Příhrazské skály

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace
Příhrazské skály
Příhrazské skály u Drábských světniček
Datum vyhlášení 15. června 1999[1]
Vyhlásil Správa CHKO Český ráj
Kód ÚSOP 2025
Lokalita Boseň (k. ú. Mužský), Branžež, Březina (k. ú. Březina u Mnichova Hradiště), Kněžmost, Mnichovo Hradiště (k. ú. Dneboh, Olšina), Žďár (k. ú. Žďár u Mnichova Hradiště)
Výška 239-463 m n. m.
Výměra 519,27 ha[1]
Seznam CHÚ v okrese Mladá Boleslav
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Příhrazské skály
Příhrazské skály
Přírodní rezervace v Česku

Přírodní rezervace Příhrazské skály byla vyhlášena roku 1999 a nachází se jižně a západně od vesnice Příhrazyokrese Mladá Boleslav. Důvodem ochrany je významný komplex skal, přirozená a polopřirozená lesní společenstva, geomorfologicky cenné území.

Popis oblasti[editovat | editovat zdroj]

V rezervaci je komplex skalních měst na okraji pískovcové skalní plošiny. Dominantou je skalní útvar pojmenovaný Kobylí hlava. Uvnitř skalního města se nalézá vytesaná modlitebna Hynšta. Ta v 17. století sloužila jako úkryt Českým bratřím. V oblasti jsou i zbytky hrádků ze 13. století.[2]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Příhrazská vrchovina spadá pod Vyskeřskou vrchovinu v rámci Jičínské pahorkatiny. Nejvyšším místem oblasti je s 463,5 m n. m. kopec Mužský. Tento nezalesněný vrchol žíly olivinický nefelinitu je tektonickou krou přibližně o půl stupně ukloněnou k jihovýchodu. Tato skutečnost byla zjištěna porovnáním výšek povrchu kvádrových pískovců a úrovní vývěrů vody z jejich základů. Nejstaršími tvary Příhrazské vrchoviny jsou strukturní vyvýšeniny - pozůstatky strukturní plošiny. Skalní město Příhrazské skály čítá 178 věží. Většina z nich stojí v okrajích kaňonovitých údolí v čele tektonické kry. Čelo je lemováno pásem sesuvů podle rotačních smykových ploch. K největšímu sesuvu v nedávné minulosti došlo v červnu 1926. Jeho následkem byla zničena velká část obce Dneboh a poškozena okresní silnice do Olšiny.

Důsledkem sesuvů kerného typu je zvětšování puklin v rozsedliny, které umožňují vznik pseudozávrtů. V Příhrazských skalách jich najdeme kolem šedesáti. Nejznámější je pseudokrasová propast s rozsedlinou sahající do hloubky 22,5 metrů. která byla objevena v roce 1960 a ma jejíž dno o dva roky později sestoupil cestovatel Gustav Ginzel, majitel známého Hnojového domu na Jizerce.[3] V kaňonovitých údolích Krtola a Vlčí důl můžeme narazit na skalní brány, skalní oblouky a jeskyně. Jeskyně Krtola, zvaná též Sklep na Chodové, je největší jeskyní Českého ráje. Tato 40 metrů dlouhá jeskyně byla poprvé prozkoumána v 80. letech 19. století archeologem Josefem Ladislavem Píčem.[4]

Časté jsou zde žlábkové škrapy a železité inkrustace. Setkat se tu můžeme i se skalními hřiby. Vytvořily se zde nasycené hnědé půdy (kambizem eutrofní) s rankery (typickým a litickým) a na pískovcích kyselé arenosoly (kambizem arenická s podzolem arenickým). Zamokřené polohy zaujímají pseudogleje (typický a glejový) s gleji (typickým a organozemním), část rezervace také glejová organozem.[5]

Květena[editovat | editovat zdroj]

Na ploše rezervace převládají lesy s vysokým zastoupením přirozených lesních společenstev. Reliktní bory na vršcích skal, zakrslá teplomilná doubrava na spraši ve Starých Hradech a suťový les pod vrcholem Mužského, kde roste měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), se řadí k nejcennějším z nich. Zajímavým místem je ostrůvek stepní vegetace s kavylem Ivanovým (Stipa joannis) na skalní plošině Hrada. Představuje poslední vyznívající lokalitu termofytika v této části Českého ráje. Kromě něj zde byly pozorovány další zajímavé teplomilné druhy. Na Drábských světničkách roste skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). V inverzních roklích lze nalézt bučiny s přirozenou příměsí smrku a na skalních stěnách porosty vrance jedlového (Huperzia selago) a plavuně pučivé (Lycopodium annotinum). Z botanického pohledu je nejznámější rokle Krtola.[5]

V rámci rezervace se jižně od rybníka Oběšenec nalézá památný strom Dub u Oběšence.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PR Příhrazské skály [online]. Biolib.cz [cit. 2010-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  2. Český ráj - skály [online]. Ceskyraj.cz [cit. 2010-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. Trhlinová propast v Příhrazských skalách [online].[cit. 2017-06-30]. Dostupné online. 
  4. Mužský, jeskyně Krtola, Sklep na Chodové [online]. archeolog.cz - katalog archeologických památek na území ČR [cit. 2017-06-30]. Dostupné online. 
  5. a b Příhrazské skály, přírodní rezervace [online]. cesky-raj.cz [cit. 2011-12-14]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]