Tento portál se zabývá entomologií, což je věda o hmyzu a jeho interakcích s ostatními formami života na Zemi. S více než miliónem popsaných druhů tvoří hmyz největší skupinu organismů, která obsahuje více druhů než celý zbytek organismů na Zemi dohromady. Hmyz je tedy dominantní živočišnou skupinou na všech suchozemských prostředích planety. Mnoho druhů hmyzu má zásadní význam pro udržení života jak jej známe. Podílí se na opylování rostlin a likvidaci organických zbytků. Některé druhy hmyzu dokáží vytvořit rozsáhlá společenství a přetvářet své okolí. Více v článku hmyz…
Sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) je druh jedovatého sociálníhoblanokřídléhohmyzu z čeledi sršňovitých a rodu Vespa (sršeň). Žije v jižní, jihovýchodní a hlavně ve východní Asii. Jako biotop preferuje lesy ve středních nadmořských výškách. Je to největší druh sršně na Zemi, dělnice dosahují délky přes 30 mm a královny mohou měřit až 55 mm a mít rozpětí křídel i více než 76 mm. Hlava je relativně masivní a celá tmavě žlutá až oranžová (kromě očí). Žihadlo měří 6 mm a disponuje velkým množstvím poměrně silného jedu (ale slabšího než má včela). Žije v organizovaných společenstvech, které zakládá a vede královna. Hnízda si staví nejčastěji pod zemí v kořenovém systému stromů. Dospělý jedinec se živí mízou, nektarem a jinými sladkými šťávami, pro své larvy pak loví různé bezobratlé. Sršně mandarínské často napadají kolonie jiného sociálního hmyzu, například včel, vos nebo jiných sršní včetně svého vlastního druhu. V místech svého výskytu jsou považováni za škůdce, protože jsou během krátké doby schopny vyplenit včelí úl a kompletně vybít jeho osazenstvo. Můžou být nebezpečné i člověku, každoročně zemře v Japonsku a v Číně několik desítek lidí po útoku těchto sršní.
Po Linném byl pojmenován jeden druh kvetoucí rostliny - Linnaea (česky zimozel) a měsíční impaktní kráter Linné.
Linné popsal jako vůbec první druh brouka Scarabaeus sacer, avšak toto nebyl jeho jediný objev v entomologii. Dále popsal například druh komára Culex pipiens (česky Komár pisklavý), nebo vážku ploskou (Libellula depressa) v roce 1758, nebo také zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata) ve stejném roce.
Adélovití (Adelidae) jsou čeleď primitivních můr v řáduLepidoptera. Většina Adélovitých je aktivních ve dne, kdy poletují třepotavým letem kolem vrcholků větví a jsou nápadní metalickým vzorem svých křídel. Tito drobní motýli mají rozpětí křídel 4-28 mm a samci mají často tykadla až třikrát delší než jejich přední křídla. Jsou celosvětově velmi rozšířeni zvláště v severní Americe, Evropě a Asii, od dubna do června. V Evropě se vyskytuje kolem padesáti druhů.
Adelidae jsou obvykle úzce vázáni na určitou hostitelskou rostlinu, do kterých samičky kladou svá vajíčka nebo je kladou do spadaného listí či hrabanky a housenky si pak pod ní vytvářejí komůrky, ve kterých dokončují svůj vývoj.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Entomologie}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
.svg)
.jpg)
