Fluorid inditý
| Fluorid inditý | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid inditý |
| Anglický název | Indium(III) fluoride |
| Německý název | Indium(III)-fluorid |
| Sumární vzorec | InF3 |
| Vzhled | bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7783-52-0 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 232-005-0 |
| PubChem | 82212 |
| SMILES | F[In](F)F |
| InChI | InChI=1S/3FH.In/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: JNLSTWIBJFIVHZ-UHFFFAOYSA-K |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 171,82 g/mol |
| Teplota tání | 1172 °C (2142 °F; 1445 K) |
| Teplota varu | >1200 °C (>2192 °F; >1473,15 K) |
| Hustota | 4,39 g/cm3 |
| Index lomu | 1,453 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,4 g·l−1 při 20 °C |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | romboedrická |
| Hrana krystalové mřížky | a = 5,4103 Å
c = 14,3775 Å |
| Bezpečnost | |
 GHS06  GHS07 | |
| H-věty | H301, H315, H319, H335 |
| P-věty | P261, P264, P271, P280, P302+352, P304+340, P305+351+338, P312, P321, P332+313, P337+313, P362, P403+233, P405, P501 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid inditý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem InF3.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Fluorid inditý lze vyrábět pyrolýzou hexafluoroinditanu amonného pod proudem fluoru:[1]
(NH4)3[InF6] → InF3 + 3 NH4F
Možná je také příprava reakcí oxidu inditého s fluorem:[1]
2 In2O3 + 6 F2 → 4 InF3 + 3 O2
nebo reakcí chloridu inditého s fluorovodíkem při 100 °C:[1]
InCl3 + 3 HF → 3 HCl + InF3
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Fluorid inditý je bílá pevná látka, která je odolná vůči studené i teplé vodě.[1] Ve vroucí vodě hydrolyzuje na oxyfluorid inditý.[2] Fluorid inditý se ve vodě rozpouští velmi málo, ale je snadno rozpustný ve zředěných kyselinách. Fluorid inditý se redukuje na téměř čistý fluorid indno-inditý pod velmi pomalým proudem vodíku za 300 °C a na kovové indium pod rychlým proudem vodíku.[1]
Struktura fluoridu inditého je romboedrická, podobná struktuře fluoridu rhoditého s prostorovou grupou R3c (číslo 167) (a = 5,4103 Å, c = 14,3775 Å).[3] Každé z center je oktaedrické.[4]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Fluorid inditý se využívá při přípravě neoxidových skel. Používá se také jako katalyzátor adice trimethylsilylkyanidu na aldehydy za vzniku kyanhydrinů.[5][6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Indium(III) fluoride na anglické Wikipedii a Indium(III)-fluorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 240. (německy)
- ↑ ZUCKERMAN, J. J.; HAGEN, A. P. Inorganic Reactions and Methods, The Formation of Bonds to Hydrogen (Part 1). [s.l.]: John Wiley & Sons 360 s. Dostupné online. ISBN 978-0-470-14536-4. (anglicky)
- ↑ HOPPE, R.; KISSEL, D. Zur kenntnis von AlF3 und InF3 [1]. Journal of Fluorine Chemistry. 1984-03, roč. 24, čís. 3, s. 327–340. Dostupné online [cit. 2023-10-07]. DOI 10.1016/S0022-1139(00)81321-4. (německy)
- ↑ HEBECKER, Christoph; HOPPE, Rudolf. Zur Kristallstruktur von Indium- und Thalliumtrifluorid. Die Naturwissenschaften. 1966, roč. 53, čís. 4, s. 104–104. Dostupné online [cit. 2023-10-07]. ISSN 0028-1042. DOI 10.1007/BF00601468. (německy)
- ↑ RAHMAN, Atta-ur-. Advances in Organic Synthesis. [s.l.]: Bentham Science Publishers 566 s. Dostupné online. ISBN 978-1-60805-197-7. S. 192. (anglicky)
- ↑ Indium(III) fluoride [online]. Sigma-Aldrich [cit. 2023-10-06]. Dostupné online.