Fluorid rhoditý
| Fluorid rhoditý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid rhoditý |
| Anglický název | Rhodium trifluoride |
| Německý název | Rhodium(III)-fluorid |
| Sumární vzorec | RhF3 |
| Vzhled | červenohnědá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 60804-25-3 |
| PubChem | 15829233 |
| SMILES | [F-].[F-].[F-].[Rh+3] |
| InChI | InChI=1S/3FH.Rh/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: TXUZMGFRPPRPQA-UHFFFAOYSA-K |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 159,9007 g/mol |
| Hustota | 5,38 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | trigonální |
| Hrana krystalové mřížky | a = 4,873
c = 13,550 |
| Tvar molekuly | oktaedr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid rhoditý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem RhF3.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Fluorid rhoditý lze připravit fluorací chloridu rhoditého:
- 2 RhCl3 + 3 F2 → 2 RhF3 + 3 Cl2
Lze jej také připravit reakcí jednotlivých prvků:[1]
- 2 Rh + 3 F2 → 2 RhF3
Hydráty fluoridu rhoditého lze získat reakcí fluoridů s roztoky rhoditých solí.[2]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Bezvodý fluorid rhoditý je nerozpustný ve vodě a nereaguje s ní, ale hydráty se složením RhF3·6H2O (hexahydrát) a RhF3·9H2O (nonahydrát) lze připravit přidáním kyseliny fluorovodíkové do vodného roztoku rhodité soli a oba jsou rozpustné ve vodě.[1]
Podle rentgenové krystalografie má sloučenina stejnou strukturu jako fluorid vanaditý, přičemž kov je v oktaedrické koordinační geometrii.[3] Má trigonální krystalovou strukturu s prostorovou grupou R3c (prostorová grupa číslo 167).[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rhodium trifluoride na anglické Wikipedii a Rhodium(III)-fluorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b GREENWOOD. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Elsevier Science & Technology Books book s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-037941-8. S. 1119–1120. (anglicky)
- ↑ EAGLESON, Mary. Concise Encyclopedia Chemistry. [s.l.]: Walter de Gruyter 1216 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-011451-5. S. 949. (anglicky)
- ↑ GROSSE, L.; HOPPE, R. Zur Kenntnis von Sr2RhF7. (Mit einer Bemerkung zur Kristallstruktur von RhF3). Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1987-09, roč. 552, čís. 9, s. 123–131. Dostupné online [cit. 2023-10-10]. ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/zaac.19875520914. (německy)
- ↑ HEPWORTH, M. A.; JACK, K. H.; PEACOCK, R. D. The crystal structures of the trifluorides of iron, cobalt, ruthenium, rhodium, palladium and iridium. Acta Crystallographica. 1957-01-01, roč. 10, čís. 1, s. 63–69. Dostupné online [cit. 2023-10-10]. ISSN 0365-110X. DOI 10.1107/S0365110X57000158.