Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Zámecký pivovar Frýdlant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámecký pivovar Frýdlant
Objekt frýdlantského pivovaru
Objekt frýdlantského pivovaru
Místo Frýdlant
Adresa Na Poříčí 116/5, Liberec, 460 01, Česko
IČO 27318966
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámecký pivovar Frýdlant je průmyslový podnik ve Frýdlantě, městě na severu České republiky ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje. Pivovar se nachází pod místním hradem a zámkem na břehu řeky Smědé. Stojí na počátku staré cesty do Raspenavy (dnes silnice II/290).

První zmínky o pivovaru jsou z konce 14. století, kdy se v něm vařilo pivo pro potřeby zdejšího hradu. O dvě století později se ovšem kvůli lepší dostupnosti přírodních zdrojů přestěhoval do podhradí na břeh řeky Smědé. V dalších letech se pivovar postupně rozšiřoval a zvyšovala se také jeho roční produkce, která na počátku 20. století přesahovala 30 tisíc hektolitrů piva. Ovšem s ohledem na objem finančních prostředků, jež by si vyžádala jeho modernizace, došlo v roce 1949 k ukončení provozu pivovaru a jeho prostory se využívaly pro zrání sýrů a uskladnění zeleniny.

Na počátku 21. století se však objevily snahy o opětovné zahájení provozu. Vaří se zde pivo značky Albrecht. Slavnostní otevření pivovaru spolu s jeho požehnáním proběhlo v červenci 2014.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od 14. do 18. století[editovat | editovat zdroj]

Ve Frýdlantu se první písemné zmínky o pivovaru objevují v urbáři (soupisu) zdejšího panství vyhotoveném v letech 1381 až 1409. V té době se vařilo pivo na zdejším hradě a sloužilo pro potřeby jeho majitelů. Ve městě v podhradí ovšem také stálo několik domů s právem várečným a jejich majitelé se posléze spojili a začali také vařit své pivo. Na území města tak existovaly dva pivovary.[1]

Zámecký pivovar
Zámecký pivovar
Poloha pivovaru na mapě České republiky

Vrchnost na přelomu 16. a 17. století dobudovala svůj nový pivovar.[1] Důvodem měl být vzrůstající objem uvařeného piva, pro nějž bylo vhodnější přesunout jeho výrobu blíže k přírodním zdrojům, a sice do podhradí na břeh řeky Smědé[2] do míst, kde začínala stará cesta do Raspenavy (dnes silnice II/290).[3] Český král Matyáš Habsburský roku 1616 vydal nařízení, podle něhož měl tento pivovar vařit pouze pro potřeby zdejšího hradu a nekonkurovat tak pivovaru měšťanů.[1] Roku 1622 se majitelem zdejšího panství stal Albrecht z Valdštejna.[4] Ten rozhodnutí krále nerespektoval a ještě v roce svého nástupu zabavil varné pánve z městského pivovaru. Dvě z nich odvezl do Jičína a jednu přesunul do svého frýdlantského panského pivovaru.[1] Během Albrechtovy vlády nad zdejším panstvím došlo během roku 1626 k přestavbě objektu na kamennou budovu v barokním slohu[2] (pivovar je na mapách z roku 1629 uváděn jako kamenná stavba). Postupně se také zvyšovala roční produkce uvařeného piva. Roku 1631 dosahoval výstav 1671 sudů,[p 1] o rok později již 2080 sudů a v dalším roce (1633) již 3000 sudů.[1]

Historikové si sice nejsou jisti, zda pivovar na počátku 17. století stál v současné lokalitě,[1] nicméně je to pravděpodobné, neboť podle Globicovy mapy frýdlantského panství z roku 1660 stála v místě současného pivovaru stavba s hrázděným patrem a se sedlovou střechou.[6][7]

