Fluorid einsteinitý
| Fluorid einsteinitý | |
|---|---|
| Systematický název | Fluorid einsteinitý |
| Anglický název | Einsteinium(III) fluoride |
| Německý název | Einsteinium(III)-fluorid |
| Sumární vzorec | EsF3 |
| Vzhled | krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 99644-27-6 78891-05-1 |
| PubChem | 135113703 |
| SMILES | [Es+3].[F-].[F-].[F-] |
| InChI | InChI=1S/Es.3FH/h;3*1H/q+3;;;/p-3
Key: NYNVZWGCTJTDET-UHFFFAOYSA-K |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 309 g/mol |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustné |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | trigonální[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid einsteinitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem EsF3.[2]
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Fluorid einsteinitý může být vysrážen z roztoku chloridu einsteinitého reakcí s fluoridy. Lze jej také připravit vystavením oxidu einsteinitého fluoridu chloritému nebo plynnému fluoru při tlaku 1 - 2 atmosfér a teplotě mezi 300 a 400 °C. Krystaly fluoridu einsteinitého jsou trigonální, typu fluoridu lanthanitého.[3][4][5]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Fluorid einsteinitý tvoří krystaly, které jsou nerozpustné ve vodě.[1]
Fluorid einsteinitý lze redukovat kovovým lithiem na elementární einsteinium:[6][7]
- EsF3 + 3 Li → Es + 3 LiF
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Einsteinium fluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b MACINTYRE, Jane E. Dictionary of Inorganic Compounds. [s.l.]: CRC Press 1342 s. Dostupné online. ISBN 978-0-412-30120-9. S. 3121. (anglicky)
- ↑ YAWS, Carl L. The Yaws Handbook of Physical Properties for Hydrocarbons and Chemicals: Physical Properties for More Than 54,000 Organic and Inorganic Chemical Compounds, Coverage for C1 to C100 Organics and Ac to Zr Inorganics. [s.l.]: Gulf Professional Publishing 832 s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-801146-1. S. 709. (anglicky)
- ↑ ENSOR, D.D.; PETERSON, J.R.; HAIRE, R.G. Absorption spectrophotometric study of 253EsF3 and its decay products in the bulk-phase solid state. Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry. 1981-01, roč. 43, čís. 10, s. 2425–2427. Dostupné online [cit. 2023-12-17]. DOI 10.1016/0022-1902(81)80274-6. (anglicky)
- ↑ GREENWOOD. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Elsevier Science & Technology Books book s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-037941-8. S. 1270. (anglicky)
- ↑ YOUNG, J. P.; HAIRE, R. G.; FELLOWS, R. L. Spectrophotometric studies of transcurium element halides and oxyhalides in the solid state. Journal of Radioanalytical Chemistry. 1978-09, roč. 43, čís. 2, s. 479–488. Dostupné online [cit. 2023-12-17]. ISSN 0134-0719. DOI 10.1007/BF02519508. (anglicky)
- ↑ MORSS, L. R.; EDELSTEIN, Norman M.; FUGER, Jean. The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements (3rd ed., Volumes 1-5). [s.l.]: Springer Science & Business Media 4059 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4020-3598-2. S. 1390. (anglicky)
- ↑ HAIRE, Richard G. Einsteinium. Příprava vydání Lester R. Morss, Norman M. Edelstein, Jean Fuger. Dordrecht: Springer Netherlands Dostupné online z archivu. ISBN 978-1-4020-3555-5, ISBN 978-1-4020-3598-2. DOI 10.1007/1-4020-3598-5_12. Kapitola 12 z archivu: Einsteinium, s. 1577–1620. (anglicky)