Záporožští kozáci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Záporožští kozáci bojující proti Tatarům z Krymského chanátu, Józef Brandt.

Záporožští kozáci (ukrajinsky Військо Запорозьке, Vijsko Zaporožke[1] nebo Військо Запорізьке, Vijsko Zaporižke) byli kozáci, kteří žili za říčními prahy Dněpru (tzn. po proudu od nich). Území je také historicky známé jako Divoká pole a nachází se v oblasti dnešní střední a východní Ukrajiny. Velká část tohoto prostoru je nyní zaplavena vodami Kachovské přehrady.

Záporožská Sič se v 15. století rychle rozrostla pomocí nevolníků prchajících z více kontrolovaných částí polsko-litevské unie. Stala se uznávaným politickým subjektem s parlamentním systémem vlády. V průběhu 16., 17. a velkou část 18. století byli Záporožští kozáci mocnou politickou a vojenskou silou, která napadala autoritu polsko-litevské unie, carského Ruska a Krymského chanátu.

Vojsko prošlo řadou konfliktů a aliancí zahrnujících tři mocnosti, včetně podpory povstání v 18. století. Jejich vůdce podepsal smlouvu s Rusy. Tato skupina byla ruskou říší násilně rozpuštěna na konci 18. století, přičemž velká část populace byla přesídlena do oblasti Kubáně na jižním okraji Ruské říše, zatímco jiní zakládali města na jihu Ukrajiny a nakonec se stali státními rolníky. Kozáci hráli cennou roli při dobývání území na Kavkaze a na oplátku se těšili značné svobodě udělené cary.

Jméno Záporožci pochází z polohy jejich pevnosti Sič v Záporoží, tj. „země za peřejemi“, z ukrajinského za („za“) a poróhy („peřeje“).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Письмо запорожцев турецкому султану. — Русская старина за 1872 г., т. VI, с. 450—451. — Текст по двум спискам: сборнику XVIII века, сообщённому А. А. Шишковым, и списанный Н. И. Бахтиным из бумаг московского архива и сообщенный Н. Н. Селифонтовым. Ответ запорожцев по списку Н. И. Костомарова.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]