Josef Drachovský

prof. JUDr. Josef Drachovský
prof. JUDr. Josef Drachovský
	prof. JUDr. Josef Drachovský
Rektor Univerzity Karlovy
	Ve funkci:; 1934 – 1935
Předchůdce	Karel Domin
Nástupce	Gustav Friedrich
Děkan Právnické fakulty UK
	Ve funkci:; 1917 – 1918
Předchůdce	Jan Krčmář
Nástupce	František Vavřínek
	Ve funkci:; 1932 – 1933
Předchůdce	Arnošt Wenig-Malovský
Nástupce	Otakar Sommer
Narození	31. března 1876; Švabín u Zbirohu; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. února 1961 (ve věku 84 let) nebo 1. února 1961 (ve věku 84 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Rodiče	Antonín Drachovský
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Zaměstnání	profesor finančního práva a státního účetnictví
Profese	národní hospodářství, profesor, děkan, ekonom, právník a učitel
Commons	Josef Drachovský
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Drachovský (31. března 1876 Švabín u Zbirohu^[1] – 14. února 1961 Praha) byl československý národohospodář, profesor finančního práva a státního účetnictví na právnické fakultě Univerzity Karlovy, dvakrát děkan fakulty a v letech 1934–1935 také rektor Univerzity Karlovy.

Život a působení

Narodil se v osadě Švabín, pozdější součásti západočeského městečka Zbiroh, do rodiny tamního učitele a spisovatele historických románů Antonína Drachovského (1842–1914) a jeho manželky Vilemíny, roz. Sýkorové. Pokřtěn byl jmény Josef František. Studoval na reálném gymnáziu v Plzni a na české právnické fakultě v Praze, kde v roce 1900 získal doktorát práv. Poté nastoupil do konceptní finanční služby, v níž zůstal až do svého jmenování mimořádným profesorem. Postupně prošel zemským, okresním a opět zemským finančním ředitelstvím, kde se nakonec stal přednostou jeho presidia.^[2]

Na základě dřívější výzvy profesora Bráfa k pokračování ve vědecké činnosti zároveň absolvoval studijní pobyt v Lipsku, Mnichově a Vídni, z čehož vzešla práce Rakouská praemie cukerní se zřetelem k nauce a poměrům mezinárodním, s níž se roku 1902 habilitoval v oboru finančního práva a finanční vědy. Protože se ale v tomto oboru tehdy nedal očekávat další brzký postup, rozšířil svůj záběr o účetnictví, vydal v tomto směru Principy kontroly státního hospodářství v Rakousku (1904), jimiž v podstatě založil české státní účetnictví. Pět let po habilitaci byl jmenován mimořádným a roku 1911 řádným profesorem finančního práva a státního účetnictví. Mimo Univerzitu Karlovu přednášel i v rámci různých vzdělávacích kurzů nebo na řadě specializovaných škol, sociálních či konsulárních a diplomatických, kde školil československé diplomaty. Z významných děl publikoval např. Finanční rovnováha státní (1911), Přehled finančního hospodářství v Československé republice (1922), Mezinárodní finančnictví (1923), Finanční věda (1934) nebo Všeobecné a československé účetnictví státní (1936).^[2]

Kromě čistě akademických aktivit byl Josef Drachovský také činný veřejně. Byl členem České akademie věd a umění, Československé národní rady badatelské a vědecké rady Masarykovy akademie práce. Dále působil jako předseda Společnosti pro hospodářské a kulturní styky s Černomořím a Orientem, přísedící u československo-polského rozhodčího soudu, místopředseda správní rady Akciové společnosti pro zahraniční obchod, člen Československé národní rady nebo jako místopředseda finančního výboru vládního Poradního sboru pro otázky hospodářské. V letech 1917–1918 a 1932–1933 byl také děkanem právnické fakulty a pro roky 1934 a 1935 byl zvolen rektorem celé univerzity.^[2] V té době dokázal svou osobností uklidnit zradikalizované české studenty během tzv. insigniády, dramatických událostí okolo snah o navrácení univerzitních insignií od Německé univerzity.^[3]

Během německé okupace patřil mezi aktivistické Čechy, mj. se stal předsedou České ligy proti bolševismu. Zároveň ale pracoval pro odboj, takže jej v říjnu 1944 zatklo gestapo a věznilo až do konce války. Přesto byl po osvobození obviněn z kolaborace a Národním soudem odsouzen k symbolickému trestu osmi měsíců vězení.^[4] Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově.

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ ^a ^b ^c BAKEŠ, Milan. Josef Drachovský. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 622–626.
↑ BRÁDLEROVÁ, Daniela. Josef Drachovský. Akademický bulletin. 2011, čís. 3. Dostupné online. ISSN 1210-9525.
↑ Drachovský, Prof. Judr., Josef [online]. Nadace Langhans Praha [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.

Externí odkazy

Zbirožský rodák Josef Drachovský Archivováno 2. 3. 2022 na Wayback Machine. (biografie na webu muzea města Zbiroh)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Drachovský na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Drachovský

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[Bakeš-2] BAKEŠ, Milan. Josef Drachovský. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 622–626.

[3] BRÁDLEROVÁ, Daniela. Josef Drachovský. Akademický bulletin. 2011, čís. 3. Dostupné online. ISSN 1210-9525.

[4] Drachovský, Prof. Judr., Josef [online]. Nadace Langhans Praha [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

Rektoři Univerzity Karlovy

1882–1920 (česká Karlo-Ferdinandova univerzita)	1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý

od 1920 (Univerzita Karlova)	1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková

Seznam rektorů Univerzity Karlovy

Děkani Právnické fakulty UK

c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920)	Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)

Univerzita Karlova (1920–1939)	Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)

Univerzita Karlova (1945–)	Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)