Roku 1671, kdy Frýdlant patřil Gallasům, se měšťané vzdali svého várečného práva.[p 2] Náhradou za to získali frýdlantskou papírnu spolu s kompenzací ve výši jednoho tolaru za každý ve městě vytočený sud piva.[1] Surovina pro výrobu piva, chmel, se již od 16. století pěstoval jak přímo ve Frýdlantě,[9] tak posléze také na lenních statcích zdejšího hradu, tj. v Habarticích, v Andělce, v Loučné či ve Višňové. Voda, která se při vaření piva využívala, se do pivovaru přiváděla dřevěným potrubím z Křížového vrchu.[1]

19. a 20. století[editovat | editovat zdroj]

Černobílá historická fotografie pivovaru z roku 1902 zachycuje provoz při pohledu od východu. V popředí jsou patrové budovy, za nimiž je patrný vysoký tovární komín. V pozadí na výšině stojí frýdlantský hrad
Pivovar v roce 1902

Nejstarší dochované plány pivovaru, které se podařilo najít, zachycují jeho stav z roku 1817. Během devadesátých let 19. století přešel pivovar z řemeslné výroby piva na výrobu průmyslovou. V té době proběhly také stavební úpravy, které ovšem vycházely z původní dispozice pivovaru.[7] Nejpozději na počátku této přestavby se nájemci zdejšího pivovaru stali Franz Niessner, Josef Bondy a JUDr. Karel Winternitz, kteří podnik provozovali pod značkou Hraběte Clam-Gallase zámecký pivovar Niessner & Bondy ve Frýdlantu.[10] Plány k přestavbě vytvořil roku 1890 frýdlantský stavitel Wilhelm Stärze. Jím navržené úpravy se vyhnuly východní části sladovny spolu s humnem a ušetřena byla také varna. Rozšířením původních ležáckých sklepů vznikl objekt chladného hospodářství. Stärzovy plány zachycují kotelnu, tovární komín i strojovnu, v níž se nacházel horizontální parní stroj s výkonem 10 až 12 koňských sil. Pro provoz varny vyrostla nová kotelna. U řeky Smědé vznikla odkalovací jímka, do níž ústily kanalizační svody z celého průmyslového areálu. Na úpatí svahu vznikl objekt chladného hospodářství mající hřebenový větrák a u chladnice pohyblivé žaluzie. Do prostor nad průjezd umístil Stärz chladicí stroj. Na plánech je také zřetelně rozpoznatelné, které zdivo zůstalo původní (barokní) a které je novější. Budovy tak mají většinou do výše patra zdivo minimálně barokního stáří.[7]

O dva roky později (1892) vznikly plány na výstavbu požahovny[p 3] v blízkosti stávající bednárny a také se ve dvoře postavila umývárna sudů.[7] V témže roce vznikly plány vytvořené správou velkostatku. Je na nich zakreslena podoba pivovaru po proběhlé přestavbě. Oproti Stärzovým návrhům z před dvou let ovšem vykazují některé odlišnosti. Umývárna sudů není postavena, jak se původně zamýšlelo, vedle strojovny, nýbrž je situována do samostatného přístavku na dvoře. K dalším úpravám došlo roku 1896, kdy opět podle Stärzova návrhu vyrostla na protějším, jižním břehu řeky Smědé budova skladu. V těchto místech se již nacházely prostory bývalé frýdlantské cihelny, které již pivovar tou dobou využíval k sušení pivních sudů, pro ustájení koní a k odstavování povozů.[10]

Za další dva roky (1898) naplánovali frýdlantští stavitelé Appelt & Hampel přestavbu kotelny a strojovny, do které navrhli instalaci nového parního kotle, vysokotlakého parního stroje a chladicího stroje (vše od brněnské strojírny Aktiengesellschaft für Maschinenbau, vorm. Brand & L'Huillier). Na tehdejší objekt strojovny navíc přistavěli ještě jedno patro, do nějž umístili chladicí zařízení a na břehu řeky vybudovali cisternu o pětimetrové hloubce. Frýdlantští stavitelé se také podíleli na úpravách vnitřních dispozic objektu chladného hospodářství. V pivovaru se tak vedle stroje zmíněné brněnské společnosti objevily také výrobky firmy Ringhoffer, Gebrüder Kob či libereckých Christiana Linsera a Ferdinanda Strenitze.[10]

