vyhlášky č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným.
  14. Čl. I bod 2 zákona č. 134/1994 Sb., kterým byly do zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích vloženy §§ 6a a 6b upravující poplatek za užívání dálnic a silnic dálničního typu.
  15. Např. § 38 odst. 1 ve spojení s přílohou č. 4 vyhlášky č. 104/1997 Sb.
  16. Např. § 9 ve spojení s přílohou č. 2 vyhlášky č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací.
  17. Čl. I body 29 až 32 zákona č. 80/2006 Sb., kterým byla do zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vložena úprava časového zpoplatnění a elektronického mýta.
  18. Čl. I bod 12 vyhlášky č. 333/2010 Sb., kterým se změnila příloha č. 2 vyhlášky č. 527/2006 Sb.
  19. ZIKMUNDOVÁ, Markéta. Za dálnice se bude ve středních Čechách platit všude. Boleslav se bouří. iDNES.cz [online]. 24. leden 2011. Dostupné online.  
  20. BUKÁČEK, Ondřej. Na R10 jedině se známkou, zadarmo už totiž není. Deník [online]. 4. leden 2011. Dostupné online.  
  21. ČTK. Na čtyřech úsecích dálnic nebude potřeba od příštího roku známka. Novinky.cz [online]. 15. červen 2015. Dostupné online.  
  22. Některé dálniční obchvaty budou opět zdarma [online]. Česká televize, 15. června 2015. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]