Gymnázium Frýdlant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gymnázium Frýdlant
Logo školy
Frýdlant, Mládeže, Gymnázium 01.jpg
Zkratka GymFry
Zřizovatel Liberecký kraj
IČO 46748067
Ředitel Alena Hlávková
Zástupce Pavel Čumpelík
Adresa Mládeže 884
464 01  Frýdlant
Zeměpisné souřadnice
Datum založení 1947
Počet žáků 216
Oficiální web http://www.gymfry.net
Obory vzdělávání
  79-41-K/801 Gymnázium - osmileté všeobecné
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gymnázium Frýdlant je jediným gymnáziem ve Frýdlantském výběžku Založeno bylo jako státní reálné gymnázium roku 1947. Od tohoto roku prošlo nesčetnými reorganizacemi a instituce se několikrát stěhovala, než zakotvila v dnešní lokaci, v ulici Mládeže 884. V současné době se počet žáků pohybuje mezi 215 - 220, přičemž kapacita dosahuje 240 žáků.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Gymnázium Frýdlant během více než 60 let své existence několikrát změnilo své sídlo:

  • 1947 - 1953 - Na zámeckém vrchu, č. p. 3 (dnes střední zemědělská škola a obchodní akademie
  • 1953 - 1976 - Purkyňova, č. p. 510
  • 1976 - současnost - Mládeže, č. p. 884 (dříve Pionýrů)

Historie gymnázia se začala psát v roce 1947, kdy 1. prosince došlo k jeho založení. Předchozí dva roky docházelo ke snahám místních funkcionářů, učitelů i rodičů vytvořit druh střední školy, který do té doby nebyl na Frýdlantsku vůbec zastoupen. Vyvíjené úsilí nebylo marné, a tak Miroslav Kruml začíná skromné pohraniční gymnázium, umístěné v romantických malebných prostorách nedaleko zámku, již před Vánoci vést. Nedlouho poté nastupují na školu manželé Dočekalovi, s nimiž se žáci setkávali i v 80. letech. Bohužel řada učitelů, vyučujících v 50. letech, ale brzy skončila a přestěhovala se jinam, někdy i zpět do vnitrozemí.

Velkých změn bylo dosaženo v r. 1953, kdy dochází k zavádění jedenáctiletých středních škol. V čele této nové organizace stanul dosavadní ředitel Maxmilián Pergler, který byl znám jako velký příznivce komunismu, což projevil například při tryzně za zemřelého Stalina. Roku 1957 Pergler odchází do fuknce předsedy ONV Frýdlant, aby se na ředitelské křeslo opět vrátil kvůli zrušení frýdlantského okresu. To již jedenáctiletka končí a vzniká střední všeobecně vzdělávací škola, s tři roky trvajícím maturitním studiem. Tento koncept trval osm let, kdy dochází opět ke vzniků gymnázií, kde délka studia dosahuje již čtyř let. V 60. let ale dochází k značnému odklonu zájmu o studium na SVVŠ. Tento stav se podařilo zlepšit až v 70.-80. letech minulého století, kdy navíc dochází k velkému zájmu o studiu frýdlantského gymnázia z řad libereckých studentů. Jejich koncetrace někdy činila i 60 %, ze samotného Frýdlantu pak docházelo na 20 % studentů. Velká část studentů pocházela a pochází z drobných vesniček Frýdlantska nebo zdejších malých měst.

60. léta škola absolvovala pod vedením PhDr. Josefa Kostlána, který zahájil i hrubé rekonstrukční práce na budově bývalého okresního soudu v ul. Mládeže (dříve Pionýrů), kam se škola přesunula z Purkyňovy ulice. Maturity v roce 1976 zahájily provoz této budovy (do té doby zde byla střední zemědělsko-technická škola, od 60. let, kdy zaniká okres i soud ve Frýdlantu). Řadu práce odvedl i PhDr. Jindřich Včelka, za jehož ředitelské éry se podařilo také vybudovat fungující systém ZVOP (základů výroby a technické přípravy), odbornou jazykovou učebnu a chemickou laboratoř. Gymnázium v té době bylo organizované jako čtyřletá dvoutřídní škola s kapacitou na 240 žáků.

Po povýšení dr. Včelky do funkce školního inspektora přebírá místo ředitele Ing. František Habětínek, který gymnázium vede až do r. 1990. Následuje éra Jiřího Kabeláka, která je dodnes vnímaná rozporuplně, J. Kabelák pak končí o čtyři roky později. Jeho hlavní zásluhou ale bezesporu je spojení budovy B krčkem a reorganizace čtyřletého gymnázia na gymnázium šestileté, později osmileté. Bez této změny by Gymnázium Frýdlant nebylo schopné naplňovat kapacity na současnou úroveň, protože zájem žáků z Frýdlantska by se výrazně snížil a nebyl by již dorovnán libereckými studenty.

