Fluorid thulitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fluorid thulitý
Obecné
Systematický názevFluorid thulitý
Anglický názevThulium(III) fluoride
Německý názevThulium(III)-fluorid
Sumární vzorecTmF3
Vzhledbílá až lehce nazelenalá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS13760-79-7
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)237-353-7
PubChem83710
SMILESF[Tm](F)F
InChIInChI=1S/3FH.Tm/h3*1H;/q;;;+3/p
Key: AATUHDXSJTXIHB-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost225,93 g/mol
Teplota tání1158 °C
Teplota varu2230 °C
Hustota7,971 g/cm3
Rozpustnost ve vodětéměř nerozpustné
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná
Hrana krystalové mřížkya = 627,7 pm


b = 681,4 pm


c = 441,1 pm
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
H-větyH301, H311, H315, H319, H331, H335
P-větyP261, P262, P264, P264+265, P270, P271, P280, P301+316, P302+352, P304+340, P305+351+338, P316, P319, P321, P330, P332+317, P361+364, P362+364, P403+233, P405, P501
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid thulitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem TmF3.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Fluorid thulitý lze připravit reakcí sulfidu thulitého s kyselinou fluorovodíkovou, následovanou tepelným rozkladem:[1]

3 Tm2S3 + 20 HF + (2 + 2x)H2O → 2 (H3O)Tm3F10·xH2O↓ + 9 H2S↑ (x=1,7)
(H3O)Tm3F10 → 3 TmF3 + HF↑ + H2O↑

Oxid thulitý reaguje s fluoračními činidly, jako fluorovodík[2], fluorid dusitý[3] a fluorid xenonatý[4] za vzniku fluoridu thulitého. Když reakce s fluoridem dusitým není úplná vzniká směs TmOF a TmF3.[3]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Fluorid thulitý je bílá až lehce nazelenalá pevná látka bez zápachu, která je téměř nerozpustná ve vodě. Fluorid thulitý krystalizuje v kosočtverečné soustavě v prostorové grupě Pnma (Číslo 62)[5] s hranami mřížky a = 627,7 pm, b = 681,4 pm und c = 441,1 pm[1] v krystalové struktuře fluoridu yttritého.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Fluorid thulitý se používá k dopování optických skel a ke zlepšení infračerveného vyzařování ve středním infračerveném pásmu od 3,0 µm do 8 µm v oxyfluoridové sklokeramice.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Thulium(III) fluoride na anglické Wikipedii a Thulium(III)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. a b ANDRREV, O.V.; RAZUMKOVA, I.A.; BOIKO, A.N. Synthesis and thermal stability of rare earth compounds REF3, REF3·nH2O and (H3O)RE3F10·nH2O (RE = Tb − Lu, Y), obtained from sulphide precursors. Journal of Fluorine Chemistry. 2018-03, roč. 207, s. 77–83. Dostupné online [cit. 2023-12-04]. DOI 10.1016/j.jfluchem.2017.12.001. (anglicky) 
  2. BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 254. (německy) 
  3. a b SCHEELE, Randall D.; MCNAMARA, Bruce K.; CASELLA, Andrew M. Thermal NF3 fluorination/oxidation of cobalt, yttrium, zirconium, and selected lanthanide oxides. Journal of Fluorine Chemistry. 2013-02, roč. 146, s. 86–97. Dostupné online [cit. 2023-12-04]. DOI 10.1016/j.jfluchem.2012.12.013. (anglicky) 
  4. Vysokochistye veshchestva | WorldCat.org. Kapitola Interaction of xenon difluoride with rare earth element, zirconium, and hafnium oxides. search.worldcat.org [online]. [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. (rusky) 
  5. ANS, Jean d'; LAX, Ellen. Taschenbuch für Chemiker und Physiker. [s.l.]: Springer 1504 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-60035-0. S. 780. (německy) 
  6. ELEMENTS, American. Thulium Fluoride. American Elements [online]. [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. (anglicky)