Valečov
| Valečov | |
|---|---|
 Letecký snímek Valečova | |
| Účel stavby | |
šlechtické sídlo | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 1. polovina 14. století |
| Stavebník | Valečovští z Valečova |
| Další majitelé | Valdštejnové aj. |
| Současný majitel | Obec Boseň |
| Poloha | |
| Adresa | severovýchodně od obce, Boseň,  Česko |
| Souřadnice | 50°30′38,37″ s. š., 15°1′35,36″ v. d. |
  Valečov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33753/2-1499 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valečov je zřícenina středověkého skalního hradu na území obce Boseň v okrese Mladá Boleslav. Stojí na skalních útvarech při západním okraji Českého ráje ve výšce okolo 320 m n. m. poblíž města Mnichovo Hradiště. Od roku 1967 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad ze dřeva založili po roce 1300 ve skalách Valečovští z Valečova. Protože rod patřil později k přívržencům Jana Žižky z Trocnova, byl hrad po husitských válkách dobyt a vypálen roku 1439 Jindřichem z Vartenberka. Pak byl postupně přestavěn z kamenů. Zůstal zde jen několik let do příchodu tažení Pražanů v letech 1443–1444. O několik let později roku 1472 zde žil Vaněk z Valečova, podkomoří královských měst v době kralování Jiřího z Poděbrad. Pak se začali majitelé hradu rychle střídat, až jej počátkem 17. století získal mocný rod Valdštejnů s celým panstvím. Šlechta zde nebydlela, sloužil jim jako správní středisko a v roce 1652 byl uváděn jako zpustlý.[2]
Ještě v 19. století v některých skalních světničkách přebývali místní chudí.[3] Obyvatelé byli nakonec násilně vystěhováni nařízením okresního hejtmanství v Mnichově Hradišti ze dne 5. října 1892.[4]
Od roku 1994 hrad vlastní obec Boseň, na jejímž území se nachází.[4] Natáčely se zde některé scény z pohádky Zdeňka Zelenky RumplCimprCampr, uvedené v premiéře v České televizi na Štědrý den v roce 1997.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Hrad tvořilo dominantní jádro na třech pískovcových žebrech se dvěma předhradími a rozsáhlým opevněným prostorem s velkým množstvím skalních světniček, které původně sloužilo jako zimoviště husitských polních vojsk. Ve skalních blocích pod hradním jádrem byla vytesána řada světniček a přístupová chodba na vrcholovou plošinu. Na středním bloku stál dřevěný či hrázděný Starý palác. Dochovaný Nový palác měl na nádvorní straně dva prevéty a arkýř. Během 16. století, kdy na hradě žili dva majitelé, byly oba paláce upraveny tak, aby každý měl vlastní vstup z nádvoří.[3]
Poblíž budovy zámku, uvnitř hradeb, stálo několik menších staveb, z nichž větší sloužila jako jídelna a ubytování pro ženy, dále zde bylo několik obydlí vytesaných ve skalách. Pod hradbami bylo podzámčí s řadou stavení a desítky skalních místností.
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Na Valečov vede červeně značená Zlatá stezka Českého ráje, která pokračuje na Klamornu a Drábské světničky, a zeleně značená pěší trasa na Branžež. Okolím vedou i další pěší a cyklistické značené trasy, asi 250 m od hradu je u silnice parkoviště. Areál je přístupný v sezóně za vstupné.[5]
| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 14 429 |
| 2016 | 14 963 |
| 2017 | 14 498 |
| 2018 | 13 855 |
| 2019 | 13 352 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-19]. Identifikátor záznamu 145415 : Hrad Valečov, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Česká republika: Stručný turistický průvodce. 1. vyd. Cheb: Music, 2002. 648 s. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Valečov, s. 554. Terminologický slovník.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Střední Čechy. Fotografie Viktor Sušický. 1. vyd. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 204 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Valečov, s. 141–143. Souběžný anglický text.
- ↑ a b Valečov [online]. Obec Boseň [cit. 2015-04-17]. Dostupné online.
- ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady: kapesní ilustrovaný průvodce: severní, východní a střední Čechy, Českosaské Švýcarsko, Kladsko. 1. vyd. Praha: Argo, 2002. 246 s. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Valečov, s. 165–166.
- ↑ Návštěvnost památek v krajích ČR 2017–2019 [online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2021-03-18]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl; ilustrace Jiří Louda, Ludvík Kopačka. 1. vyd. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 661 s. Kapitola Valečov – hrad, s. 491–494. 68000 výt. ; Erby a rodokmeny a jejich seznamy ; Obálka a vazba Josef Týfa.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Valečov, s. 580–581.
- VOJKOVSKÝ, Rostislav. Valečov: zřícenina hradu východně od Mnichova Hradiště. 1. vyd. Hukvaldy-Dobrá: [s.n.], 2012. 38 s. (Putujme po hradech a zámcích ; sv. 31). ISBN 978-80-87712-41-2. Název z obálky ; Nad názvem zeměpisné souřadnice ; Chronologický přehled.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 406 s. Kapitola Valečov hrad, s. 111–122.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valečov na Wikimedia Commons - Valečov na stránkách obce Boseň
