Mandelinka bramborová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMandelinka bramborová
alternativní popis obrázku chybí
Mandelinka bramborová
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád brouci (Coleoptera)
Čeleď mandelinkovití (Chrysomelidae)
Rod mandelinka (Leptinotarsa)
Binomické jméno
Leptinotarsa decemlineata
Say, 1824[1]
Synonyma
  • Doryphora decemlineata Say, 1824
  • Stilodes decemlineata [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) je brouk s čeledi mandelinkovitích a také hlavním škůdcem brambor. Je 10 mm dlouhá, s pestrým žlutoořanžovým tělem a pěti výraznými hnědými pruhy po délce každé její krovky. Je původem z Ameriky, rychle se rozšiřovala na bramborách napříč Amerikou a poté Evropou od roku 1859 a dál.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Mandelinka bramborová byla poprvé objevena v roce 1811 anglickým botanikem a zoologem jménem Thomas Nuttall a následně popsána v roce

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) dospělý jedinec

1824 americkým entomologem Thomasem Sayem.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělci mají v průměru velcí 6 - 11 milimetrů a šířku 3 milimetry. Brouci jsou oranžově žluté barvy s deseti charakteristickými černými pruhy na krovkách. Druhové jméno decemlineata, což znamená "desetičárková", je odvozeno z tohoto vzhledu.[4][5] Dospělci však mohou být vizuálně zaměněni s L. juncta, "nepravou mandelinkou", která není zemědělským škůdcem. L. juncta má také střídající se černé a bílé proužky, ale jeden z bílých proužků ve středu každé krovky chybí a je nahrazen světle hnědým pruhem.[6]

Oranžově růžové larvy mají velký, devíti článkový zadeček a černou hlavu, viditelné průduchy a mohou měřit v délce až 15 milimetrů u posledního instaru. Larva brouka prochází během svého vývoje čtyřmi instary. Hlava zůstává černá v průběhu těchto fází vývoje, ale pronotum změní barvu z černé v larvách prvního a druhého instaru na oranžově-hnědé ohraničení ve třetím instaru. U larev ve čtvrtém instaru je asi polovina pronota zbarvena světle hnědě. [4] [8] Toto seskupení rodů je charakterizováno konvexními těly kulatých až oválných tvarů, které jsou obvykle jasně zbarvené, mají jednoduché drápky, které se oddělují v základu, otevřené dutiny za příčlím a variabilní apiciální článek čelistních makadel.[7][5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Brouk pochází ze Severní Ameriky a je přítomen v každém státě a provincii kromě Aljašky, Kalifornie, Havaje a Nevady.[4] Dnes je široce rozšířen v celé Evropě a v Asii[8], což představuje celkem více než 16 milionů km2.[9]

K první asociaci mandelinky s brambory (Solanum tuberosum) nedošlo před rokem 1859, kdy začala ničit porosty brambor v oblastech Omaha a Nebraska. Její rozšíření na východ bylo rychlé, při průměrné vzdálenosti 140 km za rok.[10] Do roku 1874 dosáhlo pobřeží Atlantiku.[4] Od roku 1871 americký entomolog Charles Valentine Riley varoval Evropany před možným náhodným napadením způsobeným přepravou brouků z Ameriky.[10] Od roku 1875 několik západoevropských zemí, včetně Německa, Belgie, Francie a Švýcarska, zakázalo dovoz amerických brambor, aby zabránilo zavlečení L. decemlineata.[11]

Tato opatření se ukázala jako neúčinná, protože brouk brzy dorazil do Evropy. V roce 1877 se L. decemlineata objevila ve Spojeném království, kdy byla poprvé zaznamenána v docích v Liverpoolu, ale neuchytila se. Pak došlo k mnoha dalším výskytům: tento druh byl ve Velké Británii eradikován nejméně 163×. Posledním velký výskyt byl zaznamenán v roce 1976. Stále zůstává v Spojeném království jako karanténní škůdce podléhající hlášení a je monitorován DEFRA, aby se zabránilo jejímu rozšíření.[12] Analýza nákladů a přínosů z roku 1981 naznačuje, že náklady na opatření, která byla použita k eradikaci /L. decemlineata/ ve Velké Británii, byly nižší, než pravděpodobné náklady na její regulaci, pokud by se v UK rozšířila.[13]

