Kirovohrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kirovohrad
Кіровоград
Kirovohrad City Hall.jpg
Kirovohrad – znak
znak
Kirovohrad – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 48°30′37″ s. š., 32°16′ v. d.
Nadmořská výška 124 m n. m.
Stát Ukrajina
Stát Ukrajina Flag of Ukraine.svg
oblast Kirovohradská
Kirovohrad na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 103 km²
Počet obyvatel 244 000 (2010) (2006)
Hustota zalidnění 2388 obyv./km²
Etnické složení Ukrajinci (86 %), Rusové a další
Náboženské složení Pravoslavní
Správa
Starosta Volodymyr Puzakov
Oficiální web www.rks.kr.ua
Telefonní předvolba +380 522
PSČ 25000-490
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kirovohrad (ukrajinsky Кіровоград, v přepisu Kirovograd) je město na Ukrajině; leží mírně na jih od středu země na řece Inhul. Centrum Kirovohradské oblasti. Žije zde 244 000 obyvatel (stav z roku 2010).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie Kirovohradu začíná založením pevnosti svaté Alžběty, která byla vybudována v roce 1754 na příkaz carevny Alžběty I. Petrovny. Pevnost hrála důležitou roli v nových zemích, které Rusko získalo po Bělehradské mírové smlouvě v roce 1739. V roce 1764 získala osada status centra provincie, roku 1784 se stala okresním městem. Přitom byla přejmenována na Jelizavetgrad. V 19. století náleželo město do Chersonské gubenie. Od roku 1939, kdy dostalo dnešní název, je centrem Kirovohradské oblasti.

Pevnost byla založena při křižovatce obchodních cest a stala se tak významným obchodním střediskem. Měla právo na trh čtyřikrát do roka. Tyto trhy navštěvovali obchodníci z celé Ruské říše a i jiných zemí (obzvláště z Řecka).

Kirovohrad (tehdy ještě Jelizavetgrad) se stal místem jednoho z prvních pogromů po smrti Alexandra II.

V Kirovohradě bylo založeno první divadlo na Ukrajině.

V letech 18971941 zde fungovala tramvajová doprava, nahrazená později trolejbusy.

Jména[editovat | editovat zdroj]

Kirovohrad v průběhu své historie několikrát změnil jméno:

  • 1784Jelizavetgrad (rusky Елиcаветград, Jelisavetgrad – pojmenováno podle carevny Alžběty (Jelizavety) Petrovny)
  • 1924Zinovjevsk (Зінов'євськ, Зиновьевск – po bolševickém předákovi Grigoriji Zinovjevovi)
  • 1934Kirovo (Кірово, Кирово – po komunistickém politikovi Sergeji Kirovovi)
  • 1939Kirovograd (po Sergeji Kirovovi, s přídavkem -grad, „město“); po vzniku nezávislé Ukrajiny psáno souč. ukrajinským pravopisem (g→h)

Od rozpadu SSSR se opakovaně rozvíjejí diskuse o přejmenování města (navrhovány byly názvy Zlatopil, Stepohrad, Novokozačyn, Ukrajinsk či Jelysavethrad). Po převratu na Ukrajině (Euromajdan) a následném konfliktu s Ruskem nastala oficiálně řízená vlna de-rusifikace a de-komunizace, projevující se mj. v zákonném požadavku (z května 2015) přejmenovat všechna místní jména, nějak připomínající SSSR či Rusko. 25. října t. r. se obyvatelé města v referendu rozhodli, že si přejí vrátit se ke starému „carskému“ názvu Jelizavetgrad (v ruském pravopise), ovšem Verchovná rada toto ignorovala a příslušná komise vybrala v prosinci městu název Inhulsk. To se však setkalo se silným odporem a protesty občanů, takže nový název města se zatím neprosadil.[1]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dnes je Kirovohrad oblastním městem a průmyslovým centrem. Funguje zde technická univerzita. Sídlí tu také známá továrna na vodku Artemida. Kirovohrad leží na mezinárodní silnici E50 vedoucí z Francie přes Prahu, Užhorod, Ternopil, Umaň a Dněpropetrovsk do Ruska a na železniční trati Pomična - Znamjanka, která je součástí hlavního tahu Oděsa - Donbas. MHD je zajišťována trolejbusy (od roku 1967), autobusy a maršrutkami.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Trolejbusové dopravě v Kirovohradu hrozil na počátku 21. století zánik: z 11 linek zbyly pouhé 2. V roce 2007 opět fungovalo 7 linek.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kirovohrad na anglické Wikipedii.

  1. HÁJEK, Adam. Ukrajinci vyvracejí rudé modly, město Železného Felixe tiše reptá. iDnes.cz [online]. 2016-01-02 [cit. 2016-01-12]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]