G7
G7 | |
---|---|
Logo G7 v roce 2024 | |
Představitelé států G7 na summitu v Itálii, 2024 | |
Státy tvořících G7 | |
Vznik | 25. března 1973 ve Washingtonu, D.C. 15. listopadu 1975 – 1. summit G6 v Rambouillet |
Typ | mezinárodní organizace |
Působnost | světově |
Členové |
|
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
G7 (anglicky Group of Seven), v různých obdobích také G6 nebo G8,[1] je sdružení největších ekonomicky vyspělých států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA). Zastoupeny jsou i státy Evropské unie, které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Původně sdružení vzniklo jako G6, později se připojily i Kanada (1976) a Rusko (1997); Rusku bylo 18. března 2014 pozastaveno členství jako reakce na jeho anexi Krymu.[2] Dohromady státy G8 v roce 2011 vytvořily 51 % světového hrubého domácího produktu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jako první byla vytvořena skupina G6 (Group of Six), která vznikla v roce 1975 na setkání svolaném francouzským prezidentem Valérym Giscardem d'Estaingem, kdy se šest tehdejších největších ekonomických velmocí (Francie, Západní Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy americké) dohodlo na každoročním setkávání. O rok později (1976) se na summitu v Portoriku ke skupině přidal sedmý člen – Kanada a vznikla tak skupina G7 (Group of Seven). Od roku 1977 se na pozvání Spojeného království účastní jednání i představitelé Evropské unie.
Rusko (tehdy jako Sovětský svaz) se začalo účastnit jednání už v roce 1991, od roku 1994 pořádalo samostatné mítinky se členy G7 (konaly se po hlavním summitu). Tato skupina se označovala jako P8 (Political 8) nebo G7 plus 1. Až v roce 1997, díky iniciativě tehdejšího prezidenta Spojených států Billa Clintona, se Rusko oficiálně připojilo ke G7 a vznikla tak skupina G8. Jednalo se však spíše o formální gesto prezidenta Clintona vůči ruskému prezidentu Borisi Jelcinovi. Toto rozhodnutí ale nezůstalo bez odezvy: v únoru 2005 požadovali dva američtí senátoři, Joe Lieberman a John McCain, odstoupení Ruska z G8 do doby, než ruský prezident Vladimir Putin nezajistí zlepšení dodržování lidských práv.
V roce 2014 bylo Rusko zbaveno členství ve skupině G8 v reakci na anexi Krymu. Skupina G8 se tak opět vrátila k původnímu formátu a opět se mluví o skupině G7.[1]
Struktura a aktivity
[editovat | editovat zdroj]G7 je neformální sdružení, z čehož vyplývá, že nemá žádnou vnitřní strukturu či hierarchii jako mezinárodní organizace typu Světové banky. Nemá ani stálý sekretariát nebo kanceláře jednotlivých členů. Jednotlivé země se k 1. lednu pravidelně střídají v předsednictví. Předsedající země je zodpovědná za plánování a pořádání řady ministerských setkání vrcholících výročním summitem, který se koná většinou v červnu.
Na jednotlivých ministerských setkáních se probírají záležitosti společného zájmu i globálního významu a zahrnují témata jako zdraví, uplatňování zákona, práce, ekonomický a sociální rozvoj, energetika, životní prostředí, zahraniční záležitosti, právo, terorismus nebo obchod. Nejznámějším z těchto setkání je tzv. G7, jež odkazuje výhradně na výroční mítink ministrů financí sedmi členských zemí mimo Ruska. Je to z toho důvodu, že Rusko není považováno za tak důležitou ekonomickou sílu (z hlediska HDP), jakou je ostatních sedm států (v r. 2016 bylo Rusko co do objemu HDP až na dvanáctém místě v pořadí světových ekonomik [3] a v přepočtu HDP na obyvatele dokonce až na 71. místě ve světě [4])
V roce 2005 byla ve skotském Gleneagles založena také skupina G8+5, která se schází na vlastních mítincích určených pro ministry energetiky a ministry financí všech osmi členských zemí a dále Číny, Mexika, Indie, Brazílie a Jihoafrické republiky.
Výroční summit
[editovat | editovat zdroj]Summitu se účastní představitelé vlád všech sedmi členských států a od roku 1977 také Evropská unie, která je zastoupena předsedou Evropské komise a představitelem té země, jež daný rok předsedá Radě Evropské unie. Dějiště summitu se každoročně cyklicky střídá v následujícím pořadí: Francie, Spojené státy americké, Spojené království, Německo, Japonsko, Itálie a Kanada. Hostující země je zodpovědná za pořádání celého summitu i za jeho agendu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Skupina G7 [online]. Evropská unie [cit. 2021-07-09]. Dostupné online.
- ↑ PAV, ČTK. Skupina G8 pozastavila členství Ruska kvůli invazi na Krym. E15 [online]. 2014-03-18 [cit. 2014-03-18]. Dostupné online.
- ↑ http://databank.worldbank.org/data/download/GDP.pdf
- ↑ World GDP per Capita Ranking 2016 | Data and Charts | Forecast - knoema.com. Knoema. Dostupné online [cit. 2017-07-04]. (anglicky)
- ↑ Trump chce, aby se do G7 vrátilo Rusko. Další členové skupiny jsou proti. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-06-07 [cit. 2020-09-16]. Dostupné online.
- ↑ HAVLÍKOVÁ, Kateřina; JABŮREK, Václav. Lídři G7 jednají v Německu o dopadech války. Předmětem debat je i poválečná obnova Ukrajiny. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-26 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu G7 na Wikimedia Commons
- Oficiální weby jednotlivých summitů
- viz tabulka
- Neoficiální weby zabývající se G8
- Guardian Unlimited (anglicky)
- Informační centrum G7 při Univerzitě v Torontu (anglicky)
- Weby zaměřené proti G8