Chudoplesy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chudoplesy
Příjezd do obce od Kosmonos
Příjezd do obce od Kosmonos
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Domů 76
Lokalita
PSČ 294 01
Obec Bakov nad Jizerou
Okres Mladá Boleslav
Katastrální území Chudoplesy (3,71 km²)
Zeměpisné souřadnice
Chudoplesy
Chudoplesy
Další údaje
Kód části obce 54801
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chudoplesy jsou malá vesnice v okrese Mladá Boleslav nedaleko Mladé Boleslavi. Nemají vlastní samosprávu, jsou jen jednou z částí města Bakov nad Jizerou.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Jméno vsi pochází z praslovanského slova plechj, které lze přeložit jako pleš, místo na hlavě „chudé na vlasy“. Stařešina vesnice měl tedy patrně řidší vlasy, místa s pleší a odtud byli označeni místní obyvatelé jako Chudopleši nebo Chudoplesi, což se postupem času pozměnilo na místní název Chudoplesy.

Stejně je tomu i v případě sousedního města Kosmonosy, Kosmý anebo kosmatý totiž z praslovanštiny znamená zarostlý, huňatý. Tamější obyvatelé na rozdíl od chudopleských zřejmě vynikali bujným porostem hlavy, a to včetně obočí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Chudoplesy mají velmi dlouhou historii, všeobecně se soudí, že její počátky spadají do období raného feudalismu a souvisejí s rozmachem kmene Charvátů. Písemné zmínky z konce 13. století mluví o tom, že Chudoplesy ještě s několika dalšími vesnicemi v okolí získali Vartemberkové. Údajně zde stávala i tzv. chudopleská tvrz, avšak o místě, kde stála, nejsou žádné bližší informace. V 2. polovině 15. století byla ves v držení Heřmana ze Zvířetic, pána na blízkém hradu Zvířetice tyčícím se na kopci na druhém břehu řeky Jizery. Hrad je dnes zpustlý a v podstatě jde o zříceninu.

O dalších sto let později se pány zvířetického panství stávají opět Vartemberkové, přesněji řečeno jejich kamenická větev. Krátce po bitvě na Bílé hoře přechází do majetku Valdštejnů. Zajímavá je skutečnost, že místní hostinec (zmíněn např. v roce 1580 v souvislosti se sporem o dodávky piva s hospodou v sousední vsi Trenčín), proslul za dob Valdštejnů díky tomu, že právě příslušníci tohoto šlechtického rodu zde pravidelně zastavovali a přespávali na cestách z Prahy směrem na svůj nedaleký mnichovohradištský zámek.

Dle tereziánského katastru z poloviny 18. století náleželo ke vsi okolo 60 ha pozemků – polí, lesů a luk.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos
  • Socha svatého Jana Nepomuckého stojí v jižní části vsi

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]