Studénka (Bakov nad Jizerou)
| Studénka | |
|---|---|
 Zámek Studénka | |
| Lokalita | |
| Charakter | samota |
| Obec | Bakov nad Jizerou |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°27′13″ s. š., 14°58′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bakov nad Jizerou (9,17 km²) |
| PSČ | 294 01 |
| Počet domů | 1 (2021)[2] |
  Studénka | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 300101 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Studénka je samota, část města Bakov nad Jizerou v okrese Mladá Boleslav. Stojí asi 3,8 kilometru jihovýchodně od Bakova nad Jizerou.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1297.[3]
V letech 1869–1880 byla samota součástí obce Horka, v roce 1890 součástí obce Koprník, v letech 1900–1950 součástí obce Koprník-Násedlnice a v roce 1961 součástí města Bakov nad Jizerou.[4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 93 | 140 | 113 | 97 | 131 | 182 | 137 | 77 | 59 | 37 | 27 | 4 | 1 | 4 | 1 |
| Počet domů | 5 | 5 | 5 | 4 | 5 | 5 | 5 | 6 | 5 | 2 | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
Zámek[editovat | editovat zdroj]
Nachází se zde dvoukřídlý renezanční zámek na místě tvrze, kde je prvně připomínán Vlastibor ze Studénky v roce 1297.[7] Tehdy byl součástí uváděné velké tvrze i pozdně románský kostel. Další známý majitel tvrze byl Viecek ze Studénky, o kterém se je první doklad k roku 1370, za vlády Karla IV. Vedle lokálních nižších šlechticů byl mezi majiteli tvrze i člen panského stavu Hynek Berka z Dubé a k roku 1391 Jan Lišč ze Zásady majetkově významně zastoupený nižší šlechtic v kraji. Mezi lety 1452 až 1497 byli majiteli tvrze Zajícové z Hazmburka a poté Jan ze Šelmberka.[8]
V první polovině 16. století se majiteli stali Vančurové z Řehnic, Jiřík Vančura v roce 1543 přestavěl tvrz na menší renesanční zámek, vyzdobený psaníčkovým sgrafitem. Vančurovský majetek byl tehdy spojen s hradem Valečov. V roce 1623 se stalo panství a usedlost Studénka majetkem Albrechta z Valdštejna, který zdejší majetek postoupil svému bratranci Maxmiliánu z Valdštejna, zakladateli mnichovohradišťské větve rodu. Zámek již sloužil pouze jako správní budova hraběcího statku, v tomto duchu probíhaly i další úpravy na konci 17. století. Valdštejnové Studénku vlastnili až do 20. století, kdy statek vlivem pozemkové reformy agrárníků získala ve 20. letech firma Schöller z Kosmonos.
Od sedmdesátých let 20. století docházelo postupně k destrukci celého objektu, po roce 2000 se již jednalo o jeho demolici. Impulzem k zahájení alespoň nejnutnějších záchranných prací byla změna vlastnictví objektu. Nový soukromý vlastník začal proměňovat lokalitu a přilehlé zbylé hospodářské budovy v soukromý ranč, o zámek však neprojevoval významněji zájem. Budova byla nicméně staticky zajištěna a z dotací v režii NPÚ byla zbudována nová střecha. V části lokality zároveň proběhl záchranný archeologický průzkum při němž byly objeveny zbytky románského kostela s kryptou.
Součástí zámku ve Studénce byl i gotický pískovcový portál v jihovýchodní části zámku. Ten byl odcizen v roce 2004, později byl lokalizován u soukromého vlastníka v obci Kobylnice na Mladoboleslavsku. Tento stav nebyl dosud dořešen. Zámek a tvrz Studénka přesto patří k významným dokladům malého šlechtického sídla a zemědělského podnikání v období raného novověku.
Kostel sv. Václava[editovat | editovat zdroj]
Kostel stál severozápadně od zámku, u odbočky na příjezdovou komunikaci.[9] Do husitských válek byl kostel farní; později byl spravován z Bakova nad Jizerou.[9] Loď obdélného kostela s trojbokým závěrem byla zbořena v roce 1836 a zdivo použito na výstavbu ovčína.[9] Ještě v roce 1846 zde stála sakristie, později také zbořená.[8] J. Šimák na základě archeologického průzkumu provedeného kolem roku 1930 uvádí, že kostel byl románský, z lomového kamene, o délce chóru 8,5 m. Archeologický průzkum z roku 2005 potvrdil zbytky kostela.[9]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Narodil se zde Karel Chodounský (1843–1931), lékař a alpinista
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 132.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Záznam ve Státním archeologickém seznamu. isad.npu.cz [online]. [cit. 2022-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-10.
- ↑ a b ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 565–570.
- ↑ a b c d základy kostela sv. Václava - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-07-10]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Studénka na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Studénka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Studénka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
