Přeskočit na obsah

Fluorid uranitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fluorid uranitý
Obecné
Systematický názevFluorid uranitý
Anglický názevUranium trifluoride
Německý názevUran(III)-fluorid
Sumární vzorecUF3
Vzhledfialová pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS13775-06-9
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)237-404-3
PubChem83722
SMILESF[U](F)F
InChIInChI=1S/3FH.U/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: QKQVZMHSFHTREC-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost295,024 g/mol
Teplota tání1495 °C (2723 °F; 1768 K)
Hustota8,9 g/cm3
Struktura
Krystalová strukturatrigonální
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
H-větyH300, H330, H314, H373, H411
P-větyP260, P262, P264, P273, P280, P310
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid uranitý je anorganická sloučeninachemickým vzorcem UF3.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid uranitý lze připravit reakcí fluoridu uraničitého s hliníkem při 900 °C:[1]

UF4 + Al → UF3 + AlF

Fluorid uranitý lze připravit také reakcí fluoridu uraničitého s uranem:[1]

3UF4 + U → 4UF3

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid uranitý je fialová pevná látka, která má teplotu tání 1495 °C.[2] Při zahřátí nad 1200 °C fluorid uranitý disproporcionuje na fluorid uraničitý a uran. Má krystalovou strukturu trigonální s mřížkovými konstantami a = 717,9 pm a c = 734,5 pm.[1] Struktura je podobná fluoridu lanthanitému. Každý atom uranu je ve struktuře obklopen devíti atomy fluoru, koordinační okolí má tvar trigonálního prizmatu doplněného o tři vrcholy.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Uranium trifluoride na anglické Wikipedii a Uran(III)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. a b c Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. 2. 3., umgearb. Aufl. vyd. Stuttgart: Enke 610 s. ISBN 978-3-432-87813-3. 
  2. CRC Handbook of Chemistry and Physics, 90nd Edition. dx.doi.org. CRC Press, 2011-06-06, s. 4–97. Dostupné online [cit. 2023-08-30]. DOI 10.1201/b17379.