Další úprava proběhla roku 1906, kdy se vybudovala mechanizovaná požahovna sudů, k níž vyrostl samostatný komín stojící v zadní části areálu. Stavba vydržela až do roku 2010, kdy ji poškodily srpnové povodně.[10]

V té době, tedy na přelomu 19. a 20. století, postupně stoupal výstav pivovaru (to jest jeho roční produkce) z hodnoty 28 504 hl v roce 1897, přes 29 512 hl (1898), 34 206 hl (1899), 34 378 hl a pokles na 31 629 hl (1900), až po 38 514 hl za rok 1910. Pivovaru ve Vratislavicích nad Nisou u Liberce, jenž tou dobou patřil mezi jeden z nejvýznamnějších pivovarů v Rakousku-Uhersku, činil roku 1900 výstav 128 000 hl.[10] Roční produkce jiného pivovaru ve zdejší regionu, ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou, se tou dobou pohybovala mezi 60 a 70 tisíc hl a průmyslový novopacký pivovar vyrobil asi 23 000 hl ročně.[12]

Před první světovou válkou dosahoval výstav 38 000 hl a provoz zaměstnával 40 lidí, ale v letech 1916 až 1918 musel být pivovar pro nedostatek surovin zastaven.[12] Přesto roku 1917 vznikl projekt Josefa Nissera na přestavbu druhého a třetího patra sladové půdy, a to v jejích částech mezi hvozdem[p 4] a varnou. Došlo tehdy k přestavbě krovu budovy a k vložení vikýřů.[10] Po válce začal pivovar vařit také nízkostupňové pivo, a sice 8° a 12°.[12] Během roku 1929 do objektu chladného hospodářství vestavěna nová káď spilky sytému „Rostock“ a železobetonové ležácké tanky. Plány ke stavbě připravili Rudolf Hampel a Franz Krammel z Frýdlantu. Jejich kolaudace proběhla 2. srpna 1930 a tím se stavební vývoj v pivovaru ukončil.[10] Před druhou světovou válkou dosahoval výstav pivovaru hodnoty 29 000 hl.[12] Majitelkou podniku byla tou dobou již hraběnka Klotilda Clam-Gallasová, jež pivovar zdědila po hraběti Františku Clam-Gallasovi (zemřel 1930). V nájmu zámecký pivovar měli Franz a Ernst Niessnerovi spolu s JUDr. Winternitzem a sládkem byl Aleš Konvička.[14]

Po skončení druhé světové války připadl pivovar coby konfiskát národní správě a objevily se úvahy o převozu vybavení provozu na Slovensko. Těmto snahám se sice povedlo zabránit, nicméně vyčíslení nákladů potřebných na nutnou modernizaci frýdlantského pivovaru, které činily 3,56 milionu Kčs, měly za následek v roce 1949 jeho uzavření pro neefektivitu výroby. V dalších letech využívaly zdejší prostory pro zrání sýrů Severočeské mlékárny, n. p., závod Liberec.[p 5][14] Poté se využíval k uskladnění zeleniny. Během druhé poloviny 20. století byly navíc postupně zbourány kotelna pivovaru a také jeho strojovna.[10]

Počátek 21. století[editovat | editovat zdroj]

Lahev piva z tmavého skla uzavřená porcelánovým uzávěrem. Na lahvi je etiketa piva „Albrecht“
Lahev piva Albrecht

V roce 2010 zakoupila pivovar společnost Terra Felix, s.r.o.,[15] jejímž majitelem je Marek Vávra.[p 6][16] Ta se snaží o jeho obnovu, jejíž náklady by se měly vyšplhat na dvě stě milionů Kč.[17] Ročně by se mělo vyrábět z počátku 1200 hl piva,[17] ale postupně by noví majitelé chtěli dosáhnout až 30 000 hl piva.[18] V pivovaru by mělo vzniknout také muzeum a v nejstarší části areálu, v barokním humnu, by se měla otevřít středověká restaurace.[18] Během obnovy se také podařilo vybudovat školicí centrum.[17][19]

