Kostel svatého Mikuláše (Hradec Králové)

Kostel svatého Mikuláše Divotvorce
Místo
Stát	Česko
Obec	Hradec Králové
Souřadnice	50°12′23,04″ s. š., 15°49′40,08″ v. d.
Základní informace
Církev	Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
Užívání	občasné prohlídky pro veřejnost
Současný majitel	Statutární město Hradec Králové
Zasvěcení	svatý Mikuláš
Architektonický popis
Typ stavby	dřevěný kostel
Výstavba	okolo 1600
Specifikace
Kapacita	20
Stavební materiál	jedlové dřevo
Další informace
Oficiální web	https://www.kostelsvatehomikulase.cz/
Kód památky	45498/6-568 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám svatého Mikuláše Divotvorce je dřevěný chrám, původně ze slovenské obce Habura, který se dnes nachází v Jiráskových sadech v Hradci Králové. Je v majetku města a je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl původně vybudován ve východoslovenské obci Habura jako chrám svatého Michaela archanděla. Dříve se uvádělo, že byl postaven v letech 1505–1510, při přípravě jeho rekonstrukce v roce 2016 však bylo pomocí dendrochronologie zjištěno, že je zhruba o sto let mladší. Jeho dřevo bylo totiž pokáceno mezi lety 1595 až 1607.^[2] V roce 1744 byl prodán obci Malá Poľana. Zde byl otevřen v roce 1759 jako řeckokatolický chrám svatého Mikuláše divotvorce. Byl používán až do roku 1915, během první světové války byl poničen. Ve dvacátých létech byl opraven, ale protože byl v obci zbudován nový, zděný chrám, nebyl již využíván. V roce 1934, kdy hrozilo jeho zničení, jej zakoupilo město Hradec Králové díky aktivitě starosty Josefa Václava Bohuslava Pilnáčka. V létě 1934 byl rozebrán a přestěhován do Hradce Králové, kde byl umístěn v Jiráskových sadech. Symbolicky byl otevřen dne 28. října 1935 jako pravoslavný chrám na památku československých legionářů padlých v Rusku.^{[p 1]} Obec Habura se jej v roce 2007 snažila získat zpátky, ale nakonec si postavila jeho věrnou kopii.^[2]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době kostel slouží pouze jako turistická památka. Ve vybraných termínech bývá otevřen veřejnosti a konají se zde prohlídky.

Návštěvnost[editovat | editovat zdroj]

Přehled návštěvnosti kostela^[3]
Rok	2019	2020	2021	2022
Návštěvnost	1 705	859	756	1 515

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Řada legionářů přijala během působení v Rusku pravoslaví.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-16]. Identifikátor záznamu 157946 : kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b Podkarpatský kostelík v Hradci je o sto let mladší, než se uvádělo. iDNES.cz [online]. 2016-06-16 [cit. 2016-06-16]. Dostupné online.
↑ Návštěvnost památek – STATISTIKA KULTURY České republiky. www.statistikakultury.cz [online]. [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
Chrám svatého Mikuláše na stránkách Pravoslaví
Chrám svatého Mikuláše na stránkách Dřevěné kostely

[3] Řada legionářů přijala během působení v Rusku pravoslaví.

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-16]. Identifikátor záznamu 157946 : kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[MFDNES2016-06-16-2] Podkarpatský kostelík v Hradci je o sto let mladší, než se uvádělo. iDNES.cz [online]. 2016-06-16 [cit. 2016-06-16]. Dostupné online.

[4] Návštěvnost památek – STATISTIKA KULTURY České republiky. www.statistikakultury.cz [online]. [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.

[1]

[2]

[p 1]

[3]

Pravoslavné chrámy v Česku

Čechy	Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Aš-Mokřiny) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Beroun) • Chrám Všech svatých země české (České Budějovice) • Chrám sv. kněžny Olgy (Františkovy Lázně) • Chrám sv. Máří Magdaleny (Frýdlant) • Chrám Narození sv. Jana Křtitele (Halže) • Domovní kaple sv. Mikuláše (Hradec Králové) • Chrám sv. Ducha (Chomutov) • Kaple sv. Jiljí (Josefov) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Kadaň) • Chrám sv. Petra a Pavla (Karlovy Vary) • Chrám sv. Jana Křtitele (Kolín) • Chrám Záštity Přesvaté Bohorodice (Kralupy nad Vltavou) • Chrám Proměnění Páně (Liberec) • Chrám sv. Václava (Litoměřice) • Chrám sv. Vladimíra (Mariánské Lázně) • Kaple sv. Ludmily (Mělník) • Chrám sv. velikomučednice Barbory (Mladá Boleslav-Debř) • Chrám sv. Valentina (Most) • Chrám Všech svatých (Mukařov) • Kaple Panny Marie (Náchod) • Chrám sv. Anny (Plzeň) • Dřevěný chrám sv. archanděla Michaela na Petříně (Praha) • Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské (Praha) • Chrám sv. Ludmily (Praha) • Chrám sv. Mikuláše (Praha-Bubeneč) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Praha) • Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (Praha) • Katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje s kaplí sv. novomučedníka Gorazda (Praha) • Chrám sv. Prokopa (Příbram-Březové Hory) • Kaple sv. Josefa Snoubence (Roudnice nad Labem) • Chrám Stětí svatého Jana Křtitele (Rumburk) • Chrám sv. Pantelejmona (Stráž pod Ralskem) • Chrám Povýšení sv. Kříže (Tábor) • Chrám Proměnění Páně (Těšov) • Kaple Panny Marie Pomocné (Trutnov) • Chrám sv. Mikuláše (Ústí nad Labem-Všebořice) • Chrám sv. Jakuba (Žatec)

Morava a Slezsko	Katedrální chrám sv. Václava (Brno) • Chrám Panny Marie Těšitelky (Bruntál) • Chrám sv. Barbory (Dolní Kounice) • Kaple Sv. Trojice (Čelechovice na Hané) • Chrám sv. Jošta (Frýdek-Místek) • Kaple sv. Metoděje (Hodonín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Chudobín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Kroměříž) • Kaple Proměnění Páně a sv. Nektaria Eginského (Lipová-lázně) • Chrám sv. Mikuláše (Mikulov) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Milotice nad Opavou) • Chrám sv. Vladimíra (Mohelnice) • Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Olbramovice) • Katedrální chrám sv. Gorazda (Olomouc) • Domovní kaple sv. Petra a Pavla (Opava) • Chrám sv. Mikuláše (Osoblaha) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Ostrava-Michálkovice) • Chrám Andělů Strážných (Ostrava-Pustkovec) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Přerov) • Chrám sv. Ludmily (Řimice) • Chrám sv. Václava (Střemeníčko) • Chrám sv. Václava (Sudice) • Chrám sv. Jiří (Svitavy) • Chrám sv. Prokopa Sázavského (Štěpánov) • Katedrální chrám sv. Ducha (Šumperk) • Chrám sv. Václava a sv. Ludmily (Třebíč) • Chrám sv. Jiří (Uherský Brod) • Chrám sv. Vzkříšení (Uničov) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vilémov) • Kaple sv. Ivana Českého (Zlín) • Chrám sv. Rostislava (Znojmo)