Studénka (Bakov nad Jizerou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Studénka
Zámek Studénka
Zámek Studénka
Lokalita
Charaktersamota
ObecBakov nad Jizerou
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 (2021)[1]
Katastrální územíBakov nad Jizerou (9,17 km²)
PSČ294 01
Počet domů1 (2021)[2]
Studénka
Studénka
Další údaje
Kód části obce300101
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studénka je samota, část města Bakov nad Jizerou v okrese Mladá Boleslav. Stojí asi 3,8 kilometru jihovýchodně od Bakova nad Jizerou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1297.[3]

V letech 1869–1880 byla samota součástí obce Horka, v roce 1890 součástí obce Koprník, v letech 1900–1950 součástí obce Koprník-Násedlnice a v roce 1961 součástí města Bakov nad Jizerou.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 93 140 113 97 131 182 137 77 59 37 27 4 1 4 1
Počet domů 5 5 5 4 5 5 5 6 5 2 2 1 1 1 1

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde dvoukřídlý renezanční zámek na místě tvrze, kde je prvně připomínán Vlastibor ze Studénky v roce 1297.[7] Tehdy byl součástí uváděné velké tvrze i pozdně románský kostel. Další známý majitel tvrze byl Viecek ze Studénky, o kterém se je první doklad k roku 1370, za vlády Karla IV. Vedle lokálních nižších šlechticů byl mezi majiteli tvrze i člen panského stavu  Hynek Berka z Dubé a k roku 1391 Jan Lišč ze Zásady majetkově významně zastoupený nižší šlechtic v kraji. Mezi lety 1452 až 1497 byli majiteli tvrze Zajícové z Hazmburka a poté Jan ze Šelmberka.[8]

V první polovině 16. století se majiteli stali Vančurové z Řehnic, Jiřík Vančura v roce 1543 přestavěl tvrz na menší renesanční zámek, vyzdobený psaníčkovým sgrafitem. Vančurovský majetek byl tehdy spojen s hradem Valečov. V roce 1623 se stalo panství a usedlost Studénka majetkem Albrechta z Valdštejna, který zdejší majetek postoupil svému bratranci Maxmiliánu z Valdštejna, zakladateli mnichovohradišťské větve rodu. Zámek již sloužil pouze jako správní budova hraběcího statku, v tomto duchu probíhaly i další úpravy na konci 17. století. Valdštejnové Studénku vlastnili až do 20. století, kdy statek vlivem pozemkové reformy agrárníků získala ve 20. letech firma Schöller z Kosmonos.

Od sedmdesátých let 20. století docházelo postupně k destrukci celého objektu, po roce 2000 se již jednalo o jeho demolici. Impulzem k zahájení alespoň nejnutnějších záchranných prací byla změna vlastnictví objektu. Nový soukromý vlastník začal proměňovat lokalitu a přilehlé zbylé hospodářské budovy v soukromý ranč, o zámek však neprojevoval významněji zájem. Budova byla nicméně staticky zajištěna a z dotací v režii NPÚ byla zbudována nová střecha. V části lokality zároveň proběhl záchranný archeologický průzkum při němž byly objeveny zbytky románského kostela s kryptou.

Součástí zámku ve Studénce byl i gotický pískovcový portál v jihovýchodní části zámku. Ten byl odcizen v roce 2004, později byl lokalizován u soukromého vlastníka v obci Kobylnice na Mladoboleslavsku. Tento stav nebyl dosud dořešen. Zámek a tvrz Studénka přesto patří k významným dokladům malého šlechtického sídla a zemědělského podnikání v období raného novověku.

Kostel sv. Václava[editovat | editovat zdroj]

Kostel stál severozápadně od zámku, u odbočky na příjezdovou komunikaci.[9] Do husitských válek byl kostel farní; později byl spravován z Bakova nad Jizerou.[9] Loď obdélného kostela s trojbokým závěrem byla zbořena v roce 1836 a zdivo použito na výstavbu ovčína.[9] Ještě v roce 1846 zde stála sakristie, později také zbořená.[8] J. Šimák na základě archeologického průzkumu provedeného kolem roku 1930 uvádí, že kostel byl románský, z lomového kamene, o délce chóru 8,5 m. Archeologický průzkum z roku 2005 potvrdil zbytky kostela.[9]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 132. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  7. Záznam ve Státním archeologickém seznamu. isad.npu.cz [online]. [cit. 2022-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-10. 
  8. a b ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 565–570. 
  9. a b c d základy kostela sv. Václava - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-07-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]