První uvařené pivo, které je distribuováno pod značkou Albrecht, mohli návštěvníci ochutnat při frýdlantských Valdštejnských slavnostech konaných v roce 2013.[20] Tehdy ovšem nabízený nápoj nepocházel přímo z frýdlantského pivovaru, nýbrž byl podle stejné receptury uvařen v jiném provozu.[p 7][22] Nápoj se nabízel ve skleněných dvoulitrových lahvích s patentním porcelánovým uzávěrem. V podobných se pivo prodávalo již v minulosti.[23] V červenci 2014 proběhlo slavnostní otevření pivovaru, během kterého mu místní duchovní požehnal.[24][25]

Produkce[editovat | editovat zdroj]

V pivovaru se vařívala piva pojmenovaná Malz, které mělo 10°, nebo čtrnáctistupňový Hubertus.[26] Na jejich etiketách bývala silueta frýdlantského zámku.[23] Při obnově výroby v roce 2014 se začaly vařit spodně kvašené ležáky pojmenované Albrecht 11° (s obsahem alkoholu 4,5 %) a Albrecht 12° (s obsahem alkoholu 5,0 %),[27] dále svrchně kvašená piva Ale, tedy Albrecht Pale Ale (s obsahem alkoholu 5,0 %) a Albrecht IPA (s obsahem alkoholu 6,5 %),[28] a také svrchně kvašená pšeničná piva Weizen, mezi něž patří Albrecht Weizen (s obsahem alkoholu 5,0 %).[29] Vedle toho plánují u příležitosti výjimečných událostí vařit sezónní piva. Prvním je v létě 2014 nefiltrované světlé svrchně kvašené pivo Albrecht Sum Ale (s obsahem alkoholu 3,0 %).[30] Piva z pivovaru je možné ochutnat v pivních barech či restauracích v Liberci, dále na Frýdlantsku, popřípadě v Praze.[31]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Sud piva měl objem cca 100 l.[5]
  2. Sepsání smlouvy proběhlo 12. srpna 1671 na zámku Stránov, jenž byl sídlem boleslavského krajského hejtmana, pod jehož správu Frýdlant patřil. Smluvními stranami byli zástupci města a hrabě Jan Václav Gallas.[8]
  3. Požahovna je dobře větraný prostor, kde dochází k vysmolování ležáckých a transportních dřevěných sudů.[11]
  4. Hvozd je pivovarský komín, v němž dochází k hvozdění, tedy k vysoušení sladu, to jest naklíčeného ječmene.[13]
  5. Podle jiných zdrojů však závod Frýdlant.[3]
  6. Společnost Terra Felix, s.r.o. ( 27304043) má sídlo ve Frýdlantě.[16]
  7. Podle některých zdrojů uvařil pivo soukromý pivovar ve Vískách.[21]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Vaření piva ve Frýdlantu, s. 104. [Dále jen Freiwillig]. 
  2. a b PETRÁŠKOVÁ, Martina. Ve Frýdlantu se zase vaří pivo. Deník.cz [online]. 2014-04-26 [cit. 2014-06-23]. Dostupné online. 
  3. a b BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Industriál Libereckého kraje: technické stavby a průmyslová architektura. Praha: Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007. 281 s. ISBN 978-80-01-03798-0. Heslo Zámecký pivovar hraběte Clam–Gallase, s. 76. 
  4. SILNÁ, Barbora. Frýdlantský zámek byl poprvé veřejnosti otevřen před dvě stě lety. Novinky.cz [online]. 2008-06-19 [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. 
  5. Za svědky minulosti [online]. Praha: Česká televize, 1986 [cit. 2014-07-15]. Kapitola Dřevěný fortel. Dostupné online. 
  6. FREIWILLIG, Petr. Zámecký pivovar ve Frýdlantu. Krkonoše – Jizerské hory [online]. 2011-09-12 [cit. 2014-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-19. ISSN 1214-9381. 
