Fluorid dusitý
| Fluorid dusitý | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid dusitý |
| Ostatní názvy | trifluoramin fluorodusík |
| Anglický název | Nitrogen trifluoride |
| Německý název | Stickstofftrifluorid |
| Sumární vzorec | NF3 |
| Vzhled | bezbarvý plyn |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7783-54-2 |
| PubChem | 24553 |
| ChEBI | 30231 |
| UN kód | 2451 |
| Číslo RTECS | QX1925000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 71,001 g/mol |
| Teplota tání | −208,5 °C |
| Teplota varu | −129,07 °C |
| Hustota | 0,003 17 g/cm3 (0 °C) 1,885 g/cm3 (kapalina, tv) |
| Kritická teplota Tk | −39,25 °C |
| Kritický tlak pk | 4 531 kPa |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Ionizační energie | 13,2 eV |
| Struktura | |
| Tvar molekuly | trigonální pyramida |
| Dipólový moment | 0,80×10−30 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −126 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 5,63 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 163,4 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 260,6 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −84,4 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,750 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS03  GHS04  GHS07  GHS08 Nebezpečí[1] | |
| R-věty | R8, R20 |
| S-věty | S9, S17, S23 |
| NFPA 704 |  0
1
0
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid dusitý (NF3, fluorodusík neboli trifluoramin) je plyn lehčí než vzduch. Patří k méně známým skleníkovým plynům.
Fluorid dusitý je nehořlavý plyn bez barvy a zápachu. Používá se mj. při výrobě plazmových obrazovek, solárních panelů a displejů z kapalných krystalů, také jako selektivní činidlo při leptání oxidu křemičitého.
Podle nejnovějších zjištění je fluorid dusitý skleníkovým plynem s přibližně 17 tisíc krát[2] vyšším účinkem než oxid uhličitý. V atmosféře Země se v současnosti nachází asi 5 400 tun[zdroj?] fluoridu dusitého; z analýzy vzorků vzduchu z posledních třiceti let vyplývá, že jeho koncentrace rostla v průměru o 11 %. Přesto nepatří mezi plyny, jejichž emise jsou omezeny Kjótským protokolem. Podle názoru některých vědců by proto v budoucnosti měly jeho emise kontrole podléhat. V EU jsou fluorované skleníkové plyny již regulovány.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Nitrogen trifluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ (anglicky)Climate Change 2007: The Physical Sciences Basis
- ↑ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluorid dusitý na Wikimedia Commons - Zpráva o skleníkových účincích (anglicky) Archivováno 28. 10. 2008 na Wayback Machine.
- základní vlastnosti Archivováno 7. 7. 2011 na Wayback Machine.