Jinde v Evropě se mandelinka uchytila poblíž amerických vojenských základen v Bordeaux během nebo bezprostředně po první světové válce a začala se šířit začátkem druhé světové války do Belgie, Nizozemska a Španělska. Populace škůdce se dramaticky zvýšily během druhé světové války a bezprostředně po ní a rozšířily se na východ. Nyní lze mandelinku nalézt na většině celého kontinentu. Po druhé světové válce v sovětské okupační zóně Německa byla téměř polovina všech bramborových polí do roku 1950 napadena mandelinkou. Ve východním Německu byla známá jako Amikäfer ("brouci Yankee") na základě vládního tvrzení, že brouci byli shozeni americkými letadly. V EU zůstává regulovaným (karanténním) škůdcem pro Spojené království, Irskou republiku, Baleárské ostrovy, Kypr, Maltu a jižní části Švédska a Finska. V žádném z těchto členských států není rozšířen, ale příležitostné napadení může nastat, například když vítr zanese dospělce z Ruska do Finska.[14][15]

Mandelinka má potenciál rozšířit se do mírných oblastí východní Asie, Indie, Jižní Ameriky, Afriky, Nového Zélandu a Austrálie.[16]

Rozšíření mandelinky bramborové
- původní rozšíření mandelinky bramborové
- současné rozšíření mandelinky bramborové
- původní rozšíření bramboru
Mandelinka bramborová na listě
Dospělec mandelinky bramborové na listě s vajíčky.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Mandelinka bramborová je velmi plodná a je schopná naklást více než 500 vajíček v období 4-5 týdnů.[17] Vajíčka jsou žlutá až oranžová a dlouhá asi 1 mm. Obvykle jsou kladena ve snůškách kolem 30 na spodní straně listů hostitelské rostliny. Vývoj všech životních fází závisí na teplotě. Po 4 až 15 dnech se vajíčka vylíhnou do červenohnědých larev s nahrbeným tělem a dvěma řadami tmavě hnědých skvrn na obou stranách. Živí se listy hostitelské rostliny. Larvy procházejí čtyřmi různými vývojovými fázemi (instary). První instar je přibližně 1,50 mm dlouhý a poslední (čtvrtý) instar 8 mm. První až třetí instar trvá asi 2-3 dny; čtvrtý trvá 4-7 dnů. Po dosažení plné velikosti setrvává čtvrtý instar několik dní jako předkukla, která nepřijímá potravu, což lze rozpoznat jeho nečinností a světlejším zbarvením. Předkukly zalézají do půdy do hloubky několika centimetrů, kde se pak zakuklí.[4] Za 5 až 10 dní se objeví dospělý brouk, který se živí listy hostitelské rostliny a páří se. Vývoj mandelinky od vajíčka do dospělce může být ukončen za pouhých 21 dní.[17] V závislosti na teplotě, světelných podmínkách a kvalitě hostitele mohou dospělci upadnout do diapauzy, ve které setrvají až do jara. Po přezimování se vrací na hostitelské rostliny k úživnému žíru a páření; přezimující dospělci se mohou začít pářit do 24 hodin od jejich vylezení z půdy.[18] Na některých místech se mohou vyskytovat tři nebo více generací v každé vegetační sezóně.[4]

Larvy mandelinky bramborové

Hospodaření s insekticidy[editovat | editovat zdroj]

Příklady insekticidů dostupných pro kontrolu brambor na různých plodinách v Kentucky, Spojené státy americké[19]
Třída insekticidů Běžné příklady Brambory Lilek Rajče Poznámky
Organosfáty phosmet X
disulfoton X X
Karbamáty karbaryl X X X Široce užívaný v USA
karbofuran X
Chlorované uhlovodíky methoxychlor X X Zakázaný v Evropě v roce 2002 a USA v roce 2003
(Cyklodieny) endosulfan X X X
Regulátor růstu hmyzu azadirachtin X X X
Spinosin spinosad X X
Avermektin abamektin X X

Mandelinka bramborová jako škůdce[editovat | editovat zdroj]

Bronzová plastika v maďarském Héderváru
Vyhláška o boji proti
„americkému brouku“ z r. 1952
Sběr Mandelinky v NDR (1952)

Mandelinka je nebezpečný škůdce, který může značně snížit výnosy bramborového pole. Větší množství brouků může rostlinám zcela zničit veškeré listy (tzv. holožír). Vedle brambor navíc mohou napadat i rajčata a některé domácí rostliny z čeledi lilkovitých.

Na české území (resp. do tehdejšího Československa) dorazila v 50. letech a její invaze okamžitě nabrala podobu kalamity. Komunistická propaganda ji prohlásila za imperialistický útok a obvinila Západ, že mandelinku na českém území uměle vysazuje z letadel nebo prostřednictvím diverzantů (úplně byly ignorovány ve stejnou dobu propuknuvší podobné kalamity po celé Evropě); občas tak byla propagandisticky zvána imperialistický či americký brouk nebo šestinohý vyslanec Wall Streetu.[20]

Boj proti mandelinkám lze vést jednak čistě mechanicky (sběr), pokud jde o větší plochu, používají se insekticidy (např. Mospilan 20, Bancol 50 WP, Bonus), které je nutno aplikovat v době nejmasívnějšího líhnutí larev, či biologické prostředky (slunéčko, ploštice, entomofágní houby). Za nejúčinnějšího biologického nepřítele je považována dravá ploštice Perillus bioculatus.