  7. a b c d Freiwillig, s. 105
  8. ANDĚL, Rudolf. Epocha Gallasů (1634–1757). In: ANDĚL, Rudolf, a kol. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9. Kapitola Boj frýdlantských měšťanů za stará privilegia, s. 61.
  9. NEVRLÝ, Miloslav; VINKLÁT, Pavel Déčko. Album starých pohlednic – Frýdlantsko. Liberec: Knihy 555, 2009. 156 s. ISBN 978-80-86660-30-1. S. 10. 
  10. a b c d e f g h Freiwillig, s. 106
  11. Pivovarský slovník [online]. Benešov: Posázaví [cit. 2014-07-13]. Heslo Požahovna. Dostupné online. 
  12. a b c d Freiwillig, s. 107
  13. KODEDA, Marek. Klobouk pana starého [online]. Pivovary.Info, 2007-11-21 [cit. 2014-07-14]. Dostupné online. 
  14. a b Freiwillig, s. 108
  15. Pivovar [online]. Frýdlant: Zámecký pivovar Frýdlant [cit. 2014-07-14]. Dostupné online. 
  16. a b Výpis dat Obchodního rejstříku v ARES [online]. Praha: Ministerstvo financí České republiky [cit. 2014-07-14]. Dostupné online. 
  17. a b c PETRÁŠKOVÁ, Martina. Ve Frýdlantu se zase vaří pivo. Deník [online]. 2014-04-26 [cit. 2014-07-16]. Dostupné online. 
  18. a b PLUHAŘ, Adam. Pivovar ve Frýdlantu začne opět vařit pivo. Poprvé od konce války. iDNES.cz [online]. 2011-12-02 [cit. 2014-07-14]. Dostupné online. 
  19. Školící kapacity [online]. Praha: Terra Felix [cit. 2014-07-16]. Kapitola Kamené učebny. Dostupné online. 
  20. HOŘENÍ, Jaroslav. V roce 2012 potěší Liberecko návrat piva do Frýdlantu i vystavený upír. iDNES.cz [online]. 2012-01-01 [cit. 2014-07-15]. Dostupné online. 
  21. PLUHAŘ, Adam. Pivo z Frýdlantu bude, tvrdí podnikatel. Falešné naděje, říkají místní. iDNES.cz [online]. 2013-05-20 [cit. 2014-07-15]. Dostupné online. 
  22. ŠEBELKA, Jan. Pivo ve Frýdlantu můžu začít vařit do čtrnácti dnů, tvrdí podnikatel. iDNES.cz [online]. 2003-07-26 [cit. 2014-07-15]. Dostupné online. 
  23. a b PLUHAŘ, Adam. Pivovar ve Frýdlantu bude mít původní etikety, němčina z nich zmizí. iDNES.cz [online]. 2012-01-15 [cit. 2014-07-15]. Dostupné online. 
  24. Druhé otevření bran pivovaru a první pivovarské slavnosti [online]. Frýdlant: Městský úřad Frýdlant [cit. 2014-07-15]. Dostupné online. 
  25. ČTK. U Valdštejna zase teče zlato. Ve Frýdlantu otevřeli zámecký pivovar [online]. Praha: Česká televize, 2014-07-19 [cit. 2014-08-15]. Dostupné online. 
  26. Pivovary E, F, G [online]. Pivovary.info [cit. 2014-07-17]. Kapitola Frýdlant v Čechách. Dostupné online. 
  27. Ležáky [online]. Frýdlant: Zámecký pivovar Frýdlant [cit. 2014-07-17]. Dostupné online. 
  28. Ale [online]. Frýdlant: Zámecký pivovar Frýdlant [cit. 2014-07-17]. Dostupné online. 
  29. Weizen [online]. Frýdlant: Zámecký pivovar Frýdlant [cit. 2014-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  30. Sezónní piva [online]. Frýdlant: Zámecký pivovar Frýdlant [cit. 2014-07-17]. Dostupné online. 
  31. PLUHAŘ, Adam. Po 65 letech ve Frýdlantu zase vaří pivo. V sobotu poteče z píp zadarmo. iDNES.cz [online]. 2014-07-16 [cit. 2014-07-17]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Vaření piva ve Frýdlantu, s. 104–108. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]