Fluorid bromitý
| Fluorid bromitý | |
|---|---|
 Struktura fluoridu bromitého | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid bromitý |
| Anglický název | Bromine trifluoride |
| Německý název | Bromtrifluorid |
| Sumární vzorec | BrF3 |
| Vzhled | nažloutlá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7787-71-5 |
| PubChem | 24594 |
| SMILES | [F-].[F-].[F-].[Br] |
| InChI | InChI=1S/Br.3FH/h;3*1H/p-3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 136,90 g/mol |
| Teplota tání | 8,77 °C |
| Teplota varu | 125,72 °C (rozklad) |
| Hustota | 2,803 g/cm3 |
| Struktura | |
| Dipólový moment | 1,19 D |
| Bezpečnost | |
| NFPA 704 |  0
4
3
W-OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid bromitý je interhalogen s chemickým vzorcem BrF3. Je to nažloutlá kapalina se štiplavým zápachem.[1] Je rozpustný v kyselině sírové, ale bouřlivě reaguje s vodou a organickými sloučeninami. Má silné fluorační účinky a dokáže vystupovat jako ionizující rozpouštědlo. Využívá se při přípravě fluoridu uranového během zpracování jaderného paliva.[2]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Poprvé byl připraven Paulem Lebeau v roce 1906 přímou reakcí bromu s fluorem při 20 °C:[3]
- Br2 + 3 F2 → 2 BrF3
Lze jej také získat disproporcionací fluoridu bromného:[1]
- 3 BrF → BrF3 + Br2
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Stejně jako u ClF3 a IF3 je molekula planární a má tvar písmene T. Podle teorie VSEPR má brom dva nevazebné elektronové páry. Vzdálenost bromu a axiálních fluoridů je 1,81 Å a k ekvatoriálnímu fluoridu je 1,72 Å. Úhel mezi axiálními a ekvatoriálním fluoridem je 86,2°.[4]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Fluorid bromitý je fluorační činidlo, slabší než ClF3. V kapalném skupenství je vodivý, díky autoionizaci:[2]
- 2 BrF3 ⇌ BrF +
2 + BrF -
4
Mnoho iontových fluoridů se v BrF3 rozpouští za tvorby tetrafluorobromitého aniontu:[2]
- KF + BrF3 → KBrF4
Kovalentní fluoridy mohou vystupovat jako akceptory fluoridu:
- BrF3 + SbF5 → [BrF +
2 ][SbF -
6 ]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bromine trifluoride na anglické Wikipedii.
- 1 2 SIMONS, J. H.; YOST, Don M.; ROGERS, M. T. Bromine(III) Fluoride (Bromine Trifluoride). Příprava vydání Ludwig F. Audrieth. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 9780470132340, ISBN 9780470131626. doi:10.1002/9780470132340.ch48. S. 184–186. DOI: 10.1002/9780470132340.ch48.
- 1 2 3 GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1022–1023.
- ↑ LEBEAU, P. The effect of fluorine on chloride and on bromine. Annales de Chimie et de Physique. 1906, roč. 9, s. 241–263.
- ↑ GUTMANN, V. Die Chemie in Bromitrifluorid. Angewandte Chemie. 1950-07-07, roč. 62, čís. 13–14, s. 312–315. Dostupné online [cit. 2019-06-07]. doi:10.1002/ange.19500621305. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluorid bromitý na Wikimedia Commons