V r. 1994 je do funkce ředitele zvolen dosavadní zástupce Mgr. Alois Holas, který ale je postaven před řadu nelehkých úkolů, tj. například přechod pod krajský úřad a snížení finačních příspěvků, které měly za následek zhoršování kvality školního inventáře a vybavení, což je problém, s nímž se škola potýká dodnes. Krom toho se začaly objevovat posléze úvahy o sloučení gymnázia s místní střední školou hospodářskou a lesnickou a snížení studia z 8 na 4 roky, což by bylo pro gymnázium neúnosné. Poslední tyto úvahy se objevily ve školním roce 2010/11, ale i díky vysoké aktivitě studentů a pedagogů z nich sešlo.

Gymnázium prošlo rekonstrukcí, při níž došlo k výměně okeň, opravě fasády a rekonstrukcím některých interiérových prostor.

Studium[editovat | editovat zdroj]

V současné době nabízí gymnázium pouze osmileté všeobecné studium. Poslední studenti studia čtyřletého absolvovali roku 1999 a studium šestileté bylo ukončeno roku 2001. Kapacita jedné třídy tohoto studia je stanovena na 30 žáků. Ke studiu se obvykle hlásí kolem 30 - 40 žáků převážně z Frýdlantska.

Budova školy[editovat | editovat zdroj]

Budova v ulici Mládeže se stala sídlem gymnázia roku 1976. Teprve roku 1992 byl areál školy rozšířen spojovacím koridorem s vedlejší budovou bývalé veterinární stanice, tzv. budovou B. V budově A se nachází administrativní část, 7 kmenových tříd, odborné učebny pro výuku fyziky, chemie, biologie a cizích jazyků. Škola je dále vybavena školní chemickou laboratoří, počítačovou studovnou a odbornou počítačovou učebnou. Ve druhé budově je zázemí pro výuku hudební a výtvarné výchovy, rovněž se zde nalézá školní jídelna.

Tělesná výchova je realizována v tělocvičně TJ Slovan Frýdlant a v budově SŠHL v Zámecké ul. V zimě je tělesná výchova obohacena o bruslení v krytém stadionu ve Frýdlantu a za hezkého počasí žáci využívají atletického stadionu či místní hřiště s umělou travnatou plochou v Bělíkově ul.

Výsledky a uplatnění absolventů[editovat | editovat zdroj]

V poslední letech maturuje obvykle kolem 25 oktavánů. Úspěšnost přijetí na VŠ se dlouhodobě pohybuje kolem 95 - 100 %, přičemž 45 - 50 % žáků se rozhodne pro studium oborů, u nichž je pociťován nedostatek uchazečů, tj. technické, přírodovědné, zdravotnické či zemědělské obory.

Stimulem k rozhodování budoucího směrování jsou návštěvy Úřadu práce v Liberci či různých, i místních, závodů. Žákům je rovněž umožněno i kulturní vyžití při četných návštěvách divadel nebo přednášek.

Přijímací řízení[editovat | editovat zdroj]

Přijímací zkoušky pro 1. ročník gymnázia (třída prima) je realizován pomocí standardizovaných státních testů Cermat. V rámci doplnění volných míst je možný dodatečný nástup do 5. ročníku (kvinty) i pro absolventy základních škol.

Pro uchazeče do primy jsou organizovány i příjímací kurzy. Po přijetí žáků do primy absolvují žáci harmonizační kurz, stejně tak i v kvintě.

Projekty a další aktivity[editovat | editovat zdroj]

  • školní časopis GF BOD
  • výměnné pobyty ve spolupráci s KANTONSHULE WATTWIL ve Švýcarsku
  • výměnné pobyty v Holandsku či Nové Gorici (Slovinsko)
  • projekt "Jdeme na to od lesa" s využitím moderního systému PASCO
  • projekt Světové školy - "Boříme bariéry"
  • každoroční projekt JA firma
  • účast na řadě sportovních akcích - Memoriál Zuzany Krejčové, běh ve Višňově, florbalové zápasy aj.
  • účast ve vědomostních soutěžích - olympiády z anglického či německého jazyka, biologie či každoroční účast v projektu "Lidice pro 21. století"
  • Zřejmě nejdůležitější sportovní událostí Gymnázia Frýdlant je tzv. Paralojziáda, sportovní den, jemuž nechybí ani slavnostní nástup, vyvěšování oficiální vlajky a zahajovací proslov. Akce je pojmenována podle bývalého ředitele školy, p. Aloise Holase.
  • Na škole je funkční studentský parlament, který zaznamenal řadu úspěchů. Jeho komunikace s vedením školy je na výborné úrovni a umožňuje prosazování studentských myšlenek v kooperaci s pedagogy, čímž zkvalitňuje školní prostředí.
  • Podle školských osnov je ve 2. a 5. ročníku zorganizován lyžařských výcvik, stejně tak v 7. ročníku se organizuje sportovně-turistický kurz, jehož náplní je mimo jiné i cyklistika.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Almanach vydaný k 60. výročí založení Gymnázia Frýdlant, 2007
  • Almanach vydaný k 50. výročí založení Gymnázia Frýdlant, 1997

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]