Jako prevenci je dobré střídat plodiny na polích (brambory či jejich blízké příbuzné vysazovat maximálně jednou za 4 roky).

Přezdívka městských autobusů[editovat | editovat zdroj]

Na Kladně existuje pro městské autobusy přezdívka „mandelinka“. Je doložena též ve Slaném a ve Vlašimi.[21] Původ přezdívky je vykládán žlutohnědým nátěrem autobusů dopravce Matěje Bendáka v období kolem poloviny 20. století.[22]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ITIS Standard Report Page: Leptinotarsa decemlineata. www.itis.gov [online]. [cit. 2018-10-21]. Dostupné online. 
  2. Leptinotarsa decemlineata, Colorado Potato Beetle: Synonyms [online]. Encyclopedia of Life [cit. 2017-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Journal of the Academy of Natural Sciences of Philadelphia. ser.1 v.3.. HathiTrust [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e f Colorado potato beetle - Leptinotarsa decemlineata (Say). entomology.ifas.ufl.edu [online]. [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. 
  5. a b Information archivée dans le Web. www.publications.gc.ca [online]. [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. Species Leptinotarsa juncta - False Potato Beetle - BugGuide.Net. bugguide.net [online]. [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. 
  7. L., Jacques, Richard. The potato beetles : the genus Leptinotarsa in North America (Coleoptera, Chrysomelidae). Leiden: E.J. Brill 144 pages s. Dostupné online. ISBN 0916846407, ISBN 9780916846404. OCLC 15860604 
  8. Species Leptinotarsa decemlineata - Colorado Potato Beetle - BugGuide.Net. bugguide.net [online]. [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. 
  9. WEBER, Don. Colorado beetle: pest on the move. Pesticide Outlook. 2003, roč. 14, čís. 6, s. 256. Dostupné online [cit. 2018-11-08]. ISSN 0956-1250. DOI:10.1039/b314847p. (anglicky) 
  10. a b FEYTAUD, J. La pomme de terre. [s.l.]: Presses universitaires de France, 1949. S. 98–104. 
  11. CONNER., Sorensen, Willis. Brethren of the net : American entomology, 1840-1880. Tuscaloosa: University of Alabama Press 1 online resource (xiv, 357 pages) s. Dostupné online. ISBN 0585325596, ISBN 9780585325590. OCLC 45843126 
  12. Colorado Beetle, Leptinotarsa decemlineata - GB non-native species secretariat. www.nonnativespecies.org [online]. [cit. 2018-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. AITKENHEAD, P. Colorado Beetle - Recent Work in Preventing its Establishment in Britain. EPPO Bulletin. 1981-11, roč. 11, čís. 3, s. 225–234. Dostupné online [cit. 2018-11-09]. ISSN 0250-8052. DOI:10.1111/j.1365-2338.1981.tb01928.x. (anglicky) 
  14. Jyväskylän yliopisto. Jyväskylän yliopisto [online]. [cit. 2018-11-09]. Dostupné online. (finsky) 
  15. Frequently Asked Questions about the Colorado Beetle. Evira. Dostupné online [cit. 2018-11-09]. (anglicky) 
  16. ALYOKHIN, A. Colorado potato beetle management on potatoes: current challenges and future prospects". [online]. 2009 [cit. 2009-11-21]. Dostupné online. 
  17. a b Colorado Potato Beetle Management | Entomology. entomology.ca.uky.edu [online]. [cit. 2018-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. FERRO, David N.; ALYOKHIN, Andrei V.; TOBIN, Daniella B. Reproductive status and flight activity of the overwintered Colorado potato beetle. Entomologia Experimentalis et Applicata. 1999-06, roč. 91, čís. 3, s. 443–448. Dostupné online [cit. 2018-11-13]. ISSN 0013-8703. DOI:10.1046/j.1570-7458.1999.00512.x. (anglicky) 
  19. Colorado Potato Beetle Management | Entomology. entomology.ca.uky.edu [online]. [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. O zlém brouku Bramborouku : o mandelince americké, která chce loupit z našich talířů / Ondřej Sekora ; obr. nakr. autor Praha : SNDK, 1950. – 1. vyd.
  21. Jízdní řád MHD Vlašim na webu města, soubor nazvaný „mandelinka.pdf“ – neplatný odkaz !
  22. Jaroslav Vykouk ml.: Z historie městské hromadné dopravy v Kladně, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, posl. aktualizace 29. 8. 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]