Cerkev svatého Mikuláše Divotvůrce (Habura)
| Chrám sv. Mikuláše | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Medzilaborce |
| Obec | Habura |
| Souřadnice | 49°19′15,8″ s. š., 21°51′27″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | slovenská řeckokatolická |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 2011 |
| Další informace | |
| Adresa | Habura, Slovensko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cerkev svatého Mikuláše Divotvůrce v Habuře byla postavena v roce 2011 jako věrná kopie dřevěné řeckokatolické cerkve ze 16. století v rámci projektu EU Dva pravoslavné kostely pro sblížení kultur polsko-slovenského pohraničí. Kostel má ekumenický charakter.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec Habura byla založena ve druhé polovině 15. století. První dřevěný kostel byl postaven v letech 1595–1607 jako pravoslavný chrám.[2] V roce 1646 byl na základě Užhorodské unie přeměněn na řeckokatolický. V roce 1740 byl v Habuře postaven nový větší kostel svatého Michaela Archanděla. Malý dřevěný kostelík byl prodán do obce Malá Poľana, kde byl v roce 1759 přejmenován na Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce a v této obci se nacházel až do roku 1935, kdy byl prodán a následně přenesen do České republiky do Hradce Králové, kde slouží jako pravoslavný chrám dodnes.[2]
- Hlavní článek: Kostel svatého Mikuláše (Hradec Králové)
Poté, co v roce 2006 vyhořel kostel v polské obci Komańcza, vznikl projekt obnovy bohoslužebných míst na slovensko-polském pohraničí, který zahrnoval jak kostel v Komańcze, tak kostel z 16. století v Habuře. Program byl spolufinancován Evropskou unií. Kostel postavili Dušan Kantuľák a Pavol Petrík z Habury.[1] Dne 9. července 2011 byla stavba dokončena[3] a kostel vysvětil řeckokatolický arcibiskup Ján Babjak, metropolita prešovský.[1]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Cerkev svatého Mikuláše Divotvůrce je malý dřevěný kostelík srubové konstrukce, trojlodní, se šindelovou střechou. Skládá se ze čtvercového presbytáře, větší lodi a babincového kněžiště ukrytého mezi sloupy věže se zužujícími se stěnami, se zdánlivým kněžištěm zakončeným kupolí. Nad lodí a kněžištěm jsou stanové střechy. Okapy kolem věže a lodi.
V interiéru je trámový strop nad babincem, srubové kopule nad lodí a kněžištěm, příčka mezi lodí a babincem. Uvnitř kostela je zvon Pavel, který daroval ruský velvyslanec ve Slovenské republice P. M. Kuzněcov.[3]
Kostel je obehnán dřevěným plotem s brankou, se šindelovou střechou.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Stav v letech 2010–2016:
-
Pohled z jihu -
Pohled od západu -
Pohled od východu -
Vedle kostela, pamětní deska -
Celkový pohled -
U kostela, pamětní deska -
Celkový pohled od jihu -
Okolí kostela -
Stav v roce 2010
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cerkiew św. Mikołaja Cudotwórcy w Haburze na polské Wikipedii.
- ↑ a b c V Habure stojí drevený chrám po 250 rokoch [online]. dolnyzemplin.korzar.sme.sk. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Podkarpatský kostelík v Hradci je o sto let mladší, než se uvádělo [online]. iDNES.cz. Dostupné online.
- ↑ a b Drevený kostolik sv. Mikuláša Čudotvorca. [s.l.]: informační tabule u kostela (slovensky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrám sv. Mikuláše na Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Magdalena i Artur Michniewscy, Marta Duda, Cerkwie drewniane Karpat. Polska i Słowacja, Wydawnictwo Rewasz, Wyd. II, Pruszków 2011, s. 272 ISBN 978-83-62460-12-0