Tento portál nemá svého aktivního správce, a proto je neudržovaný. Může proto například obsahovat zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že se připojíte k jeho správě, aktualizujete jej nebo jej upravíte na miniportál. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k vylepšení.
Švýcarská konfederace či Švýcarské spříseženství, krátce Švýcarsko (zastarale Švýcary) – je vnitrozemní stát ve střední Evropě.
bylo konfederací do roku 1848 a od tohoto roku je federací, kterou tvoří 26 kantonů a má 8 milionů obyvatel, z toho je 20% cizinců.
je členem Rady Evropy, OSN, EFTA a WTO a součástí schengenského prostoru. Jednání o vstupu do EU občané v referendu odmítli, Švýcarsko je tak jediným nečlenským státem ve střední Evropě.
má společné hranice s Itálií (734,2 km) s Francií (571,8 km), s Německem (345,7 km), s Rakouskem (165,1 km) (přerušena Lichtenštejnskem) a s Lichtenštejnskem (41,1 km); celkem 1857,9 km.
Johann Bernoulli (v závislosti na jazyce uváděn též jako Jean, John) (27. července 1667, Basilej – 1. ledna 1748, Basilej) byl švýcarský matematik, fyzik a lékař. Byl bratrem Jacoba Bernoulliho a otcem Daniela Bernoulliho. Zejména v oblasti matematiky dosáhl mimořádných úspěchů, byl jedním z nejvýznamnějších evropských vědců své doby a historie vůbec. Rovněž byl učitelem dalšího slavného matematika Leonharda Eulera.
Johann Bernoulli pocházel z rodiny, která dala světu řadu vynikajících vědeckých osobností. Narodil se 27. července 1667 ve švýcarské Basileji, kam jeho prarodiče dříve odešli z Antverp kvůli svému náboženskému vyznání (byli protestanty, kdežto Belgie byla katolická).
Po absolvování gymnázia se měl původně na přání otce stát obchodníkem, pro takové povolání ale syn neprojevoval velké nadšení. V roce 1683 mu tedy bylo dovoleno zapsat se na studia medicíny na univerzitě v Basileji, kde působil i jeho starší bratr Jacob, tehdy už jako profesor matematiky … celý článek
Swiss Fort Knox byl vystavěn pro bezpečné uchovávání dat v elektronické podobě. Fort Knox disponuje informačními technologiemi v bezpečném prostoru pro dlouhodobé ukládání dat (počítačová data) jednotlivce, skupin, malých i velkých firem. Swiss Fort Knox se skládá ze dvou velkých, vysoce zabezpečených datových center ve švýcarských Alpách.
Z důvodu zvýšení odolnosti proti případnému poškození dat, je komplex rozdělen do Swiss Fort Knox I a Swiss Fort Knox II na pomezí bernského a vaudského kantonu, poblíž městeček Saanen a Zweisimmen jsou hermeticky uzavřené a představují ochranu proti předpokládaným útokům jak počítačového i vojenského charakteru nebo přírodní katastrofy. Swiss Fort Knox je umístěn ve vojenských tvrzích ve Švýcarsku z dob studené války. Služby bezpečného ukládání a zálohování dat využívá na 30 zemí světa … celý článek
Rhétská dráha (německy Rhätische Bahn, italsky Ferrovia retica, rétorománsky Viafier retica) (VKM: RhB) je největší soukromou železniční společností Švýcarska, provozující dopravu na rozsáhlé síti metrového rozchodu v kantonu Graubünden.
V náročném prostředí Rhétských (švýcarských) Alp vyžadoval takový projekt velmi mnoho finančních prostředků, které se však nepodařilo shromáždit. K obratu došlo až v roce 1884, kdy byla uvedena do provozu Arlberská dráha v sousedním Rakousku a převzala tranzit zboží přepravovaného do té doby po silnicích hlavně přes Davos a průsmyk Flüella do údolí Innu. Tím byla dostatečně prokázána výhodnost a potřeba železniční dopravy v oblasti a 15. srpna 1886 byl schválen návrh na stavbu tratě metrového rozchodu … celý článek
Švýcarský stát (ale i ostatní státy) po desetiletí ukládal tuny nevybuchlé, nepotřebné nebo poškozené munice do alpských jezer. Nyní řeší, co se všemi bombami a granáty dělat. Švýcaři do jezer házeli munici v letech 1918 až 1964. Takto "použitá" jezera jsou například v Brienzské, Thunské, Lucernské a další. Granáty, bomby odpočívají v hloubce 150 až 220 metrů.
Zdroj: https://www.idnes.cz/xman/styl/svycarsko-munice-soutez-jezero-exploze.A240831_053413_xman-styl_fro
Švýcarská prokuratura žádá pro exmanažery Mostecké uhelné společnosti Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pět let vězení nepodmíněně a vysoké peněžité tresty. Prokurátor oznámil, že z peněz zadržených obžalovaným má být odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat téměř 150 milionů franků (3,2 miliard korun). Podle mluvčí obžalovaných jde o drakonické tresty.[1]
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Švýcarsko}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
.svg)
