Příhrazské skály

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace
Příhrazské skály
Příhrazské skály u Drábských světniček
Datum vyhlášení 15. června 1999[1]
Vyhlásil Správa CHKO Český ráj
Kód ÚSOP 2025
Lokalita Boseň (k. ú. Mužský), Branžež, Březina (k. ú. Březina u Mnichova Hradiště), Kněžmost, Mnichovo Hradiště (k. ú. Dneboh, Olšina), Žďár (k. ú. Žďár u Mnichova Hradiště)
Výška 239-463 m n. m.
Výměra 519,27 ha[1]
Seznam CHÚ v okrese Mladá Boleslav
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Příhrazské skály
Příhrazské skály
Přírodní rezervace v Česku

Příhrazské skály se nacházejí východně od města Mnichovo Hradiště, jižně a západně od vesnice Příhrazyokrese Mladá Boleslav. Je zde komplex skalních měst na okraji pískovcové skalní plošiny. Dominantou je skalní útvar pojmenovaný Kobylí hlava. Uvnitř skalního města se nalézá vytesaná modlitebna Hynšta. Ta v 17. století sloužila jako úkryt Českým bratřím. V oblasti jsou i zbytky hrádků ze 13. století.[2]

Přírodní rezervace Příhrazské skály zde byla vyhlášena roku 1999, důvodem ochrany je významný komplex skal, přirozená a polopřirozená lesní společenstva, geomorfologicky cenné území.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Příhrazská vrchovina spadá pod Vyskeřskou vrchovinu v rámci Jičínské pahorkatiny. Nejvyšším místem oblasti je s 463,5 m n. m. kopec Mužský. Tento nezalesněný vrchol žíly olivinický nefelinitu je tektonickou krou přibližně o půl stupně ukloněnou k jihovýchodu. Tato skutečnost byla zjištěna porovnáním výšek povrchu kvádrových pískovců a úrovní vývěrů vody z jejich základů. Nejstaršími tvary Příhrazské vrchoviny jsou strukturní vyvýšeniny - pozůstatky strukturní plošiny. Skalní město Příhrazské skály čítá 178 věží. Většina z nich stojí v okrajích kaňonovitých údolí v čele tektonické kry. Čelo je lemováno pásem sesuvů podle rotačních smykových ploch. K největšímu sesuvu v nedávné minulosti došlo v červnu 1926. Jeho následkem byla zničena velká část obce Dneboh a poškozena okresní silnice do Olšiny.

Důsledkem sesuvů kerného typu je zvětšování puklin v rozsedliny, které umožňují vznik pseudozávrtů. V Příhrazských skalách jich najdeme kolem šedesáti. Nejznámější je pseudokrasová propast s rozsedlinou sahající do hloubky 22,5 metrů. která byla objevena v roce 1960 a ma jejíž dno o dva roky později sestoupil cestovatel Gustav Ginzel, majitel známého Hnojového domu na Jizerce.[3] V kaňonovitých údolích Krtola a Vlčí důl můžeme narazit na skalní brány, skalní oblouky a jeskyně. Jeskyně Krtola, zvaná též Sklep na Chodové, je největší jeskyní Českého ráje. Tato 40 metrů dlouhá jeskyně byla poprvé prozkoumána v 80. letech 19. století archeologem Josefem Ladislavem Píčem.[4]

Časté jsou zde žlábkové škrapy a železité inkrustace. Setkat se tu můžeme i se skalními hřiby. Vytvořily se zde nasycené hnědé půdy (kambizem eutrofní) s rankery (typickým a litickým) a na pískovcích kyselé arenosoly (kambizem arenická s podzolem arenickým). Zamokřené polohy zaujímají pseudogleje (typický a glejový) s gleji (typickým a organozemním), část rezervace také glejová organozem.[5]

Květena[editovat | editovat zdroj]

Na ploše rezervace převládají lesy s vysokým zastoupením přirozených lesních společenstev. Reliktní bory na vršcích skal, zakrslá teplomilná doubrava na spraši ve Starých Hradech a suťový les pod vrcholem Mužského, kde roste měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), se řadí k nejcennějším z nich. Zajímavým místem je ostrůvek stepní vegetace s kavylem Ivanovým (Stipa joannis) na skalní plošině Hrada. Představuje poslední vyznívající lokalitu termofytika v této části Českého ráje. Kromě něj zde byly pozorovány další zajímavé teplomilné druhy. Na Drábských světničkách roste skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). V inverzních roklích lze nalézt bučiny s přirozenou příměsí smrku a na skalních stěnách porosty vrance jedlového (Huperzia selago) a plavuně pučivé (Lycopodium annotinum). Z botanického pohledu je nejznámější rokle Krtola.[5]

V rámci rezervace se jižně od rybníka Oběšenec nalézá památný strom Dub u Oběšence.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PR Příhrazské skály [online]. Biolib.cz [cit. 2010-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  2. Český ráj - skály [online]. Ceskyraj.cz [cit. 2010-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. Trhlinová propast v Příhrazských skalách [online]. [cit. 2017-06-30]. Dostupné online. 
  4. Mužský, jeskyně Krtola, Sklep na Chodové [online]. archeolog.cz - katalog archeologických památek na území ČR [cit. 2017-06-30]. Dostupné online. 
  5. a b Příhrazské skály, přírodní rezervace [online]. cesky-raj.cz [cit. 2011-12-14]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]