Přeskočit na obsah

Tmavka švestková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxTmavka švestková
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Nadčeleďchalcidky (Chalcidoidea)
Čeleďtmavkovití (Eurytomidae)
Rodtmavka (Eurytoma)
Binomické jméno
Eurytoma schreineri
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tmavka švestková (Eurytoma schreineri) je druh hmyzu z čeledi tmavkovití (Eurytomidae). Je významným škůdcem plodů některých druhů slivoní, může způsobit ztrátu podstatné části úrody.

Dospělci tmavky mají černé zbarvení, křídla jsou průhledná, přední mírně zakouřená. Hlava a hruď jsou matné, výrazně důlkovité, oči jsou červené a poměrně velké. Zadeček je lesklý, nohy mají hnědavá chodidla, konce stehen a holení. Samci jsou štíhlejší a dorůstají délky 4–6 mm, samice délky 7–7,5 mm. Tykadla mají 11 článků a jsou zalomená. Larvy jsou bělavé s nažloutlou hlavovou kapsulí a hnědými kusadly, zavalité, beznohé, zahnuté do tvaru písmene C, poslední instar je dlouhý 7–9 mm.[1]

Možnost záměny

[editovat | editovat zdroj]

Dospělci jsou podobní dalším druhům rodu Eurytoma. Odliší se podle zakouřených křídel a velikosti těla (většinou přes 5 mm).

Tmavka švestková pochází z jihu evropské části Ruska, jihu Ukrajiny, Arménie a Gruzie. V 2. polovině 20. století se druh rozšířil do Moldavska, Rumunska a Turecka.

V roce 2011 byl zjištěn výskyt na Slovensku, o rok později poprvé v ČR na Moravě a v roce 2013 u Turnova. Silný výskyt byl zaznamenán v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí.

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Dospělci létají při teplotách vyšších než 16 °C, délka jejich života dosahuje 6–11 dní. Začátek kladení vajíček nastává 10–12 dní po odkvětu švestek, období kladení trvá 2–3 týdny. Oplodněné samice propichují kladélkem vyvíjející se plody a kladou vajíčka do ještě měkkých pecek. Samice naklade průměrně 30–40 vajíček. Larvy se líhnou po 16–20 dnech. V každé pecce se vyvíjí pouze jedna larva, která vyžírá jádro pecky. To má za následek ukončení růstu plodu, jeho předčasné vybarvení, mumifikaci a většinou opad.

Larva přezimuje v pecce opadlého plodu, kuklí se na jaře.[1]

Tmavka švestková napadá hlavně plody slivoně švestky, slivoně slívy a slivoně mirabelky. Napadení tmavkou může způsobit ztrátu více než 80 % úrody (dle údajů z Rumunska a Moldavska). Podle pozorování z ČR z roku 2013 činil odhad opadu plodů v místech nejsilnějšího výskytu tmavky až 90 %. Tmavkou je nejvíce ohrožena ekologická produkce a další systémy pěstování ovoce s omezeným použitím insekticidů. Masový opad plodů při silném napadení začíná v českých podmínkách na počátku července.[1]

  1. a b c Tmavka švestková [online]. Najdije.cz, 2022-07-12. Dostupné online.