Studénka (Bakov nad Jizerou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Studénka
Zámek Studénka
Zámek Studénka
Lokalita
Charakter samota
Obec Bakov nad Jizerou
Okres Mladá Boleslav
Kraj Středočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 (2011)[1]
Katastrální území Bakov nad Jizerou (9,17 km²)
PSČ 294 01
Počet domů 1 (2011)[1]
Studénka
Studénka
Další údaje
Kód části obce 300101
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studénka je samota v okrese Mladá Boleslav; je součástí města Bakov nad Jizerou. Její poloha je asi 3,8 km na jihovýchod od Bakova nad Jizerou. Je zde evidována 1 adresa.[2] Trvale zde žije 1 obyvatel.[3]

Zámek Studénka[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dochovaná zmínka o existenci Studénky pochází z roku 1297. Nachází se zde dvoukřídlý renezanční zámek na místě tvrze, kde je prvně připomínán Vlastibor ze Studénky. Tehdy byl součástí uváděné velké tvrze i pozdně románský kostel. Další známý majitel tvrze byl Viecek ze Studénky, o kterém se je první doklad k roku 1370, za vlády Karla IV. Vedle lokálních nižších šlechticů byl mezi majiteli tvrze i člen panského stavu  Hynek Berka z Dubé a k roku 1391 Jan Lišč ze Zásady majetkově významně zastoupený nižší šlechtic v kraji.

V první polovině 16. století se majiteli stali Vančurové z Řehnic, Jiřík Vančura v roce 1543 přestavěl tvrz na menší renesanční zámek, vyzdobený psaníčkovým sgrafitem. Vančurovský majetek byl tehdy spojen s hradem Valečov. V roce 1623 se stalo panství a usedlost Studénka majetkem Albrechta z Valdštejna, který zdejší majetek postoupil svému bratranci Maxmiliánu z Valdštejna, zakladateli mnichovohradišťské větve rodu. Zámek již sloužil pouze jako správní budova hraběcího statku, v tomto duchu probíhaly i další úpravy na konci 17. století. Valdštejnové Studénku vlastnili až do 20. století, kdy statek vlivem pozemkové reformy agrárníků získala ve 20. letech firma Schöller z Kosmonos.

Zámek Studénka (2014)

Od 70. let 20. století docházelo postupně k destrukci celého objektu, po roce 2000 se již jednalo o jeho demolici. Impulzem k zahájení alespoň nejnutnějších záchranných prací byla změna vlastnictví objektu. Nový soukromý vlastník začal proměňovat lokalitu a přilehlé zbylé hospodářské budovy v soukromý ranč, o zámek však neprojevoval významněji zájem. Budova byla nicméně staticky zajištěna a z dotací v režii NPÚ byla zbudována nová střecha. V části lokality zároveň proběhl záchranný archeologický průzkum při němž byly objeveny zbytky románského kostela s kryptou.

Součástí zámku ve Studénce byl i gotický pískovcový portál v jihovýchodní části zámku. Ten byl odcizen v roce 2004, později byl lokalizován u soukromého vlastníka v obci Kobylnice na Mladoboleslavsku. Tento stav nebyl dosud dořešen. Zámek a tvrz Studénka přesto patří k významným dokladům malého šlechtického sídla a zemědělského podnikání v období raného novověku.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]