Fluorid europitý
| Fluorid europitý | |
|---|---|
-fluorid.png) | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid europitý |
| Anglický název | Europium trifluoride |
| Německý název | Europiumtrifluorid |
| Sumární vzorec | EuF3 |
| Vzhled | bílé krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13765-25-8 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 237-368-9 |
| PubChem | 83715 |
| SMILES | F[Eu](F)F |
| InChI | InChI=1S/Eu.3FH/h;3*1H/q+3;;;/p-3
Key: HPNURIVGONRLQI-UHFFFAOYSA-K |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 208,959 g/mol |
| Teplota tání | 1390 °C (2534 °F; 1663,15 K) |
| Teplota varu | 2280 °C (4136 °F; 2553,15 K) |
| Teplota změny krystalové modifikace | 647 °C |
| Rozpustnost ve vodě | téměř nerozpustný |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | ortorombická |
| Bezpečnost | |
 GHS07 | |
| H-věty | H302, H312, H315, H319, H332, H335 |
| P-věty | P261, P264, P264+265, P270, P271, P280, P301+317, P302+352, P304+340, P305+351+338, P317, P319, P321, P330, P332+317, P337+317, P362+364, P403+233, P405, P501 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid europitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem EuF3.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Fluorid europitý lze připravit reakcí dusičnanu europitého a fluoridu amonného:[1]
- Eu(NO3)3 + 3 NH4F → EuF3 + 3 NH4NO3
Lze jej také připravit reakcí oxidu europitého s fluorovodíkem:[2]
- Eu2O3 + 6 HF → 2 EuF3 + 3 H2O
Nanočástice fluoridu europitého mohou být také připraveny působením mikrovlnného záření na octan europitý v iontové kapalině s tetrafluoroboritanovým aniontem.[3]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Fluorid europitý je bílá pevná látka, prakticky nerozpustná ve vodě.[4] Má ortorombickou krystalovou strukturu, která při teplotě nad 647 °C se mění na trigonální (typu fluoridu lanthanitého) s hranami mřížky a = 692 pm a c = 709 pm.[5]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Fluorid europitý se využívá jako katalyzátor při výrobě fluoridů smíšených kovů. Je také využíván v optických sklech a keramice.[6] Pomocí fluoridu europitého lze připravit fluorid europnatý redukcí kovovým europiem nebo vodíkem:[7]
- 2 EuF3 + Eu → 3 EuF2
- 2 EuF3 + H2 → 2 EuF2 + 2 HF
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Europium(III) fluoride na anglické Wikipedii a Europium(III)-fluorid na německé Wikipedii.
- ↑ 潘峰, 陶锋, 王志俊,等. pH值对水热法合成EuF3纳米晶形貌的影响[J]. 井冈山大学学报(自然科学版), 2012, 33(2):72-75.
- ↑ BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 254. (německy)
- ↑ LORBEER, Chantal; CYBIŃSKA, Joanna; MUDRING, Anja-Verena. Europium(III) Fluoride Nanoparticles from Ionic Liquids: Structural, Morphological, and Luminescent Properties. Crystal Growth & Design. 2011-04-06, roč. 11, čís. 4, s. 1040–1048. Dostupné online [cit. 2023-10-01]. ISSN 1528-7483. DOI 10.1021/cg101140r. (anglicky)
- ↑ Bezpečnostní list [online]. ThermoFischer, 2021-01-18 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.
- ↑ ANS, Jean d'; LAX, Ellen. Taschenbuch für Chemiker und Physiker. [s.l.]: Springer 1504 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-60035-0. (německy)
- ↑ Europium(III) fluoride, anhydrous, REacton™, 99.9% (REO), Thermo Scientific Chemicals [online]. ThermoFischer [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.
- ↑ BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 255. (německy)