Drábské světničky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Drábské světničky

Zřícenina skalního hradu (kaple)
Základní informace
Výstavba 13. století
Zánik 14. století, 15. století
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa Severovýchodně od vsi Dneboh, Mnichovo Hradiště, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Drábské světničky
Red pog.svg
Drábské světničky
Další informace
Kód památky 32132/2-1781 (PkMnMISSezObr) (součást památky Hradiště Hrada a Klamorna, hrad Drábské světničky, zřícenina a archeologické stopy)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drábské světničky jsou pozůstatky původně dřevěného hradu na pískovcových blocích v katastrálním území Dnebohokrese Mladá Boleslav, 4 km východně od Mnichova Hradiště. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Český ráj, na území evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 a přírodní rezervace Příhrazské skály. Skalní pevnost byla vybudována na severozápadním okraji plošiny zvané Hrada v nadmořské výšce okolo 370 m n. m. (105–155 m nad tokem řeky Jizery). Hrad je od roku 1958 chráněn jako součást rozsáhlé nemovité kulturní památky, zahrnující širší prostor hradiště Hrada s přilehlou Klamornou.[1] Vlastníkem pozemku s areálem hradu je Česká republika, správu a péči o památku zajišťují Lesy České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Opevněné sídlo neznámého jména bylo podle archeologických pramenů založeno někdy ve druhé třetině 13. století, v průběhu výrazné kolonizační aktivity hradišťských cisterciáků. Drábské světničky s blízkou Klamornou a opevněním Staré Hrady u Příhraz alespoň zpočátku plnily funkci strážních bodů, střežících klášterní území i část pojizerské stezky. Početné archeologické nálezy dokládají existenci hradu až do 14. století a jen nevýrazně v 15. století, kdy je uvažováno o jeho obnovení během husitských válek.[2][3]

Využívání tesaných prostor v průběhu staršího novověku dokládají také historické petroglyfy. Některé nápisy z 16. a 17. století spolu s výpovědí písemných pramenů připouštějí schůzky členů jednoty bratrské a možný pobyt utrakvistických kněží. Okrajové partie některých skalních bloků a předpolí hradu pozměnila těžba pískovcových kvádrů.[2][4]

Popis památky[editovat | editovat zdroj]

Hrad byl vybudován na pěti respektive sedmi skalních blocích, oddělených úzkými puklinami. V několika výškových úrovních 15-40 m vysokých skal jsou dochovány dvě desítky tesaných prostor různých funkcí, zbytky pěti chodeb, tesané základy po sedmi dřevěných stavbách a pěti mostních konstrukcích a tesaný žlab dokládající ukotvení dřevěné palisády. Na okrajích skal lze místy rekonstruovat dřevěné ochozy, mezi bloky jsou dochované dráže po uzavření puklin. Dominantou celé dispozice byla mohutná roubená věž chránící vstup do hradu po visutém nebo padacím mostě. Středověký vstup byl veden od východu z bloků navazujících na souvislý skalní výchoz. Největší místností hradu je kaple – světnice s tesaným oltářem, odkrytým v roce 1921.[2][3][5]

Vchod do Drábských světniček

Turismus a návštěvní doba[editovat | editovat zdroj]

Drábské světničky jsou vyhledávaným cílem turistů. Dnešní turistický přístup vedený odspodu přitesanou skalní spárou vznikl nejspíše roku 1830, schodiště bylo rozšířeno ve dvacátých letech dvacátého století Klubem československých turistů.[3][2] Dnes je hlavní část vrcholových partií skalních bloků propojena soustavou žebříků a mostů (prohlídkový okruh).

Prohlídka hradu je bezplatná a probíhá bez průvodce. Prohlídková trasa začíná dřevěnou vstupní brankou, zrekonstruovanou v roce 2016. Tato část památky je pro návštěvníky přístupná vždy od 1. dubna do 31. října, v denních hodinách, s omezením při nepříznivém počasí.[2]

Nejkratší cesta ke skalnímu masívu vede po modré turistické značce od parkoviště Kavčina v obci Dneboh (0,6 km). Nejbližší vlaková zastávka v obci Březina na trati č. 070 Praha–Turnov je po žlutě značené cestě vzdálená od skalního hradu 2,5 kilometru.

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Horolezeckou oblast Drábské světničky tvoří severozápadní část Příhrazské vrchoviny mezi chatou Na Krásné vyhlídce a Klamornou. Ve skalním pásmu dlouhém dva kilometry bylo popsáno na 111 skalách 915 lezeckých cest.[6]

Na všech skalních blocích souvisejících s hradem Drábské světničky je veškerá horolezecká činnost z důvodu ochrany kulturní památky zakázána. Týká se objektů uvedených v databázi Českého horolezeckého svazu: Drábský masív, Partyzán, Drábský Sloup, Čtyřlístek a severní a východní stěna věže Dráb.[2]

Směrovník z Drábských světniček[editovat | editovat zdroj]

Sychrov 4 km

Březina 2 km

Žďár 3,5 km

Mnichovo Hradiště 4 km

větrná růžice

Žehrov 5 km

Dneboh 1 km

Boseň 3 km

Mužský 1 km


Drábské světničky
Drábské světničky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-04-05]. Katalogové číslo 143688 : Rovinné opevněné sídliště Hrada a Klamorna, hrad Drábské světničky, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. a b c d e f g Informační panel Hrad Drábské světničky (historie památky a návštěvní řád památkového objektu). Lesy ČR – LS Nymburk, 2017
  3. a b c JENČ, Petr; NECHVÍLE, Martin; PEŠA, Vladimír. Vrcholně středověké hrady v oblasti Příhrazské vrchoviny. In JENČ, Petr; ŠOLTYSOVÁ, Lenka. Pískovcový fenomén Českého ráje. Turnov : Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Křižánky, 2006. ISBN 80-902751-5-X. S. 189–200.
  4. JENČ, Petr, Vladimír PEŠA a Martin BARUS. Historické skalní rytiny v Českém ráji a českobratrský Kalich. Krkonoše. Jizerské hory. 2010, 38–40. ISSN 1214-9381.
  5. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha : Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Drábské světničky, s. 16–18.  
  6. Popis skalní oblasti

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Drábské světničky, s. 121–122.  
  • MENCLOVÁ, Dobroslava. Drábské světničky. Zprávy památkové péče XI-XII, s. 191–206. Praha : 1951–1952.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]